Hon (2012)

“Jakmile bude lež přijata za pravdu, začne žít svým vlastním životem, který přetrvává i dlouho poté, co byla skutečná pravda odhalena.” Tak zní motto tohoto velice zneklidňujícího snímku o falešném obvinění učitele v mateřské škole ze sexuálního zneužívání. Snímek budící veškeré aspekty dané problematiky ukazující, kam až může zajít nenávist k nevinnému člověku. Daný příběh vede diváky k zamyšlení a to naprosto vyrovnanými pohledy k dané věci. Děj si sice všímá tragické změny postoje okolí k člověku, který byl do té chvíle v širém okolí oblíbený jak u dospělých, tak i u dětí, ale úmyslně není projeven jediný náznak, jestli k činu skutečně došlo. Ukazuje se tak zoufalství muže, kterému se přitěžuje ze dne na den a postupující nenávist všech kolem dosahující až k lynčování. A na divákovi už je jen posoudit, jak by se v takové situaci zachoval on. Jak by se kdo zachoval na místě obviněného učitele a jak na straně rodičů?  Děti nikdy nelžou? I tady je řečeno, že některé děti mají bujnou fantazii, ale jinak se na to nebere zřetel. To však samozřejmě nemůže být důvodem, aby se nad tím jen mávlo rukou. Naopak. Opatrnost je zcela na místě a obzvlášť u oznámení o sexuálním obtěžování musí být každý vždy ve střehu. Zažité předsudky jsou ale něco, co škodí společnosti víc, než by si kdo myslel. Pravda jednou vyjde najevo, ale neprávem poškozenému člověku to už nijak nepomůže. Získaný škraloup už nikdy nesmyje a jak názorně ukazuje závěrečná scéna tohoto snímku, na mušce zůstane i nadále. Tento film přináší hodně trýznivý zážitek, při kterém se emocionálně takřka až zastavuje dech. Jinak se na to samozřejmě budou dívat diváci bez zkušeností, jinak ti, kteří něco takového zažili. Fenomenální herecké výkony předčí očekávání a to obzvlášť u sedmileté dívenky Anniky Wedderkopp hrající onu údajně poškozenou, která je tak roztomilým andílkem, že to až nutí jí skutečně nepovažovat za lhářku. Snad je v tom i úmysl k většímu tahu na branku v dané reálnosti přesvědčení okolních lidí. Snímek skutečně představuje ohromnou sílu v prezentaci šokujícího obrazu nespravedlnosti a paranoie, který, obzvlášť pro muže, působí jako tvrdá rána pěstí na solar plexus. A stačí k tomu opravdu málo.

Sledování filmu Hon není oddechovou záležitostí, je to film syrový a psychologicky hutný, přesto obsahuje i odlehčené momenty. Každopádně je to ale ukázka poctivé klasické filmařiny s několika momenty, které z paměti tak snadno nevytěsníte. Scéna v kostele pro mě patří mezi nejvýraznější momenty, které jsem zachytil v evropské kinematografii poslední doby. Pokud tedy máte náladu na opravdu kvalitní filmový zážitek, tak tohle se mi vážně líbilo.

Film mě jako diváka chladnokrevně využil, citově mě rozcupoval a uvrhl do stavu takové deprese, jako doteď snad žádný jiný. Zdrcující zážitek, který se mi postupně zařezal až do morku kostí, fenomenální režie a oscarový Mikkelsen, jehož herecký projev je přímo ukázkový. Kdo tomu dává nízké hodnocení, nemůže mít srdce na pravém místě..

Z filmu mě mrazilo až tak, že jsem ho musel stopnout a chvíli to rozdejchat. Téma filmu není pro každého. Silné herecké výkony i v dětských rolích.

Skvěle natočený příběh, ze kterého běhá mráz po zádech. Film, o jehož kvalitách nemůže být pochyb a zároveň film, pro jehož depresivní poselství bych ho už znovu nikdy nechtěl vidět. Mads Mikkelsen opět skvělý, i v roli zcela obyčejného člověka...

Drama obklopené komorností, kde malá dětská lež spustí lavinu nenávistných myšlenek a činů. Hon na člověka, který se svým dobrým srdcem přichází skoro o vše. Myšlenky se mu v hlavě zrůdně mihotají, nedají pokoje, nahlodávají jeho nitro, kdy noce jsou beze spánku a doteď pevná půda se ztrácí rozemleta pod nohama ďábelsky hříšnou okolností. Přeražený nos nebolí tolik jako nespravedlivě zlomená důvěra gradující ve společenské odsouzení do vyhnanství. Mads Mikkelsen svým charismem a hereckou přesvědčivostí dotáhl tuto nervy drásající perfekcionalitu k dokonalosti.

Pět procent dolů za tu malou bestii. Nevím jestli jsem jediná kdo při odchodu z kina měl chuť tu malou holčičku hodit vlkům, ale její schopnost mě vytáčet asi nezná mezí. Film byl skvělý a kohokoliv kdo něco podobného musí začít je mi opravdu líto.

Opravdu velmi povedené, emocemi napěchované drama, zasahující až do psychologického žánru. Celý film se nese v takové typické, pomalejší severské atmosféře, která panuje celým filmem, ale nikde rozhodně není na škodu. Po mnoha akčních a komerčních filmech co jsem poslední dobou viděl v kině byla tohle opravdu příjemná změna u které jsem si ani jednou nemusel říkat že tohle by se určitě stát nemohlo. Celé to prostě působí opravdu velmi realisticky. Režisér měl také ohromné štěstí na herce a všem jejich role stoprocentně uvěříte. Mads Mikkelsen je opravdu vynikající herec, jehož postavu ztvárnil natolik dobře, že sem s ní vždy plně soucítil. Snímek se obešel bez hudby, ale ta mi tady vůbec nechyběla. Perfektní režie se snoubila s výborným scénářem a snad ještě lepšími hereckými výkony a vznikl z toho pro mě jeden z nejlepších filmů za posledních pár let. 95%

Taková klasická skandinávská jemně kriminálka. Dlouho jsem se nemohl donutit ke shlédnutí, ale nakonec to bylo super. Trochu citlivé, trochu seversky chladné, skvělá atmoskéra. Dobrý byl i konec. Opravdu na mě z toho dýchalo švédsko. Herecky povedené.

Viděla jsem ve Varech, celý film mě úplně mrazilo. Z kinosálu jsme odcházeli úplně rozebraní. Skvělý Mads...

Je to výborně natočený film o tom, jak snadno může jedna lež, skupinová hysterie a lidská hloupost zničit člověka.