Nespoutaný Django (2012)

Jako Hanebný pancharti dělají čest válečnému filmu,tak právě Django dělá tu nejvyšší čest westernu. Délka filmu mi nedělala žádný problém,spíš právě naopak. Uteklo mi to tak hrozně rychle jako ostatně každý Tarantinův počin. Parádní hudba a herecké obsazení na jedničku.

Od Hanebných panchartů jednoznačně krok kupředu a správným směrem, i přes přemrštěnou stopáž, hektolitry zbytečné krve a scény explicitního násilí. Na druhou stranu humor a buranství Tarantino umí podat naprosto neodolatelně. Já se moc dobře bavil.

Dobrý western. Tarantino se nezapře. Krev stříká na všechny strany a příběhově to taky není špatné.

Čím déle Tarantino píše, tím více mu to jde (logicky), ale s jakou lehkostí dokáže kombinovat a přivádět k životu mrtvý žánr westernu je skoro zázrak. Poctivá filmařina, která strhne od prvního záběru.

Samuel L. Jackson: "I count six shots, nigga." Jamie Foxx: "I count two guns, nigga." :D

Tak, když jsem šla na tenhle film, čekala jsem něco o trošku jiného, ale Quentin mě opět překvapil... Ze začátku musím uznat, už jen s počátečními titulky, mi film přišel jako parodie na western... Ještě ta hudba...:D ale čím více otvíral dějovou linii, tím víc jsem si říkala, že se opravdu trefil. Ten chlap ví, jak skvělý film dokázal natočit. Ano, téma je trochu kontroverzní a na můj vkus je tam opravdu hrozně krvavých scén, kde nešetřil nikoho... I přesto si myslím, že nejen hlavní hrdina Django v podání skvělého Jamieho Foxx, ale též Leonardo di Caprio, který ukázal, že už to není jenom mlaďoučký Romeo, ale že má pořádný vkus na dobré filmy, dostanou každého do děje... Skvělý film, který mě donutil přemýšlet nad tím, jaké to asi kdysi bývalo na tom obrovském kontinentě...

To byl ale krvák! Kdyby Quentin ubral několik kýblů, dočkal by se u mne většího pochopení. Přesto v kině nezapomenutelný zážitek umocněný kvalitním výkonem Jamieho Foxxe, parádním výkonem Christophera Waltze (i když Hanse Landu z Panchartů pochopitelně nepřekonal) a dechberoucím výkonem Leonarda DiCapria. Nemluvě o postavě Samuela L. Jacksona, namaskovaného k nepoznání!

Co na to říct ? Quentin Tarantino je v nejlepší formě. S divákem si opět pohrává a dokáže ho marginálním způsobem posouvat jako s postavičkou v šachové partii, s myšlenkou ho ovlivnit k rigidnímu chování při sledování jeho filmu, filmově ho nadchnout (nikoli mu ublížit), ale ponechat mu velkolepý zážitek s dlouhodobou filmovou vzpomínkou. Každý druhý záběr je stylizovaný ve specifickém zpracování všech postav, každý třetí záběr je velkolepě cool a každý první je plnokrevný Tarantino. Brutální scény, které jsou v DJANGU se ostaní režiséři bojí dát na stříbrné plátno. Tarantino si snimi detailně pohrává a všechny na plátno vpálí na plný koule. Spirituální a procentuální směs žánrů v podchycení Tarantinovou myšlenkou. Geniální atmosféra, zpomalené záběry (zakrvácený kůň, zastřelení Ellise Brittlea), výborně vybraná hudební složka (hiphop ve westernu, libový soundtrack) a široký rozhled prostředí (od panoráma zasněžených hor, spalujících skál až po západ slunce). Všechno rozprostřené ve všech epizodách (každá má svou váhu), tarantinovská stylovka ve westernových kulisách. Film, během kterého jsem se perfektně bavil (velká zásluha Waltze), a v některých dramatických scénách se mi těžko dýchalo (Beethovena melodie s Waltzovou drastickou vzpomínkou na psi). V každém detailu vytvořené postavy, kdy nám Tarantino drží odstup od hlavní postavy Djanga (J.Foxx) a nechá nás spojit s ostatními, kde opět kraluje geniální herec Christoph Waltz (momentálně nejlepší v Hollywoodu) a perfektní záporák Leonardo DiCaprio. Dvojice Waltz a DiCaprio jsou v DJANGU herecké diamanty, které skvěle vyvažují dlouhou stopáž (ikdyž bych bral i hodinu navíc) a přináší osvěžující příchut'. Přesto se s hlavní postavou (Django) pomalinku seznamujeme a v působivém závěru nás ohromí. Všechny předešlé Tarantinovy filmy Vás připravovali na tenhle a vidíte ho tedy v nejlepší formě. DJANGO je stylový, krvavý, brutální a myšlenkově dopředu vytvořený asertivní a excelentní filmařské dílo. Závěrečné střihové scény jsou opravdovou ukázkou skvělého střihu - krvavá tvorba "maniaka z videopůjčovny" ve velkolepých sofistikovaných filmových kompozicích. Po šestém zhlédnutí v kině je zbytečné přemýšlet jestli dám 5 hvězdiček. Poprosím o oscarové výhry pro vedlejšího herce Christopha Waltze a cenu za nejlepší scénář pro Quentina Tarantina. Motherfucker bitches...

Tohle píšu s největším nadšením za poslední rok. To nadšení ve mě přímo perlí a chce ven, nejde jen tak pustit, protože jsem ho ani nevstřebal. Největší originalita "největšího" režiséra na světě. On natočil Gaunery, Kill Bill vol. 1 a 2. Nejlepší díly z kriminálky Las Vegas, Hanebné pancharty a hlavně Pulp Fiction. Django na Pulp Fiction skoro dosáhl. Jako jediný film v jeho odlišnosti od ostatních. Nespoutaný Django bude označován jako novodobý kult westernovek a jako jeden z geniálních počinů filmu vůbec. Hudba pasuje do scény tak, že se pomalu vaří krev v žilách. Nadšenost trvala taky u práce s kamerou. Střih a zvukové efekty na jedničku s hvězdičkou. Celý filmový štáb by si zasloužil vyplatit pěkně velkuo odměnu, za grandiozně odvedenou práci. A herci? Vžil jsem se do pár postav, Oscarovci, Leonardo DiCaprio a můj nejoblíbenější negr Samuel L. Jackson. Když už jsem u toho negra, po tom co jsem to slovo slyšel asi po desáté, začal jsem počítat, u dvaceti jsem přestal. Konečná přestřelovačka je natočená výborně, že nemůže být snad nikdo, komu by se nelíbila. Tenhle western mě spoutal a doufám, že mě dlouho neopustí. OSCAR ZA KAMERU!

Dokonalost prý neexistuje,možná neexistovala, do doby než vyšel tento film... Western, který nikdo nikdy nenatocil a uz ani nenatoci, pac nic lepšího už nejde... Příběh a dialogy jako vždy od Tarantina geniální.. Herecké obsazení, výkony, kostýmy, kamera vše dokonalé, sklaním čest panu Tarantinovi

Quentin nikdy nezklame.

Člověk ani nemusí milovat westerny a stejně se mu to bude líbit. Aspoň doufám. Má to všechno: moderní žvásty, humor, hip hop a střelba z koltů připomíná nějaké sci-fi zbraně. Má to i Tarantina v roli vidláka, prostě mišmaš, který ale přece nenudí. Letos halt Tarantino zamířil do doby Kunta Kinteho a na příběhu cesty za pomstou a nalezení ztracené lásky opět mistrně překrucuje fakta po svém, tolik charakteristický znak všech jeho filmů (řežisérských i scenáristických). Zní to jako blbost, ale opravdu se na to dá koukat jako na poctivý černošský western s malou nadsázkou. Možná výběr hudby není nejlepší, vykrádačka Maricona by úplně stačila, ale tak, neřešme to. Žádný wajldwajldwestový steampunk, prostě syrový western s přestřelkami jako u O.K. Corralu, ale s kvantem krve jako v Shiningu. Bavilo mě to možná trochu víc, než jeho Bastardi a Kill Blil.

Nemyslím si že Django je Tarantinův nejlepší film a dokonce když jsem ho viděl poprvé v kině, tak jsem z něj možná byl i trochu zklamaný. Čekal jsem asi nějaký opravdovský spaghetti western ve stylu Leonovek a toho jsem se opravdu moc nedočkal. Přeci jen Leone je jen jeden a jeho geniálně natočené spaghetti westerny už asi nikdo nepřekoná a ani se jim nevyrovná. Film je to sám o sobě ovšem velmi povedený a scénáristicky a režisérsky dovedený k dokonalosti, ale takový Hodný, Zlý a Ošklivý z toho prostě nebude. Dokonce bych řekl že se Django celou dobu tváří jako western, ale nakonec sem z něj moc westernový pocit neměl. Po druhém shlédnutí jsem již věděl co mne čeká, a film jsem si již náramně po všech stránkách užíval a nakonec musím říct, že jde o jednu z nejlepších Tarrantinovek. Co stojí opravdu za pochvalu je scénář, jako obvykle skvěle vybraná hudba a hlavně dvojice herců Waltz, který poprávu za tuhle roli získal oscara a DiCaprio, jenž si poradil se ztvárněním záporné postavy zcela skvěle a oscara by si určitě také zasloužil. Djanga prostě musíte brát jako celkem netradiční western s Tarrantinovskou tváří a mnoha skvělými cool scénami které dobře pobaví. Hanební pancharti se mi sice líbili o chlup víc, ale Django je je v mnoha ohledech stále velmi kvalitně udělaný snímek a tak dávám 90%

Méně přestřelený a paradoxně i méně epický Kill Bill (ačkoliv vzhledem k epizodnosti to tak divné není). Čím dál tím víc mám problém s Tarantinovou křečovitou snahou točit tarantinovky (za jejichž jediné konstantní pozitivum považuju hudbu). Bez té přepálenosti by mi bylo líp (navíc by mě možná i zajímaly postavy a neměla bych pocit, že to jsou loutky)... inu. Dílčí kvality jsou stále viditelné - sice už tomu moc nevěřím, ale jestli někdy bude Tarantino schopen natočit žánrovku, budu skákat do stropu.