Demi Moore

Dříve se filmům jako Moucha nebo Tetsuo říkalo tělesný horor (body horror), dnes se z nich pod tíhou společnosti náchylné ke kultu atraktivity (a nově i její stále extravagantnější kritiky) stávají horory krásy. Pionýrem s kořeny v tvorbě Davida Cronenberga a v moderním hábitu eklektické satiry je diskutovaná Substance, ve které stárnoucí Demi Moore podstupuje nechutně zábavnou transformaci a míří dokonce k prvnímu Oscarovi. Festivalový fenomén z Cannes už má čerstvého konkurenta ze Sundance v podobě norské revize pohádky o Popelce s názvem Den stygge stesøsteren (v angličtině The Ugly Stepsister), kterou dosavadní nadšení kritici i samotní tvůrci se Substancí srovnávají. A kterou možná neskousnete bez zvracení.

Máme tu konec roku, což znamená jediné – definitivně uzavřít uplynulý filmový ročník a shrnout si, jaké snímky nás v uplynulých měsících nejvíce dostaly, dojaly a často jsme na ně koukali s otevřenou pusou. A jelikož byl rok 2024 na velké filmové události a povedené tituly bohatý, bylo opravdu z čeho vybírat.

Máme tu druhý říjnový týden a do českých kin se valí lavina deseti premiérových titulů. Jak si mezi nimi vybrat? Které z nich byste zaručeně neměli minout? Pojďme si všechny představit.

Kdo by nechtěl být i po padesátce fit a žádaný? Chlapi se s pivním pupkem většinou obejdou, ale u žen, zejména pak u těch slavných a sledovaných, se vady na kráse tolik nepromíjí. Katalogové konstrukty ideální image si bere na paškál kontroverzní hororová satira Substance, s níž režisérka Coralie Fargeat v Cannes vyhrála cenu za nejlepší scénář a do varu přiváděla pulnoční obecenstvo také ve Varech – potažmo jeho část vyhnala se znechucením ze sálu. Očekávaný film, v němž se Demi Moore a Margaret Qualley v týdenních intervalech dělí o jedno krutě zkoušené tělo, se před říjnovou premiérou v českých kinech připomíná v příhodně stylizovaném traileru.

Nadešel čas pro nestárnoucí Demi Moore a tradičně maniakálního Nicolase Cage. Probíhající festival v Cannes je znovu plný silných osobních i filmových příběhů, vedle režiséra Francise Forda Coppoly (Megalopolis) či Kevina Costnera (Horizont: Americká sága) je píší také dvě velké hvězdy 90. let, jejichž novinky u francouzského publika zabodovaly. Jednašedesátiletá Moore po boku Dennise Quaida a Margaret Qualley září v krvavém experimentálním hororu The Substance, šedesátiletý Cage přidává do svého katalogu memů hlášku „Eat the Rat“ v bláznivém psychedelickém thrilleru The Surfer, kde se postavil proti opáleným okupantům své domovské pláže.

Film Showgirls měl z Elizabeth Berkley udělat hvězdu první velikosti. Ostatně, duu Paul Verhoeven (režie) a Joe Eszterhas (scénář) se přesně to samé povedlo o tři roky dříve v Základním instinktu, který měl také erotickou příchuť a ze Sharon Stone udělal jednu z nejžádanějších žen Hollywoodu.

Životní úspěch se pro Andreu Riseborough proměnil v několikadenní očerňování. Akademie udílející Oscary totiž zvažovala odvolání její nominace pro nejlepší herečku, jelikož tvůrci nezávislého snímku To Leslie použili bezprecendentní útok na sociální sítě. Je to ale skutečně problém? A jak to souvisí s hereckým výkonem Riseborough?

Slavný americký herec a tanečník Patrick Swayze sice předčasně zemřel roku 2009, kdy podlehl rakovině slinivky, ale vzpomínat se na něj bude ještě dlouho. V osmdesátých a devadesátých letech byl ženským idolem a jedním z nejvšestrannějších herců, jenž ovládal tanec, zpěv i náročné fyzické aktivity. Za úspěch ale vždy platil příliš vysokou daň.

Nicolas Cage bude ve svých skoro šedesáti potřetí otcem. Cage už sice dva syny z předchozího manželství má, v pořadí pátá drahá polovička si ale určitě zaslouží nějakou vlastní nesmazatelnou stopu ve vesmíru této legendy filmového světa. Jeho o třicet let mladší manželka Riko Shibata, s níž se vzal loni v únoru v Las Vegas po zásnubách, které proběhly přes FaceTime, porodí v pořadí třetí Cageovo dítě.