Vesničko má středisková (1985)

Věčná škoda, že Menzel už netočí - zvládal nejen hrabalovskou poetiku, ale i "socialistický realismus" (mj. protože dokázal mistrovsky zvládnout casting: János Bán za svého Otíka získal několik mezinárodních cen a scénáristou Svěrákem zpochybňovaný Marian Labuda mu přinejmenším důstojně sekundoval). Ale film "udělala" i celá řada výrazných drobných postav (Jiří Lír, Rudolfové Hrušínští st. i ml., Petr Čepek, Evžen Jegorov, paní Milada Ježková, Miroslav Štibich, ... no, skoro všichni). Spoustu Svěrákových humorných nápadů (sirka v kapse, přejetý traktorista Drápalík, scénka se slintavkou, hospodský u doktora, potápění u rybníka a další) Menzel nejen pochopil, ale přesvědčivě natočil. Jeden z nejmilovanějších českých filmů - bohužel mezinárodně asi nepříliš srozumitelný.

Filmařský štáb s domorodci doslova splynul a na výsledném filmu a atmosféře je to rozhodně vidět. Herecky si při vší úctě k ostatním pro sebe doslova ukradl Rudolf Hrušínský („Skřivánci na niti„, „Čest a sláva„, „Spalovač mrtvol„), a to zejména dialogem s hypochondrem Bedřichem (Jiří Lír). Když se mu laskavý doktor snaží pomoci překonat jeho problémy a negativní sklon k životu zakončí dialog touto nádhernou větou:,,Tak víš, kam jeď? Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš, hm? Další!“ Vtip, který po uvolnění Spalovače mrtvol dostává zcela nový význam má drobnou vadu v tom, že v Pelhřimově krematorium není.

Film se stal okamžitě po uvedení do kin absolutním hitem a podobného smýšlení byly jak v okolních zemích, tak v USA, kde se film probojoval až do oskarových nominací za nejlepší zahraniční film. Ve své době byl také absolutně nejprodávanějším českým filmem do zahraničí. Vesničko, má středisková se právem zapsala do dějin české kinematografie jako komorní velkofilm o lidských emocích, vztazích a téhle zemi. Každé její uvedení na televizních obrazovkách provází vždy velký zájem diváků.

Za Otíka.

Vždycky si říkám, že už se na to nebudu dívat, vždyť to znám jak svoje staré boty! Ale nakonec se zas podívám a pokaždé se kochám a kochám!! Otík (maďarský herec János Bán) - to je úžasný výkon! To abych nejmenovala jen ty naše "bardy" jako Rudolfa Hrušínského, Mariána Labudu (ano, i ten je NÁŠ!), Jiřího Líra, Petra Čepka, Miladu Ježkovou, která pro mě znamenala něco jako Ella Nollová, oblíbená herečka malých rolí z filmů pro pamětníky, ačkoliv původní profesí byla dělnice, žena z lidu. Doufám, že už má v Praze na Smíchově v domě, kde se narodila, pamětní desku! A jestli ne, ...

Dokonalý český film plný nezapomenutelných hlášek.

Česká filmová klasika, která vždycky pobaví. Výborná komedie, která se stala legendou již od začátku po premiéře. Výrazný podíl sestavy Svěrák - Menzel opět exceloval. Bohužel to byl prakticky poslední spolupráce. Výborný Rudolf Hrušínský II., Marián Labuda a další.

Super komedie,nejen pocta panu Menzlovi,ale i panu Svěrákovi za úžasný scénář.

tVRDÍM ŽE NÁŠ HUMOR JE NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ.A TENTO FIL TO DOKAZUJE.

Dnes už klasika. Typická česká vesnice s (ne)obyčejnými lidmi. Tu manželka nasazuje parohy svému vzteklému opilci, tu se zamiluje mladík do učitelky své sestry a je z toho nešťastná láska, tu si chce koupit chalupu papaláš z Prahy a už se nám to začíná pěkně rozjíždět.. Prostě normální vesnice. Když to napsal Zdeněk Svěrák a natočil Jiří Menzel tak to prostě nemůže být špatné.. A pak vesnický pan doktor který se tak rád kochá českou krajinou.."Po modravém blankytu, bělavé páry plynou...

Naprosto kultovní, to snad museli vidět všichni.

Klasika, před pár lety byl Janos Bán na setkání v Praze v pořadu Aleše Cibulky, nezapomenutelný film i vynikajícími herci.
Komedie z českého venkova

Milá, česká komedie. Tak milá, že nejedna hláška z tohoto filmu zlidověla.

Super scénář, báječné obsazení. Oddechovka jak má být.

Česká klasika, která neomrzí.

Vždy dobrá a už nikdy bohužel neopakovatelná.