5 herců a hereček, jejichž poslední film skvěle podtrhl jejich život i kariéru

Konce kariér se totiž leckdy nesou ve znamení vyhaslosti, nenaplněné snahy oprášit dávno zašlou slávu. Občas se to však přece jen podaří a milovaná tvář ve své poslední roli vystřihne obdivuhodný výkon, jenž navíc skvěle zapadá do celkového obrazu dané osoby. Jindy zase dojde k předčasnému ukončení skvěle nastartované dráhy, ale i v těchto tragických případech se může stát, že poslední role shodou okolností znamená něco víc než jen práci. Podívejme se (v náhodném pořadí) na pět nezapomenutelných případů a aspoň letmo si připomeňme i spoustu dalších dojemných roliček.

Jen málokterý žánr je spojený se jménem jednoho herce tak výrazně jako western s Johnem Waynem. Tento vpravdě americký hrdina Divokého západu si zahrál v 80 westernech napříč pěti dekádami a jeho poslední rolí se stal Střelec z roku 1976, tři roky před Waynovou smrtí. Herec zde ztvárnil stárnoucího pistolníka na odpočinku, který čelí rakovině i nepřátelům z minulosti. Pro Wayna, toho času trpícího rakovinou žaludku, se jednalo o nesmírně důstojné rozloučení s žánrem i s celou hereckou kariérou.

Poměrně vlažně přijaté, přesto vcelku zdařilé westernové drama Mustangové (1961) se stalo rozlučkou nejen pro Božskou Marilyn, ale i pro další slavnou hereckou tvář. Clark Gable totiž pouhé dva měsíce po dokončení natáčení zemřel na infarkt a výrazně mladší Monroe jej přežila jen o tři čtvrtě roku. Zatímco pro Gablea se jednalo o finální tečku za dlouhou a úspěšnou kariérou, Monroe se teprve začínala dostávat k serióznějším rolím, díky nimž se chtěla vymanit z šablony hloupé blondýny. To se jí už naplno nepodařilo, přestože v Mustanzích, napsaných jejím tehdejším manželem Arthurem Millerem, své kvality rozhodně prokázala.

O tragickém osudu filmového Supermana Christophera Reevea už bylo napsáno mnohé. Konec jeho úspěšné kariéry nastal v roce 1995, kdy jej nehoda během jezdecké soutěže navždy upoutala na vozík. Reeve byl od té doby od krku dolů ochrnutý a angažoval se pak hlavně v charitě a sociálně prospěšných činnostech. Ještě jednu výraznou roli si však přece jen připsal, a to v televizním remaku Hitchockovy klasiky Okno do dvora (1954) s názvem Pohled z okna (1998). Přestože tento remake ničím jiným než Reevovou účastí zajímavý není, jedná se o dojemné podtržení hercovy nezdolné vitality, jež mu umožnila i poslední dekádu prožít co nejtvořivěji a nejinspirativněji.

Kariéra Mae West dalece přesahovala herectví. Newyorská rodačka se totiž u svých filmů podílela i na scénáři, dále se věnovala divadlu, tanci a díky svému volnomyšlenkářství se stala během 20. a 30. let jak milovaným sex symbolem, tak i trnem v oku prudérním mravokárcům. Je proto víc než příznačné, že její poslední rolí se v 85 letech stala úloha neustále obletované filmové hvězdy Marlo v komediální frašce Sextette (1978). Marlo se ve filmu pošesté vdá, a to za Timothyho Daltona, jemuž v té době bylo více než o 50 let méně než West. Skutečně ideální rozlučka pro věčné zlobivé dítě Hollywoodu!

V souvislosti s Heathem Ledgerem a jeho předčasnou smrtí v pouhých 28 letech se často hovoří o tom, že za poslední dokončenou roli v Temném rytíři (2008) dostal Oscara. Poté, co se Ledger rozloučil s ikonickou rolí Jokera, však ještě natáčel Imaginárium Dr. Parnasse (2009), fantasy dobrodružství Terryho Gilliama. Než jej stihl dokončit, zemřel na předávkování a Gilliam uvažoval o zrušení celého projektu. V tu chvíli se však ukázalo, jak hlubokou stopu mladý herec v Hollywoodu zanechal. Jeho roli se totiž podařilo částečně přepsat a ve scénách, které už Ledger nestihl natočit, jej zastoupili jeho přátelé Johnny Depp, Jude Law a Colin Farrell.

V tomto výčtu by se samozřejmě mohlo nacházet mnohem víc jmen, hereckých veteránů oslovených pro účast v malé, leč sympatické vedlejší roli bychom totiž napočítali spousty. Namátkou jmenujme Jasona Robardse v Magnolii (1999), Burta Lancastera v Hřišti snů (1989), Petea Postlethwaitea ve Městě (2010), Petera Finche v Televizní společnosti (1976), Paula Newmana v Cestě do zatracení (2002), Audrey Hepburn v Navždy (1989) či Olivera Reeda v Gladiátorovi (2000).

Hororová legenda Vincent Price si zahrála tvůrce Střihorukého Edwarda (1990) a Gregory Peck se zase rozloučil rolí právníka ve Scorseseho remaku Mysu hrůzy (1991), přičemž v původním snímku z roku 1962 ztvárnil hlavní úlohu. Čestnou zmínku si zaslouží i tragické osudy Bruce Leea a jeho syna Brandona, spojené se snímky Drak přichází (1973) a Vrána (1994).

Speciální kategorií jsou extrémně krátké a skvělými rolemi nabité kariéry Johna Cazaleho nebo Jamese Deana. Cazale před svou předčasnou smrtí stihl účinkovat v prvních dvou dílech Kmotra (1972 a 1974), Rozhovoru (1974), Psím odpoledni (1975) a nakonec v Lovci jelenů (1978), což je z hlediska kvality zřejmě nejlepší filmografie všech dob. Obdobně James Dean, zesnulý ve 24 letech, svou kariéru čítající Rebela bez příčiny (1955) a Na východ od ráje (1955) uzavřel Gigantem (1956).

Schválně, kolik výše zmíněných titulů najdete v našem žebříčku nejlepších filmů všech dob?