Bill Irwin

Bill Irwin, narozen 11. dubna 1950 v Santa Monice v Kalifornii, je americký herec, klaun, komik a choreograf. Jako syn učitelky Elizabeth (rozené Mills) a leteckého inženýra Horace G. Irwina se stal jednou z nejvýraznějších osobností amerického divadla a filmu, která propojuje klasické herectví s klaunským uměním. Vzdělání a počátky kariéry Irwin vystudoval divadelní umění na Oberlin College, kde promoval v roce 1974. Následující rok absolvoval prestižní Ringling Brothers and Barnum & Bailey Clown College, což položilo základy jeho unikátního uměleckého stylu. V roce 1975 spoluzaložil Pickle Family Circus v San Franciscu, kde začal rozvíjet svůj charakteristický styl kombinující prvky vaudevillu, pantomimy a klasického klaunství. Toto období bylo klíčové pro jeho umělecký vývoj a přispělo k renesanci amerického cirkusového umění v 70. letech. V roce 1979 opustil cirkusovou společnost, aby se mohl věnovat divadelní kariéře. Divadelní úspěchy Irwin vytvořil několik vysoce ceněných divadelních představení, která začleňují prvky klaunství, často ve spolupráci se skladatelem Dougem Skinnerem. Mezi tato díla patří The Regard of Flight (1982), které bylo uvedeno na Broadwayi v divadle Vivian Beaumont Theatre v dubnu 1987, dále Largely New York (1989), Fool Moon (1993), The Harlequin Studies (2003) a Mr. Fox: A Rumination (2004). Poslední jmenované je biografií klaunského umělce 19. století George Washingtona Lafayetta Foxe, která obsahuje i autobiografické prvky. Ačkoli je Irwin nejznámější svou klaunskou prací, účinkoval také v řadě dramatických her. Objevil se po boku Steva Martina a Robina Williamse v produkci Čekání na Godota v Lincoln Center Off-Broadway v roce 1988, kde ztvárnil roli Luckyho. Ironií je, že Luckyho jediné repliky tvoří slavný 500 slov dlouhý monolog, což kontrastuje s Irwinovými převážně tichými klaunskými vystoupeními. Vrcholem jeho divadelní kariéry bylo účinkování v roli George po boku Kathleen Turner v obnoveném uvedení hry Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové? v roce 2005. Za tento výkon získal prestižní cenu Tony Award za nejlepšího herce v hlavní roli. Inscenace režírovaná Anthonym Pagem měla premiéru na Broadwayi v Longacre Theatre a později byla uvedena i v londýnském West Endu. Irwin již dříve spolupracoval s Edwardem Albeem, když nahradil Billa Pullmana v hlavní roli ve hře The Goat, or Who Is Sylvia?, za což sklidil pozitivní kritiky. Filmová kariéra Irwin debutoval ve filmu v roce 1980 jako Ham Gravy, bývalý nápadník Olive Oyl, v Altmanově snímku Popeye s Robinem Williamsem v hlavní roli. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří Eddie Collins ve filmu Eight Men Out, který vypráví příběh sázkařského skandálu "Black Sox" z roku 1919, a role ve filmu My Blue Heaven (1990) se Stevem Martinem a Rickem Moranisem. Irwin stepoval v hlavní roli po boku Lizy Minnelli ve filmu Stepping Out (1991), objevil se jako mim ve filmu Scenes from a Mall s Woodym Allenem a Bette Midler a ztvárnil otce Charlieho Sheena ve filmu Hot Shots! (1991). Jednou z jeho nejznámějších filmových rolí je "Lou Lou Who" ve filmu Dr. Seuss' How the Grinch Stole Christmas (2000). V roce 2006 hrál samotářského pana Leedse ve filmu M. Night Shyamalana Lady in the Water a v roce 2007 měl malou roli jako strýček Teddy ve filmu Across the Universe. Kritické uznání získal za roli Paula, otce postavy Kym, kterou ztvárnila Anne Hathaway, v dramatu Rachel Getting Married (2008). Za tento výkon byl nominován na cenu CFCA Award za nejlepšího herce ve vedlejší roli. V roce 2014 propůjčil hlas a ovládal robota TARS ve sci-fi filmu Interstellar režiséra Christophera Nolana. Irwin nejen namluvil robota, ale také ovládal jeho hydrauliku, která vážila téměř 90 kilogramů. Během postprodukce byl digitálně odstraněn, protože byl o několik centimetrů vyšší než samotný robot. Televizní tvorba Irwin je také známý jako pan Noodle v segmentu Elmo's World v dětském pořadu Sesame Street. Pravidelně se objevoval jako Dr. Peter Lindstrom v kriminálním seriálu Law & Order: Special Victims Unit, kde hrál terapeuta hlavní postavy kapitánky Olivie Benson. Měl také opakující se roli jako "The Dick & Jane Killer" v seriálu CSI: Crime Scene Investigation. V letech 2017 až 2019 ztvárnil postavu Caryho Loudermilka v televizním seriálu Legion na stanici FX. Ocenění a uznání Irwin je držitelem MacArthurova grantu pro génie, který získal v roce 1984. Kromě Tony Award za roli ve hře Kdo se bojí Virginie Woolfové? byl také nominován na Tony Award za nejlepší choreografii v roce 1989 za Largely New York. V roce 2010 mu divadlo The New Victory Theater udělilo vůbec první cenu New Victory Arts Award za "přínos umění dětem a přivedení dětí k umění". Na slavnostním ceremoniálu promluvili Nathan Lane a Jonathan Demme. Bill Irwin zůstává jednou z nejvšestrannějších osobností amerického divadla a filmu, která mistrně propojuje fyzické komediální umění s vážným herectvím. Jeho schopnost přecházet mezi klaunstvím, divadlem, filmem a televizí z něj činí výjimečného umělce, jehož kariéra zahrnuje široké spektrum rolí a uměleckých forem.