Osm hrozných (2015)

Tuhle Tarantinovku řadím hoooooodně vysoko. Jestli totiž na Tarantinovi něco miluju,jsou to právě ty dialogy. Tohle ten šílenec prostě umí a Osm hrozných nám jich servíruje požehnaně,díky bohu. O nudě nemůže být vůbec řeč. Nebyla jediná chvilka kdy bych se podíval na hodiny,nebo se nějak rozptýlil. Celou tu dobu jsem se nechal unášet tímto mistrovským dílem a také skvělou hudbou. Co se herců týče tak nemám co vytknout, snad jen,že bych Tima Rotha nahradil Waltzem. Nic proti němu,protože zahrál skvělé,ale já si prostě celou dobu říkal,že ta postava je šitá právě pro Waltze. Nezbývá než se těšit na další Tarantinův film,protože tímto mě jen utvrdil v tom,že je to prostě mistr ve svém oboru,který se jen občas trefí vedle.

Tarantino stále ve formě, a co víc, od onoho proslaveného magora z videopůjčovny, jehož filmy byly narvané odkazy a mnohovrstevnými příběhy, se tímto dílem definitivně povznesl na tvůrce vlastního originálního žánru, kde mohou jeho skalní fandové příst film od filmu větším blahem a kde se citují jeho vlastní předcházející díla. Hateful Eight je snad stokrát více "tarantinovská", než jsme si vůbec mohli přát, a takřka celá druhá polovina představuje nepolevující divácký orgasmus, kterého jsme si mohli v Djangovi užít sotva třicet minut. A není to jen zásluhou brutality, dynamických krvavých zvratů nebo všech úžasných herců.... Quentin má především skvěle napsaný scénář, dost možná dokonce lépe než v jakémkoli filmu po Pulp Fiction, kdy v rozmezí úvodních devadesáti minut perfektně představí čtyři hlavní a několik vedlejších postav a nechá je společně uzavřít na minimálním prostoru překypujícím houstnoucí atmosférou nedůvěry, lži a smrti. A samotný přechod k nevyhnutelné explozi násilí a zúčtování nemohl dopadnout lépe a Tarantino naplno prokázal, že se ve svém žánru formálně neustále zdokonaluje, přičemž stále dokáže vyvážit napětí a akci svým ikonickým nadhledem a vtipnými dialogy, které tentokrát vůbec nejsou "o hovnu", ale každý z nich má v mistrně gradujícím příběhu své opodstatnění.... Výtky se ale najdou, a nemyslím si, že se jedná o pseudointelektuální kydy a neadekvátní postřehy vycucané z prstu - především se během celého filmu nelze zbavit dojmu, že záchranný plán, tedy jeho nejdůležitější motiv, je přehnaně a zbytečně vykonstruovaný a složitý (což se mi u podobně laděných Gaunerů nestalo ani na sekundu), postavy občas jednají nesmyslně (Tatum, který po svém prvním výstřelu dál zůstal trčet v úkrytu) a najde se tu i jeden laciný scénáristický fail, který při Quentinovo vypravěčském mistrovství jen těžko akceptuji (náhlá přítomnost vševědoucího vypravěče - Quentina). Přesto, natočit něco takového, na minimálním prostoru a v divadelních kulisách, takhle brutální, štiplavou a megazábavnou formou, to je prostě geniální filmový......... úlet ;)

Mám westerny rád a Tarantinovy filmy mě většinou baví, ale Tarantino westerny zkrátka neumí. Škoda. Podle mě je to hrozně promrhaný potenciál. Taková sbírka dobrých herců (na ně si teda rozhodně nestěžuji) a všechno na houby. Film mě nechytl a konec to teda nezachránil. Dokonce ani mistr Morricone tenhle film nespasil. Možná jsem měl taky jen velký očekávání a ty nebyly splněny. No nic, za mě zkrátka jen těch 60 %.

Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena.

Takže za mě celkem rozčarování. Tarantinův scénář, postavený na dialozích, mi vždycky velmi vyhovoval a tak jsem se nezalekl ani šílené tříhodinové stopáže na konverzačku o osmi lidech. Do toho zajímavý 70 mm formát a zkazky o drsné a nabušené poslední třetině. Znělo to dobře, ale nedopadlo úplně dobře. Brilantní dialogy, při kterých se napětí dá krájet, se tentokrát nedostavily v takové míře jako třeba u Hanebných panchartů a u většiny scén jsem si byl naprosto jist, že by se daly pohodlně proškrtat, aniž by to výsledku jakkoliv uškodilo. Roztažení filmu na tři hodiny z něj učinilo relativně úmornou záležitost a celé se to dalo odvyprávět za dvě hodiny ve svižném tempu aniž by to čemukoliv uškodilo. Herecké výkony vesměs klasický tarantinovský nadstandard (mám slabost především pro Tima Rotha), ale na ceny to tentokrát nebylo, žádný nový Christoph Walz se nekoná. Celkově se prostě Tarantino utrhl ze řetězu a natočil si co chtěl. Osobně si myslím, že sám věděl, že přestřelil divácký vkus, ale bylo mu to jedno, protože tohle si takhle prostě chtěl natočit. Buďiž, ale příště bych prosil zase nějakou nakládačku, pane Quentin, vime?

Jistě tarantinovsky bezchybné, leč samoúčelné. Film technicky - dokonalé řemeslo , avšak bezvrstevnatý a jako zábava místy nudí.....takže pro mne bylo líp pane Tarantino.

Hodně dlouhých dialogů, pár zvratů a dokonce i zvratků - prostě klasická tarantinovka, kde člověk tak nějak očekává, že se stane přesný opak toho, co očekává. Tarantino se drží stylu, který mu vycházel a stále vychází, ale už to není tak nekonvenční a grandiózní jako v jeho předchozích filmech, přesto je to dobrý film, který nezklame, ale ani nenadchne. Hlavní silou je perfektní hudba nestárnoucího Morriconeho a i Samuel L. Jackson podává standardní výkon na který jsme od něj zvyklí. 80%

Čas něžně překračující tři hodiny, strávené ve společnosti Osmi hrozných od nápaditého Tarantina, mi uběhl rychleji než vystřelená kulka z rychle taseného koltu. Westernová komorní povídačka s dialogovou vánicí, gradující vstupním vízem na krvavý jateční veletrh, rozehřála ve mně nadšení pro tento filmový kousek, stejně tak jak zúčastněným oblažila chuťové pohárky výtečná káva z čerstvě upražených bobulí, stojíc v konvici na rozžehnutých kamnech v útrobách chatrče u Minnie. Kurt Russell s pejzovým vousem, držíc na řetězu svých zatím ještě živých deset tisíc dolarů, za negerské přítomnosti skvělého Samuela L. Jacksona hřejícího si na hrudi dopis od samotného Lincolna mě pobavil tak, že tenhle snímek musím vidět nespočetněkrát, abych si ho řádně užil. Jen tak dál Quentine.

Klasický tarantinovský počin s litry krve stříkající odkudkoliv :D Vývoj postav i příběhu je dost napínavý, člověk neví, co přijde a do poslední chvíle nadržuje někomu, kdo si to nezaslouží a odsuzuje jiného, který si odsouzení taky nezaslouží :) Skvěle jsem se bavila :)

Velké očakavania na mna čakali a všade sa na mě hrnuli ale mě film zas tak úplně nenadchlo. Velmi dlouhé a rozvláčné a až neskutočně nudné v některých momentoch. Na konci se konečně film rozbehol a konečnie se tam něčo děje a zistime přečo to všětko. Velmi dobrá kamera a dobré herecké výkony

Emmm, plytká nuda. Ve své podstatě Tarantino nepřišel opravdu s ničím novým, resp. recykluje jak může. Zápletka je docela zajímavá, ale tři hodiny postavené na kvákání cca desíti postav pořád stejným způsobem dokolečka jako kolovrátek. A na můj vkus i hodně a lacině brutální scény, divný look, fádní Morricone a nesympatické obsazení.

Ačkoliv podporuji ženy, a vždy je bráním, vždy jsem byl rád za facku tý mrše.

Westerny já fakt nerada. Django se mi líbil, proto jsem tomuhle filmu vůbec dala šanci, když je to od stejného režiséra a to i přesto, že trailer mi přišel dost hrozný. No ale jako ne, tohle se ti Quentine fakt nepovedlo. Délka je naprosto neadekvátní ději, který tam vlastně ani není. Skupinka chlapů se dostane do vánice a je nucena přečkat několik dní v chatě s rozbitýma dveřma se skupinou jiných chlapů. Asi hodinu a půl tam mluví o ničem a pak se najednou rozhodnou, že by byla mnohem větší zábava, kdyby se navzájem postříleli. Celkově strašně nesympatické obsazení (Tim Roth se snad snažil předstírat, že je Christoph Waltz, nebo co?), soundtrack se mi taky nelíbil, příběh nebyl, vtip nebyl (kromě těch dveří, tomu jsem se i po páté s chutí zasmála). 2* a ještě bych tak nějak počítala, že když se film jmenuje Hateful Eight tak tam bude osm postav, místo toho jich tam bylo snad patnáct.

Tarantino zkusil zase trošku jinou lokaci, ovšem o to tady nejde, děj se mohl odehrávat i jinde, i klidně v létě. V podstatě je to zfilmovaná divadelní hra. Herci opět skvěle vybraní, typově odpovídají svým postavám. Neděje se žádné velké přehrávání, ovšem také se nelpí na žádném civilním, realistickém pojetí. Navíc dokonalý soundtrack podtrhuje vynikající zážitek při sledování tohoto filmu.

klasický tarantinovský kousek, který mě překvapil i pobavil svým vývojem