Chlast (2020)

Dámy a pánové, představuji vám budoucího vítěze Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Tedy aspoň vroucně doufám. Chlast je blaho (Myšleno samozřejmě v obou smyslech). Nesnaží se moralizovat, kázat, plus ani se nesnaží diváka bombardovat nějakými přestřelenými vlnami sentimentality. Je to zcela jednoduše o partě sympatických učitelů ve středních letech, kteří si řeknou, že trocha alkoholu v krvi jim usnadní jejich pracovní a osobní život, přičemž po následném úspěchu víc a víc přitvrzují. Ten film není vyloženě veselý, ale je z něho znatelně cítit určitá podmanivá a dojemná atmosféra, kterou opírají tragikomické sekvence a prvky sociálního dramatu. Výborně zachycuje onen chvilkový únik člověka od reality, kdy se v područí alkoholu na nějaký čas oprostí od všech starostí a útrap, a nechá se unášet vlnami euforie a veselí se svými přáteli.... A další den zase ta nemilosrdná realita. To vše díky parádnímu scénáři od dua Vinterbreg/Lindholm, kteří už v minulosti prokázali svůj psavecký skill v parádním Honu. A Mikkelsen samozřejmě skvělej. Vlastně mě začíná čím dál tím víc štvát, že zatím nikdy nebyl na zlatého plešouna nominovaný. Jeden z NEJ filmů předešlého roku. Jo a finální scéna je jedna z nejvíc "feel good" scén, co jsem za posledních pár let viděl. ❤