Interstellar

Tentokráte to Nolan už zkrátka nezvládl. Interstellar vypadá po formální stránce strašně moc přitažlivě, hrají v něm protřelé hollywoodské jistoty a disponuje úžasným, emocionálně odzbrojujícím, citlivě nasnímaným i ozvučeným "pozemským" intrem, které přesným znázorněním lidské soudržnosti přímo grandiózně navnadí na následující očekávanou Safe-the Earth- Mission... Ale ve své druhé polovině je Interstellar jakoby úplně jiným filmem - zběsile sestříhaným, dost povrchně protlačujícím rádoby dojemné a osudové scény (hořící kukuřičné pole) na úkor udržení myšlenkové gradace a hlavně logické návaznosti příběhu. Nolan by chtěl strašně moc stvořit moderní Vesmírnou odyseu, ale bohužel si podráží nohy jednak přehnanou doslovností, která příběh v závěru pouze zbytečně natahuje, a také překvapivou neschopností udržet stoprocentní diváckou pozornost pouze vizuální podobou svého vesmírného prostředí (návštěva ledové planety je historicky první filmová sekvence, u které jsem v kině pospával). Kubrickova odysea byla upřímná a nadsmyslová především díky tomu, že nechala každého diváka, aby si vše zcela sám interpretoval, Interstellar nutí publikum do něčeho, co se mu nemusí vůbec líbit, a navíc po něm chce prolévat potoky slz a v závěru nadšeně aplaudovat.... Někdy je míň zkrátka mnohem víc.

• Úžasní herci
• Úvodní hodina plná emocí a lidství
• Snaha o respektování a rozvíjení fyzikálních teorií
• kamera

• Na Nolana neskutečné množství sentimentu
• Stagnující dějový spád v druhé polovině
• Zbytečně doslovné finále
• Nadbytečnost některých scén