Francis Ford Coppola

Nekončící debatu o vrcholných dílech hollywoodské, tedy klasické kinematografie, rozsekl její nejslavnější tvůrce. Steven Spielberg předával s kolegou Georgem Lucasem prestižní cenu Amerického filmového institutu (AFI) dávnému mentorovi, pětaosmdesátiletému režisérovi Francisu Fordu Coppolovi. Při této příležitosti jmenoval jeho Kmotra (Godfather) z roku 1972 největším americkým filmem.

Je lepší první, nebo druhý díl Kmotra? Tuto otázku si cinefilové začali pokládat před 50 lety. 20. prosince roku 1974 vstoupil do amerických kin druhý díl gangsterského opusu, jenž i přes počáteční kritickou nedůvěru nakonec vyplenil Oscary a mistrovské kvality uctívané jedničky dokázal nejen napodobit, ale dle nespočtu filmových fanoušků dokonce pozvednout. Al Pacino se přitom účinkování v sequelu, dnes považovaném za jeden z nejlepších filmů všech dob, dlouho vzpíral.

Tu roli mu nelze odpárat, a přece ji dle rozkazů shora vůbec dostat neměl. Herecká legenda Al Pacino vděčí Kmotrovi (The Godfather) z roku 1972 za mnohé, jeho postava Michaela Corleoneho se stala pilířem jedné z nejslavnějších filmových trilogií všech dob. Když se ale chystal původní film za závojem produkční války či gangsterské diktatury, o tehdy ještě nepříliš známého herce ve studiu Paramount Pictures nestáli. Herec ve svých nových memoárech Sonny Boy dokonce vyjevil, že kromě zástupu proslulejších kandidátů musel odrážet hrozbu vyhazovu ještě ve chvíli, kdy natáčení pod vedením jeho zastánce Francise Forda Coppoly už započalo.

Do kin v uplynulých dnech vtrhla komiksovka Deadpool & Wolverine, jeden z nejočekávanějších filmů roku. To ovšem neznamená, že už by se ve zbytku letoška nebylo na co se těšit. Ročník 2024 je již sice za půlkou, ani v následujících pěti měsících ale nebude nouze o velké a zajímavé tituly, které mají potenciál stát se hity či uspokojivými filmovými zážitky. Do žebříčku jsme dali počiny, které mají letos potvrzenou českou distribuční premiéru a jsou seřazeny právě podle data chystaného uvedení. Tak se podívejte a podělte se s námi, na jaký z filmů se těšíte nejvíc a který vám tu naopak chybí.

Některé odchody bolí, i když čas si je jednoduše vyžádal. Americký producent, režisér a scenárista Roger Corman nás 9. května opustil ve věku 98 let, zanechal za sebou kolem padesáti zrežírovaných a přibližně pěti set vyprodukovaných žánrových filmů, jež bývaly esencí levné béčkové kinematografie a v nichž své první příležitosti obdrželi třeba Jack Nicholson, Francis Ford Coppola nebo Robert De Niro. Vyjadřovaný vděk a náklonnost na jeho adresu neznají mezí.

Pokud byste se někoho ptali na nejlepší filmy všech dob, pravděpodobně by ve výčtu klíčových titulů nemohl chybět Kmotr (The Godfather). Jak už to tak u slavných filmů bývá, během let po jeho premiéře se vyrojila spousta historek nejen ze samotného natáčení, ale i z preprodukční fáze, kdy se psal scénář či vybíral casting. A právě na obsazení je dodnes vidět, jak pečlivě tým kolem režiséra Francise Forda Coppoly volil každého herce a herečku.

Je tomu přesně čtvrt století od premiéry filmu, který uvedl lidstvo do jednadvacátého století. Matrix patří k těm titulům, jež dokonale pochopily náladu své doby a daly celé jedné generaci dílo, které vystihovalo její vkus a cítění jako máloco. Jednak šlo o dechberoucí akční podívanou využívající potenciál digitálních technologií v dosud nevídaném měřítku, jednak také o dílo, které z patnáctiletých kluků udělalo filozofy. Součástí univerzální síly Matrixu je, že si ho každý vykládá po svém a přerostl dokonce i záměr svých tvůrkyň. Čím je tedy Matrix dnes a čím byl před 25 lety?

Připravit druhého člověka o život je podle desatera a pro většinu z nás i na základě morálního kompasu nejhorší hřích. A co teprve, když zabíjení a podrobování situacím, jež lidskou oběť připraví o veškeré zbytky svobody a důstojnosti, probíhá v masově organizovaném měřítku. V kinech máte jedinečnou šanci vidět důležitý a výjimečný snímek Zóna zájmu (The Zone of Interest), v němž režisér Jonathan Glazer unikátním způsobem vykresluje ignoraci holokaustu za druhé světové války na příběhu osvětimského velitele Rudolfa Hösse (Christian Friedel), jenž s rodinou obývá honosnou vilu v těsném sousedství děsivé továrny na smrt. Při této příležitosti se ohlédneme za desítkou dalších filmů z celého světa, ať už hraných či dokumentárních, jejichž forma a styl sdělení ostře kontrastují s hollywoodským heroismem a hrůzu z válečných zločinů či morálního selhání servírují v mnohdy nestravitelně autentickém duchu.

Lákal vás někdy svět mafiánů, který má vlastní pravidla? Netflix přináší další sérii na téma „jak se stát“, přičemž tentokrát si bere ke slovu právě toto nepochybně kontroverzní kariérní odvětví. Nový dokumentární seriál má název Jak se stát šéfem mafie (How to Became a Mob Boss).