Boleslav Polívka

„U filmu vás oblečou, nalíčí, učešou, zajistí vám bydlení i stravu. Je to zkrátka návrat do dětství." Pochází z rodiny nadšených ochotníků. V roce 1971 ukončil studia na JAMU, kde se vedle činoherního herectví zabýval i pantomimou. Začínal s Ctiborem Turbou a Borisem Hybnerem v Pantomimě Alfreda Jarryho a od roku 1972 hrál v DNP. Zde hrál ve vlastních autorských inscenacích, s nimiž absolvoval v 70. a 80.letech mnoho zahraničních zájezdů. V 90.letech je provozovatelem vlastního divadla a účastní se nejrůznějších kulturně zábavných aktivit (recesistické festivaly v Olšanech ap.) Velkou diváckou popularitu mu přinesla dlouhodobá série zábavných TV pořadů Manéž. Přes filmové verze divadelních představení (Balada pro banditu, Poslední leč a Šašek a královna) se prosadil jako výrazný talent i v dramatických filmových rolích (Zapomenuté světlo). Rodák z Vizovic na Valašsku měl silné umělecké zázemí již ve své rodině. Tatínek - nadšený ochotník - podporoval jeho studium na brněnské JAMU. Tam se Bolek seznámil se základy pantomimy, jejíž principy tvořivým způsobem rozvíjel ve svých autorských inscenacích. Filmoví diváci poprvé poznávají osobitý Polívkův herecký projev v Sísově filmové verzi muzikálu BALADA PRO BANDITU (1978). Z úspěšných divadelních představení vycházely také filmy POSLEDNÍ LEČ (1981) režiséra Vladimíra Síse a ŠAŠEK A KRÁLOVNA (1987) režisérky Věry Chytilové. Chytilová obsadila Polívku i do filmů KALAMITA (1981) a DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTNTAG "(1992). Bolek Polívka je divákům znám jako osobitý "bavič" (série televizních pořadů Manéž). Odlišným způsobem dokázal jeho talent využít režisér Vladimír Michálek, který ho překvapivě obsadil do výše zmíněného filmu ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996). Za roli faráře Holého mu filmoví akademici udělili Českého lva.