-
90%
Až děsivě dokonalý výkon Julianne Moore v hlavní roli - její Alice je sice zděšená ze své budoucnosti(tím víc, čím víc se dovídá o nemoci a o tom, co čeká ji a její blízké), ale stále dokáže být sebekritická a věcná. Cenné kromě autentického ztvárnění vývoje osobnosti nemocného Alzheimerem (což může řadě lidí pomoci) nepřikrášleně zaznamenává vývoj vztahů uprostřed původně dokonale fungující rodiny i úpadek kognitivních dovedností hlavní hrdinky. Několik drsně otevřených scén vyvažuje celková kultivovanost popisu jednoho hroutícího se života, aniž by film upadl do totální beznaděje.
-
95%
-
85%
-
65%
Hezké a přirozeně lidské, bez sentimentálních srdceryvných výlevů a extrémně vykalkulovaných zvratů. Julianne Moore hraje skvěle a táhne celý příběh výhradně na svých bedrech tak suverénně, že si skoro ani neuvědomujeme, jak všední a neoriginální filmařinu vlastně sledujeme. Aneb další z oscarové líhně projektů fungujících na bázi "Máš-li srdce, sleduj, inspiruj se a miluj mě" :)
-
85%
Velmi kultivovaně zobrazuje Alicino důstojné opouštění všeho, co vytvořila a postupnou akceptaci dalšího rozvoje nemoci. Její vzpoury proti osudu jsou zachyceny jen v letmých okamžicích. Richard Glatzer a Wash Westmoreland využívají civilních prostředků bez zbytečného patosu. Soustředí na vztahy v rodině a nemoc zachycují šetrným způsobem, kdy se světlé chvíle prolínají s těmi zahalenými v mlze. Bídu toho co Alici čeká, vidíme při návštěvě sanatoria, kdy se ošetřovatelka zeptá na stav rodičů Alice. Ne, Alice neshání místo pro ně, přišla sem kvůli sobě. Hluboký kontrast mezi vetchými seniory a stále ještě půvabnou a aktivně vystupující Alicí je daleko působivější než vodopád slov.
-
85%
Zasloužený Oscar pro Julianne Moore. Zákeřná nemoc , která nejenže maže paměť , ale stejně tak staví blízké před otázkou - jak se sami s tím vyrovnat . Julianne se poprala skvěle s hlavní rolí , s nejednoduchou rolí ženy , která ještě na vrcholu sil najednou ztrácí vše ze své hlavy , ztrácí minulost i přítomnost. Potlesk ve stoje.
-
85%
-
100%
-
80%
-
80%
-
85%
-
85%
-
75%
I když mi to stále přišlo dost upravené a zmírněné pro filmového diváka, stále je to drsný pohled na hnusnou chorobu. Je zajímavé, jak chytrý telefon dokáže být přítelem pro procvičování paměti. A je chladnokrevné, jak je jeho ztráta pro členy rodiny absolutně nepodstatná. Mám ráda scény Kristen a Julianne, ten kontrast emocí a racionality. Nejděsivější je ta absence naděje, na jakékoliv zlepšení, na rychlý odchod ....
-
80%
-
75%
-
100%