-
85%
Kolja je právě ten druh snímku,který si Oscara zaslouží. Svěrákovi tak trochu vsadili na jistotu a natočili příběh kde k sobě spojili dvě zcela různé osoby. Malého usměvavého chlapce a starého mrzutého muže. Jenže ono to funguje na 110% a já si tento snímek vážně užil. Dojemné,smutné,vkusně humorné a hlavně ze života.
-
95%
Kdo bude dělat scénáře pro kvalitní filmy pro širokou veřejnost, až tu Zdeněk Svěrák nebude? Nevím.. Toto je pro mě etalon toho, jak se dá udělat perfektní film i po roce 1989. Tento film považuji řadím do toho nejlepšího z české kinematografie. Zdeněk Svěrák má svůj osobitý herecký projev a sem to zapadlo, jako prdel na hrnec.
-
65%
-
90%
V bohatých dějinách českého filmu mám tento usazený pevně "na bedně", a to možná už natrvalo. Scénář přímo tryskající silnými emocemi, přesný Jan Svěrák za kamerou a jeho otec Zdeněk ve své nejlepší roli. To je něco, čemu ostatní snímky na předávání Oscarů prostě nemohly konkurovat. Nezapomenutelné dílo.
-
90%
-
100%
Přiznám se, že jsem moc nedoufala v Oscara za tento film, protože náš vztah k Rusům je, myslím si, hodně specifický, a nevím, zda v Americe chápou veškeré nuance, např. hlášku: Kolja, který kouká na praporky na okně : "Naš krasnyj." (Rusky červený.) Louka : "Prosim tě. Co je na tom krásnýho!? Dyť je to červený jako trenky. Náš je krásnej!" Každopádně mě Oscar potěšil! Ne že ne! Škoda, že ty děti tak rychle rostou. Malý Andrej Chalimov byl tak roztomilý jako malý Tomáš Holý. Jeho projevy až vhání slzy do očí. Ano. Je tam možná až moc toho sentimentu, nasládlosti, i v hudbě Ondřeje Soukupa. Není to komedie ražení Vlasty Buriana. Dalo by se to možná až označit za kýč. Ale Svěrákova poetika je laskavá. A v té dnešní džungli kolem nás potřebujeme hodně, hodně laskavosti, abychom ve zdraví přežili!!!
-
100%
U mě zasazen do zlatého fondu. Krásný film, můžu vidět opakovaně a líbí se mi snad čím dál víc. je to tak mistrovsky napsané, tak geniální, hravě české, lidské, doplněné přirozeným herectvím Zdeňka Svěráka a dětskou roztomilostí Andreje Chalimona, spolu s další plejádou skvělých hereckých výkonů. Prostě krása
-
90%
-
80%
Komediálně-sentimentální film Jana Svěráka s jeho otcem v hlavní roli Louky a maličkým Koljou. Sladké vyprávění, které je místy barevně cizelováno, ale místy velmi kulhá na obě nohy. Klasické scény s kamerou na jeřábu, různé efekty vypadají zajímavě , ale jako celku neprospívají. Pokud oponemene výtvarno a skvělou hudbu Antonína Dvořáka, moc toho nezbude, scénář vaří z vody, herci nemají co hrát. Tento film sice dostal Oscara , ale rozhodně není tím nejlepším co se natočilo v devadesátkách.
-
80%
-
80%
-
80%
-
90%
-
75%
Moc pěkný film, líbil se mi, ale když jsem na něm byla v kině, promítání neprobíhalo úplně dobře. Snad za to mohla kamera, nevím, ale díky tomu se snížil skvělý zážitek z daného filmu. Na tento film se dá dívat opakovaně.
Ta scénka z výslechu byla vskutku fikaná, člověk si musel stále dávat pozor na jazyk, na to, co řekne, aby ho hned nezavřeli. -
80%
Snímek nabitý emocemi, u kterého má člověk slzy na krajíčku - od smíchu i pláče. Mistrovsky napsané dílo oceněné oprávněně Oscarem o životě malého chlapce a starého mládence, které osud spojí dohromady a přinese jim spoustu radostí i strastí. Pro někoho možná příliš sentimentální, pro mě bravurně zvládnutá psychologie postav.