Nejlepší akční filmy uplynulé dekády

Nejlepší akční filmy uplynulé dekády
John Wick (2014) | Lionsgate
Captain America: Návrat prvního Avengera (2014)
Prakticky všechny filmy z marvelovského univerza se dají označit za akční filmy. K danému žánru je táhne zápletka (boj dobra se zlem, záchrana světa či rovnou vesmíru), hlavní hrdinové a samozřejmě hojný počet akčních scén. Ovšem zatím pouze o druhé "Capově" (Chris Evans) sólovce se dá mluvit jako o plnokrevném akčňáku se vším všudy. Drsňáky, kteří se umějí ohánět, se totiž jenom hemží - především pak na straně záporáků. Máme tu hned tři ostré bídáky, kteří dokážou utkvět v paměti. Od teroristy z úvodní scény v podání náramně kopajícího Georgese St-Pierrea, přes spolehlivého Franka Grilla (Boss Level) až k démonickému Winter Soldierovi (Sebastian Stan). Právě nezastavitelný mlčenlivý likvidátor, lehce asociující ikonického T-1000 (Robert Patrick), je možná největší ozdobou filmu - kdykoliv se objeví, dějí se parádní věci. Monstrózní útok na Nicka Furyho (Samuel L. Jackson), přepadovka na dálnici (to utržení volantu mi dodnes přijde velmi cool) i nadupané monumentální finále jsou lahůdkovými sekvencemi, v nichž supervýkonný tajemný padouch vysloveně září. Nejvíc ze všech se ale v případě tohoto filmu předvedlo režírující bratrské duo Anthony a Joe Russové, kteří z řadové superhrdinské komiksovky udělali skvěle šlapající a skutečně velkolepý blockbuster s několika vrcholnými atrakcemi. Nedivím se vedení Marvel Studios v čele s Kevinem Feigem, že těmhle dvěma šikulům svěřilo i další tři zásadní snímky série, včetně Avengers: Infinity War a Endgame.

John Wick 1,2,3 (2014-2019)
John Wick
Vynechat nejdrsnějšího, nejstylovějšího a nejlépe vyzbrojeného pejskaře pod sluncem v takovémto žebříčku? Samozřejmě zhola nemožné. Novodobý žánrový fenomén se přitom zrodil prakticky z ničeho. Jde o "původní" látku s banální a otřepanou zápletkou, za níž nestáli významní renomovaní tvůrci se závratným rozpočtem. Přesto se partě okolo bývalých špičkových kaskadérských koordinátorů v čele s Chadem Stahelskim a Davidem Leitchem podařilo upéct náramně chutnou a stylovou franšízu, která má vše potřebné na vysoce nadprůměrné úrovni. Od skvěle trefeného obsazení (Keanu Reeves, Willem Dafoe, Mark Dacascos, Halle Berry), přes sice absurdní, ale vynalézavě (až komiksově) koncipovaný fikční svět, v němž prim hraje tajemné celosvětové společenství zabijáků, až po ukázky naprosto brilantní akce, mezi nimiž najdete lahodně inscenované, choreograficky vyšperkované a bezchybně nasnímané kontaktní souboje, masivní přestřelky i strhující honičky. Specialitou aktuálně třídílné série je pak stále populárnější gun-fu, neboli boj s pistolemi. Zkrátka radost pohledět. Další díly jsou jen otázkou času.

Kingsman: Tajná služba (2014)
Náležitě osobitá poloparodická pocta klasickým bondovkám dokázala zaujmout ledasčím. Od výborně obsazených postav, přes stylizaci až po nemravné pubertální fórky (vzpomeňte, co hezkého slíbila švédská princezna Eggsymu za záchranu světa). A v neposlední řadě i akčními scénami. Režisér Matthew Vaughn je na ně totiž skutečný mistr, což už předtím dokázal minimálně v podobně vynikajícím Kick-Ass. Zde se předvedl zejména v ohromně efektních kontaktních soubojích, v nichž vyniká především stylová "ostronohá" padouchova bodyguardka Gazelle (Sofia Boutella). Nezapomenutelný pomyslný vrchol zde však představuje instantně kultovní scéna v kostele, v níž se Colin Firth musí popasovat s desítkami náboženským fanatiků. A je to něco tak neuvěřitelně zběsilého, nekorektního, plného šílených (a brutálních) nápadů a přitom bezchybně natočeného, že by i jen tato jedna scéna z prvního dílu nové filmové série udělala (nejen) v době uvedení obrovskou žánrovou událost. Moc pěknou akci Vaughn nabídl i v pokračování s podtitulem Zlatý kruh, tak uvidíme, s čím přijde v neustále odkládaném prequelu s Ralphem Fiennesem v hlavní roli.

Logan: Wolverine (2017)
Logan: Wolverine
Loučení Hugh Jackmana s jeho nejslavnější rolí dopadlo asi nejlépe, jak mohlo. Mnoho diváků zřejmě zaskočila stylizace do syrového dystopického thrilleru plného deprese a beznaděje, výsledný film však vzbudil vlnu nadšení. A přestože Logana určitě nelze označit za nepřetržitý řetězec okulahodících vylomenin (režírující James Mangold ve vyprávění zbytečně nespěchá a dává postavám zasloužený prostor), ale když už tu na nějakou dojde, je to neuvěřitelný nářez, který "eRkový" rating ždíme naplno. Dokazuje to hned úvodní scéna, v níž chřadnoucí a stárnoucí drsoň dá pořádně za vyučenou partě drzých zlodějů. Jakmile totiž fanoušek adamantiového frajera zjistí, že tentokrát bude Wolvie nepřátele porcovat zcela plnohodnotně, tj. bez uhýbající kamery a za doprovodu gejzírů krve, vykouzlí se mu na tváři blažený úsměv, že se jeho oblíbenec konečně dočkal po všech stránkách důstojné sólovky. Když se k němu přidá chátrající Profesor X (Patrick Stewart) a hlavně malá, ale neméně cool Dafne Keen, jež disponuje podobnými schopnostmi jako titulní hrdina, a proti nim se postaví více než adekvátní soupeř, je na světě skvostný komiksový hardcore akčňák, v němž navíc skvěle fungují i emoce.

Mission: Impossible 4,5,6 (2011-2018)
Stěžejní série Toma Cruise místo toho, aby po komerčně úspěšném, ale kvalitativně chabém druhém dílu ostudně skončila, chytla díky bravurní trojce v režii J.J. Abramse (Star Trek, Star Wars: Vzestup Skywalkera) druhý dech, který fanouškům značky vrátil víru v ní. V minulé dekádě jsme tak dostali rovnou tři další nesplnitelné blockbusterové mise, z nich každá nabídla špičkově provedené žánrové řemeslo s prvotřídními akčními atrakcemi, z nichž ty nejlepší jsou hodny učebnic. Ve čtyřce Brada Birda (Úžasňákovi, Země zítřka) představovalo vrchol Cruisovo pobíhání po mrakodrapu v Dubaji, v pětce Christophera McQuarrieho (Obvyklí podezřelí, Jack Reacher: Poslední výstřel) jimi byly vyšperkovaná pasáž v opeře a motorková honička a v šestce od téhož tvůrce dokonalá rvačka na záchodcích, velkolepé osvobozování vězněného záporáka a strhující vrtulníkové megafinále. Takže děkujeme a těšíme se na další (minimálně) dva díly!

Na hraně zítřka (2014)
Tom Cruise, Doug Liman, Emily Blunt | Warner Bros.
A ještě jednou Tom Cruise. Tentokrát jako (lehce netypický) protagonista obří military sci-fi, která zdařile zkombinovala dva dlouhodobě populární filmové motivy - invazi nepřátelských mimozemšťanů a časovou smyčku, v níž hlavní hrdina uvízne. Tvůrci v čele s režisérem Dougem Limanem (Agent bez minulosti, Lockdown) tak jedno vděčné schéma, které Hollywood těží poměrně pravidelně (viz Den nezávislosti, Válka světů, Světová invaze), výrazně ozvláštnili jiným (viz Na Hromnice o den více, Zdrojový kód, loňské Palm Springs). Výsledný film je po všech stránkách výtečným moderním blockbusterem, který díky nápaditému scénáři a špičkovým produkčním hodnotám funguje jako chytrá sci-fi i jako epická akční řežba. Jedinou větší chybou snímku je, že největší a nejlepší akční scéna, která je v podstatě sci-fi variací proslulého vylodění v Normandii, se objeví už téměř na začátku.

Rychle a zběsile 5 (2011)
Diskutabilní vrchol série, která před dvaceti lety začínala jako středněrozpočtová reklama na tuning, se s návratem Vina Diesela ve čtyřce (tentokrát už nejen jako hlavní herecká hvězda, ale i jako producent) postupně proměnila v jednu z největších a komerčně nejúspěšnějších akčních sérií posledního desetiletí, která může svou výpravností a velkolepostí směle konkurovat i misím agenta 007 či týmu Ethana Hunta. Za svým způsobem zlomový se dá považovat právě díl číslo pět. Stejně jako dva předchozí (a jeden následující) ho natočil Justin Lin a díky vysokému rozpočtu se zde mohl konečně naplno předvést. Film je tak doslova narvaný skvěle natočenou a velmi rozmanitou akcí - hned dva obří (a zcela odlišné) heisty, přestřelky, kontaktní souboje a samozřejmě hlavně monumentální honičky, při nichž létají vzduchem lidé, auta i mnohatunový trezor. Fyzikální zákony se tady sice zrovna nedodržují, za všechnu tu vizuální nádheru to občasné přimhouření očí ale rozhodně stojí. Navíc zde proti sobě nestojí dvě, ale rovnou tři party drsňáků, přičemž jednu z nich vede Dwayne Johnson, jehož obsazení filmu (potažmo celé sérii) dodalo neuvěřitelné grády. Dostal totiž roli, která mu byla psána snad přímo na tělo. Lidský buldozer si zde střihl nekompromisního lovce zločinců, jenž svou takřka groteskní vizáží, drsnými metodami a umanutostí dává vzpomenout na mnohé kultovní akční hrdiny 80. let. Jeho drtivý střet s tělesně podobně stavěným Dieselem, jehož bandě jde Johnson se svým týmem po krku, představuje jednu z nejlepších pasáží série. Kéž by takto grandiózně dopadly všechny podobně laděné filmové souboje "titánů"!

Skyfall (2012)
Třetí Craigovou bondovkou její režisér Sam Mendes předvedl mnohé. Brilantně dotáhl Bondovo zemité a psychologické znovuzrození, které sebevědomě načalo neméně výborné Casino Royale. Odklon od lehkonohých a převážně prvoplánově laděných dílů série, v nichž byl agent 007 obvykle nad věcí a nic moc ho netrápilo, je ve Skyfall chvílemi natolik patrný, že se v době premiéry dokonce vedly debaty, zda se vlastně ještě vůbec jedná o bondovku. Tyto pochyby ale vzal čas a během následujících let Mendesův příspěvek do mimořádně barvité série dokonale zapadl. A i když by bylo hodně nefér Skyfall posuzovat pouze optikou akčního žánru, je třeba podotknout, že Mendes s kameramanskou legendou Rogerem Deakinsem předvedli velkolepý akčňák první kategorie. Počínaje parádním úvodem, v němž dojde například na památný moment s bagrem na vlaku, konče náramně stylovým "skotským" finále, v němž se hlavní hrdina pořádně zaskví. Navíc Bardemův vychytralý psychopatický padouch patří mezi nejlepší, jaké bondovky kdy nabídly.

Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)
Charlize Theron, Tom Hardy
Dokázal by si někdo vůbec představit takovýto žebříček bez tohoto bezprecedentního filmového zázraku? Zatímco spousta fandů Millerovy původní trilogie, v níž si ikonického Maxe zahrál Mel Gibson, už pomalu ani nedoufala, že se duchovnímu otci série podaří čtvrtý díl po letech příprav, neuvěřitelných problémů během natáčení a s tím souvisejících odkladů, vůbec dokončit, se svérázný filmař nedal a svou jedinečnou vizi absolutního postapokalyptického akčního inferna dotáhl do úspěšného konce. A z konečného sestřihu pak spadla brada až na zem většině diváků. I po šesti letech od vzniku (a minimálně pěti projekcích) pořád nedokážu naplno pochopit, co za exkluzivní kinematografickou událost a monumentální podívanou dokázal (v době premiéry sedmdesátiletý) režisér vytvořit ze snímku, jehož děj se dá shrnout slovy "dvouhodinová honička pouští". Ve vícero ohledech nekompromisní Zběsilá cesta je každopádně monstrózní exhibicí, která obrovsky vyniká prakticky vším. Fascinujícím nelítostným světem, v němž se odehrává (a do nějž se mnozí diváci chtějí co nejdříve opět podívat), stylovými postavami, jejichž počínání sledujeme, mistrným nasnímáním, které dělá z celého filmu nekončící vizuální žranici, úderným soundtrackem Junkieho XL, z příběhu přirozeně vyplývajícími feministickými, antipatriarchálními a ekologickými tématy a poselstvími... A v neposlední řadě samozřejmě nestoudně geniálními akčními megascénámi, které obsahují tolik energie a vychytávek, že se dají sledovat pořád dokola, aniž by se omrzely. Snad tedy na ten prequel o mládí Furiosy v podání Anyi Taylor-Joy nebudeme muset čekat zase třicet let...

Zátah 1 + 2 (2011/2014)
Pokud někdo v minulém desetiletí názorně předvedl, jak se mají točit drsné akční filmy zaměřené na kontaktní souboje, byl to jednoznačně rodilý Brit Gareth Evans. Ten v roce 2011 natočil v Indonésii malý film, z něhož se vyklubala velká pecka. Levnou žánrovku bez známých herců a s generickou béčkovou zápletkou o policejním komandu, které má zajmout zločineckého bosse ukrývajícího se ve věžáku plném nebezpečných zločinců, za pomoci vynikajících choreografů a kaskadérů vyšperkoval natolik, že se z ní každý skutečný fanda tvrdě oddřených nekompromisních mlátiček musel posadit na zadek. Iko Uwais se zde jako řadový člen zásahové jednotky musí se svými kolegy probít skrze desítky všehoschopných ozbrojených psychopatů, aby se z pasti, do níž sami dobrovolně vlezli, dostali živí. Výsledkem je úchvatně gradující řezničina s několika různě koncipovanými strhujícími bitkami, která většinu žánrové konkurence nechává dalece za sebou. A i když si mnozí z nás mysleli, že lepší už to být nemůže, o tři roky později ve výrazně jinak pojatém (a nesrovnatelně epičtějším) pokračování Evans sebejistě předvedl, že je stále kam stoupat. Ostatně to potvrdil i výborným loňským seriálem Gangs of London. A pravděpodobně nás o tom přesvědčí i příští rok, kdy byl měl na Netflix dorazit jeho aktuálně chystaný akční thriller Havoc s Tomem Hardym v hlavní roli.