Osm hrozných (2015)

Herecké výkony jsou samozřejmě jako obvykle over the top, Tarantino herce režíruje jako na divadle, čemuž odpovídá i herecký výraz. A je vidět, že si to všichni náramně užívají. Kurt Russel je grandiózní a Samuel L. Jackson v Tarantinově poloze neskutečně baví. Z mého pohledu je to příjemná změna, protože neustálý civilismus obvyklý pro nezávislé filmy a ambiciózní projekty mě za poslední rok přestal dost bavit. Z celého ansámblu bych vyzdvihl Waltera Gogginse, který dostal konečně pořádný prostor a dokazuje, že je to herec, kterému by větší obsazovanost v lepších projektech viditelně prospěla. Pobaví také stoicky klidný Michael Madsen.



Všechny filmové postavy jsou hrozné, jsou to grázlové, smetáci, vrazi, rasisti, zmetci, zkrátka skupinka pořádných parchantů. Ale jsou to postavy, které dohromady vytváří zajímavý mix a v rámci Tarantinovy cinefilsky-divadelní hry udrží divákovu pozornost. Největší poklonu si však musí zasloužit Ennio Morricone za špičkový soundtrack a Robert Richardson za jednu z nejoriginálnějších filmových kompozic poslední dekády.



Osm hrozných je bezesporu jeden z nejlepších filmů roku 2015 a neden z nejlepších Tarantinových filmů vůbec.

Nakonec se mi ten film líbil. Je to takový klon Reservoir Dogs, naroubovaný do skal a stepí divočinou, respektive do chalupy s nepřítomným majitelem :) A rozhovory začínají! Typický Tarantino. Film rozstříhat, zpřeházet, a je to.

Před čtyřmi lety nám Tarantino přišel na svět s filmem Osm hrozných a vrátil se ke kořenům svých filmů, to znamená - jeden dům, pár postav a klábosení. Tarantino naštěstí po tolika letech už vypiloval své dialogy takřka k dokonalosti a těch 182 minut uteče jako nic. Proto mě osobně potěšilo, že se ve spolupráci s Netflixem rozhodl tento film o několik minut rozšířit v podobě mini-série, která mě celkově 210 minut, což zní hezky. 40 minut nového materiálu, sem s tím. Jenže to není tak úplně jednoduché, každá epizoda sice má kolem 50 minut, ale obsahuje v každé intro a závěrečné titulky, které o dobrých 20 minut natáhnou stopáž. Takže máme už jen zhruba 20 minut nových záběrů a ty... Jsou nepatrné, až skoro přehlédnutelné. Jde o scény, které třeba trvají déle, sem tam přidají třeba 20 vteřinovou vsuvku a podobně. Pokud tedy nejste zapálený fanoušek, nebo jste film už viděli a jste zvědaví na nové materiály, asi si nechte zajít chuť, nic nového vás nečeká.

Výborný western po všech stránkách. Nepostrádá napětí, nebezpečná zasněžená krajina s blizardem, typickým pro severní Ameriku, perfektní herecké výkony, hudba Ennio Morriconeho, která člověka "dostane". Už hned při začátku jsem si řekla, když jsem ji slyšela: "To bude dobrý!" A bylo. Ty brilantní dialogy mě skutečně bavily. Scéna s otráveným kafem je přímo hororová. A rozdělení na kapitoly je zajímavé. Jak když člověk čte knihu. Délka filmu mi v tomto případě nevadila, i když jsem musela být vzhůru do půl druhé ráno. Pochválila bych i kameru Roberta Richardsona. Opravdu skvělá!

Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena.

Takže za mě celkem rozčarování. Tarantinův scénář, postavený na dialozích, mi vždycky velmi vyhovoval a tak jsem se nezalekl ani šílené tříhodinové stopáže na konverzačku o osmi lidech. Do toho zajímavý 70 mm formát a zkazky o drsné a nabušené poslední třetině. Znělo to dobře, ale nedopadlo úplně dobře. Brilantní dialogy, při kterých se napětí dá krájet, se tentokrát nedostavily v takové míře jako třeba u Hanebných panchartů a u většiny scén jsem si byl naprosto jist, že by se daly pohodlně proškrtat, aniž by to výsledku jakkoliv uškodilo. Roztažení filmu na tři hodiny z něj učinilo relativně úmornou záležitost a celé se to dalo odvyprávět za dvě hodiny ve svižném tempu aniž by to čemukoliv uškodilo. Herecké výkony vesměs klasický tarantinovský nadstandard (mám slabost především pro Tima Rotha), ale na ceny to tentokrát nebylo, žádný nový Christoph Walz se nekoná. Celkově se prostě Tarantino utrhl ze řetězu a natočil si co chtěl. Osobně si myslím, že sám věděl, že přestřelil divácký vkus, ale bylo mu to jedno, protože tohle si takhle prostě chtěl natočit. Buďiž, ale příště bych prosil zase nějakou nakládačku, pane Quentin, vime?

Jistě tarantinovsky bezchybné, leč samoúčelné. Film technicky - dokonalé řemeslo , avšak bezvrstevnatý a jako zábava místy nudí.....takže pro mne bylo líp pane Tarantino.

Trochu mi to připomíní detekticku Deset malých černoušků. Všichni jsou zavření v jedné místnosti a neví se, kdo je ten "padouch" a kdo přežije. Co mě hlavně zaujalo, byla atmosféra, ta mě oslnila. Vše působilo tak skutečně a propracovaně. Jinak je to klasická tarantinovka - krev, zvratky atd. Jako nejlepší film roku 2016 to nehodnotím, ale rozhodně nebude zapomenut.

Hodně dlouhých dialogů, pár zvratů a dokonce i zvratků - prostě klasická tarantinovka, kde člověk tak nějak očekává, že se stane přesný opak toho, co očekává. Tarantino se drží stylu, který mu vycházel a stále vychází, ale už to není tak nekonvenční a grandiózní jako v jeho předchozích filmech, přesto je to dobrý film, který nezklame, ale ani nenadchne. Hlavní silou je perfektní hudba nestárnoucího Morriconeho a i Samuel L. Jackson podává standardní výkon na který jsme od něj zvyklí. 80%

Čas něžně překračující tři hodiny, strávené ve společnosti Osmi hrozných od nápaditého Tarantina, mi uběhl rychleji než vystřelená kulka z rychle taseného koltu. Westernová komorní povídačka s dialogovou vánicí, gradující vstupním vízem na krvavý jateční veletrh, rozehřála ve mně nadšení pro tento filmový kousek, stejně tak jak zúčastněným oblažila chuťové pohárky výtečná káva z čerstvě upražených bobulí, stojíc v konvici na rozžehnutých kamnech v útrobách chatrče u Minnie. Kurt Russell s pejzovým vousem, držíc na řetězu svých zatím ještě živých deset tisíc dolarů, za negerské přítomnosti skvělého Samuela L. Jacksona hřejícího si na hrudi dopis od samotného Lincolna mě pobavil tak, že tenhle snímek musím vidět nespočetněkrát, abych si ho řádně užil. Jen tak dál Quentine.

Klasický tarantinovský počin s litry krve stříkající odkudkoliv :D Vývoj postav i příběhu je dost napínavý, člověk neví, co přijde a do poslední chvíle nadržuje někomu, kdo si to nezaslouží a odsuzuje jiného, který si odsouzení taky nezaslouží :) Skvěle jsem se bavila :)

Naprosto bombová a upovídaná klasická tarantinovka, kde se stříká krev a je proklatě hutná a následně hnusná atmosféra. Bílý western, sněhu všude hromady. Právě na něm se nejlépe vyjímá rudá krev hrozných westernových parchantů v americkém Wyomingu :-)

Mám rád filmy od Quentina Tarantina a mám rád filmy sKurtem Russellem. Obojí v jednom, to je pro mě opravdu vyjímečný zážitek, takže jsem se moc těšil a film mě ani v nejmenším nezklamal. Výborné herecké výkony, báječně gradující příběh podbarvený úžasnou muzikou a samozřejmě nezbytné časové skoky, kde se až v závěru dobereme průběhu celého příběhu. SUPER

Emmm, plytká nuda. Ve své podstatě Tarantino nepřišel opravdu s ničím novým, resp. recykluje jak může. Zápletka je docela zajímavá, ale tři hodiny postavené na kvákání cca desíti postav pořád stejným způsobem dokolečka jako kolovrátek. A na můj vkus i hodně a lacině brutální scény, divný look, fádní Morricone a nesympatické obsazení.

Nechce se mi uvěřit, že mi tahle westernová tarantinovka sedla. Klasicky vyšperkované dialogy o prostých věcech a vykrádání Sergia Leoneho a jeho dlouhých záběrů s napjatě laděnými situacemi, které jsou vyhrocené úžasnou hudbou mistra všech mistrů Ennia.