Měsíční svit (1985)

Pěkná vzpomínka na spontánní televizní zábavu dávno před Smrtonosnou zbraní, kdy měl Bruce Willis ještě vlasy a Cybill Shepherd byla mladá a krásná ... Zlatý časy, kdeže ty loňské sněhy jsou ... a tak různě podobně.

Trochu už se na to zapomnělo, ale v zásadě velmi jedinečný televizní počin, ve kterém měli tvůrci neuvěřitelně volnou ruku a přetvářeli fenomén televizní zábavy týden co týden dle vlastních potřeb. Jednou detektivka, jindy thriller, romance, historická fraška a poté zas naprosto otevřený film o filmu. Bláznivé švenky fungovaly do třetí sezóny, než si Willis poničil rameno a Shepherd otěhotněla. Muselo přijít vaření z vody, ubýt na akci a třetí a čtvrtá sezóna proto nabídla pouhých pár opravdu svěžích dílů. Pátá sezóna, i když se navrátila k duchu prvních dvou sérií, nedokázala fenomén resuscitovat. Je to možná dobře. Alespoň se skončilo tam, kde se začalo – na vrcholu. Nicméně, jak jsem řekl v úvodu, hodně se zapomnělo, proč byl tenhle seriál taková bomba (a tak jedinečný). Útěky z kulis („technik: Hej, scéna ještě neskončila!“), otevřené promluvy k divákům („David: Co budeme dělat vedle?“, „Maddie: Probírat scénář příští epizody!“), vypointované finální akční honičky, jiskřivé dialogy, hostující hvězdy (úvod s Orsonem Wellesem!), originální skeče i schopnost si utahovat z vlastních proher („Herbert: Lidi nezajímám. Neviděl jste rating poslední epizody?“). Dodnes se nenašel televizní seriál, který by si tak otevřeně hrál s divákem a uměl u toho být ještě tak proklatě zábavný. Škoda té nevyváženosti. Ale pro tu řadu geniálních fórů člověk přetrpí i tu nesmyslně dlouhou a zbytečně kostrbatou romanci, kterou tvůrci natahovali třetí a čtvrtou řadu.