Petr Čepek

7.6
Petr Čepek
Petr Čepek byl český divadelní a filmový herec. Narodil se v roce 1940 v Praze, ale po předčasné smrti otce se s matkou a mladším bratrem Karlem přestěhoval k prarodičům do Ostravy-Hrabůvky, odkud pocházeli oba rodiče. Po nich synové Petr i Karel zdědili lásku k umění. Matka byla učitelkou hudby a otec patřil k velkým milovníkům divadla. V ochotnickém divadle navíc působila i Petrova teta. Na jevišti tak stál již v třinácti letech a o svém budoucím povolání měl jasno. Po studiu na gymnáziu se přihlásil na pražskou DAMU a po jejím absolutoriu v roce 1962 se vrátil do Ostravy do Divadla Petra Bezruče. Odtud v roce 1965 zamířil zpět do Prahy a od této doby až do své smrti byl členem pražského Činoherního klubu. Filmová kariéra Na divadle byl Petr Čepek velmi úspěšným a oblíbeným hercem a účinkoval téměř v každé inscenaci Činoherního klubu, bylo tedy jen otázkou času, než si ho všimnou filmoví tvůrci. Stalo se tak v roce 1966 v komedii Hotel pro cizince, v níž Petr Čepek získal první hlavní roli a uchvátil natolik, že o rok později získal úlohu rytíře Onřeje v historickém dramatu Údolí včel (1967) a v roce 1969 účinkoval hned ve třech filmech – komedii Zabil jsem Einsteina, pánové, dramatu Adelheid a satiře Případ pro začínajícího kata. Díky hlubokému hlasu a velké dávce osobního charismatu patřil Petr Čepek k jedněm z nejobsazovanějších herců. Dokázal ztvárnit jakoukoli rovinu a na své role se vždy velmi pečlivě připravoval. Dával do svého herectví vše a na jeho výkonech to bylo znát. Kvůli svému uhrančivému vzhledu ale často dostával i role padouchů či vznětlivých mužů. Své herecké umění nechal promlouvat například v dramatech Petrolejové lampy (1971), Morgiana (1972), ale i v seriálu Byl jednou jeden dům (1974), sci-fi Tajemství ocelového města (1978) a komedii Postřižiny (1981). Jelikož ale Petr Čepek odmítal spolupracovat s komunisty a odmítal role v normalizačních projektech jako byl například seriál Případy majora Zemana, byla mu na nějakou dobu omezena práce na Barrandově. Naštěstí se ale našli filmaři, kteří se ho nebáli obsazovat a i díky nim se Petr Čepek představil například v komediích Jára Cimrman ležící, spící (1983), Slavnosti sněženek (1983), pohádce Tři veteráni (1983), komediích Rozpuštěný a vypuštěný (1984), Vesničko má středisková (1985) a dramatu Dobří holubi se vracejí (1987). Po Samerové revoluci se směl Petr Čepek opět svobodně nadechnout, podílel se na vzniku Občanského fóra, vrátil se naplno do divadla a začal vyučovat na DAMU. Bohužel do konce života už mu zbývalo jen málo času. V roce 1990 natočil historické drama Svědek umírajícího času, objevil se v komedii Obecná škola (1991), dramatu Lekce Faust (1994) a komedii Díky za každé nové ráno (1994). V roce 1993 začal trpět bolestmi břicha a následně mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní v posledním stádiu. Stahuje se z Prahy a čím dál více času tráví na chalupě v Horní Kalné. V roce 1994 krátce po svých padesátých čtvrtých narozeninách zemřel v nemocnici ve Vrchlabí. Pochován je v Horní Kalné. Role Fausta mu posmrtně vynesla v roce 1994 Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon. Osobní život Petr Čepek byl třikrát ženatý a měl dvě dcery. Poprvé se oženil s baletkou Janou, kterou potkal v Divadle Petra Bezruče. Manželství se ale rozpadlo, neboť Jana nemohla mít děti a Petr Čepek po rodině toužil. S druhou manželkou, herečkou Helenou se seznámil při natáčení snímku Morgiana a krátce nato se vzali a narodila se jim dcera Petra. Ani tento svazek ale nevydržel a skončil rozlukou, když byly dceři čtyři roky. Skutečné štěstí našel až u třetí manželky, letušky Ivany, která mu porodila dceru Kristýnu a zůstala s ním až do jeho smrti.



Petr Čepek: Filmografie 147




Dodatečné informace

Narození:
16. 9. 1940
Radlice, Československo
Úmrtí:
20. 9. 1994
Vrchlabí, Česká republika

Další články

  1. Jednou to nestačilo. Tato pohádková témata mají filmaři obzvlášť rádi
    27. 12. 2020
    Jednou to nestačilo. Tato pohádková témata mají filmaři obzvlášť rádi

    Některé pohádkové náměty se zpracovávají stále znovu. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě klasiky jako Popelka, Kráska a zvíře nebo Šípková Růženka. Tyto pohádky najdeme i v naší filmové a televizní tvorbě, některé dokonce i v různých verzích a úpravách. Máme však i své národní.

  2. Smích léčí aneb 7 legendárních českých komedií
    7. 5. 2020
    Smích léčí aneb 7 legendárních českých komedií
  3. Český mír zahájí plzeňské Finále
    14. 4. 2010
    Český mír zahájí plzeňské Finále