Josef Abrhám

Josef Abrhám se od 60. let minulého století řadil mezi divácky nejpopulárnější herce. Narodil se 14. 12. 1939 ve Zlíně. Jako vysokou školu si vybral VŠMU v Bratislavě, kde dva roky studoval herectví, načež přešel na katedru pražské DAMU, kterou v roce 1962 absolvoval. První divadelní angažmá získal v Divadle na Vinohradech, kde strávil 3 sezóny. Následně se stal členem ansámblu Činoherního klubu, kde hrál až do roku 1994 a byl jednou z předních osobností zlaté éry tohoto malého divadla. Před kamerou se poprvé objevil roku 1961, ve středometrážním studentském snímku Strop, režisérky Věry Chytilové. V 60. letech si měl možnost zahrát ve filmech dalších předních představitelů proslulé Československé nové vlny, když ztvárnil hlavní roli v Jirešově Křiku (1963) a mladistvého frajírka v existenciálním dramatu Každý den odvahu (1964) Evalda Schorma. Kuriozitou je i to, že byl často využíván pro předabování jiných herců, jako tomu učinil Miloš Forman u Černého Petra (1963), Jiří Menzel v Ostře sledovaných vlacích (1966) nebo Jireš ve Valerii a týdnu divů (1970). Obsazován byl i ostatními předními režiséry, jenž se neřadili pod novovlný proud. Oldřich Lipský si jej vybral do vedlejší role groteskně pozpátku vyprávěného Happy Endu (1967), Jiří Sequens do krimi Partie krásného dragouna (1970) a Zdeněk Brynych do válečného Transportu z ráje (1962). Pod vedením Jiřího Krejčíka exceloval v Pensionu pro svobodné pány (1967), jemuž předcházela úspěšná divadelní inscenace v Činoherním klubu, kde hrál Abrhám rovněž. Pension pro svobodné pány byl ve stejném složení uveden i v televizním zpracování roku 1965. Výskyt na televizní obrazovce nebyl pro Abrháma ničím novým a především v 70. letech byl hereckou stálicí televizní výroby. Ztvárnil velké role v legendárních seriálech Byl jednou jeden dům (1974) a Nemocnice na kraji města (1977 a 1981). Z mnoha rolí v televizních filmech můžeme jmenovat Poslední dopis (1973), operetu Polská krev (1978) a Jak je důležité míti Filipa (1979). Na poli celovečerního filmu se v 70. a 80. letech proslavil především v komediích z pera Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Hrál profesora večerní školy v „Marečku, podejte mi pero!“ (1976), Knotka v Kulovém blesku (1978), falešného číšníka Vránu ve Vrchní, prchni! (1980), sama sebe/pyrotechnika Ticháčka v muzikálovém Trháku (1980), badatele po největším géniovu v Jára Cimrman ležící, spící (1983) a profesora Žaluda v detektivce Rozpuštěný a vypuštěný (1984). Roku 1976 se oženil s herečkou Libuší Šafránkovou, s kterou společně hrál v mnoha filmech, nicméně jejich nejznámější partnerskou roli ztvárnili v televizní komedii Svatební cesta do Jiljí (1983). Roku 1989, což byl rok jeho 50. narozenin, ztvárnil dvě filmové role, které jsou mnohdy považovány za jeho nejlepší. Nejdříve se převtělil do spisovatele Karla Čapka v životopisném dramatu Člověk proti zkáze a následně uhranul svým komediálním talentem v Konci starých časů režiséra Jiřího Menzela, na motivy románu Vladislava Vančury. V devadesátých letech s Menzelem opět navázal spolupráci v Žebrácké opeře (1991). Vážné role jej čekali v televizním filmu Karla Kachyni Městem chodí Mikuláš (1992), kde si zahrál alkoholem uvězněného doktora a ve válečném Všichni moji blízcí (1999), jenž mapuje osudy židovské rodiny během protektorátu. Zároveň byl obsazen do hlavní role ve válečné satiře Stůj, nebo se netrefím! (1997) a za roli tatínka v retro muzikálu Šakalí léta (1994) si vysloužil Českého lva za nejlepší herecký výkon. V novém tisíciletí se objevil například v komedii Pánská jízda (2004), Obsluhoval jsem anglického krále (2006), kde si opět zahrál pod Jiřím Menzelem, v dramatu Kráska v nesnázích (2006) a režijním debutu Václava Havla, na motivy jeho absurdního dramatu Odcházení (2011). Několikrát byl obsazen do televizních pohádkových rolí, například v Kouzlech králů (2008) a Korunním princ (2013). Jeho poslední filmovou rolí zůstává drobná role v pohádce Anděl Páně 2 (2016) a diváci jej naposled mohli spatřit v satirickém seriálu Trpaslík (2017). Poslední roky života se potýkal s neurologickými problémy a 16. května 2022 zemřel.