Blízká setkání třetího druhu (1977)

(Director's cut) Kterak se jednomu obyčejnému americkému občanovi obrátí život naruby po setkání s UFO (Unidentified Flying Object). Hlavní téma: Jsme ve vesmíru sami? Mnozí tvrdí, že v nekonečném vesmíru rozhodně ne. A tak zůstává otázka jediná zásadní. Kdy, kde a jak přijde první kontakt a jaké budou důsledky. Podivné úkazy po celém světě dávají lecčemu tušit. Naprosto výjimečný filmový sci-fi počin Stevena Spielberga, který tímto opět předčil očekávání a vytvořil naprostý a kupodivu nestárnoucí filmový fenomén. Spielberg opět prokázal své znalosti filmového jazyka a způsob, jak vyprávět příběh. Fenomenální jsou i davové scény v jeho podání. Takto to jiný filmový tvůrce podat prostě nedokázal. Příběh si dokonale pohrává s pocitem tajemství, které z filmu doslova září. I na dnešní dobu jsou ohromující speciální efekty. Na 70. léta skutečně klobouk dolů. Dějová šablona je pevná už v základech a příběhu dodává patřičnou plynulost právě v zájmu své výjimečnosti. Avšak konec přeci jen může připadat dosti natažený. A to obzvlášť v prodloužené verzi. V zájmu napětí a atmosféry, co se bude dít a co to přinese, to má však svůj důvod. Divák se tak do příběhu doslova vžije a má pocit, jako kdyby byl v úžasu z očekávání s postavami příběhu. Ten je jinak jednoznačně naivní sci-fi pohádkou ozvláštněnou harmonií o spáse člověka. Každopádně se jedná o filmový koncert možného i nemožného, za který může být Steven Spielberg skutečně pyšný.

První polovina fantastická, druhá trochu rozbředlá, ale zakončená audiovizuálním eye-candy orgasmem. Scénář je chytrý a myšlenkově pronikavý a Steven přichází s tolika famózně inscenovanými momenty, které buď nádherně odkazují ke klasikám žánru (nejnápadněji k Vesmírné odysee), nebo tvoří inspirační podklad pro hromadu budoucích následovníků, že jestli někde a někdy, tak právě roku 1977 bych hledal znovuoživení a nakopnutí science fiction k nebeským výšinám kinematografické zábavy. Tempo sice chvílemi kolísá a ne úplně každý záběr má své neotřesitelné opodstatnění, ale je to prostě zatraceně vynalézavé a můžu zaručit, že takovouhle husinu byste při setkání s mimozemskými jevy nedostali možná ani v reálu (natož v jakémkoli jiném filmu). Pořád jeden ze zlatých hřebů žánru, který se hravě obejde bez jediného! výstřelu či slůvku o možném násilí. Instant classic.

Film jsem poprvé viděl asi omylem promítat v kině někdy v 80.letech a byl jsem jako školou povinný celej paf.Je to naprostá klasika a člověk pak začna na ty ufony snad i věřit

Blízká setkání třetího druhu jsem viděl teprve nedávno v roce 2012, takže asi proto ho nedokážu plně docenit, jako kultovní dobovou záležitost. Každopádně je to velmi poutavý a tajemný film a jako jeden z mála není vůbec pitomý, jako víc než polovina ostatních filmů s podobnou tématikou. Hudba Johna Williamse byla skvělá, jako vždycky.

Tam,kde režiséři dokazují své vrcholné limity,tam si Spielberg pohrává a přidává další detaily k dokonalosti.