Místo u moře (2016)

Já měl letos dva typy na Oscarové kandidáty. Jedním byl La la land a druhým byl právě tento snímek. Bál jsem se toho,že mne tohle sociální drama nebude bavit,ale pěkně jsem se spletl. Za vše může hlavně výborný Casey Affleck s kterým jsem to všechno naplno prožíval. Velmi emocionální film,který nepřímo útočí na divákovi city.

Formální úspornost, postavy, do nichž se obtížně proniká a ještě obtížněji se opouští, nemožnost komunikace a unikání před vlastní minulostí, před vlastním životem. Výborně vystavěný scénář, který nám postupným odkrýváním věcí minulých umožňuje pozvolna přilnout k hlavní postavě, s níž jako bychom také hledali záblesk naděje v černočerné psychické temnotě. Herectví Caseyho Afflecka je opět až mrazivě přesvědčivé a deprimující, ale nijak nezaostává ani mladík Hedges nebo na těch několik minut uhrančivá Michelle Williams. K naprosté spokojenosti mi schází přeci jenom trochu vyrovnanější tempo a místy jsem zcela nesouhlasil ani s nátlakovým přívalem všudypřítomné deprese, zkoušejícím průtok slzných kanálků na úkor udržení čisté autenticity. Dojem je ale velmi intenzivní a zakončení filmařsky krásné, život je nevděčná bitch a Lonergan o tom umí výstižně baladicky povyprávět.

S nadsázkou a ve velkých uvozovkách Nocturnal Animals pro nižší střední, potažmo venkovany. Pomalý, tklivý a bolestivý film (v duchu Eastwoodovek), který rozehrává několik dějových rovin a dává na odiv bolestivé životní události a rozhodnutí, potažmo nemožnost vyrovnat se s nimi, avšak je více polopatický a jednodušeji čitelný. Nejzajímavější na celém snímku je, že je paradoxně tak přímý a nefilmový. Protože půlka scén je úplně bez hudby a s takovou dávkou autenticity a energie, že to působí jako kdyby ten příběh žil váš soused od vedle. Bez pochyby filmová událost, jen ne asi úplně pro každého a určitě bude muset ještě trochu uzrát. Pro filmové vědátory ovšem zřejmě blaho

Lonergan je famózní scenárista. Prokomponovanost té věci, práce s všedností, s úspornými dialogy, s tím, co má ukázat zblízka, co naopak pozorovat z dálky náznakem – mistrovské. Režijně se to trochu potýká s přehnanou obřadností vybraných momentů, kdy si Lonergan najednou vypomáhá tklivým Händelem i zpomalovačkami. Nikdy tomu ale nepodtrhne nohy, v nejlepších momentech je jeho soustředěné a lakonické vedení herců i sledování rutiny odeznívající (a stále přítomné) tragédie nesmírně silné. Místo u moře má možnost sklouzávat neustále k patosu, ale nikdy to neudělá. Působí střídmě navzdory tomu, že za hlavní figurou stojí drama bezmála antické, za nímž můžeme jasně vnímat scenáristickou konstrukci. Jenže Lonergan to ustojí. Mizérii nezneužívá a chemie mezi Affleckem, Hedgesem a vedlejšími postavami je naprosto fyzicky citelná v každém záběru. Film o nesnadném umění truchlit, o neschopnosti přijímat rány a vracet se tam, kde se nedá zapomenout na minulost. Těším se na další zhlédnutí, každopádně od Boyhoodu nejpůsobivější americké indie.

Film o trágedii, smrti a všedním životě podaný velmi realitcky až bolestně. V hlavní roli Casey Affleck, který je naprosto perfektní a zaslouženě za tuto roli získal oskara. Ve vedlejších pak velmi výrazná Michelle Williams a jejich společná scéna u kočárku byla jedna z nejlepších, která se ve filmu objevila. Příběh velmi pomalu ukazuje přítomnost i záblesky minulosti a odkrývá všechnu tu bolest hlavních postav, a tím i skvěle odvedenou práci na scénaři a režie.

Bohužel tento film nebyl v každém kině, což byla chyba! Je to velice úchvatný film, kde ve své nejlepší roli se představil Casey Affleck...film zcela bez triků a jiných vymožeností je tou správnou volbou v dnešní době a za to jsem rád! Rozhodně jeden z nejlepších filmů, co jsem za poslední dobu viděl :)

Snímek, který tu dlouho nebyl. Skoro 140 minut dlouhý film o bolesti, emoční vnitřní destrukci a velké ztrátě. velice silný casting herců, i v menších rolích, vládne filmu od první do poslední minuty. Casey Affleck naprosto zasloužený Oscar. Co je pro mě na filmu nejzásadnější je otisk reality. Kenneth Lonergan dokázal do jednotlivých situací i dialogů vložit civilní texty, okamžiky trampnosti, které nikdo nechce zažívat, ale prostě se stávají, a také černý humor. Místo u moře je díky těmto prvkům velice obtížně opakovatelný zážitek navíc dotvářený vážnou hudbou často používanou v celé řádě jiných snímků. Proč však Místo u moře nedostane 5*? Chybí mu mrazivý závěr, je to vlastně jen neskutečně dobře napsaný a zahraný film, jemuž chybí okamžik, kvůli kterému bych ho chtěl vidět víckrát nebo považoval za klasiku. Je to silný film o lidských příbězích, které nebývají procházkou rajskou zahradou a kde malé chyby mohou způsobit velké škody.

Kenneth Lonergan napsal a natočil mistrovský kousek. Místo u moře je po všech stránkách kvalitní filmový zážitek. Nabízí silný a nesmírně smutný příběh, nikdy nesklouzne k lacinému patosu nebo klišé, výborně pracuje se stavbou děje, kdy postupně odkrývá jeho pozadí. Oscar za scénář je ve správných rukou. Casey Affleck jednoznačně předvedl výkon roku, Michelle Williams dokonale využila krátký čas, který ve filmu dostala.

zajimavej lidskej film, je super ze to neni prehravane, je super ze to vypada jako zivotni pribeh, jako skutecnost, coz mnoho filmu neni i kdyz se snazi, casto je to hlavne kvuli nesmyslnym scenarum a replikam, kdy scenarista vklada planovite hercum do ust prilis cilene slova, ktera by clovek snad nedokazal ani vymyslet, tady ne, tady proste necejtim to umelectvi, je to hodne o pocitech, malo se mluvi, postavy maji lidsky rozmer, pusobi to zajimave, a i konec je proste jako ze zivota, neni to zadny uceleny pribeh, v podstate je zapletka jen naznacena a divak dojde jen k malemu uspokojeni co se tyce pribehove linky, ale kom to dojde, ma vyhrano, komu ne, bude nadavat, ze nevi proc to nekdo vubec natocil