Paul Newman

Paul Newman byl americký herec, producent, režisér a scenárista. S herectvím začal s sedmi letech ve školním přestavení a v deseti letech byl součástí souboru Cleveland Play House. Po maturitě na chvíli nastoupil na univerzitu v Ohiu, ale poté narukoval do armády a bojoval ve druhé světové válce. Sloužil u námořnictva, původně měl projít výcvikem na bojového pilota, ale poté, co mu byla zjištěna barvoslepost, nastoupil jako radista a zadní střelec. Po válce dokončil bakalářské studium v oboru herectví a ekonomie na Kenyon College v Ohiu, připojil se k několika divadelním společnostem a nadále studoval. Navštěvoval roční kurz na Yale School of Drama a nakonec se přestěhoval do New Yorku kde se pod vedením Lee Strasberga věnoval metodice herecké práce v Actors Studio. Paulovým divadelním debutem je hra Picnic (1953) a tím filmovým drama Stříbrný kalich (1954), za který získal Zlatý glóbus. Tento snímek ale v kině propadl, takže nová šance se naskytla v podobě sportovního dramatu Někdo tam nahoře mě má rád (1956). Role boxera Rockyho Graziana byla původně určena Jamesi Deanovi, ale po jeho tragické smrti ji získal právě Newman a vynesla mu pochvalené kritiky. Zlomovým bylo ale každopádně účinkování v dramatech Dlouhé horké léto (1958) a Kočka na rozpálené plechové střeše (1958) po boku Elizbateh Taylorové. Za druhý jmenovaný počin byl nominován na Oscara a cenu BAFTA. Z Paula se stala hvězda a začal točit jeden úspěšný film za druhým. Těmi nejvýznamnějšími jsou válečný Exodus (1960), drama Sladký pták mládí (1962), drama Hemingway's Adventures of a Young Man (1962), kriminální drama Harper (1966), western Hombre (1967), vězeňské drama Frajer Luke (1967), sportovní drama Winning (1969), legendární western Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), jež ho svedl dohromady s Robertem Redfordem, drama Tak mě někdy napadá (1971), druhá spolupráce s Redfordem – kultovní Podraz (1973), thriller Skleněné peklo (1974), sportovní komedie Tvrdá hra (1977), krimi Pevnost Apačů v Bronxu (1981), drama Bez zlého úmyslu (1981), knižní adaptace Rozsudek (1982), drama Harry a syn (1984), které režíroval a i k němu napsal scénář, sportovní drama Barva peněz (1986), drama Pán a paní Bridgeovi (1990), komediální drama Nejsem blázen (1994), gangsterka Road to Perdition (2002) a televizní snímky Our Town (2003) a Zánik Empire Falls (2005). V roce 2007 odešel do důchodu, ale udělal ještě dvě výjimky, když namluvil komentáře k dokumentům Dale (2007) a The Meerkats (2008). Kromě výše uvedených ocenění, byl Paul nominován na řadu dalších cen – osmkrát na Oscara (sedmkrát jako herec za filmy Biliárový král, Hud, Frajer Luke, Bez zlého úmyslu, Rozsudek, Nejsem blázen, Road to Perdition a jednou jako režisér za kus Rachel, Rachel), dvakrát na Emmy (The Shadow Box, Our Town), třikrát na BAFTA (Hud, Butch Cassidy a Sundance Kid a Road to Perdition) a devětkrát na Zlatý glóbus (Biliárový král, Hemingway's Adventures of a Young Man, Sladký pták mládí, Hud, Frajer Luke, Rozsudek, Barva peněz, Nejsem blázen a Road to Perdition). Je držitelem Oscara za Barvu peněz, jedné ceny Emmy za Zánik Empire Falls, ceny BAFTA za Biliárového krále a třech Glóbů za Stříbrný kalich, Rachel, Rachel a Zánik Empire Falls. Za svůj život věnoval Paul Newman téměř dvě stě milionů dolarů na charitu. Vlastnil prázdninový tábor, kam každý rok jezdily děti s vážným onemocněním krve a rakovinou. Měl i vlastní potravinovou značku Newman's Own, z níž šel veškerý zisk výhradně na charitativní účely. Podporoval divadlo, vzdělávání i ochranu přírody a boj proti globálnímu oteplování. Vedle herectví měl ještě jednu celoživotní vášeň - automobilové závody. Předení motoru V8 považoval za nejhezčí zvuk na světě. V roce 1979 dojel v závodě Le Mans se svým vozem Porsche 935 druhý. Své řidičské dovednosti zúročil i ve svých filmech, za volantem se nikdy kaskadérem zastupovat nenechal. A s auty je spojena i jedna z jeho posledních filmových rolí. V originálním znění propůjčil hlas Hudsonu Hornetovi z animáku Auta (2006), úlohu si zopakoval i v kraťasu Burák a Bludička (2006) a in memoriam se objevil i v Autech 3 (2017). Jeho závodní kariéru zachycuje dokument Winning: The Racing Life of Paul Newman z roku 2015. Jeho první manželkou byla od roku 1949 do roku 1958 Jackie Witte, se kterou měl tři děti. Po rozvodu se v roce 1958 podruhé oženil s herečkou Joanne Woodward. Toto manželství vydrželo až do jeho smrti v roce 2008. Měli spolu tři děti.