![]()
115 minut
|
|
Žánry: |
Komedie, Retro, Vánoční |
---|---|
Motto: | Druhé Vánoce pro každého. Nový film Jana Hřebejka o dětech a jejich rodičích. |
Obsah: |
Tragikomedie režiséra Jana Hřebejka Pelíšky se odehrává v 60. letech a vypráví o životě dvou rodin - o Šebkových a Krausových. Děti spolu chodí do školy, více »« méně |
Režie: |
Jan Hřebejk |
Scénář: |
Petr Jarchovský Jan Hřebejk |
Herci: |
Kristýna Nováková - Fuitová Michael Beran Jiří Kodet Miroslav Donutil Emília Vášáryová ... |
Premiéra: | 8. 4. 1999 |
---|
Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Tolik skvělých hlášek a výborných postav na jednom místě je pastva pro oči. Každá scéna je vynikající a jako celek to nemá chybu. Obsazení je na jedničku - Donutil,Kodet,Polívka a vlastně všichni jsou výborní.. Díky tomu filmu jsem si i přečetl knihu Hovno hoří z které Pelíšky částečně vychází.
Jan Hřebejk vytvořil komedii zcela jiného druhu, než na jaké jsme byli léta zvyklí. Vorlíčkovský ztřeštěný styl jednoduše dostal vale. Děj se neskutečně táhne a místy nutí zívnout. Ale to, co snímek drží nad vodou je kulometná salva nejrůznějších hlášek a zábavných scén, které by vystačily i jako samostatné humorné scénky. Jako například: Noky, Nerozbitné skleničky, Kde udělali soudruzi z NDR chybu, a mnoho dalších. A přitom je to vcelku vážné, až tragické téma. Scenáristicky, herecky i režijně profesionálně ztvárněné. Šedesátá léta podporují dobové hudební hity a tak nejedno srdce starší generace zaplesá. Snímek se stal další filmovou klasikou, který doufejme nebude stárnout a naopak bude stále diváky vyhledáván. Temná bolševická doba je již v nedohlednu a tak se tomu všemu mohou hlavně ti, co to skutečně zažili, dnes už jen smát.
Nejvýše postavený Český film v žebříčku a jsem tomu rád. Nepřekonatelný výkona Jiřího Kodeta ( ať už si hlavně ženská část populace o postavě Krause myslí své ). Skvělý výkon Miroslava Donutila i dalších herců. Srdceryvný scénář. Smutný ale řádně uzavřený konec. Vše do sebe zapadá, jak má. Klenot Českého filmu.
Pelíšky jsou lidovou komedií v tom nejlepším slova smyslu s výbornými hereckými výkony, skvělou režií a především atmosférou, která diváky jednoznačně uchvátila. I přes tragický závěr filmu jsou Pelíšky velmi vydařenou retrokomedií, která se po právu stala kultovním filmem a viděly jí miliony diváků.
Dlouho jsem se hodnocení tohoto filmu vyhýbala, protože jsem se bála, že budu "roznesena na kopytech." Když tu ovšem vidím 25%, což bych mu tedy nedala!, tak zkusím napsat svůj názor. Ano, zajisté je to dobrý český film. Ty plastikové lžičky z NDR, kdy soudruzi někde udělali chybu, to je trvalá hláška, kolující mezi lidem českým! To už se nedá vymazat!!! ALE...!!! 60. léta pro mě byla ta nejkrásnější, z filmu se dozvím, že to byla "temná doba socialismu", kdy v domácnostech se nikdo nebavil o ničem jiném než o politice. Já začala chodit do 1. třídy v roce 1960, ale nevzpomínám si, že bychom doma řešili Leniny aj. Takže jak píše někde nějaký mladší divák, že alespoň je to nastínění útrap tehdejší doby, já lítala s děckama venku, hráli jsme na sochy, "Honzo, vstávej, kolik hodin", vyrůstala jsem pouze s maminkou-učitelkou a babičkou, ale na žádné útrapy si nevzpomínám, i když peněz bylo málo, jistě se máma musela snažit, aby se svým učitelským platem vyšla a neměla jsem vždycky ošacení podle poslední módy, apod. Některé věci jsou zkreslené a některé zas přehnané (scénka s noky např.). Prostě ač film barevný, černobílý pohled skrze "optiku" Hřebejkovy režie. Taková prostě trošku "vymývárna mozků", jestli to není příliš drsně řečeno, pro lidi, kteří tuto dobu nezažili na vlastní kůži. Trošku i nuda, trošku i scény bez ladu a skladu. Jen "účel světí prostředky"! Hercům nemožno nic vytknout, hrají dobře, vydali ze sebe maximum, ale některé postavy jsou poněkud "přitažené za vlasy". Jak napsal jeden slovenský divák, dneska už "cudzinec": "Mladší divák, ktorý v tej dobe nežil, zožerie všetko aj s navijákom, hoci to tak úplne nebolo. Pár uvedených osôb mohlo existovať, ale z filmu vyplýva, ako keby všetci ľudia v tej dobe boli magori, tupci a blbci, a to zďaleka nebola pravda. Ako paródiu, ktorá má zabaviť diváka, to beriem, ale realita je niekde inde." Dávám "slovenskému bratovi" za pravdu!
Většina filmu minulej režim bere s nadsázkou a nadhledem. Odbojář, stejně jako zapálenej komouš, oba stojí za stejný kulový. Kodetova postava je silně přitažená za vlasy a depresivní, mládež jen depresivní a přechytralá. To vše ale v závěru rozjezdí rudé tanky. Hymnu pějící Kodet a věšící se Donutil působí trapně jako vánoční strom v hypernově. Několik vtipů stojí za úsměv, jinak je to ovšem nečekaná dvouhodinová NUDA. Takže hlavně za diverzanta s koženou brašnou.
Film,který ve vašem okolí vytvoří nekonečnou diskuzi.Na vrcholu v české kinematografii,navíc v tomhle roku udělal Hřebejk pro českou kinematografii nový krok k menšímu zázraku,který měl směřovat pro lepší časy,ale "zatím" nikdo nešel v tomhle směru.Jestli se chystáte na tenhle film nachystejte si zatraceně vysoké hodnocení.Epické zakončení...
Pelíšky je česká komedie, která se dnes spíše využívá na vánoční večery. Jedná se o majsterštick pana Jarchovského a Hřebejka. Scénář je Oscarový a je plně humorný a plný dobrého a zároveň smutného příběhu. Do filmu se dostalo mnoho hvězd a mnoho hvězd z Janáčkovi akademie - Kodet, Donutil, Polívka, Stašová, Zázvorková, Holubová, Krejčík, Dušek. Jednoznačně musím upozornit, že tento film nevytvořili soudruzi z NDR.
Dala jsi ty lžičky Marie? Česká komedie, která se stala pro naši kinematografii již klasikou a je jen málo čechů, co by nikdy Pelíšky neviděli. Je to pěkná komedie, kterou mám sám rád, plná dobrého humoru a skvělých hlášek a navíc s dost dojemným koncem, kdy za zvuků tanků a letadel hraje česká hymna až máte pocit, že to byl konec světa, ten rok 68. a ejhle nebyl. Ale tvůrcům se povedlo to čeho chtěli docílit.
Takže tohle je ta česká legenda? Tohle je ten úžasný český vánoční film? Jako vzniklo tu několik památných hlášek, které lidé používají, ale jinak je to příběh několika nesnesitelných lidí, kteří by potřebovali pár facek. Češi se ale asi rádi dívají na dementy, taky tak dnešní tvorba víceméně vypadá - příběhy ze života obyčejných idiotů. Tenhle slepenec gagů si vysoké hodnocení rozhodne nezaslouží. 45%
První Hřebejkovy filmy miluju. Taktéž Pelíšky i když k nim mám velmi ambivalentní vztah. Poprvé viděno - strašná řachanda, vzpomínky na tu dobu přes kostýmy. Každý komu je přes 30 let zažil podobné vánoce. Pak jsem film viděla podruhé, vzala jsem na něj bráchu, ten se řezal jako já poprvé. Ovšem já jsem najednou už neviděla legraci, ale právě tu tragédii doby a pokroucených vztahů díky komoušům! No a tak by to mělo být, vidět film pravdivě, smíchem přes slzy...
„První zasloužené místo, citované hlášky každý rok a přitom to neztratilo kvalitu ani po těch letech.”