John Williams

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

V době internetu jsme novými ukázkami na televizní či hollywoodské premiéry každodenně zaplavení a tvůrci umí s trailery pracovat tak obratně, že pouze jim se věnuje řada webů či YouTube kanálů. Videa nám přitom často lžou, zatajují a prezentují úplně jiná díla, než jaká i na jejich popud nakonec zhlédneme v kinech nebo na streamu.

Jsou tu další Komentáře týdne a s nimi šedesátková kriminálka inspirovaná děsivým skutečným případem, povídková pocta Bohumilu Hrabalovi i vyznání lásky filmovému médiu. Zaujalo vás též melodrama pojednávající o pochybnostech mládí nebo sžíravá satira moderního světa. Inspirujte se. Vaše texty uvádíme bez redakčních úprav.

Existují filmy kanonické, kultovní či oscarové. Najdeme také ty ryze nepovedené či mizerné tím vtipným způsobem, že si je půlnoční publikum zamilovalo. A pak jsou tu Hvězdné války podle Turka, jak zní jeden z rozkošných českých názvů legendárního tureckého díla, které v kinematografii dodnes představuje cosi neobvyklého. Tento 40 let starý fantom kultovních škvárů totiž proslul hlavně tím, že tvůrci pro nedostatek financí kradli hudbu i samotné záběry ze slavných hollywoodských trháků.

Čtyřicet jedna let od Dobyvatelů ztracené archy a čtrnáct let po Království křišťálové lebky se archeolog Indiana Jones vrhá na další, celkově už páté filmové dobrodružství. Bez Stevena Spielberga, zato ale s devětasedmdesátiletým Harrisonem Fordem, obrovskými očekáváními a také s režisérem skvělých snímků jako Logan či Ford v Ferrari Jamesem Mangoldem.

Některé filmy by měly zůstat navždy nedotčeny a jejich remaky sprovozeny ze světa. A něco takového bude se stoprocentní jistotou platit také o nové verzi vánoční klasiky, v níž zapomenutý Kevin čelí dvojici prohnaných lupičů.

Čističi vesmíru (Seungriho, angl. Space Sweepers) jsou první jihokorejský blockbuster, odehrávající se ve vesmíru. Rozpočet 24 miliard wonů, tedy asi 21 milionů dolarů, byl více než štědrý. I když ne zdaleka nejvyšší, mnohem vyšších rozpočtů dosáhla řada korejských seriálů, tzv. Kdramat. Je ale třeba poznamenat, že tyto seriály se pohybují v průměru kolem dvaceti dílů za sérii a každý díl má zhruba hodinu. Hovoříme tedy asi o dvaceti hodinách natočeného materiálu. Čističi mají kolem dvou hodin a téměř totožný rozpočet. A my se nyní podíváme na to, jak moc se režisérovi Jo Sung-heeovi Cesta do vesmíru podařila.

Dnes večer si nezapomeňte v televizi (na Prima MAX od 22:45) pustit legendární hororovou klasiku Stevena Spielberga, která dodnes znamená významný milník v dějinách hollywoodské kinematografie. Myslím, že není nutné Čelisti coby notoricky známý snímek výrazněji představovat, ale sluší se připomenout, v čem vlastně jejich nestárnoucí genialita a efektivita spočívá.

Dnes večer si v televizi můžete pustit oscarové drama Most špiónů (2015) s Tomem Hanksem v hlavní roli. Stojí za to připomenout si zajímavé historické události pod dohledem ikonického hollywoodského režiséra Stevena Spielberga? Dozvíte se v recenzi, kterou při té příležitosti znovu publikujeme. PŮVODNÍ TEXT: Steven Spielberg režíruje (znovu) Toma Hankse v soudně-špionážním dramatu podle skutečných událostí z 50. a 60. let minulého století.