Jak herci vstávají z mrtvých. Toto jsou největší herecké comebacky kinematografie

Herec a tanečník, jenž v sedmdesátých letech uhranul publikum nejen Horečkou sobotní noci, si s Pomádou ve vlasech vedl skvěle až do kultovní hitchcockovské detektivky Výstřel. Ta roku 1981 pochopitelně zabodovala u kritiků, ale s rozpočtem 18 milionů dolarů utržila milionů pouze dvanáct. Travolta měl slabé osmdesátky, které mu Sylvester Stallone rozhodně nespasil se svým hudebním propadákem Zůstat naživu. Obřím hitem byla až rodinná limonáda Kdopak to mluví, která ale byla v letech 1989 až 1993 hercovou hlavní franšízou. A její kvalita i tržby šly strmě dolů.

Záchranné lano měl po ruce Quentin Tarantino. Autor scénáře k Pravdivé romanci měl za sebou úspěšný debut v podobě Gaunerů, které dal dohromady s pomocí mecenáše Harveyho Keitela. Pro Pulp Fiction, postmoderní žánrovou přesmyčku, si opět vybíral méně okoukané tváře či vyhasínající hvězdy včetně Bruce Willise, stále mátožného po fiasku s parodií Hudson Hawk. Do role Vincenta Vegy hodlal obsadit Michaela Madsena, představitele vyšinutého pana Světlého z Gaunerů. Herec ale neměl volno, a tak Tarantino sáhl po Travoltovi, jehož měl připraveného jako primární náhradu.

Mafiánský poskok Vincent se v režisérově propojeném filmovém vesmíru stal bratrancem Madsenova Světlého a Travoltovi poskytl ideální comeback. Film byl nesmírně úspěšný na všech frontách, navíc obsahuje legendární taneční sekvenci, šitou hvězdě Pomády na míru. Byla z toho dokonce oscarová nominace za hlavní mužský výkon, neproměněná na úkor Toma Hankse ve Forrestu Gumpovi. Travolta se vrátil na výsluní, odkud se po Tváří v tvář sám srazil scientologickým otřesným „trhákem“ Bojiště Země. Z něho už se v podstatě nikdy nevzpamatoval, snad s výjimkou komedie Divočáci či chváleného výkonu v seriálu American Crime Story.

Tarantino pokračoval v oživování přežitých námětů a žánrů i zapadlých osobností stříbrného plátna také v dalším autorském díle Jackie Brown. Návrat k sedmdesátkovým tradicím blaxploitation, tedy převážně afroamerickým kriminálním příběhům s výraznými soundtracky a stylizovaným násilím, okořenil účastí řady herců a hereček, kteří v Hollywoodu tehdy neměli tak silné postavení. Vyjma Roberta De Nira, jenž nicméně přijal zcela atypickou úlohu nepříliš bystrého zlodějíčka s minimem dialogů.

V Jackie Brown zazářili Samuel L. Jackson, jenž postoupil do nejvyšší ligy díky Pulp Fiction, bývalý Batman Michael Keaton, o němž ještě bude řeč, béčkový a televizní klasik Robert Forster (Aligátor) a především Pam Grier. Jedna z hlavních tváří zmíněné blaxploitation éry a hvězda jejích kanonických děl Foxy Brown či Coffy se pohybovala v brakových titulech či poctách těmto nižším formám zábavy (Útěk z L.A., Mars útočí!). Tarantino jí svěřil hlavní roli ve filmu, který jeho specifickým stylem inovoval a současně uctíval ty tradice, jichž nedílnou součástí Grier zamlada bývala.

Jackie Brown dopadla skvěle a na herce pršely nominace na různá prestižní ocenění. Forster sahal po Oscarovi, Grier stejně jako Jackson usilovala o Zlatý glóbus. Její kariéra se obrodila, a byť posléze nezakotvila u áčkových produkcí, dnes pětasedmdesátiletá herečka posílila svůj vlivný subkulturní odkaz. V televizi nemá o zakázky nouzi a v kinech jsme ji naposledy mohli vidět v hororovém sequelu Řbitov zvířátek: Pokrevní linie.

Mnohé bylo napsáno a řečeno o životě Roberta Downeyho Jr. Muž, jenž na 11 let charakterně splynul s vůdčí postavou miliardové komiksové franšízy Marvelu, musel ironicky komentovat neustálé připomínky jeho komplikovaného dětství a mládí i při přebírání Oscara za životopisné drama Oppenheimer. Tím završil svou hereckou renesanci, která na prahu šedesátky pokračuje – dosavadní Tony Stark alias Iron Man totiž v MCU mění identitu a pro blockbustery Avengers: Doomsday a Secret Wars se vrátí jako zloduch Doctor Doom.

K velkým věcem byl ostatně předurčený, jeho matka byla herečkou a otec významným režisérem, jenž syna poprvé obsadil v jeho pěti letech. Nedlouho poté mu ale podstrčil prvního jointa a Downey mladší vedle hereckého talentu pěstoval také stále horší drogovou závislost. První nominaci na cenu Akademie obdržel za životopisného Chaplina z roku 1992, jeho reputace se ale uvnitř branže pomalu rozkládala a problémový génius končil namísto trháků ve vazbě.

Pracovně se přesto úctyhodně držel, i když očekávané velké hlavní role nepřicházely. Kultovní scenárista Shane Black mu naštěstí věřil pro buddy komedii Kiss Kiss Bang Bang a roku 2008 se Downeyho nadání otisklo hned do dvou riskantních projektů. Satira z filmového zákulisí Tropická bouře by dle mnohých dnes vzniknout nemohla, mimo jiné kvůli tomu, že Downey v ní ztvárňuje Afroameričana. S maskérskou pomocí si ale vedl tak náramně, že z toho byla druhá oscarová nominace. V Marvelu mu navíc svěřili oblek Iron Mana ve stejnojmenném vlajkovém praporu budované franšízy, přičemž nemohli mít šťastnější ruku.

Excentrický herec se zdravou dávkou egoismu se role excentrického, egoistického a zábavného génia, jehož vynálezy pomáhají ochraňovat svět, zhostil tak bravurně, jako kdyby nikoho jiného nikdy hrát neměl. Marvel na jeho bedrech vyrostl v největší filmovou sérii století, Iron Man dostal tři sólovky a stal se největším hrdinou završující týmovky Avengers: Endgame. Downey si mezitím stihl odskočit k Sherlocku Holmesovi, a byť se spálil s propadákem Dolittle, úspěch Oppenheimera mu může zpřístupnit i jiné než jen blockbusterové příležitosti.

Ženský miláček osmdesátých let začal v následující dekádě vrstvit propadáky a raději se dal na boxerskou dráhu, což mu trvale poznamenalo kdysi obdivovaný obličej. Hvězda významných filmů jako Ztracenci, Papež z Greenwich Village, 9 a 1/2 týdne či Angel Heart si navíc nepotrpěla na kolegialitu, režiséři s ním odmítali pracovat pro jeho nepředvídatelné a výbušné vystupování.

S přelomem tisíciletí se pomačkaný Mickey Rourke přece dočkal pozornosti jako vyhaslá osobnost, která ve vedlejších rolích umí zaujmout. Roku 2004 se objevil v hitech Muž v ohni a především Sin City – město hříchu, kde se nenechal zahanbit ani charismatem Bruce Willise. Tony Scott mu dopřál další výrazný part v kultovní divočině Domino a problematického herce vytáhl mezi smetánku Darren Aronofsky, jenž ho příhodně obsadil do fiktivního životopisu Wrestler.

Rourke v úloze zápasníka, jenž si po infarktu uspořádává osobní život, přesvědčil o svých vrozených kvalitách. Ocenili jej Zlatým glóbem a nominací na Oscara, k tomu přibyly nabídky ze dvou budovaných franšíz – v roce 2010 si zahrál padoucha ve druhém Iron Manovi a dorazil na sraz Postradatelných veteránů pod taktovkou Sylvestera Stalloneho.

Vrátil se ještě pro pokračování Sin City a předloni jej do svého dosud posledního filmu obsadil slavný Roman Polanski. Příslib trvalého comebacku ale Rourke nenaplnil a opět rozdmýchal kontroverze jednak svými politickými názory, ale také zákulisním chováním. Herečka Bella Thorne ho po natáčení filmu Girl (2020) nařkla z nevhodného a sexistického chování. Rourke se nedávno rovněž zúčastnil britské reality show Celebrity Big Brother, odkud ho po šesti dnech vyloučili kvůli agresivnímu chování vůči ostatním soutěžícím, včetně homofobních poznámek a verbálních útoků.

Hrdina Interstellaru na sebe poprvé upozornil v nezávislé komedii Richarda Linklatera Omámení a zmatení, kde začal pilovat svou poznávací značku v podobě fráze All right. V devadesátých letech se blýskl v několika oceňovaných dramatech jako Čas zabíjet nebo Amistad, ovšem po přelomu tisíciletí jsme jej mohli vidět převážně v méně ambiciózních romantických komediích, v nichž se obnažený promenádoval po prosluněných plážích.

Přestože tyto role mu dle vlastních slov zaplatily dům, dobrodružná Sahara dopadla tristně a slavný Texasan mířil výše. Začal tedy odmítat pohodlné role v romcomech a vyčkával na prestižní nabídku, která by ho vytáhla z žánrové bídy. Spásou bylo soudní drama Obhájce z roku 2011, které mělo kritický i komerční úspěch. Tentýž rok se McConaughey zaskvěl v třeskuté divadelní adaptaci Zabiják Joe a byl připravený na rok 2013, kdy nadvakrát zastínil Leonarda DiCapria – jednak v ikonické scéně Vlka z Wall Street, jednak na Oscarech, kde kolegu obral o zlatou sošku svým výkonem v Klubu poslední naděje.

Role umírajícího a vyhublého jezdce rodea jej nasměrovala k první sérii Temného případu, pro mnohé nejlepší televizní sezóně vůbec, a komerčního vrcholu se herec dotkl díky zbožňovanému Interstellaru. Od roku 2014 učinil několik přešlapů a vysloužil si nominaci na Zlatou malinu pro nejhoršího herce za sci-fi Ticho před bouří, načež se po oblíbených Gentlemanech na několik let vytratil. Letos se opět vrací s dobovým dramatem The Rivals of Amziah King, které má nadšené festivalové ohlasy.

Jmenovec slavnějšího Michaela Douglase, jenž jako kompromis přijal příjmení Keaton, dostal na sklonku osmdesátek od Tima Burtona dvě obrovské příležitosti. Ještě víc než na strašidlo Beetlejuice se pochopitelně vzpomíná na revolučního Batmana, v němž Keaton ztvárnil Bruce Waynea v přítomnosti Jacka Nicholsona, tehdy největší herecké hvězdy vůbec. Komiksový trhák byl obrovsky úspěšný a vydláždil cestu pokračování Batman se vrací, kde se Keaton postavil pro změnu Dannymu DeVitovi.

S výměnou netopýří kápě šla z kopce nejen kvalita batmanovských filmů, ale také hercova kariéra. Menší štěk v Jackie Brown nevyvážil vánoční rodinné béčko Jack Frost a po přelomu tisíciletí se Keaton zazdil v kritických propadácích, jež prokládal maximálně ceněnými dabérskými výkony (Auta, Toy Story 3).

Nevídané vzkříšení přišlo v roce 2014. Batmana už si tehdy všichni spojovali s Christianem Balem a Keaton jako dávný představitel populárního superhrdiny skvěle pasoval do experimentálního Birdmana. Příběh dávné filmové hvězdy, snažící se o velký divadelní comeback, byl v kreativní jednozáběrové režii Alejandra Gonzáleze Iñárrita senzací hodnou čtyř zlatých sošek. Keaton, jenž v památné scéně vyběhne jen v trenýrkách mezi reálně překvapený pouliční dav, shrábl nominaci a k tomu Zlatý glóbus.

Další rok koprodukoval a ztvárnil jednu z hlavních rolí ve výborném investigativním dramatu Spotlight, které získalo Oscara za nejlepší film roku, hrál hlavního realizátora řetězce McDonald v oceňovaném Zakladateli a v marvelovce Spider-Man: Homecoming se vytáhl jako nejlidštější a skoro i nejlepší z tamních padouchů. Za rámeček si sice nedá nákladné provary Dumbo a Morbius, loňské pokračování Beetlejuice jej ale zastihlo ve skvělé formě a vydělalo slušný ranec peněz. Druhý Zlatý glóbus třiasedmdesátiletý herec obdržel za chválený seriál Absťák z roku 2021.

Miláček publika byl v devadesátých letech neskonale populární také u hollywoodských producentů. Jeho kariéra, vystavěná na kultovních titulech jako Skvělé dobrodružství Billa a Teda či Mé soukromé Idaho, nabobtnala do blockbusterových rozměrů díky Bodu zlomu, Nebezpečné rychlosti a především Matrixu. Zásadní velkofilm své doby dokonale zužitkoval přirozené charisma herce, jehož talent bývá zpochybňován, ale svým postavám vždy obstaral vše potřebné.

Platilo to i pro komiksového Constantina, respektive pro romanci Dům u jezera, kterou se výčet komerčních hitů Keanu Reevese na nějaký čas zastavil. Sci-fi remake Den, kdy se zastavila Země, propadl, i když ne tak těžce jako zapomenutý samurajský akční film 47 róninů. Reeves v minulé dekádě nenatočil příliš dobrých ani diskutovaných filmů, ale jeden jediný mu kariéru důkladně obrodil. Zabiják John Wick roku 2014 po neprominutelné vraždě svého pejska zdivočel ve světě vůbec nejkomplexnějšího organizovaného zločinu kinematografie. Riskantní, zpola nezávislý projekt bývalých kaskadérů se ukázal být měřítkem moderní mainstreamové akce, kterou inovoval spolu s chytlavým aranžováním světa už ve čtyřech dílech a v přidruženém seriálu.

Dosud poslední John Wick byl blockbusterem za 100 milionů dolarů, který v kinech vydělal víc než čtyřnásobek. Reeves si tak může dovolit odskakovat k rychlokvaškám typu Nebezpečné pokušení nebo Ten pravý, ta pravá? O jeho herecký katalog je stále zájem i vzhledem k rostoucí oblibě legacy sequelů – opožděný Matrix Resurrections v pandemií zmítaném klimatu propadl, ale hodně si slibujeme od avizovaného pokračování Constantina. Wick navíc zdaleka nevystřílel poslední zásobník, dočkáme se ho za měsíc v Baleríně a také v ohlášeném pátém filmu hlavní ságy.

Moc známějších herců v Hollywoodu od poloviny osmdesátých let nepracuje, a že toho Nicolas Cage napracoval opravdu hodně. Synovec režiséra Kmotra, Francise Forda Coppoly, nepotismus zužitkoval bezezbytku, díky živočišné energii byl v jednu chvíli akční hvězdou (Skála, Con Air), oscarovým alkoholikem (Opustit Las Vegas) či vyšinutým detektivním gamblerem (Hadí oči). Ještě v první dekádě století hrál v řadě oceňovaných dramat (Adaptace), životní styl a nerozumné majetkové akvizice mu ale nasekaly dluhy, kvůli nimž začal obrážet podřadné produkce.

V nich se vylíhla nová odrůda Nicolase Cage, známá z desítek internetových memů. S mainstreamem si ale všestranného herce nešlo dál spojovat a částečně to platí dodnes. Neúnavný pracant a cinefil se ovšem v kultovním excentrismu našel a jeho projekty začaly po zásluze opět přitahovat větší pozornost. Renesance započala psychedelickým hororem Mandy – Kult pomsty (2018), jako seriózní herec se však Cage znovu etabloval nezávislým klenotem Pig z roku 2021. Příběh bývalého šéfkuchaře, jemuž uprostřed lesů odcizí prasečího parťáka s čichem na lanýže, jednašedesátiletého svéráze nasměroval k hodnotnějším bizárům od A24 (To se mi snad zdá), zpět k mainstreamu (Renfield) či k festivalovým subžánrovým experimentům (nadcházející Surfař).

Cage souběžně piluje své rostoucí renomé hereckého šílence s charakteristickou poetikou, úspěch tudíž měla i sebereflexivní komedie Nesnesitelná tíha obrovského talentu. Herec v ní ztvárnil alternativní verzi sebe samotného ve formě, v jaké by si to nikdo jiný troufnout nemohl. Můžeme od něj očekávat v podstatě cokoli, v přípravě se ale nachází třeba pokračování komerčního hitu Obchodník se smrtí.

Moc sympatičtějších tváří se v kinech na přelomu tisíciletí neobjevovalo. Brendan Fraser si ze sebe uměl utahovat v kultovních komediích Král džungle či Looney Tunes: Zpět v akci, drama Bohové a monstra těžilo z jeho emotivního projevu a Rick O'Connell v Mumii aspiroval na nejlepšího dobrodruha po Indianu Jonesovi. Kolečka osudu se přestala šťastně protáčet kolem roku 2003, kdy herce údajně sexuálně napadl tehdejší prezident Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu.

Fraser si ještě zahrál v oscarovém dramatu Crash, ale dle vlastních slov skončil na černé listině. Třetí díl Mumie s novým režisérem se nepovedl a herec přicházel o miliony dolarů nejen kvůli zhoršujícím se pracovním nabídkám, ale také vinou rozvodu s herečkou Afton Smith. Té měsíčně vyplácel padesát tisíc dolarů na výživné a dalších pětadvacet pro jejich tři děti. Roční výdaje ve výši 900 tisíc dolarů herce takřka zruinovaly, trápily ho navíc zdravotní komplikace spojené s nehodami v zákulisí Mumie.

Herec musel přijímat dříve nemyslitelné úlohy, před pěti lety dokonce skončil v otřesně hodnocené české sci-fi Tajemství Karmy. Režisér Darren Aronofsky, jenž ve Wrestlerovi zachraňoval už Mickeyho Rourka, na něj ale nezapomněl. Frasera obsadil do komorního dramatu Velryba o monstrózně obézním muži, jenž se pokouší spravit chřadnoucí vztah se svou dcerou. Přestože herce ověsili prostetickými náhražkami obrovského, takřka nehybného těla, jeho výrazově a emočně komplexní výkon dopadl na úrodnou půdu. Hollywood miluje dojemné comebacky a Fraserova pokora během festivalových ovací jistě zapůsobila na Akademii, která mu po letech profesní izolace přiklepla před dvěma lety Oscara.

Fraser k tomu ještě vyvolal rozruch svou krátkou, leč velmi intenzivní a zlověstnou rolí v epice Zabijáci rozkvetlého měsíce, načež svolil k lehčí, ale hvězdně obsazené komedii Bráchové. Šestapadesátiletý herec si zahraje amerického prezidenta Eisenhowera v chystaném válečném dramatu Pressure, pokrývajícím 72 hodin před vyloděním spojenců v Normandii.

Podivnější kariéru aby člověk pohledal. Adrien Brody, herec s nejcharismatičtějším křivým nosem a uhrančivým pohledem, byl už jako dvacátník horkým hollywoodským zbožím. Terrence Malick ho možná proslule vystřihl z eposu Tenká červená linie, kompenzaci mu však vzápětí obstarali jiní slavní režiséři. Spike Lee mu svěřil úlohu pankáče v krimi Krvavé léto v New Yorku a Roman Polanski si jej vybral jako tvář svého nejosobnějšího filmu o holokaustu. Výborný Pianista si v roce 2003 odnesl tři Oscary, Brody vystoupal na pódium a vášnivě tam políbil Halle Berry krátce před třicátými narozeninami – tedy jako vůbec nejmladší výherce v hlavní mužské herecké kategorii.

Renomé si rázem pokazil uváděním živě vysílaného pořadu Saturday Night Live, jeho tamní estráda s jamajskou image vyvolala výživnou mediální kauzu a mnozí ji považují za nejtrapnější moment v historii populární show. M. Night Shyamalan si ale Brodyho vybral do rozporuplné Vesnice a Peter Jackson zase pro epického King Konga, díky němuž byl oscarový držitel rázem i solidní akční hvězdou.

V následujících letech se Brody stal oblíbencem Wese Andersona, hrál u Woodyho Allena a jako drsňák se znovu představil ve sci-fi Predátoři – prvním oficiálním filmu série od druhého Predátora z roku 1990. Snímek ale finančně propadl a Brody vložil víc úsilí do spolupráce s debutujícími filmaři a experimentátory. Komerční portfolio mu sláblo a přestal být atraktivním hereckým artiklem, přičemž v roce 2018 ohlásil hereckou pauzu ve prospěch druhé umělecké vášně, malování.

Návrat k herectví ale prosazovala jeho partnerka, módní návrhářka Georgina Chapman. Brody tudíž přijal vedlejší role v seriálech Boj o moc, Poker Face či Lakers: Vzestup dynastie. Měl navíc šťastnou ruku, když souhlasil s nabídkou na desetimilionovou produkci nezávislého režiséra Bradyho Corbeta o maďarském architektovi, jenž přežije holokaust a v USA buduje okázalý multifunkční památník. Brutalista, monumentální dobová freska o délce 215 minut a s patnáctiminutovou přestávkou uprostřed, byl kritickým miláčkem roku 2024. Na Oscarech zaskóroval třikrát a jeden z potlesků byl věnovaný právě Brodymu, jenž shrábl druhou sošku ze druhé nominace, opět za roli židovského umělce.

Dle svých zvyklostí doručil nejdelší hereckou děkovačku v dějinách a může vyhlížet další průběh své renesance. Příští rok se snad dočkáme novinky kultovního S. Craiga Zahlera (Blok 99) s názvem The Bookie & the Bruiser, kde si Brody zahraje s Vincem Vaughnem.

„V těch chvílích, kdy si myslíme, že nejsme dost chytré, dost hezké, dost hubené, dost úspěšné nebo prostě dost dobré, mi jedna žena řekla: ‚Jen si uvědom, že nikdy nebudeš dost, ale můžeš poznat hodnotu své vlastní ceny, pokud odložíš měřítko,‘“ okomentovala dvaašedesátiletá Demi Moore letošní zisk Zlatého glóbu, své první velké herecké ceny vedle pěti posměšných Zlatých malin. A to za hororovou satiru Substance, v níž si jako stárnoucí fitness modelka aplikuje záhadný přípravek, mající za následek zrod jejího mladšího „dokonalého“ já (Margaret Qualley).

Moore se sexistickým a povrchním hodnocením své osoby i práce bojuje od mládí, kdy byla velkou hvězdou díky Duchovi nebo Pár správným chlapům. Byla pasovaná na popcornovou herečku, což se na ní podepsalo spolu s hořkým přijetím filmů jako Striptýz či G.I. Jane. „V té době jsem si to vyložila tak, že tohle není něco, co bych mohla mít,“ řekla o svém vítězství. „A uvěřila jsem tomu. Přijala jsem to a postupem času mě to nahlodalo natolik, že jsem si před pár lety začala myslet, že možná je tohle konec. Možná jsem už dokončila to, co jsem měla udělat.“

Při natáčení druhých Charlieho andílků jí bylo 40 let a přišlo další smutné vysvědčení. „Jsi moc stará na bikiny, ale moc mladá na matku.“ Jinými slovy, „Není tu pro tebe dostatek vhodných rolí.“ Moore pracovně zvolnila, a přestože v minulé dekádě měla nepřetržité vytížení také díky televizi, jen málo jejích projektů zanechalo jen o trochu větší ohlas. Vše změnila Substance, tedy snímek, u něhož festivalové půlnoční publikum hýkalo smíchy, mainstreamové obecenstvo se slušně pobavilo a hororoví fanoušci nadšeně vítali novátorské uchopení tělesného teroru Davida Cronenberga. Moore nakonec nevyhrála Oscara na úkor Mickey Madison, velkého objevu z nezávislé Anory. Rázem si ale vydobyla dlouho postrádaný respekt a výraznou roli dostala také v populárním seriálu Landman, u nás dostupného na SkyShowtime.

Prohlédněte si žebříčky nejlepších herců a hereček na Kinoboxu.

zdroje: Kinobox, People, Stacker