![]()
182 minut
|
|
Žánry: |
Drama, Thriller, Western, Oscarový |
---|---|
Motto: | Nikomu se nedá věřit. Všechny je třeba nenávidět. |
Obsah: |
Několik let po občanské válce se zasněženými kopci Wyomingu řítí dostavník. Veze se v něm John Ruth (Kurt Russell), lovec lidí, známý také jako „Kat", více »« méně |
Režie: |
Quentin Tarantino |
Scénář: |
Quentin Tarantino |
Herci: |
Samuel L. Jackson Kurt Russell Jennifer Jason Leigh Walton Goggins Demián Bichir ... |
Premiéra: | 7. 1. 2016 |
---|---|
Distributor: | Forum Film CZ |
Přístupnost: | MP-12 |
Tuhle Tarantinovku řadím hoooooodně vysoko. Jestli totiž na Tarantinovi něco miluju,jsou to právě ty dialogy. Tohle ten šílenec prostě umí a Osm hrozných nám jich servíruje požehnaně,díky bohu. O nudě nemůže být vůbec řeč. Nebyla jediná chvilka kdy bych se podíval na hodiny,nebo se nějak rozptýlil. Celou tu dobu jsem se nechal unášet tímto mistrovským dílem a také skvělou hudbou. Co se herců týče tak nemám co vytknout, snad jen,že bych Tima Rotha nahradil Waltzem. Nic proti němu,protože zahrál skvělé,ale já si prostě celou dobu říkal,že ta postava je šitá právě pro Waltze. Nezbývá než se těšit na další Tarantinův film,protože tímto mě jen utvrdil v tom,že je to prostě mistr ve svém oboru,který se jen občas trefí vedle.
Herecké výkony jsou samozřejmě jako obvykle over the top, Tarantino herce režíruje jako na divadle, čemuž odpovídá i herecký výraz. A je vidět, že si to všichni náramně užívají. Kurt Russel je grandiózní a Samuel L. Jackson v Tarantinově poloze neskutečně baví. Z mého pohledu je to příjemná změna, protože neustálý civilismus obvyklý pro nezávislé filmy a ambiciózní projekty mě za poslední rok přestal dost bavit. Z celého ansámblu bych vyzdvihl Waltera Gogginse, který dostal konečně pořádný prostor a dokazuje, že je to herec, kterému by větší obsazovanost v lepších projektech viditelně prospěla. Pobaví také stoicky klidný Michael Madsen.
Všechny filmové postavy jsou hrozné, jsou to grázlové, smetáci, vrazi, rasisti, zmetci, zkrátka skupinka pořádných parchantů. Ale jsou to postavy, které dohromady vytváří zajímavý mix a v rámci Tarantinovy cinefilsky-divadelní hry udrží divákovu pozornost. Největší poklonu si však musí zasloužit Ennio Morricone za špičkový soundtrack a Robert Richardson za jednu z nejoriginálnějších filmových kompozic poslední dekády.
Osm hrozných je bezesporu jeden z nejlepších filmů roku 2015 a neden z nejlepších Tarantinových filmů vůbec.
Tarantino stále ve formě, a co víc, od onoho proslaveného magora z videopůjčovny, jehož filmy byly narvané odkazy a mnohovrstevnými příběhy, se tímto dílem definitivně povznesl na tvůrce vlastního originálního žánru, kde mohou jeho skalní fandové příst film od filmu větším blahem a kde se citují jeho vlastní předcházející díla. Hateful Eight je snad stokrát více "tarantinovská", než jsme si vůbec mohli přát, a takřka celá druhá polovina představuje nepolevující divácký orgasmus, kterého jsme si mohli v Djangovi užít sotva třicet minut. A není to jen zásluhou brutality, dynamických krvavých zvratů nebo všech úžasných herců.... Quentin má především skvěle napsaný scénář, dost možná dokonce lépe než v jakémkoli filmu po Pulp Fiction, kdy v rozmezí úvodních devadesáti minut perfektně představí čtyři hlavní a několik vedlejších postav a nechá je společně uzavřít na minimálním prostoru překypujícím houstnoucí atmosférou nedůvěry, lži a smrti. A samotný přechod k nevyhnutelné explozi násilí a zúčtování nemohl dopadnout lépe a Tarantino naplno prokázal, že se ve svém žánru formálně neustále zdokonaluje, přičemž stále dokáže vyvážit napětí a akci svým ikonickým nadhledem a vtipnými dialogy, které tentokrát vůbec nejsou "o hovnu", ale každý z nich má v mistrně gradujícím příběhu své opodstatnění.... Výtky se ale najdou, a nemyslím si, že se jedná o pseudointelektuální kydy a neadekvátní postřehy vycucané z prstu - především se během celého filmu nelze zbavit dojmu, že záchranný plán, tedy jeho nejdůležitější motiv, je přehnaně a zbytečně vykonstruovaný a složitý (což se mi u podobně laděných Gaunerů nestalo ani na sekundu), postavy občas jednají nesmyslně (Tatum, který po svém prvním výstřelu dál zůstal trčet v úkrytu) a najde se tu i jeden laciný scénáristický fail, který při Quentinovo vypravěčském mistrovství jen těžko akceptuji (náhlá přítomnost vševědoucího vypravěče - Quentina). Přesto, natočit něco takového, na minimálním prostoru a v divadelních kulisách, takhle brutální, štiplavou a megazábavnou formou, to je prostě geniální filmový......... úlet ;)
Před čtyřmi lety nám Tarantino přišel na svět s filmem Osm hrozných a vrátil se ke kořenům svých filmů, to znamená - jeden dům, pár postav a klábosení. Tarantino naštěstí po tolika letech už vypiloval své dialogy takřka k dokonalosti a těch 182 minut uteče jako nic. Proto mě osobně potěšilo, že se ve spolupráci s Netflixem rozhodl tento film o několik minut rozšířit v podobě mini-série, která mě celkově 210 minut, což zní hezky. 40 minut nového materiálu, sem s tím. Jenže to není tak úplně jednoduché, každá epizoda sice má kolem 50 minut, ale obsahuje v každé intro a závěrečné titulky, které o dobrých 20 minut natáhnou stopáž. Takže máme už jen zhruba 20 minut nových záběrů a ty... Jsou nepatrné, až skoro přehlédnutelné. Jde o scény, které třeba trvají déle, sem tam přidají třeba 20 vteřinovou vsuvku a podobně. Pokud tedy nejste zapálený fanoušek, nebo jste film už viděli a jste zvědaví na nové materiály, asi si nechte zajít chuť, nic nového vás nečeká.
Výborný western po všech stránkách. Nepostrádá napětí, nebezpečná zasněžená krajina s blizardem, typickým pro severní Ameriku, perfektní herecké výkony, hudba Ennio Morriconeho, která člověka "dostane". Už hned při začátku jsem si řekla, když jsem ji slyšela: "To bude dobrý!" A bylo. Ty brilantní dialogy mě skutečně bavily. Scéna s otráveným kafem je přímo hororová. A rozdělení na kapitoly je zajímavé. Jak když člověk čte knihu. Délka filmu mi v tomto případě nevadila, i když jsem musela být vzhůru do půl druhé ráno. Pochválila bych i kameru Roberta Richardsona. Opravdu skvělá!
Tarantinovy výplody pro mě nikdy nebyly tím pravým ořechovým a nezklamal ani tentokrát.Osm nudných je dalším převedením režisérových extrémů na filmové plátno.Většina stopáže je nacpaná vatou naprosto zbytečných žvástů,které snad mají nějaký "hlubší" smysl ,který mi u něj však tradičně uniká s pokusem o vtipné laškování postav. Snímek má být protknutý nějakým mystériem o vině, trestu a odpuštění s náboženskou symbolikou.To by se ovšem nesměl odehrávat v nějaké chatrči kde jediným nevyřčeným tajemstvím je to, kdo první tasí.Na to v závěru rovněž dojde a nebyl by to Tarantino aby z toho nevytvořil rudou řeku krve.Jako divadelní hra možná i zajímavé ale nic víc.
Mám westerny rád a Tarantinovy filmy mě většinou baví, ale Tarantino westerny zkrátka neumí. Škoda. Podle mě je to hrozně promrhaný potenciál. Taková sbírka dobrých herců (na ně si teda rozhodně nestěžuji) a všechno na houby. Film mě nechytl a konec to teda nezachránil. Dokonce ani mistr Morricone tenhle film nespasil. Možná jsem měl taky jen velký očekávání a ty nebyly splněny. No nic, za mě zkrátka jen těch 60 %.
Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena.
Takže za mě celkem rozčarování. Tarantinův scénář, postavený na dialozích, mi vždycky velmi vyhovoval a tak jsem se nezalekl ani šílené tříhodinové stopáže na konverzačku o osmi lidech. Do toho zajímavý 70 mm formát a zkazky o drsné a nabušené poslední třetině. Znělo to dobře, ale nedopadlo úplně dobře. Brilantní dialogy, při kterých se napětí dá krájet, se tentokrát nedostavily v takové míře jako třeba u Hanebných panchartů a u většiny scén jsem si byl naprosto jist, že by se daly pohodlně proškrtat, aniž by to výsledku jakkoliv uškodilo. Roztažení filmu na tři hodiny z něj učinilo relativně úmornou záležitost a celé se to dalo odvyprávět za dvě hodiny ve svižném tempu aniž by to čemukoliv uškodilo. Herecké výkony vesměs klasický tarantinovský nadstandard (mám slabost především pro Tima Rotha), ale na ceny to tentokrát nebylo, žádný nový Christoph Walz se nekoná. Celkově se prostě Tarantino utrhl ze řetězu a natočil si co chtěl. Osobně si myslím, že sám věděl, že přestřelil divácký vkus, ale bylo mu to jedno, protože tohle si takhle prostě chtěl natočit. Buďiž, ale příště bych prosil zase nějakou nakládačku, pane Quentin, vime?
Tarantino je zpět a vzdává poctu westernovým snímkům! Novinka Osm hrozných opět nepostrádá zběsilost a spoustu umělé krve. Scénář funguje na výbornou, děj je krásně plynulý a příjemně jej doprovází hudba Ennio Morriconea. Také musím vyzdvihnout kameru, kostýmy a herce, kteří podávají šílené výkony, jak je u Tarantinových snímků zcela běžné. Na druhou stranu mě zklamala nevyužitá účast Tima Rotha a štěk Channinga Tatuma, jenž by si rozhodně zasloužil více prostoru. Snímek Osm hrozných se ovšem víceméně povedl. Nejedná se sice o druhého Nespoutaného Djanga nebo Hanebné pancharty, fanoušci však budou jistě spokojeni.
Komorní "who did it" atmosféra z Gaunerů + náhlé a někdy nepředvídatelné zajebaní z Hanebných panchartů a + Djangovské prostředí rovná se Hateful Eight. Musím přiznat, že jsem tu zápletku očekával trochu jinou, z čehož také pramení menší zklamaní, které jsem během sledování pocítil. Bylo však hrozně hezký vidět Quentinovu starou hereckou smetánku, jak se zas navzájem snaží dialogově předhánět. A posledních 40 minut bylo suprově nadupaných, to jako jo. Supr. Django ale lepší. Jo, a když jsem viděl toho Russela v prostředí mezi lidmi, kterým se nedalo ani za mák věřit, plus ještě ta zima a sníh, tak mi to hodně evokovalo Věc. To nešlo jinak.
95% a to jen proto že ani bůh všemohoucí, by ode mě nedostal 100%.Naprosto famózní,Tarantino je prostě génius, někdo se zajímá o fyziku někdo biologii, astrofyziku, Tarantino naštěstí, svůj intelekt, dává filmům....Naprosto úžasné dialogy, Film mám skoro 3 hodiny, ale ani chvíli se nenudite. Kamera hudba příběh vše Top. Herecké vykony famózní, i to jak se herci museli naučit mluvit jako v roce 1867..Famozni kdo neviděl byl v originálním znění, měl by to rychle napravit, a Quentin v roli vypravěče už je jen třešničkou na dortu.
Trochu mi to připomíní detekticku Deset malých černoušků. Všichni jsou zavření v jedné místnosti a neví se, kdo je ten "padouch" a kdo přežije. Co mě hlavně zaujalo, byla atmosféra, ta mě oslnila. Vše působilo tak skutečně a propracovaně. Jinak je to klasická tarantinovka - krev, zvratky atd. Jako nejlepší film roku 2016 to nehodnotím, ale rozhodně nebude zapomenut.
Hodně dlouhých dialogů, pár zvratů a dokonce i zvratků - prostě klasická tarantinovka, kde člověk tak nějak očekává, že se stane přesný opak toho, co očekává. Tarantino se drží stylu, který mu vycházel a stále vychází, ale už to není tak nekonvenční a grandiózní jako v jeho předchozích filmech, přesto je to dobrý film, který nezklame, ale ani nenadchne. Hlavní silou je perfektní hudba nestárnoucího Morriconeho a i Samuel L. Jackson podává standardní výkon na který jsme od něj zvyklí. 80%
Čas něžně překračující tři hodiny, strávené ve společnosti Osmi hrozných od nápaditého Tarantina, mi uběhl rychleji než vystřelená kulka z rychle taseného koltu. Westernová komorní povídačka s dialogovou vánicí, gradující vstupním vízem na krvavý jateční veletrh, rozehřála ve mně nadšení pro tento filmový kousek, stejně tak jak zúčastněným oblažila chuťové pohárky výtečná káva z čerstvě upražených bobulí, stojíc v konvici na rozžehnutých kamnech v útrobách chatrče u Minnie. Kurt Russell s pejzovým vousem, držíc na řetězu svých zatím ještě živých deset tisíc dolarů, za negerské přítomnosti skvělého Samuela L. Jacksona hřejícího si na hrudi dopis od samotného Lincolna mě pobavil tak, že tenhle snímek musím vidět nespočetněkrát, abych si ho řádně užil. Jen tak dál Quentine.
Upřímně řečeno to co jsem slyšel o tomto filmu mě nalákalo ho vidět a docela jsem si vyčítal, že jsem nebyl mezi prvními v kině, ale naštěstí jsem nešel. Obrovsky dlouhý a utahaný film až na posledních pár desítek minut. Dokoukal jsem to jen kvůli Enniovi a jeho hudbě. Podle mě to vyznělo tak nějak nijak a ani to nezachránili herecké výkony hlavních představitelů
Mám rád filmy od Quentina Tarantina a mám rád filmy sKurtem Russellem. Obojí v jednom, to je pro mě opravdu vyjímečný zážitek, takže jsem se moc těšil a film mě ani v nejmenším nezklamal. Výborné herecké výkony, báječně gradující příběh podbarvený úžasnou muzikou a samozřejmě nezbytné časové skoky, kde se až v závěru dobereme průběhu celého příběhu. SUPER
Emmm, plytká nuda. Ve své podstatě Tarantino nepřišel opravdu s ničím novým, resp. recykluje jak může. Zápletka je docela zajímavá, ale tři hodiny postavené na kvákání cca desíti postav pořád stejným způsobem dokolečka jako kolovrátek. A na můj vkus i hodně a lacině brutální scény, divný look, fádní Morricone a nesympatické obsazení.
Tarantino zkusil zase trošku jinou lokaci, ovšem o to tady nejde, děj se mohl odehrávat i jinde, i klidně v létě. V podstatě je to zfilmovaná divadelní hra. Herci opět skvěle vybraní, typově odpovídají svým postavám. Neděje se žádné velké přehrávání, ovšem také se nelpí na žádném civilním, realistickém pojetí. Navíc dokonalý soundtrack podtrhuje vynikající zážitek při sledování tohoto filmu.
Na Osm hrozných jsem se moc těšil, protože Tarantinova tvorba mi celkem sedí. Očekával jsem spoustu krve, skvělé detaily, které vidím pouze v jeho filmech a výborné herecké obsazení. To vše se mi splnilo. Má to grády, spád a děj, vše co k filmovému zážitku potřebuji. To, že se směji v krvavých situacích, u kterých by mi to jinde připadlo nepatřičné, to už beru jako samozřejmost... Oproti předchozím filmům to však přece jenom bylo trošku slabší, a proto dávám 80%.