Gump – jsme dvojka

50%
Gump – jsme dvojka
Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina dalším příběhem. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén.



Recenze: Gump – jsme dvojka

Kinobox.cz
50%

Druhý Gump je po stránce neurážející rodinné zábavy stejný jako jednička a díky režii F. A. Brabce člověka nijak nebolí, že se na toto psí dobrodružství kouká. Do hlavy se ovšem toto pokračování nijak zásadně nezapíše a i fanoušci jedničky musí uznat, že tady už opravdu nebylo co vyprávět. Příště už snad tvůrci nechají Gumpa raději ležet v pelíšku.


Foxy13
Foxy13
1 707 bodů
4
Tam je hezké jen to, že zachranili ty zviratka. Jinak strasna nuda.
Marcos22
Marcos22
1 611 bodů
10
Výjimečný český zvířecí rodinný film světové úrovně s cílovou skupinou maminky s dětmi ve věku 7 - 10 let. Právě v této kategorii je nejnovější počin F. A. Brabce světovým kinematografickým úkazem, minimálně na poli hraného filmu. Zážitek, který může tuzemský divák zažívat v průběhu Velikonoc roku 2024, je naprosto jedinečný a neopakovatelný. Městské kinosály po celé ČR jsou doslova narvané k prasknutí, plné těch nejmenších ratolestí se svými maminkami vřeštících radostí a smíchem u nahaté Ríšovo zadnice, při snaze ukrýt Gumpa do nůše či ruksaku či při komických eskapádách antihrdiny Štěpána Kozuba v roli Křiváka. Tyto a další zábavné scény jsou obaleny velmi silným příběhem, který má daleko větší přesah, než který bychom u obdobného snímku očekávali. Hlavními tématy zde totiž jsou cesta přes duhový most a vážná poranění, ať již ta lidská či zvířecí. S touto látkou se zde pracuje velmi citlivě, nenásilně a edukativně, a zároveň zde není patrná jakákoli snaha diváka emočně vydírat, což je obrovský benefit celkového vyznění snímku. Pejsek Gump je největší tuzemskou filmovou ikonou poslední dekády, čehož si jsou tvůrci plně vědomi a daří se jim naservírovat divákovi další nálož ohromně sympatických zvířecích hrdinů, fenku Kytičku, pejska Juliána, prasátko Prince či poníka Tomorrow. Snímek oplývá obrovskou dávkou srdečnosti, empatie, láskyplnosti, přátelskosti a toho nejniternějšího a nejupřímnějšího vztahu ke čtyřnohým miláčkům. Gump - jsme dvojka je ve své kategorii mistrovským "feeling good" dílem, které nám může závidět celý svět. Jedno velké doporučení a plné bodové hodnocení. 💯 (29.03.2024, Kino Příbram)
Dannyss
Dannyss
979 bodů
4
Nedostatečně silný druhý díl psího příběhu v českém podání. Gump fungoval relativně obstojně jako samostatný snímek, ve kterém se tvůrci hezky vyřádili a naservírovali všem divákům příjemné potěšení, bohužel v nynějším kousku lapají po dechu a nenabízejí nic zajímavého, a to zejména v první půlce krkolomného vypravování. Ústřední dějová linka se točí okolo klišé scén, suchého humoru a prázdných sekvencí, jenž málokdy dávají možnost vyvolat jakoukoliv emoci. Nevšedně rychlé tempo líčení, především tedy časové skoky, bourá každou novou vybudovanou část filmu, čímž ve výsledku dává příležitost, aby se vynořily nelogické a prázdné momenty. Jedinými vskutku zvládnutelnými složkami jsou rytmická hudba, přítomnost psů a jejich nosné životní příběhy. Přesto však počinu chybí švih, originální nápad a ideálně méně trapných hereckých výkonů. Dohromady se naneštěstí jedná o výkon, který toho i na české poměry má v sobě žalostně málo. 4/10.


Dodatečné informace

Původní název:
Gump – jsme dvojka (více)
  • Česká republika Gump – jsme dvojka
  • Česká republika Gump - Jsme dvojka
  • Česká republika Gump - Sme dvojka
Premiéra v ČR:
28. 3. 2024
Distributor:
Bioscop
Země původu:
Česká republika
Přístupnost:
1+
Ocenění:
Žádná ocenění

Powered byJustWatch

  • Snímek o výjimečné psí lásce vznikl na základě stejnojmenné knižní předlohy Filipa Rožka, která se s více než 200 000 prodanými výtisky během jednoho roku stala nejprodávanější knihou v ČR, a získala i ocenění čtenářů Magnesia Litera. Momentálně je v prodeji také kniha Gump – jsme dvojka a i ta je velmi úspěšná.
  • "Hodně nám pomáhala psí psycholožka Lenka Nýčová a scénář si svým způsobem psi psali sami. Napsal jsem jen záminku nějaké situace, při atáčení to nechali běžet a oni vždycky nějak zareagovali. Do filmu jsme to pak skládali tak, jak se nám to líbí a jak to sama situace napsala. Říká se, že psům nebo obecně zvířatům se nesmí lhát. S Gumpem jsme velcí kamarádi, máme se rádi a je na mě hodně fixovaný. Když jsme chtěli, aby třeba zvedl uši a díval se doleva nebo doprava, musel jsem být na daném místě a občas říkat něco, aby je zvedl" popsal práci se zvířaty Filip Rožka.
  • K pokračování psího příběhu Gump-jsme dvojka řekl Filip Rožek: "Když se mě ptali na pokračování, vždycky jsem jednoznačně tvrdil, že nebude. Stala se ale jedna osudová a podstatná věc, jeden telefonát s režisérem F. A. Brabcem, který to v mé hlavě postupně změnil. Moc se mi do pokračování nechtělo a nic nového mě nenapadalo. Ale během jedné noci, kdy jsem skoro nespal, se ve mně ten příběh otevřel, jako kdybych se vrátil zpátky do baráku, ze kterého jsem se před několika lety odstěhoval, a zjistil, že jsem tam byl vlastně šťastnej. Do baráku, kde žil Béďa a Oříšek celý tenhle Gumpův psí svět." K důvodům se vyjádřil i F.A. Brabec: "Asi díky nekonečným diskusím a setkáním s množstvím lidí. S premiérou filmu Gump – pes, který naučil lidi žít, jsme s autorem knížek Filipem Rožkem jezdili po kinech, kde začaly ty první besedy a byly velice zajímavé, podnětné. Diváci v podstatě nechtěli opustit sál, chtěli diskutovat strašně dlouho, což už byl takový první náznak, že je to téma zajímá. Nějakým způsobem jsme otevřeli Pandořinu skříňku oblasti, která tady dlouho nebyla zaznamenaná. Emoce se potom přenesly na školy, a děti, které vyžadovaly vyloženě diskuse. Gump s Filipem objel desítky, možná stovky škol, kde se o této problematice mluvilo a která byla ve filmu naznačená. Vyvolalo to emoci, kterou na nás přenesli diváci, když se ptali: A jak to bude? A jak to vlastně je? Zažehnuto bylo skoro rok, rozhodnutí bylo těžké. Filip říkal, že do dvojky je to velký krok. On jako autor si to musel v sobě srovnat, aby byl obsah nějakým způsobem nejen pokračováním toho, co jsme už jednou uvařili, ale aby to mělo nějakou další hodnotu. A myslím, že se to podařilo."