Bolek Polívka

Boleslav "Bolek" Polívka je všestranný český herec, mim, dramatik a scenárista, který se narodil 31. července 1949 ve Vizovicích. Jeho kariéra je spojena s divadlem, filmem a televizí. Herecká kariéra: Během studia na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně se Bolek Polívka připojil k divadlu Husa na provázku, kde působil od roku 1972. Zde se začal projevovat nejen jako herec, ale i jako režisér a dramatik. Jeho autorské pantomimické inscenace, jako například Am a Ea, Pezza versus Čorba, Pépe, Trosečník, Poslední leč nebo Šašek a královna, ho proslavily. Tyto představení byly inspirovány klauniádou, komedií dell'arte i filmovou groteskou a vyznačovaly se specifickým herectvím. V roce 1993 založil Bolek Polívka vlastní divadelní společnost nazvanou Divadlo Bolka Polívky. Toto divadlo má své sídlo v Brně, ale Polívka s ním často hostuje v různých českých městech, například ve Zlíně nebo v pražském Divadle na Vinohradech. Divadlo se zaměřuje na autorské inscenace, kde Polívka uplatňuje své mimořádné herectví a režisérské nadání. V inscenacích Divadla Bolka Polívky se setkáváme s charakteristickými komediálními prvky, pantomimou a fyzickým humor. Polívka do divadla často zapojuje i prvky recese a improvizace, což divadelním představením dodává neopakovatelnou atmosféru a blízkost s diváky. Bolek Polívka začínal svoji filmovou kariéru na přelomu 70. a 80. let, kdy se poprvé objevil před filmovou kamerou. Jeho prvním filmovým úspěchem byla role Mageriho ve filmu "Balada pro banditu" (1978), který natočil režisér Vladimír Sís. Tato adaptace stejnojmenné divadelní hry Františka Pavlíčka se stala kultovním dílem československého filmu a výrazně přispěla k pověsti mladého a nadějného herce Bolka Polívky. Jedním z klíčových bodů v Polívkově filmografii je restituční komedie Dědictví aneb Kurvahošigutnta z roku 1992. Tento film, režírovaný Věrou Chytilovou, nebyl v době svého vzniku kritickou obcí dobře přijat, postupem času je však stále více brán jako vypovídající záznam o divokém přechodu do kapitalismu v porevolučním Československu. . Bolek Polívka v něm ztvárnil hlavní roli Bohuše, chasníka, který zdědí obrovský majetek. Dědictví však nepředstavovalo první tvůrčí spolupráci herce a režisérky. Bolek polívka si u Věry Chytilové zahrál hlavní roli už ve filmu Kalamita (1980). Významným okamžikem pro jeho filmovou kariéru byla role faráře Holého v demlovské adaptaci Zapomenuté světlo (1996), za kterou získal Českého lva a cenu za herecký výkon na MFF Karlovy Vary. Druhého Českého lva obdržel za film Musíme si pomáhat (2000) režiséra Jana Hřebejka. S ním spolupracoval taky na snímcích Pelíšky (1999) a Pupendo (2003). Farma Bolka Polívky: Kromě herecké kariéry se Bolek Polívka věnoval také podnikání. Na své farmě v Olšanech pořádal happeningy a recesní akce, které přitahovaly pozornost veřejnosti. Například zde organizoval mistrovství světa v házení flinty do žita. Jeho farma byla také místem natáčení televizního cyklu "Zpívání na farmě", kde vystupovaly folkové formace. Bohužel, v roce 2013 se farmě dostala do finančních potíží a byla předmětem úpadku a konkurzního řízení kvůli vysokému dluhu. Bylo přihlášeno několik desítek pohledávek, včetně dotací z fondů EU. Farmu nakonec vydražila firma Alkony-CZ, ale transakce se neuskutečnila z důvodu nesplnění podmínek prodeje. Rodina: Bolek Polívka má celkem šest dětí, tři dcery a tři syny, z různých vztahů. Nejstarší dcera Kamila je z manželství s Stanislavou Polívkovou. Dcera Anna je herečka a její matkou je česká herečka Evelyna Steimarová. Syn Vladimír Polívka se narodil z manželství s francouzskou herečkou Chantal Poullain. Od roku 2020 je Bolek Polívka ženatý s Marcelou Polívkovou, se kterou má syny Jana, Františka Antonína a dceru Marianu.