Dunkerk (2017)

Každičká sekunda Dunkerku mi v podstatě suplovala jednu další stránku z vysněného návodu, jak stvořit superkomplexní a bezchybnou filmařinu, jak vzít jednoduchý příběh a podat ho okázale a neokoukaně, jak vyždímat z každé scény zásluhou perfektně sladěného zvuku, hudby a pohybů kamery totální fyzické i psychické maximum. Nolan je vizionář, jakým byl ve 40. letech Welles, v šedesátých Kubrick a sedmdesátých Spielberg. Ta schopnost budovat atmosféru nenápadně, spoléháním na pohledy herců a divácká očekávání, je naprosto fascinující a bezprecedentní. Rylance, Branagh, Murphy a Hardy už nemohli svým rolím odevzdat více a z jejich očí mrazí více než z celé válečné vřavy v Hacksaw Ridge, Hans Zimmer se v genialitě opět mílovými kroky vzdaluje všem ostatním kolegům - údernějších a flexibilnějších soundtracků v dějinách filmu moc nevzniklo. Jeden z nejkrásnějších filmových zážitků za posledních minimálně deset let.

Nolan to opět dokázal, udělal skvělý film a možná adepta filmu roku, jenže cosi budeme nalhávat, Temný rytíř je jen jeden. Film jako takový má solidní tempo a až do závěrečných titulků nepovolí. Co se týče herců, nemám problém, Tom Hardy, přestože má minimu textu, si krade každou scénu pro sebe. Styles a Murphy, přestože předvádí skvělý výkon, Hardy je strčí do kapsy. Nolan vám k tomu všemu servíruje krásné záběry a nepříjemný zvuk letadel, dělající nálet, to vše perfektně doplňuje hudba Hanse Zimmra, která podtrhává surovost celé této války. Nolan perfektně zvládá i souboje letadel. Zde se vám nejednou zatají dech. Atmosféra přímo geniální, ale plný počet to není, bohužel.

Tomuhle se říká válečný film s přidanou hodnotou. Nolan samozřejmě vzdává hold odvaze britských civilistů, kteří se svými “bárkami” zachraňovali ve válečné zóně. A pochopitelně na ně pomrkává ve dvou emocionálních scénách, kdy nezůstane oko suché. Ale Dunkerk je ve své podstatě univerzálním snímkem o válce, odvaze, zoufalství, pravdě, lidskosti a touze přežít (ať to stojí, co to stojí), kde o ty kulisy až tolik nejde.
Kdo čeká pořádnou výpravu, vtahující kameru a akci, dočká se. Vystupují zde velcí herci, ale nestrhávají na sebe pozornost. Postavy nejsou černobílé a de facto nikdo není ušetřen. Kamera funguje ve velkých celcích i dokumentárně laděných mikroportrétech. Vychytrale pracuje s kontrasty - dokáže autenticky zachytit válečnou vřavu i zrcadlící se slunce na moři. A co je důležité, nepůsobí nikterak pateticky nebo kýčovitě. Záměř vyprávět příběh z pláže, vody a vzduchu vyšel a Nolan si zde zajímavě pohrál s vnímáním času z pozice válečného pěšáka, mariňáka a letce. Hollywoodský konec se (naštěstí) nedostavuje, vše končí civilně, pietně.
Za mě místy rušivá a především nikdy nepřestávající “rucho-hudba” Hanse Zimmera. Kdyby jí bylo méně, možná by díky tomu silněji vyznělo více scén. Chápu, že měla po celou dobu udržovat držet (frenetcké) tempo, ale chtěl jsem si užít i nějakou scénu bez hudebního doprovodu. Film by to bez potíží ustál. A druhá věc, která bude spíš mým “problémem” a autorským záměrem - k téměř žádné postavě jsem si nevypěstoval hlubší vztah. Největší sympaťáci hodni obdivu pro mě ale byli rybáři z rodinné lodi. A z herectví vylézá na povrch sebemenší hnutí mysli. Soustředěné ve vážnosti a o to blahodárnější v momentech, kdy se někdo na okamžik třeba jen v koutku úst usměje. Je to po anglicku uměřené, nepřikrášlené. A o to pro mě sympatičtější. Přál bych Nolanovi, aby se jeho “srdcovce” dařilo i komerčně.

Nemám rád válečné filmy, proto ode mne má každý už z principu postih -20%. Ale tenhle se povedl. Film nemá žádná hluchá místa (kromě záběrů z letadel, které mi připomínaly můj pokus zahrát si letecký simulátor - spousta divokého míření, ale ne a ne zaměřit nepřítele). Skvělá atmosféra podpořená dokonalým zvukem (hudbou?). Za mně nejlepší válečný film, který jsem kdy viděl.

Téma mne moc neoslovilo, tak bylo doporučeno synovi ke shlédnutí. Na dotaz jaké bylo kino odpověděl: "No asi bych si film sám od sebe taky nevybral, ale možná by to bylo škoda. Byl to mohutnej zážitek! Díky moc." Zkrátka lakonicky a stručně řečeno, že to stojí za to vidět.

Zhodnotil bych film jako zajímavý. U mě patří do kategorie rád jsem ho viděl, ale znovu bych si ho nepustil. Film má dobrou hudbu a námět, efekty jsou také velmi dobře zpracované, ale film má i své nedostatky. Jedním z nedostatků je časová nesouladnost, dalo mi zabrat než jsem si uvědomil, že se vlastně příběhy spojili dohromady, protože část která se stala v jednu chvíli byla po půl hodině ve filmu znovu, prostě to nenavazovalo. Druhým jsou podobné osoby, do teď nevím jstli se utopil tenhle nebo ten druhej a třetím nedostatkem je nedostatek řeči, první polovinu filmu jsem si připadal jako na němém filmu, který má opravdu skvělou hudbu v pozadí.

Nejupřímnější a nejpřínosnější snímek Nolanovi dosavadní tvůrčí práce. Svým přístupem k látce se Nolanovi daří v divákovi úspěšně vyvolat pocit lidskosti a sounáležitosti, které se postupem času ze společnosti vytrácejí. Stejně jako v ostatních Nolanových dílech dochází i u Dunkerku k jedinečné práci s časem, jakožto relativní proměnné veličiny; k maximálnímu využití výrazného dramatického hudebního podkresu; a u hlavních postav k boji s vlastními duchy, čímž poukazuje na to, že každý z nás má své stinné stránky, které v určitý okamžik vyvstanou na povrch, a to i u zdánlivě bezchybného a racionálně uvažujícího člověka, zvláště když jde o ten nejsilnější lidský pud, kterým je sebezáchova.

Poměrně zdařilý film, i když rozhodně nesdílím názor, že by šlo o nejlepší válečný film. Hned na začátku vás zaskočí: 1. země (pláž Dunkerk) = týden, 2. moře (přístav Dorset) = den, 3. vzduch (Spitfiry) = hodina nebo hodiny. Říkáte si, co to znamená a postupně z dění na zemi, ve vzduchu a v moři, které se neustále střídá celý film, zjistíte, že vše směřuje k protnutí jednotlivých časových rovin. Ale vzhledem k tomu, že se události i vracejí do minulosti, měl jsem chvílemi problém s určením místa i času. Někteří vojáci se mně i pletli, zvláště ve tmě nebo pod vodou, takže jsem se chvílemi ztrácel úplně a rád se na film podívám ještě jednou a třeba se i budu lépe orientovat.
Pokud se nemýlím, v celém filmu se ani jednou neobjeví německá uniforma, přesto je německá armáda všudypřítomná prostřednictvím střel, bomb, torpéd a letadel (Heinkelů a Messerschmidtů). Zvuková i obrazová složka filmu je skvělá. Svištění střel, dramatická hudba, skvělé záběry bojů ve vzduchu a bezmoc na plážích umocňují atmosféru filmu.
Možná bych ještě více zdůraznil roli civilistů, kteří s malými plavidly pomohli evakuovat vojáky do Anglie, počet plavidel na záběrech filmu totiž nebylo tolik, aby z toho běhal mráz po zádech a aby bylo jasné, jak důležitou roli při evakuaci sehráli.

Žádný silný lidský příběh.

"MISTROVSKÉ DÍLO" tak znějí některé recenze nechci se opičit ale musím, jedná se opravdu o mistrovké dílo filmařské. Christopher Nolan nezklamal ani s tímto válečným dramatem, myslím si osobně že on je jasná značka úspěchu a ať si vybere jakýkoliv žánr vždy se jedná a věřím že bude jednat o film těch nejvyšších kvalit!
Ale k filmu napětí, drama skvělá atmosféra vše do sebe zapadá. Různé časové úseky je velmi chytrý tah jak zaujmout diváky. Člověk dívající se na toto dílo prožívá okamžiky s každým z hrdinů ať na mole na loďce či pro mě nejlepší lokace filmu a to ve vzduchu. A když jsme u poslední zmíněné lokace ve vzduch musím říci jako fanoušek i čistý obdivovatel Toma Hardyho že to byli nejlepší a pro mě nejvíce dechberoucí části filmu když Tom se svým Spitfirem míři k Dunkerku. Když vám k tak napínavému filmu hraje opět úplně strhující naprosto skvělou dokonalou hudbu Hans Zimmer tak už máte 60% filmu husí kůži už jen ze samotné jeho hudby. Nolan opravdu opět nezklamal a udělal další skvělé dílo audiovizuální požitek který si člověk vychutnává od začatku do konce. Je pravda že se nedržel klasicismu a neudělal z toho klasické válečné drama kde by člověk poznal své hrdiny ale to vůbec nevadí naopak pojal svůj válečný film novodobě nebo jinak "Nolanovsky" a funguje to ani na chvíli vám to nedá odpočinout. Odcházel jsem z kina s pocitem že bych si dal nejradši ještě dvakrát minimálně opáčko abych nasál už jen samotnou esenci tak skvěle propracovaného filmu!
Co se týče vizuální stránky IMAX kamery opět nedali člověku prostor aby uhnul pohledem doslova "pastva pro oči". Teď se jen modlit ať si Nolan vybere co nejdříve další projekt abychom nemuseli na další mistrovský kus tak dlouho čekat jako to bylo nyní od Interstellaru po dobu tří let
K závěru řeknu jen pár slov a to ve stylu že k tomuto filmu máte to že je to film CHRISTOPHERA NOLANA hudbu k němu složil HANS ZIMMER a k tomu skvělé herecké obsazení pro mě zejména TOM HARDY už jen samotná tři jména co jsem zmínil by měla člověka snad i přinutit tento snímek vidět! Děkuji Chrisi že dělá poctivou filmařinu a že udělá z každého svého filmu absolutní pecku! Myslel jsem že letos nic na Logana mít nebude avšak měním svůj názor a za mě je DUNKERK nejlepší snímek roku!
Musíte ho vidět!!!