Wes Anderson

Autorský tvůrce s na první pohled rozeznatelným rukopisem Wes Anderson se narodil 1. května 1969 v Texasu. Jeho matka byla archeoložka a otec působil v reklamním odvětví. V jeho osmi letech se rodiče rozvedli, což se společně s tematikou dětství a rodinného zázemí v jeho filmové tvorbě opakovaně objevuje. Od mala tíhnul láskou k filmům a na legendární kameru Super 8 natáčel s přáteli krátkometrážní snímky bez zvukové stopy na 8mm materiál. Na tamní univerzitě vystudoval filosofii, přičemž pracoval jako promítač v kině. Během studií se seznámil s Owenem Wilsonem, s kterým posléze psal scénáře a obsazuje jej do téměř každého dalšího snímku. Krátkometrážní Bottle Rocket (1994) rozpracoval do podoby stejnojmenného celovečerního debutu Grázlové (1996), kde boří veškeré konvence kriminálního žánru. Titulu se dostalo omezené kinodistribuce a díky němu se zařadil po bok vycházejících talentů amerického nezávislého filmu, pro nějž jsou 90. léta signifikantní. Navázal osobitou komedií Jak jsem balil učitelku (1998), kde se protagonista zamiluje do pedagožky. Jeho první dvě díla v sobě nesou zárodky autorské poetiky, kterou vykrystalizoval rodinnou freskou Taková zvláštní rodinka (2001), jež tematizuje generační střet a odlišné pohledy na svět. Jeho styl se nese ve znamení silné herecké stylizace, pestrobarevné mizanscény, symetrických kompozic, absurdního fikčního světa, epizodické narativní struktury, excentrismu, melancholie, vzpírání se realismu, nediegetických vsuvek, střídání obrazových formátů a obsazování stálého hereckého ansámblu. Jako etablovaný režisér s měřítky novodobého auteura realizoval příběh oceánografa, jehož osudy a vzhled odkazují k osobě Jacquese Cousteaua, který hledá pouto k dlouho neznámému synovi a překonává osobní krizi. Život pod vodou (2004) je prosáklý melancholií a osobitě variuje dobrodružné příběhy. Na festivale v Benátkách uvedl Darjeeling s ručením omezeným (2007), kde sleduje osudy tří odcizených bratrů, kteří po smrti otce podnikají cestu do Indie, čímž složil poctu formativnímu filmaři Satyajit Rayovi. Posléze se vrhl do vod animovaného filmu, když představil rozmanitý fikční svět Fantastického pana Lišáka (2009), jenž ve snaze zavzpomínat na slavné časy loupežníka zorganizuje největší loupež století, spočívající v záchraně kuřat. Scénář na motivy literární předlohy Roalda Dahla mimo dobrodružnou linku skrze protagonistu představuje vyrovnávání se s minulostí a útěk před budoucností. Festival v Cannes zařadil do hlavní soutěž Až vyjde měsíc (2012) z prostředí chlapeckého skautského oddílu, z něhož malý chlapec uteče, aby mohl žít se svou první láskou. Zmizení vzbudí v přímořském městečku pozdvižení a začnou po něm pátrat ostatní skauti, rodiče a ostrovní policie. K režisérovu jménu neskloňovanější snímek Grandhotel Budapešť (2014) disponuje chytrým střídáním vyprávěcích perspektiv a vybroušenou, do červena laděnou barevnou paletou, kde se soustředí na epizodické události života nejslavnějšího hoteliéra, jenž se zaplete do kriminálního skandálu společně se svým pikolíkem, který jeho příběh posléze vypráví. Jako první tvůrcům snímek bodoval i u Cen akademie a odnesl si čtyři sošky. Animovaný Psí ostrov (2018) je dystopickou vizi totalitního režimu čerpající z estetiky japonské kultury, jež sledujeme perspektivou ze společnosti vyřazených zvířat. Ambiciózní Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun (2021) srší radostí z vyprávění příběhu a jeho struktura se odvíjí od obsahu posledního vydání fiktivního časopisu. Formátem, barvou i stylizací odlišné epizody uvedl festival v Cannes, v jehož hlavní soutěži se objevil i Andersonův následující titul Asteroid City (2023), kde poklidný život pouštního městečka naruší setkání třetího druhu.