

Pohádka mapuje život v dobách minulých, když ovládali naše území pohanští bohové a bohyně. Každý z nich je jiný, ať už povahou či zaměřením. Jisté však je, že všichni jsou stejně veselý či smutní, zlý či laskavý, zlomyslní či dobrosrdeční jako lidé, kterým se postupně začnou plést do života. Příběh tak v prostředí valašské vísky ukazuje, jak to dopadá, když si tyto dva světy začnou vzájemně lézt do zelí. To však není všechno, jelikož zákeřná bohyně zimy Morena plánuje svět vrhnout do nekonečného mrazu a ledu. Bohyně jara, léta a podzimu tak musí spojit síly, aby mohly proti Moreně bojovat. Nikdo však netuší, že klíčem k dobru bude prostá valašská dívka, která vlastní ten největší a nejmocnější dar.
Herci a tvůrci 19
Videa 2
Komentáře 3

Slovy klasika: Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Scénář opravdu pracuje se zajímavým námětem pohádky postavené na slovanské mytologii ale nedává moc smysl a dialogy šustí papírem tak moc, že radši postavy zbytečně často křičí a herecké výkony tomu taky moc nepomáhají. V případě dětských herců a hlavně víl jsou celkem otravné, jinde pak pouze zvláštní (Vančura, Slavíková) a někteří herci jsou tady třeba úplně zbytečně (Zedníček, Čtvrtníček), stejně jako koza nebo lektvar lásky. Nahoru to pak tahá především klan Polívkových, hlavně Chantal a Anička, zatímco Bolek taky nepodává nejlepší výkon své kariéry, a pak další mužští bohové, hlavně Nový a jeho sympatický Radegast. Jedná se tak o jednu z mála postav, ke které jsem si vybudoval nějaké sympatie. U ostatních moc nefungují motivace, stejně jako v tomhle světě nefunguje logika. Například víc než vševědoucí bůh ví i babka kořenářka, mocnější než bohové jsou i děti a Smrťák se může jen tak válet v knihách a nikomu to nevadí. Obecně mi Smrťákova postava, jako čtenáři Pratchettovy Zeměplochy, dost nevyhovovala. Ani po filmařské stránce se pak nejedná o bůhví jaký skvost. Kamera se sice sem tam o nějaké umění snaží ale moc to nefunguje. Jediná scéna, která byla nějak kinematograficky zajímavá, je příchod zimy, který vypadá jako by vypadl z nějakého mnohem lepšího filmu. Poměrně solidně pak dopadly i kostýmy a bezesporu nejlepší složkou celého filmu je hudba. Díky ní si opravdu uvědomíte, o co jsme přišli s odchodem Davida Stypky. I když texty písní se drží spíše na úrovni scénáře než hudby. Suma sumárum nechápu jak bohové mohli dopustit něco takového na svůj účet.