Pepazdepa
Komentáře

1 2 dalsi posledni
  • 95%
    0
    0
    28. 5. 2019
    Dealer (2004)

    Já jsem si prostě tenhle film prožila od začátku do konce, i když dost možná proto, že hlavní roli hrál Mads Mikkelsen, a že jí hrál takovýmhle způsobem, protože co tam předvádí je jeden z jeho nejlepších výkonů v kariéře. Je zajímavý vidět ho po všech těch machrech hrát žabaře, kterej je všem pro smích, na co sáhne podělá, pro vlastního otce je "míň než hovno", ztrapňuje se před děvkama (přiznávám ale, že tahle scéna mohla bejt pro mou potěchu klidně mnohem delší) a ještě dluží pěknou sumu peněz, co nemůže sehnat. Tak se snaží zapůsobit na otce krádeží Ferrari, za což dostane další sprduňk (jako prakticky za cokoliv, co udělá), pořád spekuluje kde splašit prachy a nakonec se musí vyrovnávat ještě s nečekaným otcovstvím. K depresivnosti přispívá i neustálá noc a hnusný bary plný feťáků. Posledních cirka 15 minut je fakt slušnej nářez, kdy to Tonnymu začíná prokluzovat mezi prstama a konec tomu nasazuje korunu. Hodně oceňuju reálný a pochopitelný reakce Tonnyho na to, co se mu dělo. Prvního Pushera jsem neviděla (ale podívám se), nicméně Pusher 2 funguje i jako samostatnej film, takže ani divák co jedničku neviděl, by neměl bejt moc zmatenej. Navíc sympatická stopáž hoďky a půl. S odřenejma ušima za 5*.

  • 80%
    0
    0
    28. 5. 2019
    Sirotčinec (2007)

    Po dlouho dlouhé době se objevil horor, kde netečou potoky krve, nepadají hlavy po stovkách, ale přitom svojí tajemnou atmosférou rozehranou na minimálním prostoru dokáže uržet napětí a několikrát diváka pořádně polekat. A přestože scénář není zas tak moc originální a půjčuje si nápady z vícera podobných filmů, jeho zpracování se povedlo na výbornou, navíc Belén Rueda je výborná jako hysterická matka, která dodává hororu navíc ještě nový rozměr směřující spíš k dramatu. Jak si vše vyložíme je jen na nás, přestože na konci dostaneme dostatečně uspokojující racionální vysvětlení.

  • 95%
    2
    0
    14. 5. 2019
    Černobyl (2019)

    „A just world is a sane world. There was nothing sane about Chernobyl.“ Nevědomost není to samé jako nevinnost. Ale koho lze za Černobyl obvinit? A lze vůbec obvinit někoho přímo zodpovědného? Černobylský reaktor nemůže vybuchnout, to byl fakt, kterému slepě věřili všichni, kdo za něj byli zodpovědní. Faktem ale je i to, že Černobyl byl ten největší průser ještě před tím, než byl vůbec postaven. Nedostatky v konstrukci, špatné zabezpečení a hlavně bezmezná víra v absolutní (ne)dokonalost a (ne)schopnost sovětského režimu. Černobyl byl a je také politickou katastrofou. Zatajování, lži, polopravdy, nečinnost a ignorace; politbyro Sovětského svazu mělo v konečném důsledku na svědomí mnohem víc životů, než radiace. Raději odvrátili zrak a předstírali, že je vše v pořádku, i když bylo naprosto zřejmé, že situace je mnohem horší, než si kdo dovedl představit. Marné odmítání reality a snaha vypořádat se s tím, co se právě stalo, s tím, co během vteřiny změnilo tolik životů a nakonec ovlivnilo budoucnost nejen SSSR, ale i celého světa. Na Černobylu nebylo nic příčetného. Bylo to šílenství. A tak začíná tahle série – v momentě výbuchu a už od začátku se nesnaží absolutně nic idealizovat. Očekával jsem hodně, ale byl jsem naprosto překvapen, jak dokonale se povedlo vytvořit nervy drásající a mrazivou atmosféru. Radiace doslova sálá z obrazovky. I když víte, co se stane a jak to nakonec vše dopadne, budete naprosto pohlceni a bude vám fyzicky a psychicky špatně, hlavně proto, že všechno je to pravda. Ty nejděsivější příběhy jsou ty pravdivé a o událostech největší jaderné katastrofy v dějinách to platí dvojnásob.

  • 90%
    1
    0
    14. 5. 2019
    Free Solo (2018)

    Málokdo žije svůj život víc naplno než Alex Honnold. Víc než samotný výstup na El Cap mě dostalo jak skromnou a přímočarou existenci si Alex zvolil. Žít v autě ikdyž už dávno vydělává, třetinu platu dávat na svojí charitativní organizaci a všechen čas trávit v krásné přírodě, kde se zabývá jen svým milovaným lezením po šílených skalách. Tyto řádky píšu v pondělí v práci, kde se snažím najít sílu jít si přečíst e-maily a "trochu" mu závidím.

  • 95%
    0
    1
    14. 5. 2019

    AVENGERS: ENDGAME jsou ten typ filmového díla, v jehož případě můžete po zbytek života říkat "byl jsem u toho". Mám takových zkušeností pár nastřádáno a beru je s rezervou, ale stejně jsem dneska cítil, že vidím něco mimořádného. Jak z hlediska dějin vyprávění, tak z hlediska dějin práce s kinematografickými fikčními světy a vlastně i na poli samotného vyprávění s velkým množstvím postav. A to mnohem víc než v případě minulého filmu, který byl pohříchu epizodičtější, nesoudržnější a odtažitější. Fascinující pro mě osobně je v ENDGAME nakládání se serialitou. Nejdříve jde o pokračování posledního filmu, pak avengerské série, pak všech paralelně rozvíjených makrosvětů a nakonec celého makroverza. Fascinující je rovněž šíře a organizovanost postupů, jimiž dosahuje navzdory této rozmanitosti značné jednoty: různé žánrové vzorce, různé formy vyprávění, různé modely práce s naším očekáváním a vůbec precizní rytmus celého toho tříhodinového (168 minut bez titulků) kolosu. Ale hlavně, ony tři hodiny mu dávají onu největší devizu: dokáže být při vší velkoleposti nejednou velmi intimní, zastavit se a nechat rozvíjet naopak zcela nevelkolepé okamžiky unikavé každodennosti či vztahů mezi postavami. To funguje i díky tomu, že oproti celé sérii spíše neobvykle klade zejména v první dvou třetinách často důraz spíše na nuancované herectví v delších záběrech než na rychlé střihové výměny, spíše na pohyby kamery a pohyby herců než na návodné nástřihy (což ale platí i pro některé klíčové akční scény). Zejména poslední záběr je pro mě v těchto souvislostech velmi působivý a pro celou povahu ENDGAME vlastně mnohem příznačnější než očekávatelné davové sekvence. Ale nebojte, ani nenaznačuju... a ano, uronil jsem slzu, ba několik.

  • 85%
    1
    0
    6. 6. 2018
    Já, Simon (2018)

    Těch věcí co mě tady sedli je víc, ale naprosto mě dostala ta lehkost, která z filmu jde. Já, SImon je vysíláč pozitivní energe Skvěle napsaný postavy hlavním hrdinou počínaje přes tátu a učitelky divadla konče u ní co scéna to luxus.Tleskám i za to, že se konečně podařilo natočit homo film naprosto na pohodu. Vždycky když je ve filmu sestava mladých herců pečlivě si všimám hereckých výkonů a hledám s pro sebe budoucí hvězdy a tady to bylo hodně dobrý. Nick skvělý a celá jeho parta včetně toho nešťastníka, který si libuje ve veřejném vyznávání lásky převedla naprosto přirozený suverení herecký výkony. Je to na hraně mezi 4-5* , ale hodně nápadů, zábavy, vážnějších momentů, lásky a neskutečný pohody to vše v jednom balení mě dokoplo k pětce.

  • 80%
    0
    0
    6. 6. 2018

    Solo byl pro mě prakticky bez očekávání, o to lepší to je. Oddechovka, která výborně šlape, velice dobře v ní funguje chemie jednotlivých postav a herců a příběhově nabízí pohled do trochu jiného části vesmíru, než jsme zvykem. Že je to celé možná zbytečné? Možná, ale který film dnes zbytečný není? Mě těší pomrkávání na fanoušky (šachy, karty, první setkání, kdo vystřelí první, ..), protože je upřímné a jen tak mimochodem. Navíc, jak říká jedna z postav ve filmu, ono tu o toho Sola možná tolik nejde, jako o představení určité vrstvy SW světa, které zatím na velkém plátně nebylo (R1 se snažil, ale furt je v něm ta epičnost). Podsvětí, syndikáty, jaké to je být pašerák a malé obyčejné příběhy, které mohou vést k velkým činům v budoucnu (nepřipomíná to někomu konec E8?). Vzhledem k problematickému (pře)natáčení byl Ron Howard sázkou na jistotu a od něj v podstatě vždy vzejde dobrý film, řemeslně přesný, možná ne tak živý, jak být mohl, ale neurazí. Disney stále nemá odvahu a trpělivost vyzkoušet se SW něco zásadně jiného, co třeba Marvel se svými posledními filmy zkouší (Thor: Ragnarok?). Je otázka, zda nebude nutné SW brzy omladit, jak novými postavami, tak především novými tvůrčími pohledy. Je zajímavé, že zrovna Solo je vlastně nejlépe přístupným filmem z celé série, protože k němu nepotřebujete prakticky žádný základ, funguje sám o sobě. Navíc je to první film, v kterém není Impérium (Jedi nebyli už v R1), tady jsou jiní nepřátelé, Impérium funguje jako strašák "někde daleko" nebo jako náborové středisko (mimochodem vynikající nápad, navíc ta melodie).//PS: tak málo lidí na předpremiéře SW v kině jsem ještě neviděl... začátek konce? Disney viditelně s Star Wars Story příběhy mimo hlavní dějovou linii má a bude mít problém, přitom materiálu je obrovské množství. Otázka je, kde je problém. Vnímám, že tu nefunguje a nebude fungovat princip Marvelu (který by viditelně všichni u Disneyho rádi...), bohužel tu není silná osobnost, která by SW filmový/televizní svět řídila. KK na to viditelně nemá nervy, RJ svojí šanci promarnit a jeho nová trilogie nejspíš zapadne v zapomnění a JJ se bude snažit v E9 všechno dostat do kolejí, které kdysi naplánoval (ale neprosadil přes RJ, což ukazuje, že jeho pozice není tak silná). Ale to už je jen takové přemýšlení nad tím, kam tenhle kolotoč SWCU vlastně směřuje a zda ho někdo řídí ;-).

  • 85%
    0
    0
    6. 6. 2018
    Manifesto (2015)

    Na úvod jen, neviděla jsem film ale expozici, kde hrálo všech 13 krátkých snímků zárověň. Občas se přihodí, že vám někdo řekne: "Pojď půjdeme na výstavu, hraje tam Cate Blanchett, zosobňuje různé ženské osudy..." No, a pak sedíte na lavičce před plátnem a nestačíte se divit. Je možné, že hluboký zážitek, který mi poskytla série krátkých filmů, pramenil zejména z překvapení, urputné snahy pochopit a pak občasného rozpoznávání útržků a vět. Každopádně, je to audiovizuálně fascinující a až geniální ve chvíli, kdy všechny filmy splynou, v okamžiku manifestu, v jedno velké kolektivní vědomí.

  • 90%
    2
    0
    28. 11. 2017
    7 životů (2017)

    V Sedmi sestrách je v rámci žánru sci-fi nemálo chyb, ale plně to vynahrazuje velmi dobrá režie, scénář a v neposlední řadě Noomi, která se tady vyřádila a mohla tak ukázat, že hrát umí. I když koncept jednoho dítěte až tak originální není a svět, který nám tvůrci ukázali, nebyl zrovna dobře promyšlený, velmi rád jim to odpustím, protože v tomto příběhu to byla jen kulisa pro jinou pointu. Resp. tady nejde jen o to, zvednout káravě prst a kritizovat společnost. Řeší se neobvyklé rodinné drama, za poněkud akčnějších okolností. Wirkola je hračička, takže některé scény by citlivější divák mohl považovat za parodii Matrixu, ale pořád zůstává mnoho opravdu dobrých a silných momentů, které film nenechají spadnout "jen" do akční sci-fi. Chce se mi napsat, že bych raději zůstal u komornějšího pojetí...ale ne, jsem spokojený s tím, jak to je. Svoje si tak najde přemýšlivý akčňomil, i akční filozofista. Wirkola má velký režíjní potenciál, jen potřebuje někoho, kdo ho nenechá moc uletět. Tady to bylo místy na hraně, ale o tom to je, nedělat tuctové výplachy a nebát se být svůj. Velká spokojenost, dostal jsem víc, než jsem čekal. Kultovní film to nebude a já se na něj nejspíš dlouho podruhé nepodívám, ale i tak...88%

  • 75%
    0
    0
    28. 11. 2017
    120 BPM (2017)

    Rozhodnutí poslat 120 BPM jako svého reprezentanta na Oscary byl jednoznačně velký risk pro Francii. A nevím jestli se jim tento risk vyplatí, stejně jako se tomu stalo s Život Adéle. Vlastně se jedná o evropskou verzi filmu Normal Heart a i přesto že ani jeden z těchto filmů nepovažuji za dokonalý, určitě je zajímavé si je postavit vedle sebe a porovnat. 120 BPM je opravdu velmi evropský film. Velmi upovídaný, spoustu syrových emocí, explicitní nahota a hlavně, hodně politiky. Pokud bych měl tohle porovnávat s Normal Heart, tak tohle má silnější dialogy a celkově lépe strukturovaný scénář, kdežto Stejná srdce mají silnější herecké výkony a lepší technickou stránku. Z obsazení tohoto bych hlavně velmi vyzdvihnul mojí milovanou Neznámou dívku Adèle Haenel , skvělá jako vždycky. 120 BPM není jednoznačně špatný film a pojednává o velmi důležité a pomíjené události minulého století. BTW, možná mi pohled na film zkreslil a zážitek zhoršil fakt, že jsem na něm byl v kině Evald, kde jsem se opravdu celých 140 minut cítil jako v troubě.

  • 80%
    1
    1
    28. 11. 2017
    Kvarteto (2017)

    Pomalé tempo filmu je jeho velkou předností. Na vztahové nuance mezi postavami je spousta času, jsou dobře a čitelně zahrány a tím pádem scénář nemusí být polopatický a doslovný, což je jedině plus. V zásadě jednoduchý příběh (jednoduchý v dobrém slova smyslu) je artikulován pomocí promyšlené kompozice neuspěchaných scén a delších záběrů ve výrazných olomouckých lokacích. Zdá se mi, že Krobot se Smékalem neměli potřebu předkládat "velký příběh" a "velké téma" (podobně jako v jejich aktuální inscenaci Honey), hledat v tomto filmu takovéto ambice pak musí vést ke zklamání či minimálně rozpačitému přijetí. Vztahová katastrofa, ke které zdánlivě příběh tenduje, se nejen že nekoná, ale dochází k novému rozložení možností ve vztahovém víceúhelníku, a to přináší potřebnou naději.

  • 95%
    0
    0
    14. 11. 2017

    Doslova gigantické dílo, které snad zastiňuje i knižní předlohu, podle níž vzniklo. Ne tak gigantické rozměrem, ale hlavně dopadem na diváka. Jeden ze dvou vrcholných milníků ve tvorbě Miloše Formana (spolu s Amadeem) a skutečně životní role pro Jacka Nicholsona. A ostatní herci? Jsou prostě úžasní! Louise Fletcher je opravdu děsivá, Danny DeVito, Christopher Lloyd, Brad Dourif, ale i ostatní herci v rolích bláznů excelují rovněž a úžasně působí i zaryté mlčení Willa Sampsona v roli Náčelníka. Každý, kdo neviděl tenhle film, nemá ani páru, o co přišel.

  • 85%
    0
    0
    14. 11. 2017

    No na 5* mi to teda neprislo. Podle me ma na takovy hodnoceni vliv hlavne to, o cem film vypravi. Cimz nechci tvrdit, ze se nejedna o kvalitni film. Hlavni plus je urcite realisticnost a syrovost celyho snimku, na ktery maj hlavni podil roztresena kamera, neznamy, ale vyborni "herci" a vypraveni filmu v realnym case. Problem je, ze nez se konecne zaclo neco dit na palube 93 a musel sem, nevim jak dlouho, sledovat povykovani lidi na letisti a spoustu zaberu na monitory, tak to me docela po case zaclo nudit, protoze se prakticky dokola opakovali situace se ztracenym letadlem. Jedno letadlo se vyresilo a hned byl problem z druhym a vse jelo na novo. Kdyz se ale dej presune na palubu 93, tak Greengrass skvele stupnuje napeti az do pekelne hustyho odporu cestujicich. Asi nejlepsi film, co se timhle tematem zabejva.

  • 90%
    0
    0
    14. 11. 2017

    Billy Wilder překvapuje! Po jedinečném a nezapomenutelném Sunset Blvd. vytáhl Eso z rukávu a opět zabodoval! Silný a opravdu jedinečně podaný příběh novináře, který se chce přes místní plátek za každou cenu dostat opět na výsluní, a neváhá k tomu použít ani lidské drama, konfrontuje diváka s obrazem médií, jaký většina z nich nezná, nebo nechce znát. Pod zdánlivě osobním a lidským přístupem se skrývá maska pragmaticky uvažujícího a jen na svůj jasně daný cíl zaměřeného muže, a tato maska také spustí "velký karneval", jenž jí má posloužit ke šplhání vzhůru a vzhůru.... ale kam až vlastně? Nutno konstatovat, že Kirk Douglas vložil do své role vše, co si od něj žádala a hlavně díky jemu vyznívá příběh v konečném důsledku právě tak "extrémně". Ale přiznejme si, nejsou v dnešní době média právě o tomto "extrémismu" ?

  • 75%
    0
    0
    14. 8. 2017
    Baby Driver (2017)

    Natočit akční film, v němž se skoro všechno děje do rytmu hudby, kterou podle aktuální nálady nebo příležitosti poslouchá hlavní hrdina, považuji přes občasnou klopýtavost a nestálou míru nadhledu za skvělý nápad, jak oživit muzikálový žánr (a zároveň jej takto podvratně podsunout divákům, kteří muzikály jinak ignorují a nejlepším letošním filmem pro ně doposud byl osmý díl Rychle a zběsile). Můžeme Wrightovi vyčítat, že jeho film není stylisticky nijak výrazně ozvláštňující (stejně stříhal akci už v U konce světa), že nezvládá práci s ženskými postavami a na rozdíl od svého velkého filmařského vzoru Quentina Tarantina zůstává i po čtyřicítce nedospělým nerdem se slabostí pro samoúčelnou fetišizaci filmových odkazů (silnice ubíhající jako v Lost Highway, stejně poničené sluneční brýle, jako měl Warren Beatty v Bonnie a Clydeovi), který pořád dokola vypráví ten samý příběh o hrdinech, kteří musí dospět, ale zároveň se můžou nadále bavit v zásadě stejným způsobem, obývat své únikové světy a být při tom hrozně cool. Nebo si prostě můžeme užít originální letní blockbuster s božím soundtrackem a několika neuvěřitelně našlapanými akčními scénami. Jelikož sám zatím alespoň ve vztahu k popkultuře dospět neplánuji, volím druhou možnost.

  • 70%
    0
    0
    14. 8. 2017

    Atomic Blonde má o něco složitější startovací pozici (John Wick nastavil laťku zatraceně vysoko). A netřeba to protahovat - příběh chladné agentky MI6 Lorraine Broughtonové se na Wicka nechytá. Snaží se nabídnout složitější strukturu vyprávění, ale výsledek nemá zdaleka tak vyvážené tempo ani dostatečně zajímavě vykreslené pozadí světa tajných služeb. Finální nálož zvratů je navíc dost nepřehledná (asi vím, o co tam šlo, ale ruku do ohně bych za to nedal). Na druhou stranu je Berlín atmosférickou kulisou, herci přesně vybraní, soundtrack několika nápady pobaví a režie nepostrádá silné momenty. Být scénář vyváženější a konec o něco méně zmatený, Wick by měl přímou konkurenci. Takhle mu Atomic Blonde kouká na záda. Na druhou stranu - v jednom momentu zabijáka Keanu Reevese překonává a to finální akcí na schodech. Ta trvá dobrých deset minut a patří mezi to nejlepší, co kdy v akčním žánru vzniklo. I kdyby vás zbytek filmu nudil, u téhle scény vám 100% padne brada na zem. A Charlize Theron je v hlavní roli naprosto fenomenální a hodně hlasitě si říká o ženskou bondovku.

  • 90%
    0
    0
    14. 8. 2017

    Máme za sebou první sérii Stranger Things, do které jsem šel jako do neznáma. Z těch osmi dílů první řady, jsem mile překvapený. El si mě dostala téměř ihned. Ať chcete, nebo ne, tak tahle sympatická malá slečna, s psychickými schopnostmi si Vás podmaní. Seriál se odehrává ve druhé polovině 20.století a je skvělé, že i do této doby, se dají zařadit věci, jakou jsou nadpřirozeno, druhý svět a jiné vychytávky. Je to zároveň seriál o přátelství, mezi určitou skupinou. Bude mi potěšením, počkat si na season 2, která by mohla vyjít v letošním roce 2017. U první řady, je krásně vidět jak na Vás ze začátku vlétne, poté zvolní a postupně graduje. Určitě si pro fanouška fantasy,sci-fi žánru stojí za to, udělat si čas, na seriál bratrů Dufferových.

  • 65%
    1
    0
    20. 7. 2017

    Besson vypustil uzdu fantazie a je to dobře. Po delší době je tu odvážné scifi, které se nebojí nejít "na jistotu". Bohužel největším problémem je příběh, který je opravdu slabý. Na druhou stranu, film si po celou dobu drží celkem slušné tempo a hezky to odsýpá. Škoda, že se tvůrci rozhodli pro variantu "divák celou dobu zná záporáka". Na konci filmu je klasické vysvětlování, proč je záporák záporákem. Jenže divákovi je to dávno jasné. Například ve filmu jsou scény z minulosti, v těch scénách schválně není vidět do tváře záporákovi. Na konci, když se vysvětluje, je stejná scéna, kdy už mu do tváře vidět je a to má být asi šok. Nechápu to, protože film schválně dávno prozradí, kdo to je. Škoda, být ve filmu nějaký dějový zvrat a trošku lepší soundtrack, šel bych s hodnocením určitě výš, protože film vypadá opravdu hezky, tempo udrží a postavy nejsou špatné.

  • 75%
    0
    0
    20. 7. 2017
    Oklamaný (2017)

    Skvělá věc, která mě hodně bavila. Podobnost se SMRTÍ PANEN je myslím nepřehlédnutelná, a našly by se zde asi i další jednotící motivy s předchozí režisérčinou tvorbou. V tomhle smyslu mám její filmy rád, protože člověk už tak nějak předem tuší, co od nich může čekat. Tady mě asi nejvíc bavila vizuální stránka (ten film je už od úvodních titulků jednou velkou pastvou pro oči) a herecké výkony - všichni do jednoho jsou skvělí a přesvědčiví. Ano, nezastírám, že prostinký děj chvílemi nudil i mě, ale jako celek se mi to líbilo, a mám strašnou chuť ten film číst hodně symbolicky, řekněme jako určité podobenství o zániku mužnosti a nastolení vlády kastrujícího feminismu. Chvílemi je to nečekaně vtipné, ovšem pocity po závěrečném rozuzlení jsou spíše nejednoznačné (btw. škoda názvu filmu, který podle mě dává předem tušit, jak to dopadne) - čeho jsem to právě byl svědkem? mám chuť se ptát. A skončilo to tedy dobře, nebo nějak jinak? Myslím, že tenhle film se dá v hlavě převalovat dlouho, a to se mi na něm líbí. P. S. Starší verzi s Eastwoodem neznám a dozvěděl jsem se o ní až po zhlédnutí této nové verze.

  • 85%
    4
    0
    20. 7. 2017
    Dunkerk (2017)

    Těšil jsem se na dobrý válečný film, dostal jsem něco ještě lepšího. Dunkerk je totiž především velmi mazaný válečný film, vyprávěný stylem, který z už tak napínavého příběhu dělá ještě napínavější a od začátku do konce velmi vypjatou podívanou. Je ambiciózní a působivý a přitom není tak zbytečně nafoukaný jako třeba Interstellar. Také střídmá stopáž mu sluší. Melancholická nálada ve stylu Tenké červené linie se tu mísí s vyzněním Příliš vzdáleného mostu, každá epizoda má svůj smysl a divák má radost, když se střípky toho malého velkého dramatu jeden po druhém postupně skládají k sobě. Po nějakém čase se mi opravdu líbila i takřka nepřetržitě hrající a velmi netradiční hudba Hanse Zimmera.

  • 65%
    0
    0
    13. 7. 2017

    Mamá Efleková je šťastná smolařka. Vrhne na svět dva fakany, oba s dětskou obrnou, a oba dva ti koženáči se nějakou podivnou hrou zfetovaného osudu stanou známými herci, tudíž má bába o porcelánové žuby a důchod ve 43+4 v Malibu vystaráno. Poslední film každého z ochrnutých bratrů však ukázal, že když někdo napíše scénář o trampotách nehoblovaného prkna a do hlavní role překvapivě obsadí místo původně favorizované plastelíny nehoblované prkno, nelze kástingem téměř nic zkurvit. Tak Ben poprvé ve své kariéře dostal roli bezemočního aspergra, co jen tak strnule čumí, kterážto mu sedla jako svěrací kazajka Mojmíru Širůčkovi, no a Kejsy se dokonale našel v semidebilním traumatizovaném údžbáři, jenž pro změnu jen tak strnule čumí a občas řekne „ÿÿÿÿÿÿÿÿÿ“, což by asi dělal každý, kdo si kvůli vlastnímu kokotismu ugriloval své budoucí dárce orgánů a navíc mu pošel bratr. Prostě talenti. Osral samozřejmě prudce zasloužený, něco jako kdyby ho dali Frigovi za Hamleta. U filmu samotného si sice dost často znuděným poposedáváním minimálně ošoupete Manchestráky, nicméně jeho bezútěšný náboj a tíživá atmosféra nezjizví perikard snad jen profesionálnímu sociopatovi, a na konci jste i rádi, že je někdo v ještě totálnější prdeli než vy sám, tak se prozatím rozhodnete ušetřit za plyn.

  • 60%
    0
    0
    13. 7. 2017
    Mělčiny (2016)

    Efektní, audiovizuálně našlapaná a co do gradace všech klíčových momentů téměř dokonale vysoustružená thrillerová práce. Blake si bez zakopnutí uhraje všechny polohy a když právě vylézá na prkno / velrybu / skálu jen pár desítek centimetrů od žraločích čelistí, myslel jsem, že mi opěradla v kině zůstanou v ruce. Proto je škoda, že se ve finále neustoupí od očekávané přepálenosti a je nutné se rozloučit se vší parádou, která je tady spíš k smíchu. O ty žánrové mantinely, které Serra chvíli zkoušel šikovně vymetat, se tak Mělčiny na samém konci zbytečně omlátí.

  • 75%
    0
    0
    13. 7. 2017
    Rozpolcený (2016)

    Holt každý máme svoje vzlety a pády a i když mě kolega, se kterým už dlouho můžu cokoli kolem filmu probrat, nazval fanatikem, spíš bych to předefinoval na skalního fanouška, jenž už se nějaký ten pátek k režisérovi, který mu dlouhá léta mluvil z duše, opatrně vrací. Kromě žánru, retrospektivního vyprávění, způsobu záběrování a roli pro Shyamalana mi tenhle film žádné jeho kousky nepřipomíná. Jenomže toto je trochu slepá ulička, protože konec může být brán jako škující pointa, jež mě (a dívám se, že nejenom mě) vedla k úvahám o režisérově dávné úvaze o pokračování komiksového filmu. Největší slabiny snímku vidím v dlouhém představování Kevinovy duše a v katarzi, kterou jsem si představoval trošku silnější. Po Rozpolceném může následovat cokoli, takže se nechme překvapit.

  • 80%
    0
    0
    6. 5. 2017

    Je těžké se vyrovnat konkurenci a to i přesto, že tu máme takovou sestavu. Zkrátka jsem čekal více komplikovanou loupež a takové to finální vysvětlování alá Dannyho parťáci, mi v tomto případě nestačilo, lépe řečeno ani nebylo nutné. Ale příběhy staříků bavili a podle očekávání to bylo kvalitně zahrané. Jen jsem to nutně nemusel vidět v kině a už se na to asi znovu nepodívám. ... GA Cinema

  • 65%
    0
    0
    6. 5. 2017
    Mimi šéf (2017)

    Já musím od animáku přestat očekávat něco obrovského, protože pak odcházím vždycky zklamaná. Mimi šéf je bohužel i tenhle případ, ale stejně si zaslouží čtyři hvězdičky a za co? Za originalitu příběhu. Malinko to připomíná Čapí dobrodružství (výroba dětí), ale jinak je to originálně napsané, jediné co se mi nelíbila byla zápletka, která se mi nezdála příliš promyšlená a důležitá. Nicméně hlavní postava Mimi šéf byl naprosto dokonalý a u jeho scén jsem se zasmála nejvíce.

  • 80%
    0
    0
    6. 5. 2017

    Tenhle film je jako kočka. Má snad osm životů. Pořád si říkáte, tohle je poslední díl, několikrát nad touhle sérií zlomíte hůl a přijde další jaro, nebo rok a tahle stará číča je zase zpátky. S nablýskaným kožíškem, novými zuby a drápy, předvádí něco, na co bych, po předposledním, velmi chabém díle nedokázal ani pomyslet. Ale je to tak a neříkám to vůbec jen proto, že je v ní i moje maličkost. Rychle a zběsile 8 má možná sice drobné mouchy, ale v kině je Vám tohle úplně šumák. Tempo je totiž přímo vražedné, akce skoro perfektní a finálová scéna přímo spektakulární. Takže až bude pokračování číslo 9,10,11 nebo 12, budu určitě zase u toho. Mňau.

  • 0%
    0
    0
    18. 3. 2017

    Takže Jarda Sypal jako Vašek Hruška, jo??? Nevěřil bych, že to kdy řeknu, ale to je ještě příšernější než božský Kája jako James Bond...nebo to má být Jako James Bond? To je jedno, chtělo by to nějak efektně zakončit, tak co třeba citací z Červeného Trpaslíka, i když pouhé jeho zmínění v souvislosti s takovým brakem je urážkou...nicméně jak trefně poznamenal blahé paměti A.J. Rimmer, muž s největším charizmatem na světě - "Dokonce to urazilo i mou zadnici, jež se oprudila, neboť chudinka moje malá dřepěla u tak děsného puberťáckého škváru!"

  • 0%
    0
    0
    18. 3. 2017
    Herkules 3D (2009)

    Absolutně do nebe volající koncentrát špatnosti, demence, tvůrčí neschopnosti a guilty pleasure v té nejčistší možné formě, korunovaný nejhorším českým dabingem za hodně hodně hodně dlouhou dobu. Ten film je postavený na hlavu a smysl v něm nedává snad VŮBEC NIC (ať už technicky, nebo obsahově). Kameraman musel být buďto nedoceněný génius, nebo na drogách (popř. nedoceněný génius na drogách), protože herci v půlce záběrů prostě MAJÍ UŘÍZNUTÉ HLAVY! 3D efekt se plně projeví asi 4x, všechno na začátku a celý tenhle filmový omyl korunuje Hulk Hogan v záchodové míse! Aby bylo jasno, já v tom kině umřel. Akorát tomu doteďka odmítám uvěřit :))) Ale nestěžuju si. Dostal jsem PŘESNĚ TO, co jsem chtěl. P.S.: Malý Herkules mi neuvěřitelně připomíná současného přítele mé bejvalky. Enjoy, holka :

  • 5%
    0
    0
    18. 3. 2017

    Ten kdo se rozhodl tohle natočit, trpěl asi velkou osobní záští vůči Jirkovi Krampolovi, protože tímhle filmem ho úplně odrovnal! Ne že by to byl bůhví jakej herec, jeho nejlepší výkon podal asi v Dietlově Málém pitavalovi z velkého města, ale třeba ani v Nahotě na prodej se mi nedokázal jako herec tak odrovnat, jako v tomhle mrháním penězi a veletrapném pokusu o natočení filmu. Komedie to byla pouze v tom, když ze sebe pan Krampol, nechal dobrovolně udělat idiota do konce života! Po pravdě to není žádná škoda!

  • 75%
    0
    0
    13. 3. 2017
    Zlato (2016)

    Celý film byl pro mě v naprosto poklidném duchu. Tu a tam padla nějaká vtipná hláška a Matthew McConaughey byl prostě úžasný. Také se mi velice líbila role Édgara Ramíreze, většina postav mi přišla taková obyčejná, prostě běžní lidé. Ale on? Dodával filmu takový ten "Cool Efekt". Prostředí bylo nádherné. Za mě musím říct, že nejhezčí byly scény v Indonésii. Konec filmu byl velice překvapivý, a až do konce jsem neměl nejmenší ponětí jak to dopadne. Dávám 4 hvězdičky

1 2 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

0 ×
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: