Na co se dnes večer podívat? Z možnosti příjemně strávit pár hodin volna se v posledních letech stalo nervydrásající dilema spočívající v nekonečném brouzdání nabídkou mnoha streamovacích služeb a hledání ideálního programu. Na tenhle scénář sice žehráme, ale vlastně na něm nehodláme nic měnit.
Před 40 lety měl v kinech premiéru kultovní snímek Válečné hry (WarGames), který přenesl obavy z jaderného holocaustu do kybernetické sféry. Středoškolský hacker David Lightman (Matthew Broderick) se nevědomky nabourá do armádního superpočítače WOPR, který vyhodnocuje potenciální verze nukleární války. V domnění, že jde o nevinnou hru, zahájí simulaci sovětského raketového útoku, která vyplaší středisko protivzdušné obrany. Simulaci přitom udržuje v chodu zabudovaná umělá inteligence nazvaná Joshua. Zejména v době vzniku bylo sdělení filmu až příliš realistické.
Letos v listopadu nás v kinech čeká prequel Hunger Games: Balada o ptácích a hadech, který stejně jako předchozí filmy vychází z knižní předlohy Suzanne Collins. Než se ho dočkáme, můžeme si od soboty 3. června v televizi na Nova Cinema každý týden připomenout souboj Katniss Everdeen (Jennifer Lawrence) v původní sérii. V dnešním malém speciálu se podíváme na největší rozdíly mezi prvním filmem a knihou.
V diskuzích o diverzním obsazení se ozývá s železnou pravidelností otázka: „Kdy uvidíme bílého herce, jenž ztvární Martina Luthera Kinga?“ Jde o dost slabý argument, na straně zastánců diverzity už se používá jako vtip. Přesto se zdá, že v konzervativním spektru, především na sociálních sítích, je stále nejen braný vážně, ale dokonce jako eso v rukávu. Pojďme se tedy podívat, proč jen tak neuvidíme bílého MLK. A zapřemýšlejme, kdy by takové obsazení fungovalo.
Filmové adaptace komiksových látek Marvelu či DC se poslední dobou noří do konceptů mnohovesmírů (multiverse), které jim umožňují libovolně ohýbat realitu a svádět dohromady oblíbené postavy existující v různých tematických vesmírech. V kinech právě ždíme paralelní světy animovaný Spider-Man a zanedlouho jejich hranice nabourá rovněž superrychlý Flash. Není tedy od věci si připomenout i zčásti přehlížené a především nekomiksové snímky, které z těchto pradávných schémat vychází.
Reviewbombing je už celkem známá součást cancel culture. Nástroj užívaný především jedinci z konzervativního spektra, kteří se vrhají na filmy, seriály, počítačové hry a další zábavní produkty a zaplavují je na internetu nejnižšími hodnoceními, aniž by je viděli či se o ně doopravdy zajímali. Někdy dokonce zakládají vícero účtů či programují boty, kteří rozdávají odpadní hodnocení ve velkém. Největší světová filmová databáze IMDb proti nim nyní zakročila.
Abychom uvěřili dění na plátně, musíme potlačit nedůvěru a přistoupit na hru, kterou s námi filmaři a filmařky hrají. Ale co když pohyblivé obrázky přijímáme tak ochotně proto, že jejich princip už dávno dobře známe?
Osmdesátiletý režijní velikán Martin Scorsese (Mafiáni, Vlk z Wall Street) momentálně promuje svůj nejnovější snímek Killers of the Flower Moon, který nedávno s ovacemi uvedl na festivalu v Cannes. Po jeho skončení zamířil do Itálie, kde se setkal s papežem Františkem a na vatikánské tiskovce vydal nečekané prohlášení. Na apel hlavy katolické církve chce napsat a zrežírovat film o Ježíšovi, což by pro něj nebyla novinka. Roku 1988 totiž natočil kontroverzní drama Poslední pokušení Krista.
Hollywoodská ikona Bruce Willis odešla do důchodu poté, co jí lékaři diagnostikovali frontotemporální demenci. Osmašedesátiletý herec, jenž byl na vrcholu slávy v 90. letech, se obklopil rodinou včetně bývalé manželky Demi Moore. Kolegové z branže na něj ovšem nezapomněli. Arnold Schwarzenegger na Willise zavzpomínal v rozhovoru pro CinemaBlend.
Hraná filmová verze Malé mořské víly vstoupila do kin minulý týden a má nakročeno k diváckému i kritickému úspěchu. Tržby za první víkend jsou pro blockbuster za 250 milionů dolarů víc než nadějné a recenze hovoří o nejlepším Disneyho remaku, v němž září především představitelka hlavní role, třiadvacetiletá herečka a zpěvačka Halle Bailey.
Kyberšikana herců a hereček jiné než bílé barvy pleti je posledních pět let ve virtuálním prostoru všudypřítomná a bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo brzy změnit. Jistě, rasistické výlevy na internetu nereprezentují většinový názor společnosti, nicméně to je jen malá útěcha pro umělce vystavené záplavě urážek i výhrůžek násilím. Ismael Cruz Córdova, jenž ztvárňuje hlavního elfského hrdinu v Prstenech moci, přiznal, že studio muselo najmout terapeutku, která štábu pomáhá vypořádat se s vlnou rasistické nenávisti.
Studio Disney chrlí od roku 2010 sériově hrané adaptace svých starších animovaných filmů. Kromě toho, že občas z padouchů dělá hrdiny a dává jim samostatné filmy, zabíjí jakoukoli jinou originalitu. Malá mořská víla však není původně film z roku 1989, dokonce ani pohádka Hanse Christiana Andersena.
Kenneth Anger, osobnost avantgardního filmu, okultista a člověk, který dokázal sexualiovat hot rod auta, zemřel 11. května v 96 letech. Za svého života stihnul spolupracovat s Mickem Jaggerem i s členem gangu Charlese Mansona, sepsat nejskandálnější historky Hollywoodu a položit základy queer filmu. K jeho odkazu se dnes hlásí tak odlišné osobnosti jako Martin Scorsese, David Lynch, Nicolas Winding Refn a Damien Chazelle. Jeho smrt byla oznámená 24. května.
V době internetu jsme novými ukázkami na televizní či hollywoodské premiéry každodenně zaplavení a tvůrci umí s trailery pracovat tak obratně, že pouze jim se věnuje řada webů či YouTube kanálů. Videa nám přitom často lžou, zatajují a prezentují úplně jiná díla, než jaká i na jejich popud nakonec zhlédneme v kinech nebo na streamu.
Je budoucnost MCU v ohrožení kvůli scenáristické stávce? Odsuny a zpoždění řady projektů se v nabitém harmonogramu projevují extrémně negativně. Už od začátku května, kdy stávka Sdružení amerických scenáristů (Writers Guild of America) vypukla, se dozvídáme o pozastavení spousty očekávaných projektů.
