Vurhor
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 dalsi posledni
  • 80%
    0
    0
    15. 2. 2020
    See (2019)

    ,,Chet chet."
    ,,Chet chet chet!"
    Velice slušná post apo jízda s naprosto nářezovým začátkem, ale poněkud uspěchaným koncem. See velice hezkým způsobem propojuje motivy přeživších lidí, kteří žijí ve stylu indiánských kmenů, s motivy světa 21. století, ze kterého zbyla už jen hromada sutin a prachu. Jestli se tomu seriálu ale fakt něco povedlo, jsou to právě postavy. Ať už mluvíme badass slepém Khal Drogovi, který se nakonec o hlavní roli dělil s více lidmi, extrémně sympatickou Bow Lion, kterou jsem si musel dát na titulní fotku, nebo i hrozivé padouchy jako charismatický Tamacti Jun a ona hráblá Královna, každá z těchto postav je svým unikátním způsobem zajímavá, přičemž divák si tak snadno najde oblíbence. Velká škoda, že posledních pár epizod začalo trochu moc tlačit na pilu, v rámci čehož se některé postavy chovaly poněkud nelogicky, plus onen do té doby slušný rytmus příběhu se změnil v menší uspěchaný chaos. Obzvlášť poslední epizoda mi přišla, jako kdyby tvůrci přeskočili celou jednu velkou dějovou linku. Celkově ale zábavná a velice hezky natočená podívaná. Má to vlastně podobný vibe jako Walking Dead (post apo konverzačka s občasnými boji). A ty souboje poslepu byla jedna velká audiovizuální lahůdka. Na druhou sérii jsem moc zvědavej.

  • 80%
    1
    0
    29. 1. 2020
    Malé ženy (2019)

    Abych řekl pravdu pravdoucí, musel jsem se do zhlédnutí trochu přemluvit. Nemůžu totiž úplně říct, že bych byl vyloženým fandou romantických dramat z tohoto období. Nicméně během první třetiny mě velice překvapilo, jak rychle mě film začal bavit. Jedna z nejhezčích věcí na celém snímku je zejména to, jak neskutečně příjemně a hřejivě některé scény působí. Jde především o pasáže, ve kterých mezi sebou mají interakce všechny čtyři sestry, které byly fakt výborně obsazené. Saoirse Ronan jednoho dne udělá hereckou díru do světa, tím jsem si jistý. Každá z nich má svou vlastní zajímavou dějovou linku, se kterou se dobře pracuje jak v přítomnosti, tak i ve vzpomínkových pasážích, kdy to byly ještě holčiny. Jen škoda, že Beth se nedostalo takové pozornosti jako zbytku sester. A která byla nejlepší? Amy. Hlavně teda kvůli výborné Florence Pugh, která odváděla dobrou práci už ve Slunovratu. Umět hrát nejdříve uvěřitelně infantilní a následně důstojně vážnou postavu určitě není žádná sranda. Gerwingová očividně umí psát, její scénář si udržuje po většinu doby konzistentnost, která se prokazuje v dobrém propojování jednotlivých linek všech sester do sebe, aniž by to působilo vnuceně nebo nevěrohodně. Možná to skákání z minulosti do přítomnosti mohlo být zvládnuté trochu lépe, ale na druhou stranu to tvůrci chytře odlišovali například barvami - když se to odehrávalo v minulosti, film byl barevnější. Když zas v přítomnosti, působil víc studeněji a se ztlumenými barvami, celkově znázorňující konec dětství. Celkově ale moc příjemná a hezká adaptace. A ten konec je doják!

  • 80%
    0
    0
    28. 1. 2020

    No vida. Koukám, že nejsem jediný, komu po zvolení Františka proběhlo hlavou, že se strašně podobá Jonathanu Prycovi alias Nejvyššímu vrabčákovi alias bondovskému padouchovi Carterovi. Pro tu roli byl jako stvořený. Jedna z nejpůsobivějších věcí na celém snímku je především přirozený styl, díky kterému do sebe tvůrci hravě prolínají vtipné a milé momenty společně s těmi závažnějšími a hlubšími. Není to jen dobře napsaná kecačka mezi dvěma muži víry, kteří se v mnoha názorech liší, je to i skvělá demonstrace toho, že i když se mohou papežové zdát jako staří podivíni, kteří nedokáží mluvit o ničem jiném než o bohu, jsou to stále jen lidé. Lidé, co mají své preference v jídle, hudbě (ta ABBA mi vykouzlila úsměv na tváři) nebo i fotbalovém mužstvu. Když už je řeč o hudbě, její výběr je zde senzační. V mnoha momentech působí, jako kdyby do dané scény vůbec neseděla, ale zároveň se ta bizarnost divákovi bude vlastně zamlouvat. Nemuselo to být tak sentimentální, plus některé scény z Bergogliovo minulosti postrádaly švih a nějakou silnější emocionální dávku. Chemie mezi oběma papeži ale skvělá, své na tom dělají ty opravdu dobře napsané dialogy.
    Hezký film. Akorát si říkám, že by bylo vtipný, kdyby Benedikta místo Hopkinse hrál Ian McDiarmid. Benedikt totiž zase trochu vypadá jako císař Palpatine. A to nic proti němu! Má prý rád kočky, takže u mě má plusové body!

  • 70%
    0
    0
    27. 1. 2020
    Ad Astra (2019)

    Ad Astra je trochu past.
    Námět láká na vzrušující a podmanivé dobrodružství napříč celou soustavou, až téměř k jejímu okraji, ale divák se ve skutečnosti dočká velice pomalé psychologické cesty jednoho astronauta, který je plný vnitřních monologů. V některých částech to relativně funguje, v některých zas vůbec. Snímek si bere silnou inspiraci hned z několika známých filmů z vesmíru, jmenovitě z Gravitace od Cuaróna, pak Interstellar, plus samozřejmě i Vesmírná odysea, od které si toho půjčil asi nejvíce. Ona podivně klidná a melancholická atmosféra funguje relativně dobře na místech, kde se musel (mimochodem výbornej) Brad Pitt potýkat s jinými lidmi. Například "honička" na Měsíci a návštěva Marsu byly moc pěkné sekvence. Tvůrci si ale nedokázali moc dobře poradit se směrem, kterým se film ubíral. A to jak po té dějové stránce, tak i té vypravěčské. V určitých místech se to totiž nesnesitelně táhne. Já chápu, že tohle nemá být žádný divoký snímek s rychlým tempem, ale stejně je potřeba si v tom udržovat nějakou rovnováhu. Plus na konci filmu si člověk řekne něco ve stylu: ,,OK? ... What was the point?" Jako kdyby nějaký závodník konečně dosáhl cílové pásky, ale pro zcela prázdné tribuny. Celkově zajímavý a v mnoha ohledech hezký film, který ale zároveň promarnil celou řadu skvělých příležitostí.

  • 80%
    0
    0
    26. 1. 2020

    Důstojné pokračování Kubrickova hrůzostrašného Osvícení. A už i docela chápu to vysoké hodnocení na čsfd, vzhledem k tomu, že horory obecně příliš kladně hodnocené nejsou, přišlo mi to pozoruhodný. Fígl je v tom, že Doktor Spánek zas až tak úplně hororem není. Jasně, je tam několik děsivých sekvencí, ale je to více ve stylu à la Stranger Things. Tudíž film diváka párkrát vyděsí nějaký tím hrůzným zjevením, ale obecně se moc bát nebude. Je to spíše takový mysteriózní thriller se značnou dávkou nadpřirozena, který skvěle pracuje s poetikou původního Osvícení, i přestože v některých částech (hlavně na konci) až moc využívá jeho děsivé motivy, což trochu ubírá na jejich tajemné hrůzostrašnosti. Prostě děs ze shnilé báby ve vaně vychází i z toho, že divák pořádně neví, co to má znamenat. Od druhé půlky film skvěle pracuje s napětím, přičemž samotný závěr dává Kubrickově klasice jedno velké úctyhodné přikývnutí. A musím říct, že Rebecca Ferguson, která hrála skvělou hlavní záporačku, je strašně zajímavý typ. A jsem rád, že od dob posledních Mission Impossiblů se vybarvuje čím dál víc. Na pokračování staršího kultovního filmu moc dobrý výkon.

  • 100%
    0
    0
    22. 1. 2020

    Na počest zesnulému Terrymu Jonesovi jsem si řekl, že by nebylo špatné zavzpomínat na jeden z nejlepších filmů, co s tou svou britskou bandou plantážníků vytvořil. Život Briana je téměř ve všech ohledech geniální. Je to snímek, jehož humor není jen inteligentní a nadčasový, ale také si nebere žádné skrupule. Nedělá mu problém si z oné náboženské tématiky dělat prču téměř ve všech ohledech, zároveň ale nikdy nezaběhne do přílišných rovin nějaké trapnosti nebo infantilnosti. Monty Pythoni jsou prostě vynikající pisálci. Přidejte k tomu ještě onen britský herecký šarm, v mnoha situacích zvládnutou nadsázku, plus naprosto parádní zakončení, kterému se dodnes snad ani žádný film nevyrovnal, a dostanete skvělou a nesmírně vtipnou satiru, která je vlastně zároveň jedním z nejlepších náboženských filmů všech dob (Společně třeba ještě s Princem Egyptským). A nestárne to. I po těch dlouhých čtyřiceti letech funguje většina fórů furt na jedničku - Pilátovo zkoušení svých stráží, zda se rozesmějí po vyslovení jména jeho dobrého přítele jménem Biggus Dickus, je pro mě vždy záruka náramného pobavení, které neomrzí. Tak se měj, Terry. A žádné slzy přece! Always look on the bright side of life! A pozdravuj Grahama alias Briana alias Artuše!

  • 95%
    1
    0
    19. 1. 2020
    1917 (2019)

    Tak se to asi opravdu stalo.
    Od října jsem byl přesvědčený, že Jokera z mého pomyslného trůnu nejlepšího filmu roku 2019 už snad nic nesesadí. A najednou se objeví zpět ve formě Sam Mendes se svým neuvěřitelným válečným dramatem, které dokázalo, že rčení "to nejlepší na konec" má nějakou váhu. 1917 není jen nějakým všedním válečným filmem, který sleduje stejnou šablonu snímků jako vojín Ryan nebo Hacksaw Ridge. Je to prohlídka. Surová a autentická prohlídka válečných oblastí 1. světové války, po které diváka vezmou dva britští vojáci s naléhavým úkolem. Vtáhnutí do neskutečné atmosféry a téměř permanentního napětí má na svědomí především ten fakt, že celý film působí, jako kdyby byl natočený pouze na jeden záběr, což mi hned evokovalo tvorbu Iñárrita a Cuaróna, přesněji snímky Revenant a Potomci lidí (technicky a atmosférou je to také hodně podobné). Člověk tak má pocit, že je na té cestě společně s hlavními hrdiny, že i on sám je jakýmsi neviditelným společníkem, který se taktéž musí dostat z bodu A do bodu B. Mendes naprosto bravurně zvládá nejen intenzivní a akční sekvence, ale i ty emocionálně nabité. Nepatetizuje, nerochňá se v sentimentalitě. Díky tomu mají mnohé klidnější sekvence nejen ono unikátní autentické kouzlo, ale v určitých případech jsou i dojemné (zpěv v lese). Možná jen škoda těch pár momentů, kdy němečtí vojáci měli mušku stormtrooperů ze Star Wars, ale dá se to prominout.
    Překrásný film. Ten Zlatý glób dostal zcela zaslouženě. A hudba Thomase Newmana neskutečná.

  • 70%
    0
    0
    18. 1. 2020

    Přísahám bohu, po prvních pěti minutách jsem měl strašnou chuť to okamžitě vypnout, jít do pokoje, prokopnout knihovnu, otevřít okno a zařvat z něho hlasité: ,,FUCK!" Jako kdyby scénáristé byli sami nějakými stroji, kteří byli naprogramováni, aby napsali film, který pobaví, ale zároveň byli i zbaveni emocí a nebyli schopní pochopit sentimentální a nostalgické pouto mezi dlouholetými fanoušky a geniálním druhým dílem. Když to ale člověk překousne, dostane vcelku zábavný a dobře natočený nový kousek terminátorské série, který se může chlubit tím, že je ze všech dílů po dvojce asi tím nejlepším. Návrat Lindy Hamilton jako Sáry Connorové určitě zahřeje u srdce, plus ani nový padouch není nijak zvlášť hrozný. Strašně mě ale štve, že film si trochu bere příklad z nejhoršího dílu série, tedy Terminator: Genisys, a servíruje divákovi častokrát až moc přemrštěnou a na efekty bombastickou akci. Kdyby s tím krapet zvolnili, vůbec bych se nezlobil. Přeci jenom to byla součást kouzla prvních dvou dílů. Příběhově to je ale takové... jalové. Tvůrci se sice vytasili s pár dobrými nápady, ale celkově to působí ne příliš originálně, plus hlavně z toho má člověk pocit, jako kdyby veškeré ty události ve dvojce byly vlastně takové zbytečné. Celkově se ale jedná o slušnou zábavu, ve které to mezi postavami jiskří, plus některé povídací scény mají šťávu. O žádný skvělý díl se ale nejedná, ke kvalitám dvojky to má i tak hodně daleko.

  • 65%
    1
    0
    11. 1. 2020

    Dámy a pánové, představuji vám nejpřeceňovanější film minulého roku!
    Nojono. Udělat tragikomedii z období druhé světové války ve fašistickém Německu holt není nic jednoduchého. Budoucí snímky by si z toho měly vzít ponaučení. Jojo Rabbit upoutal pozornost velice slibným trailerem, který lákal na sympatické herecké obsazení a několik dobrých vtipů, nicméně konečný výsledek je opravdové zklamání. Když opomenu fakt, že celý film vlastně není kdovíjak vtipný (až na pár momentů je to fakt bída), hrozně mě vytáčí, jak nesmírně lacině a nedotaženě tvůrci pracují s hlavní dějovou linkou, ve které se malý Hitlerjugend hošík skamarádí s židovskou holčinou, která tajně přebývá v hošíkově domě. Film až nevyrovnaně přeskakuje z vážného tónu ke komediálnímu, bohužel ani v jednom případě se nedokázal úplně přesně trefit. A přitom to tak pěkně a vtipně začínalo, vlastně bych klidně víc ocenil, kdyby se celý film odehrával na nějakém fašounském letním táboře. Bylo by to takový WesAndersonovský. Plus postava Sama Rockwella dobře nahozená, ale po nějaké době se hodně vytratí do pozadí. Od režiséra povedeného třetího Thora je to pěkný zklamaní.

  • 85%
    0
    0
    7. 1. 2020
    Maják (2019)

    Robert Eggers nezklamal. A s Ari Asterem si může dát jednoho velkého plácáka, protože oba jsou momentálně dva nejlepší hororoví režiséři současnosti. The Lighthouse je v mnohém podobný Eggersovo předchozímu snímku, vynikající Čarodějnici, zejména svou nesmírně pochmurnou atmosférou, pomalým tempem a znepokojující plíživou hrůzou. The Lighthouse ale do už tak temné omáčky přidává i pěknou dávku postupného sestupu do šílenství, režisérskou parádní práci se světly a celkovou kamerou, plus vynikající chemie mezi dvěma hlavními představiteli. A když už jsme u toho - ať si kdo chce co chce říká, Robert Pattinson je prostě KURVA dobrej herec. Role mladého asistenta, který na onom hrůzném místě pomalu přichází o rozum, je zatím jeho vůbec nejlepší. Každý někdy dělá chyby. A přijmutí role trapného upíra v nudné a debilní Twilight sérii je přešlap, který se holt může stát každému z nás, žejo. The Lighthouse je film, kterému musíte věnovat celou svou pozornost. Je třeba ho sledovat po tmě, pokud možno sám a s dobrým zvukem. Nechte to na sebe působit a máte zaručený skvělý a děsivý zážitek, ze kterého bude běhat mráz po zádech. Zvuk nautofonu mi bude znít v hlavě ještě dlouho...

  • 85%
    0
    0
    4. 1. 2020
    Le Mans '66 (2019)

    Auta do mého světa snad nikdy nepatřila. Jako malý jsem si s nimi téměř nikdy nehrál (tato čest náležela legu a dinosaurům), jedna hodina autoškoly byla horší než pětihodinovka chemie na gymplu, plus nikdy jsem pořádně nepochopil, proč jsou jimi ti chlapi tak fascinovaní. V rámci toho taktéž nemůžu říct, že bych byl velkým fandou závodních filmů. Ovšem když ho někdo dobře natočí a hrají v něm samé sympatické tváře, jsem víc než schopný onu nechuť překousnout. Ať si kdo chce co chce říká, Mangold je prostě schopnej režisér. Během oněch dvou a půl hodin dokáže i pro auťácké neznabohy představit pěkný a podmanivý příběh, který má pevně ukotvenou strukturu a neutápí se v nějakém patosu. Skvěle diváka uvádí do automobilového světa, přičemž zároveň dává pozor, aby se v něm neztratil, plus nechává si dostatek času pro pěkné interakce mezi jednotlivými charaktery. To momentální hodnocení na čsfd je dle mého ale krapet přestřelený, řekl bych totiž, že spousta lidí se nechala unést oním nadupaných a parádním finálním závodem, který je bezesporu vrcholem celého filmu. Co mu ale předcházelo bych osobně ještě doladil většímu se ponoření do vztahů mezi jednotlivými postavami, aby ono finále mělo opravdu pravé emocionální grády. Celkově ale skvělá (určitě oscarová) záležitost.

  • 90%
    0
    0
    29. 12. 2019

    Jak bych jen mohl odolat badass Oberynovi Martellovi, jehož hlavní misí je chránit roztomilého baby Yodu, který je inkarnací našeho nového kotěte, co máme doma. Mandalorian si v podstatě bere to nejlepší z úplně nejstaršího dílu původních Star Wars (Epizody IV), to znamená špinavé a syrové prostředí, interakce s bizarními a divnými emzáky, plus i skvělá práce s postavami, přičemž tomu dodává krapet modernější šťávu a pojetí. Vlastně odvádí lepší práci než většina Star Wars filmů novodobé doby - na rozdíl od Epizody VII nerecykluje a pokouší se o nějaké nové originální věci, na rozdíl od Rogue One tam divákovi na vedlejších postavách záleží, plus na rozdíl od Epizody VIII tam jsou fillerové části, které diváka ale baví a nebudou mi připadat zbytečné. Ano, jelikož jde o seriál s mnohem širšími časovými možnostmi, tak je to asi krapet nefér srovnávání, ale stejně mi to nedalo. Celkově si Mandalorian vůbec nesnaží hrát na něco většího než čím doopravdy je, skvěle pracuje s napětím, s postavami a celkovým dějem, který sice na některých místech mírně pokulhával (epizoda 5), ale jinak si držel pěkné tempo. Potěší i několik odkazů na předešlé SW snímky, plus uvidíme i několik známých míst. Po první sezóně obrovská spokojenost, tak nějak jsem si volné pokračování původní trilogie představoval - bez zbytečného nostalgického sentimentu. Jen tak dál!

  • 70%
    0
    0
    27. 12. 2019

    V podstatě stejná odreagovačka jako díl předešlý. Humor tu funguje skvěle, postavy sympatický (hlavně ten Harrelson je boží), plus je tam i pár vcelku originálních nápadů. Ale stejně jako u předešlého dílu z toho je tak nějak cítit určité nedotažení. Je to dobrý film, ale nemohl jsem se celou dobu zbavit pocitu, že do toho tvůrci nedávají všechno, co by správná komediální zombie řezničina měla mít (V tomto ohledu i nadále sedí na trůnu Soumrak mrtvých). Ovšem mnoho věcí tam fungovalo náramně - nerdovské odkazy na slavné filmy a hry, dělání si prdel z celého zombie žánru, plus Zoey Deutch je jedna z nejvtipnějších "tupých sexy bárbín", co jsem za poslední dobu ve filmu viděl. Ovšem na rozdíl od prvního dílu ona finálová zombie bitka už neměla takové koule, což je škoda. Ve výsledku je druhý Zombieland dost dobrá vtipná konverzačka, která ale postrádá švih a pořádnou krvavou šťávu starších a lepších zombie komedií. Velká škoda, že na tomhle ztrácí, jinak by se jednalo o fakt dost dobrou podívanou. Stejně ale bylo fajn vidět všechny ty čtyři plantážníky opět pohromadě.

  • 90%
    0
    0
    22. 12. 2019

    K velkým oscarovým kandidátům se přidal další kousek. Tentokrát však mnohem skromnější a dojemnější. Marriage Story je smutným, ale velice milým a okouzlujícím dramatem, které divákovi jasně přednese, jak těžký a nepříjemný může rozvod být. Ovšem velice lidským a autentickým způsobem. Není tu žádná jednoduchá šablona, kdy jeden z manželů je více padouchem, přičemž ten druhý je zas více v právu. Oba dva divák chápe, mimo jiné se také spolu oba snaží komunikovat vřelým způsobem, ale jakmile do celého rozvodového frmolu zatáhnou justici kvůli co nejlepšímu životu jejich syna, hned se celá věc promění v jeden velký frustrující kolotoč. A sakrblé, Johanssonová a Driver tam jsou naprosto neuvěřitelní. Během jejich velké a srdcervoucí hádací scény jsem si okamžitě říkal, že jestli oba na zlatoplešouna nenominují, tak v Hollywoodu musí evidentně na něčem ujíždět. Ten film fakt výborně ilustruje niterné vztahové chvíle mezi dvěma třicátníky, kteří už spolu nechtějí být, ale zároveň se vlastně také nechtějí úplně odcizit. Za režii a scénář fakt minimálně nominace, počáteční čtení dopisů a Driverovo zpívání si to zaslouží stopro.

  • 80%
    0
    0
    21. 12. 2019
    Zaklínač (2019)

    Nadšení ze seriálové adaptace jedné z nejlepších knižních fantasy sérií bude hodně záležet na tom, nakolik vám bude vadit její "poameričtění". Pokud jste se těšili na surovou slovanskou atmosféru, budete asi zklamaní. Pokud však její absenci seriálu prominete, čeká vás velice kvalitní a zábavná podívaná, na kterou jsem osobně čekal mnoho dlouhých let. I přestože některé části jsou poněkud zmatečné, seriál divákovi vcelku šikovně předkládá události z obou povídkových knih, ale zároveň si už připravuje píseček pro události ze ságy - v rámci toho bylo moudré, že o hlavní roli se s Geraltem dělí zatím výborná Ciri, jejíž velké a cool chvíle přijdou v dalších sériích, a obstojná Yennefer, která ovšem mohla být přeci jenom větší potvora. Cavill jako Geralt super. I to fešáčkovství po nějaké době přestane vadit, plus je ale trochu vtipný, jak se strašně snaží mluvit jako Batman. Očividně to odkoukal od anglického Geralta z video herních adaptací. Nemuselo to být tak vyšňořený, klidně bych tomu vizuálu dodal na větší syrovosti, nicméně bojové scény byly jedno velké blaho. Nejoblíbenější postava? Marigold. Přesně takového jsem si ho při čtení těch knih představoval. More of him! Lauren Hissrich má evidentně tu sérii ráda, přičemž si myslím, že se onoho přetěžkého úkolu zadaptování zhostila obstojně. A sper ďas všechny "ochránce slovanské kultury", kteří seriál automaticky odsoudili do horoucích pekel po zjištění, že tam bude hrát pár černochů. Až na toho votravného černého elfa to vůbec nevadí. A hudba teda parádní! To je myslím i věc, na které se shodnou fakt všichni. I přes tu absenci unikátní atmosféry a poněkud nesystematického vyprávění je netflixový Zaklínač moc fajn. Těším se na další sérii, hlavně na thaneddský banket

  • 85%
    0
    0
    14. 12. 2019

    Zatímco Vězeň z Azkabanu je nejlepším dílem filmové série, 1. část Relikvií smrti je zas dílem nejméně doceněným. Nejčastěji na něj totiž nadávají chytráci, kteří žijí v domnění, že filmy HP série nikdy nesmějí být pomalé, nebo plantážníci, co životě nesáhli na původní knižní předlohy a stěžují si, že bez Bradavic to není pravý Harry Potter. Yates se zde skvěle a kvalitně drží knižní osnovy příběhu, přičemž veškeré důležité a výrazné momenty z první a druhé třetiny zde jsou dobře a častokrát i působivě vyobrazeny - příběh tří bratří samozřejmě skvělý, nemluvě i scéně s náhlým přerušením svatby kvůli pádu ministerstva. Celý film doprovází ona beznadějná a temná atmosféra z měnícího se čarodějného světa, ve kterém good guys citelně prohrávají a bad guys mají čím dál větší moc. Toulající se scény s naší hlavní trojkou jsou bezva. Mimo jiné prohlubují vztahy mezi nimi taky trochu v jiném stylu, než jen ze školního prostředí, plus je tam i pár neknižních momentů, které mi přišly fakt super. (nepříjemný pískající viteál, tanec Harryho a Hermiony - alegorie na ždibec světla a štěstí v temném světě plného bezpráví a krutosti). Ten film si fakt zaslouží víc chvály. Dle mého je i mnohem MNOHEM lepší než naopak přeceňovaná 2. část, které mnoho fanoušků fláklo 5 hvězdiček čistě jen ze sentimentálního důvodů, protože tam ten Pottrák skončí. "Bůů, když to je tak dojemný!

  • 95%
    0
    0
    8. 12. 2019

    HBO GO mi nadělilo předčasnou vánoční nadílku v podobně všech dílů HP série (i s českým dabingem, který překonává originál), tudíž nějaké to chronologické opětovné zhlédnutí bylo nevyhnutelné. A po čerstvém zkouknutí trojky musím i nadále konstatovat, že se jedná o nejlepší díl série, který mi vždy zpříjemní den. Po příběhové stránce by se daly najít nějaké výtky, ale po čistě filmařské je to učiněné blaho, které mi potvrzuje, že Cuarón se na to neměl vybodnout a normálně v sérii pokračovat dál. Nejenom jeho režisérská ruka, ale také práce s kamerou je něco, čím si zcela strká do kapsy nějakého Yatese nebo Columba - skvěle si hraje se svými dlouhými a dynamickými záběry, díky kterým má divák pocit, že film a jeho děj jsou v pohybu. Nemluvě o těch pár krutopřísných záběrech typu projetí skleněným odrazem bubákovy skříně a zamrznutí rostlin z chladné přítomnosti mozkomorů. Skvěle pracuje s nastavováním správné atmosféry (Které dopomáhá výborná Williamsova hudba) různých okamžiků (příjezd do školy za doprovodu písně školního sboru, ticho při příchodu mozkomora do kupé, atd.) A tyvole, ty detaily a naznačování! Ne nadarmo ve filmu často vidíme velké kyvadlo a hodinový mechanismus, když nám to dává najevo, že se bude v příběhu pracovat s časem samotným. Ne nadarmo vidíme přechod ročních období skrze Vrbu Mlátičku, když nás to seznamuje se zásadním místem příběhu. Nemluvě o detailech typu několikaminutový tikot v pozadí, když se Harry s Hermionou vrátí v čase, a ztlumené barvy (ne tolik jako v Princi dvojí krve, kde to zas jak na palici moc přestřelili), které dávají najevo, že série se začíná ubírat temnějším směrem. Ten film je prostě blaho sledovat. Už jen kvůli tomu extrémně vtipnýmu Snapeovi.

  • 90%
    1
    0
    27. 11. 2019
    Irčan (2019)

    Vzpomínka.
    Vzpomínka na devadesátá léta, kdy pardál Scorsese vyrážel divákům dech svými gangesterkými kousky jako Casino a Mafiáni. Však se podívejte na obsazení, to je vyloženě narvaný samými sympatickými šedivými štamgasty. Film je svým způsobem podobný Tarantinovu nejnovějšímu kousku Tenkrát v Hollywoodu - bere v potaz historické události a trochu spoléhá na to, že se v nich divák alespoň trochu vyzná. Do toho všeho jedna konverzačka za druhou v klasickém Scorseseho stylu. A konverzačky věru kvalitní, protože těch šílených 3 a půl hodiny utečou jak voda, což je vždycky známka toho, že to tvůrci dělají dobře. Irishman však není jen nějakou obyčejnou stylovou gangsterkou, kde se všichni předhání v tom, kdo má většího kvéra. Skvěle totiž divákovi přednáší i pocity jednotlivých postav, které jsou naprosto skvěle napsané a zahrané. De Niro samozřejmě boží, ale osobně u mě nejvíc zazářil Al Pacino jako Jimmy Hoffa, za tak vynikající výkon se u mě stává favoritem za nej vedlejšího herce na zlatých plešounech(,,Omluvím se ti až když se omluvíš ty mně za to, že jsi přijel pozdě, ty taliánskej kuřbuřte."). Scorseseho tvorba je jako něco elfského - je to starší a starší, ale furt si to udržuje onen krásný, podmanivý a unikátní styl, díky kterému lidé jeho filmy milují už několik desetiletí. Jak si hraje se záběry, vyprávěním,.. ten chlap je prostě furt ve formě. Rád jsem všechny ty dědky zas pohromadě viděl.

  • 75%
    0
    0
    26. 11. 2019

    V podstatě taková něžnější kombinace McCarthyho Cesty a nedávno snímku Debry Granik Beze stop. Light of my Life těžce spoléhá na budování dojemného pouta mezi otcem a dcerou ve smutném post apokalyptickém světě, ve kterém vymřely všechny ženy. Je to z velké části konverzačka, už jen první scéna dá divákovi jasně najevo, že se bude koukat na pomalé melodrama, žádnou napínavou temňařinu, kde se hrdinové musí každou minutu vypořádávat s nějakým problémem. Na rozdíl od nudnějšího Beze stop si ale film udržuje po většinu doby relativně slušnou vypravěčskou rovnováhu a strukturu. Pouto mezi otcem a dcerou je uvěřitelné a kvalitně zpracované, člověk si fakt přeje, aby to spolu dotáhli do šťastného konce. Je to šikula, ten mladej Affleck. Umí jak docela dobře točit, tak i psát, o hereckém výkonu nemluvě. Vlastně mi vyhovuje víc než jeho slavnější starší brácha. Snad jen ten konec byl krapet nedoladěný a uspěchaný, plus druhá půlka začala ztrácet na onom atmosférickém kouzlu, které si skvěle budovala půlka první. Ve výsledku ale příjemné post apo drama. Po zhlédnutí první půlky desáté série Walking Dead hlavně takové odpočinkové.

  • 75%
    0
    0
    25. 11. 2019

    Snímek, který mi potvrdil jednu věc - hororových komedií je setsakramentsky málo a potřebujeme jich mnohem víc. Ready or Not sice není mistrem ani v jednom žánru, napětí je málo, plus lekačky tam jsou laciné, stejně tak s onou komediální vložkou se taky vyloženě nepřetrhl, nicméně do sebe je to zkombinovaný vcelku dost obstojně. Tvůrci evidentně od diváka nevyžadují, aby jejich film bral příliš vážně, je tam mnoho nadsázky, WTF momentů, plus i samotný námět je takový připitomnělý, ale to neva. Protože prdel je tak jako tak. Vlastně si říkám, že kdyby se jednalo pouze o horor, kde se nebohá blondýnečka snaží vyváznout z domu hrůzy plného členů rodiny jejího manžela, kteří ji chtějí zabít, ztratilo by to na svém trhlém kouzlu. Svým způsobem mi to vlastně připomínalo kombinaci snímků Chata v lesích a Happy Death Day, hlavně kvůli onomu humoru. Není to žádné umění, žádný Bergman nebo Lynch, ale zábavné to bylo náramně. Jen škoda těch několika nudnějších a nelogických pasáží zejména ve druhé třetině. Hlavní herečka, která je btw neteř Elronda/Agenta Smithe, byla skvělá. A cywe, ty oči!

  • 80%
    1
    0
    3. 11. 2019
    Král (2019)

    Král je svým stylem hodně podobný jiné netflixové středověčině z minulého roku, povedenému snímku Outlaw King, jenom je o něco komornější a divácky složitější. Není to žádná hrdinská podívaná, ve které musí udatní Angličané vytáhnout proti svým nepřátelům, je to více o proniknutí do mysli mladého krále, který některými svými charakteristickými prvky připomíná spíše postavu anti hrdinskou. Nebo snad ne? Jelikož se nacházíme na anglickém královském dvoře, který je plný intrik a falešnosti, je ono surovější jednaní i na jinak ušlechtilého krále vlastně docela pochopitelné. I když se snímek nevyhne bitevním sekvencím, celkově se dá říct, že se jedná spíše o historické drama. Pomalé a skvěle zrežírované. Nemluvě o parádním výkonu vycházející hvězdy Timothée Chalameta, o kterém jsem přesvědčen, že jednoho dne vyhraje Oscara. Holt kralování je prostě těžký. Král nám to krásně demonstroval. Vizuálně skvělá podívaná, škoda některých těch utahaných sekvencí, s čímž souvisí i poněkud přestřelená stopáž, ale zas až tolik naštěstí nepřetahuje.

  • 80%
    0
    0
    1. 11. 2019

    Takový to, když se Batman, Oberyn Martell, Nicholas Nickleby a mutant Apocalypse rozhodnou okrást drogového krále, ale krapet jim selže únikový plán. Triple Frontier je kvalitní a bohužel i vcelku nepovšimnutý akční thriller, který slušně pracuje s hlavními hrdiny a představuje vcelku originální zápletku, kterou člověk ve filmech podobného ražení (drogové gangy a americké vojenské jednotky) jen tak nenajde. To sympatické herecké obsazení tomu dodává na šťávě, plus rozhodně by divák neměl očekávat, že tam budou kulky lítat každou vteřinou. Snímek hodně sází na napětí, které si po většinu doby udržuje velmi slušně, svou roli v tom určitě sehrál i autor hudby, Rich Vreeland, který je zodpovědný i za creepy hrozivý soundtrack k hororvce It Follows. Možná škoda těch několika logických lapálií, nad kterýma jsem trochu kroutil hlavou, ale ve výsledku rozhodně spokojenost.

  • 90%
    1
    0
    30. 10. 2019

    Existence Cesty do fantazie (a obecně existence celého studia Ghibli) je jednou velkou fackou do tváře všem zapřísáhlým odpůrcům stylu anime, kteří se domnívají, že ty japonské animáky nikdy nemohou dosáhnout kouzla třeba pixarovek a disneyho. (I když v případě dnešních dineyovek by to možná dokázal i Uwe Boll). Cesta do fantazie totiž naprosto dostává svému názvu. Nejenže to je film, který srší výbornými nápady a má naprosto kouzelnou atmosféru, ale hlavně umí uchopit docela jednoduchý koncept hlavního příběhu natolik kvalitně, aby se i tak zdál neskutečně originální a pamatovatelný. Ať si kdo chce co chce říká, ať si Bezpáteřník sliny olizuje, Mijazaki je prostě mistrem ve tvoření zajímavých a skvělých postav. A zde se zejména vyblbnul, protože ta nepřeberná paleta je zde na výsost bohatá. A co teprv soundtrack, který dodnes mám někde zašantročený na CDčku, při kterém jsem si jako malý harant tancoval a prozpěvoval. Cesta do fantazie prostě vítá s otevřenou náručí každého diváka, protože pro každého něco má. Princezna Mononoke určitě lepší, ale Chihiro neudělala Ashitakovi vůbec ostudu. P.S. Několikaminutová scéna bez jakéhokoliv dialogu ve vlaku je jedna z nejlepších sekvencí, co jsem kdy v nějakému animáku viděl.

  • 75%
    0
    0
    23. 10. 2019
    Rocketman (2019)

    Slabší, ale i přesto docela hezký bratříček Bohemian Rhapsody. Taky na tom onen podpis Dextera Fletchera je znát. Rocketman do sebe kombinuje prvky klasického biografického hudebního filmu a originálního muzikálu, přičemž se mu relativně dobře daří udržovat mezi oběma pevnou rovnováhu. Ony muzikálové složky, které byly vždy největší vizuální pochoutkou filmu, se pěkně starají o to, aby udržely divákovu pozornost. V první půlce to skoro ani nebylo třeba, protože ta šlapala fakt velice pěkně. Jak jsem toho Egertona moc nemusel z přeceňovaných Kingsmenů, tady jsem ho musel vzít na milost. Příjemný feeling, pohodové tempo a dobrá příběhová struktura jsou však narušeny poslední třetinou, kde se to všechno začne pomalu sesypávat. A to především velkou utahaností. Holt jakmile jsou ty hvězdy na vrcholu, začne to ubývat na podmanivosti. Mohlo to klidně být o chlup kratší. Pokud jste velcí fandové Eltona Johna, film by vás měl potěšit. Pokud ne, čeká vás sice nijak kulervoucí, ale rozhodně příjemný snímek, který se nesnaží hrát na nic velkýho, což ho šlechtí. Obzvlášť, když se jedná o hudební film. (Tímto zdravím La La Land a Star is Born pomocí svého prostředníčku).

  • 75%
    0
    0
    18. 10. 2019

    Epilog deuteragonisty jednoho z nejlepších příběhových seriálů všech dob, který nikdy neztratil pevnou půdu pod nohama a s každou další sérií stoupal do stále větších úrovní skvělosti. Ovšem epilog poněkud zbytečný. El Camino strašně moc zachraňuje brilantní režie a scénář, který si opět vzal pod palec talentovaný Vince Gilligan. Ten film má pěknou atmosféru a styl. Ale pokud nejste opravdu super velikánský fanda a milovník původního seriálu, příliš to s vámi nehne. Breaking Bad považuju za jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděl, ale nemám k němu zas tak blízký vztah. El Camino je totiž jednou velkou nostalgií - vizuální odkazy na ikonické scény, flashbacky do minulosti, výskyt starých známých postav... celý to vlastně působí tak trochu dojmem ve stylu: "Ach, pamatujete?" Jesse jako charakter furt výborný, ale člověk by si klidně i vystačil s koncem, který mu byl dán na konci seriálu. Vidět to nutnost není. Ale to pomalé tempo tomu dodává ono podmanivé kouzlo. A musím přiznat, že bylo zase fajn toho ňoumu po letech vidět. Zaplať pánbů, že je Giligan tak dobrej filmař, jinak bych byl přísnější.

  • 95%
    0
    1
    12. 10. 2019
    Joker (2019)

    Ztracená dekáda DC filmů je u konce.
    Po roce 2012, kdy skončila Nolanova geniální trilogie o Temném rytíři, se snímky pod touto komiksovou značkou postupně propadaly do hlubin trapnosti s díly jako Batman vs. Superman, Liga spravedlnosti a Aquaman, zatímco Marvel se jen zpovzdálí posmíval. Smích z tváře mu však šlohl Todd Phillips, který natočil jeden z nejlepších komiksových filmů všech dob. Film, který si nějaký Avengery zcela strčil do kapsy. Joker je čirá depresivní temnota, která je šikovně okořeněná geniální atmosférou a postupným propadáním se do stále hlubších vrstev šílenství. Nepůsobí to vnuceně, ani přehnaně. Má to pomalé tempo, které ale diváka do sebe vtáhne stejně rychle, jako Vetřelec do větrací šachty. Phoenix je tam naprosto fenomenální. Srovnávat ho z Ledgerem mi nepřijde úplně fér, protože oba jejich Jokerové se v mnohém liší. Zatímco Ledgerův Joker je už psychopatický kriminálník, který kuje pikle pro vlastní potěšení, Phoenixův Joker působí jako zcela zničený a ztracený člověk, který se v onom šílenství teprve musí ještě pořádně usadit. Ale husinu z něho člověk dostane každopádně. Není to film pro masy. Není to klasická komiksárna. Je to psychologická analýza individua, které vznikne, když na něj celá společnost sere a nedostává se mu pomoci. Je to vlastně taková modernější verze Scorceseho Taxikáře. Akorát s větší dávkou zla a beznaděje. Vynikající film. Hned z toho člověk dostane chuť si pustit Temného rytíře, aby se mu to hezky propojilo.

  • 85%
    1
    0
    9. 10. 2019
    Parazit (2019)

    Tady si někdo směle jde pro Oscara za nejlepší cizojazyčný film, co? Nejdřív Zlatá palma v Cannes a teď jsou i choutky na pozlaceného Mr. Propera, he? A vlastně proč ne. Parazit je velice příjemná a zábavná tragikomedie, která do sebe kombinuje prvky naprosto absurdních, ale zároveň vtipných situací, s taktní kritikou propasti mezi sociálními třídami. Výborně napsaný scénář, skvělé dialogy, plus veškeré postavy tam sednou jak ulité. Dokonce to snad téměř nikdy nenudí, za což velký palec nahoru. Hlavní rodinka sympatických anti-hrdinů svým způsobem připomíná onu chudou rodinu s podobně vydařeného asijského snímku Shoplifters, kterému bych rozhodně přál Oscara, kdyby nebyla nominována Roma. Parazit se ale momentálně stává mým kandidátem (protože předpokládám, že nominovaný bude), přičemž po obrovském úspěchu v Cannes by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby zabodoval i v Hollywoodu. Celkově to šlape moc pěkně, akorát teda ten konec se nepovedl, respektive posledních 15-20 minut. Moc uspěchaný, chaotický, nevhodný. Přišlo mi, že tvůrci se tam utrhli ze řetězu trochu víc, než bylo nutné. Jinak ale velice příjemné pokoukáníčko. Takhle vychcaně se infiltrovat do rodiny zbohatlíků, to chce koule.

  • 85%
    1
    0
    30. 9. 2019
    Slunovrat (2019)

    Teď už to můžu napsat – Ari Aster je momentálně nejlepší současný hororový režisér. Kam se hrabe nějaký Jordan Peele, který marní svůj talent na laciných vtípcích a postupně rozpadajícím se napětí. Když jsem před rokem viděl výborné Hereditary, které považuju za nejlepší horor tohoto desetiletí, byl jsem strašně zvědav, co onen mladý rejža vymyslí zde. Slunovrat si zcela očividně bere mnoho inspirací ze snímku Rituál (Ne, ten s Cagem nemyslím), tedy že skupina Amíků odjede na odlehlé cizí místo, kde se místní drží starodávných zvyků a tradic, ale přesto se chovají velice mile a přátelsky. Samozřejmě tam však něco nehraje. Snímek je to naprosto skvostně zrežírovaný. Úchvatná práce s kamerou a hudbou dodává na děsivé atmosféře, která se diváka drží už od prvních minut po začátku. Celkově to vlastně někdy připomíná skvělou Čarodějnici z roku 2015. A žádné lekačky. Jenom čistý děs. Film diváka znepokojuje šetrnými creepy výjevy a záběry typu: „when you see it, you´ll shit bricks“, přičemž má i pár hrůzných scén, ze kterých mrazilo v kostech. Možná to ale nemuselo být tak dlouhé, některé scény se tak zbytečně táhly. Hereditary pro mě lepší a děsivější, ale i tak je Slunovrat skvělý horor, při kterém vám bude tuhnout krev v žilách. Aster je fakt pán. Jsem dost zvědavý, s čím přijde příště.

  • 70%
    1
    0
    30. 9. 2019

    Zatímco Disney si ničí duši tvořením dalších a dalších viteálů v podobě life-action předělávek, Pixar se aspoň snaží o něco originálního v podobě pokračování svých nejúspěšnějších sérií. Z Toy Story 4 mám ovšem poněkud rozporuplné pocity. Vizuálně je to vyložená slast pro oko, v porovnání s prvním dílem je opravdu poznat, že počítačová animace udělala fakt nesmírný pokrok kupředu. Dále se musí nechat to, že Pixaři stále umí docela dobře pobavit a vymýšlet s onou interakcí mezi hračkami a světem lidí vcelku originální koniny se zábavnou nadsázkou. Na druhou stranu mám ale trochu problém s tím, kterak film nakládá s postavami. Snímek se totiž především zaměřuje na Woodyho a onu pastýřku, ze které se zde stane (na můj vkus docela votravná) slečna dokonalá. Buzz zde má opravdu jen vedlejší roli a staří veteráni jako Jessie, dinosaur, pan Brambora, atd. téměř žádnou. Prostě tam jen tak nějak jsou. Film si dává větší práci s novými hračkami, které sice jsou vcelku dobře vymyšlené, ale vývoj jejich charakterů se jaksi zasekne nebo nepůsobí věrohodně. Nemluvě o tom, že Toy Story 4 nemá žádného pořádného záporáka, což oproti předešlým dílům bylo hořký zklamání. A konec mě nasral. Hlavně z toho důvodu, že jedna z hlavních postav tam učiní rozhodnutí, které jde zcela proti filosofii, které se v předešlých dílech pevně držela a dobře ji charakterizovala. Celkově ale docela milej fajn film. Ale na geniální Toy Story 2 to nemá ani náhodou.

  • 70%
    2
    0
    23. 9. 2019

    In Fabric vlastně připomíná celovečerní verzi videí na youtubu, který byste dohledali pod zadáním „weird and disturbing“. A ono to přes tu první polovinu relativně dobře funguje. Obzvlášť díky výborné retro hudbě, která dodává snímku špetku určité bizarní podmanivosti. Je to divný. Je to SAKRA divný. Občas v tom dobrým smyslu (některé části připomínají filmografii Davida Lynche), občas zas ne. In Fabric odvádí dobrou práci ve vyvolávání pocitu znepokojení a zájmu, ale po druhé půlce se mu rychle začne rozpadat dějová struktura, přičemž ke konci už to připomíná jeden velký bordel. A ta přemíra nevysvětlených a rádoby uměleckých bizarností tomu pak nepomáhá. Celý ten film vlastně asi může symbolizovat onu ženskou nákupní posedlost a upnutí se na některé hadry už přehnaně moc, až to připomíná fetiš. Film je to rozhodně znepokojující, ale obecně není zas až tak děsivý. Bohužel mě ale trefil do zranitelného místa, protože osobně mám fóbii z figurín a podobných člověka připomínajících předmětů. Takže některé části mě docela vyděsily. Celkově to nebylo špatný, ale škoda, že se to po té polovině do sebe až příliš zakoukalo.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj

OMůj oblíbený uživatel

1 ×
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku: