Zdeněk Svěrák

8.3
Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák je filmový a televizní scenárista, spisovatel, textař a autor divadelních her. Vystudoval obor český jazyk a literatura na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Již za studií psal a působil v amatérských souborech. Krátce učil a od roku 1962 působil v Českém rozhlase. V roce 1967 založil Divadlo Járy Cimrmana, kde hraje a píše hry. Jako filmový herec debutoval v jedné z vedlejších rolí Zločinu v šantánu (1968) od Jiřího Menzela. V 70. letech se spolu s Ladislavem Smoljakem podílel na scénářích několika komedií, v nichž se často jako vedlejší postava projevil i herecky. Mezi nejpamátnější filmy této doby patří Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), „Marečku, podejte mi pero!“ (1976), Na samotě u lesa (1976) nebo Kulový blesk (1978). Úzká spolupráce s Ladislavem Smoljakem pokračovala i následující dekádu, kdy se Zdeněk Svěrák nadále věnoval psaní scénářů i herectví. Svůj komediální talent představil ve filmech spjatých s mytickým Járou Cimrmanem, konkrétně Jára Cimrman, ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a Nejistá sezóna (1987). Vedle výrazných hereckých kreací ve filmech Víta Olmera Co je vám, doktore? (1984) a Jako jed (1985) slaví úspěch se snímkem Vesničko má středisková (1985), který se může pyšnit nominací na věhlasného Oscara. Na počátku 90. let přišlo výrazné spojení rodiny Svěráků, které trvá až do dnes. Hned první spolupráce otce, jenž psal scénáře a hrál, se synem, který režíroval, byla úctyhodná. Dnes již legendární Obecná škola (1991) připsala Zdeňku Svěrákovi do životopisu již druhou nominaci na Oscara. O tři roky později vznikl originální, leč nedoceněný Akumulátor 1 (1994). Vrchol Svěrákovy kariéry přišel s rolí Františka Louky v hřejivém komediálním dramatu Kolja (1996). Oscarová nominace byla tentokrát proměněna a Kolja se stal třetím českým filmem, který zdobí legendární zlatá soška za Nejlepší cizojazyčný film. V novém tisíciletí se práce Zdeňka Svěráka nadále ubírala primárně směrem psaní scénářů pro syna Jana. Ambiciózní a rozpočtem mohutný Tmavomodrý svět (2001) měl obrovský divácký úspěch. O šest let později oslnil Svěrák i herecky, a to ve filmu Vratné lahve (2007). Role bývalého učitele Josefa Tkalouna se pro něj stala ikonickou, stejně jako herecké spojení s Danielou Kolářovou. Za scénář si snímek odnesl Českého lva. V posledních letech se zapsal do povědomí pohádkou Tři bratři (2014) a příběhem z období protektorátu Po strništi bos (2017), který je inspirovaný stejnojmennou knihou. Posledním scenáristickým i hereckým počinem bylo povídkové Betlémské světlo (2022), které propadlo jak v návštěvnosti, tak u kritiků. Zdeněk Svěrák za své obsáhlé celoživotní dílo a přínos české kinematografii získal v roce 2011 Českého lva a o tři roky později i křišťálový glóbus od prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiřího Bartošky.
Narození:
28. 3. 1936
Praha

Znáte z


Zdeněk Svěrák: Filmy a pořady 305