Tom Hardy
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 40%
    2
    0
    25. 5. 2019
    Aladin (2019)

    V podstatě všechno špatně, od upozadění komické vložky, kdy je většina zábavných vedlejších figur původního snímku jen nezajímavé statické křoví, přes buď nevýrazný, nebo rovnou mizerný casting, až po fádní režii a lacinou výpravu. Jsem upřímně překvapený, že něco takového Disney pouští s vážnou tváří do kin. Vypadá to spíš jako nějaká orientálnější verze televizního Muzikálu ze střední, s přehrávajícím "Disney Channel" záporákem a chybně obsazeným Willem Smithem, který se sice snaží, ale ta postava zkrátka potřebuje větší neřízenou střelu. Je to ohromná škoda už proto, že Guy Ritchie rozhodně mohl tomuhle tématu dát něco svého (pouliční hajzlíci, to je rozhodně jeho parketa), ale on mu nedal vůbec nic. Je jen jménem v titulcích, nikde jinde se jeho osobnost nepřipomene. Je něco, co nový Aladin má? Nejlepší jsou přepálené hudebně/taneční pasáže jak z Bollywoodu. To jsou jediné momenty, kdy ten film opravdu ožívá. Ale to je tak 10 minut...

  • 80%
    3
    3
    28. 4. 2019

    Úctyhodné završení jedné filmové ságy, které se ale na můj vkus až příliš podřídilo tomu, co diváci očekávají/chtějí a rezignuje se jak na pečlivější vykreslení nastolených témat, tak i ochotu uhnout od zavedených vzorců. Úvod s Thanosem podivně zkratkovitý (najednou ho vyřešili v podstatě lusknutím prstu, aby se tak řeklo), následující hodinové regulérní drámo o ztrátě a lidskosti je sice působivé a příjemně dospělé, ale proč ze světa zmizeli všichni popeláři a společnost najednou nebyla schopná fungovat, to jsem nerozklíčoval. Prostřední část nejhravější (redefinice dvou postav přímo zlatá) a šlo o asi nejlepší možný způsob, jak využít historii dlouhodobě budovaného universa. Finále uf. Nemyslím teď samotný dojemný konec, ale celou tu tupě generickou velkolepou akci předtím, která je zas jen o tom, že se dvě skupinky postaví proti sobě na otevřeném poli a mydlí se hlava, nehlava. Tvůrci to mohli zasadit doslova kamkoli, ale místo toho jen zrecyklovali Infinity War (a tam se s tím imho poprali o něco působivěji). Chápu to nadšení, ale pocitově pro mě bude Endgame v poměru k Infinity War (a vlastně i Občanské válce) podobně "ten druhý", jako Temný rytíř povstal ke svému nedostižnému předchůdci.

  • 50%
    1
    0
    22. 4. 2019
    Hellboy (2019)

    Struktura je tak těkavá a neuspořádaná, že jsem byl na konci filmu z toho všeho, co jsem právě viděl, natolik vyčerpaný, jako kdybych v rychlém sledu viděl dvě sezóny nějakého koncepčně hodně neuchopeného seriálu. Fragmenty jsou nicméně skvělé! Kdyby to někdo rozkouskoval a to nejlepší hodil ve formátu krátkých filmů na YouTube, fanoušci by řvali nadšením. Celek ale nedrží pohromadě, ať už pro špatná dramaturgická rozhodnutí (chybné vložení vzpomínkové scény před nečekané přepadení, mělo by to být obráceně) nebo pro čisté nelogičnosti, kdy náš hrdina nezvládne partu nýmandů v komických zbrojích, ale klidně si o pár chvil později podá tři obry, aby mu pak topilo jedno přerostlé prase. Nemluvě o tom, že to nejpůsobivější má spíše - pokud jde o prostor - trailerový charakter (Peklo na Zemi, verze před i po). ALE Marshallova utrženost ze řetězu, kdy vrství všemožné nápady bez ohledu na kohokoli a cokoli, ta je mi vlastně ohromně sympatická (a byla mi sympatická už u Soudného dne). A David Harbour si druhé kolo zaslouží. 50%, ale s náběhem na guilty pleasure.

  • 10%
    0
    0
    25. 2. 2019
    Backtrace (2018)

    Jeden by řekl, že po Plánu útěku 2 už nebude kam klesat, ale ta režijní partička, která své neumětelské pařáty v posledních letech obtočila okolo kariéry Bruce Willise (a jejich záběr se evidentně rozrůstá), pokaždé umí překvapit. Willis už byl asi málo, tak došlo na Stalloneho. Jistě, nelze céčkovým režisérům vyčítat to, že jim akční veteráni do filmů takhle lezou (bezpochyby nemají pistoli u hlavy, když podepisují kontrakty na "5 mega za 10 minut"). Ale proboha, kdo má zapotřebí točit podobné zhůvěřilosti? Backtrace už ani není ani to dno, tady někdo ještě hodně zapracoval lopatou. Režie nula, v celém filmu asi čtyři lokace, k tomu dvě auta a příběh, který by vystačil na 20 minut. Hotová smrtonosná past na fanoušky.

  • 60%
    0
    0
    24. 2. 2019
    Creed II (2018)

    Špatné tvůrčí rozhodnutí, kdy film urputně v hlavním proudu drží linie, kde už prakticky vše bylo řečeno a to opravdu zajímavé slouží jen jako křoví. Creed II se určitě v sérii neztratí, ale je podobně nadbytečným komentářem k důležitosti rodiny, jako byl v rámci Smrtonosné zbraně čtvrtý díl. Osobně bych byl mnohem raději, kdyby místo Creeda II vznikl Drago I. V jejich příběhu byla opravdová síla konfliktu i motivace k tomu, aby postava něčeho dosáhla, což by rozhodně stálo víc za vyprávění než story o klukovi, který sice získá titul, ale pořád má pocit, že to není dost. Koho to upřímně zajímá?

  • 90%
    1
    0
    24. 2. 2019

    Alita má výhodu underdoga, kdy jí cestu v posledních letech "vydláždilo" tolik tématicky spřízněných propadáků (Jupiter vychází, Valerian, Země zítřka, Smrtelné stroje, Ghost in the Shell), že málokdo čekal víc než další k uzoufání nudný generický digifest. Platilo by to nebýt skutečnosti, že zdejší triky slouží precizně vystavěným akčním scénám a relativně tradiční příběh má hned několik překvapivých momentů (jakkoli se s nimi vyrovnává možná až moc rychle). Hodně to také táhne skvělé obsazení, přičemž největší výhrou je sama Alita. Může říkat sebevětší naivní cancy a přesto jí to díky roztomilosti člověk žere i s navijákem. Ona zkratkovitost (hlavně v první půli) a naivita jsou ve výsledku to jediné, co lze vnímat jako extrémní slabiny. Zbytek je vypiplaná, dynamická a nápaditá podívaná, která mi dala osobně to, co jsem čekal od Ready Player One - zase mi bylo 12 let. Roberte a Jime, díky za to. To jsem v kině nepocítil dobrou dekádu!

  • 50%
    0
    0
    21. 2. 2019
    Favoritka (2018)

    Druhou půli jsem téměř protrpěl, protože co šlo, to Yorgos Lanthimos řekl v úvodních šedesáti minutách. Pak už se jen protáčí ty samé situace do vyšších otáček, ale totálně rezignuje na moment překvapení. Teda, vyjma úplně posledního "nekonečného" záběru (minimálně pocitově) na Emmu Stone a králíčky. Na ten už jsem vážně připravený nebyl.

  • 60%
    3
    0
    21. 2. 2019

    Laškovné sledování španělské svatby a všech jejích členů je natolik autentické a opojné, až jsem si říkal, že by mi vlastně nevadilo v téhle poněkud rozpustilé, ale bezpochyby sympatické společnosti strávit celé dvě hodiny. Jenže pak přijde zvrat a najednou se všechna lehkost vytratí. Což je vzhledem k zápletce samozřejmě v pořádku. Jenže ji nic nenahradí. Drama není dost tlačené, zajímavé „paranoidní“ otázky jsou jen naťuknuty a vyšetřování je možná realistické, ale asi podobně záživné, jako kdyby někdo hodinu a půl hledal v supermarketu ztracené klíče. Vlastně moc nechápu, co Asghar Farhadi natočením Všichni to vědí přesně sledoval. Jestli chtěl tíživé drama o rodině pod tlakem, rozhodně minul cíl. Detektivka to není ani omylem. A všechny ostatní motivy jsou příliš nahodilé a neprokreslené. Je to strašná škoda. Skvělá kulisa i herci a vše podřízeno příběhu, u kterého člověk nechápe, proč ho měl někdo potřebu (minimálně tímhle způsobem) vyprávět.

  • 60%
    2
    0
    21. 2. 2019
    Na střeše (2019)

    Tentokrát tam "to" prostě není, i když bych Jirkovi moc přál, aby bylo. První polovinu filmu jsem měl pocit, že dost scén chybí. Všechno je náhlé, hrozně po srsti, neuhlazené. Situace ani nevydechnou a už se běží do další scény. Postupem času si naštěstí postavy sednou a v druhé půli už se daří, aby věci přirozeně vyplynuly sami (geniální a přitom tak jednoduché je například panické zavření dveří). Jirka potvrzuje, že si umí fantasticky vést herce, postavit si scénu a má ohromné filmové cítění. Ale příběh by si v tomhle případě zasloužil pečlivější expozici i nějaké to výraznější finále. Nejde ani tak o to, že se mnohé linie nedořeší, jen na konci chybí něco jasnější, drobnost, po které by člověku v hlavně bliklo „FIN“. Takhle byl pro mě náhlý příchod závěrečných titulků stejně překvapivý, jako sebejistota Aloise Švehlíka v podobně (ne)vděčné roli.

    • výborní herci
    • dobrá režie
    • skvělý soundtrack
    • nedotažený vývoj děje
    • konec hrozně vyšumí
  • 40%
    0
    0
    11. 2. 2019
    Robin Hood (2018)

    Takže to teď zřejmě bude tak, že každý rok dostaneme jeden sci-fi propadák a k tomu navrch jednu modernizovanou legendu, která to v kinech taky ve velkém projede. Zatímco však Smrtelné stroje (abych se držel roku 2018) potopila nezajímavost postav, zkratkovitý děj a neschopnost přijít s pamětihodnou akční scénou, Hood se utápí v nehezké formě a až vzácně pitomém scénáři - s absurdním plánováním hlavních postav, kdy se každá jejich akce téměř rovná jisté smrti, může soupeřit jen demence hradní stráže v odhalování "kdo je asi kumpán toho jediného černocha, kterého tu máme a kterého jsme xkrát viděli po boku Loxleyho". Akční část je ucházející a i když chvílemi křičí "Guy Ritchie" tak moc, až je jednomu za Bathursta skoro trapně, rozhodně dokáže strhnout (třeba "Ben Hur vložkou"). Ale atmosféra nula, dějově to tak monstrózním způsobem nedává smysl, až je to ubíjející a vizuál vypadá díky hnusné kameře hrozně lacině. Taron Egerton a Jamie Foxx každopádně nejsou marná dvojka (nicméně u Egertona se ukazuje, že má své limity, pokud jde o charisma).

  • 70%
    3
    0
    17. 1. 2019
    Skleněný (2019)

    Film, který mi zlomil srdce. Ale M. Night Shyamalan to plánoval a jakkoli proti tomu můžu pocitově brojit, ctím jeho autorskou vizi a rozumím tomu, proč se v posledním aktu rozhodl, jak rozhodl. A finální scénou si mě naklonil. Ano, byla naivní, ale takový je celý svět komiksů a film s tím velmi upřímně po celou dobu pracuje. Pravda, v případě postavy Samuela L. Jacksona už na hraně snesitelnosti, ale čím více o tom přemýšlím, tím více si myslím, že mělo jít o podstatu jeho postavy, aby působil už jen jako vyšinutec uvězněný ve svém vlastním světe. Rozhodně mám výhrady. Dialogy nejednou tahají za uši, v akci Shya prostě nemá nápady ani moc vizuálního citu a děj jde hrozně po srsti a často v logice zjednodušuje (například sporná bezpečnost zařízení je vlastně ok vzhledem k pointě i tomu, o co postavě Sarah Paulson jde, ale prostě vypadá to divně). A hlavně, což na Skleněného platí úplně nejvíc, je to film strašně nevstřícný. Na jedné straně je určen v podstatě jen milovníkům původních filmů (nejvíce Vyvoleného), protože jen takový divák zatají dech, když se pan Skleněný konečně objeví ve své fialové kožené bundě a Dunn projde druhým zrozením a znovu si nasadí plášť (v tu chvíli jsem byl zcela bez přehánění hrozně dojatý). Nemluvě o řadě dialogů, které odkazují, ale nevysvětlují a milém bonusu v podobě nevyužitých scén z Vyvoleného. Úplně chápu, že se běžný divák první hodinu pronudí, ale já téměř fascinovaně hltal každou scénu, protože jsem léta chtěl vědět, kam se mé oblíbené postavy posunuly. JENŽE, a nyní přichází ten největší háček, finále pro zmíněné fanoušky není. Nostalgickou dohru vystřídá tvrdá autorská vize. A jak říkám, zlomila mi srdce. Ale ne, vůbec to není špatné zakončení trilogie. Jen je na hony vzdálené tomu, co si většina z nás představovala.

  • 50%
    1
    0
    13. 1. 2019

    Je v tom hodně dobrého, ale k čemu to, když pointa vesměs žádná, dějové kličky (až na rychlé likvidace) často čitelné dopředu a fantastický setup vůbec k ničemu neslouží. Kdyby se ten příběh odehrával v České vesnici v dnešní době, na základní kostře příběhu by se vlastně vůbec nic měnit nemuselo. Goddard má cit pro filmovost a umí vytvořit cool momenty, ale tady zůstalo jen u stylizovaných okamžiků, ze kterých se dělají pěkné fotky a trailery. Ale filmově to nešlape.

  • 60%
    0
    0
    11. 1. 2019
    Bodyguard (2018)

    Ukázka toho, jak by dopadlo kultovních 24 hodin, kdyby autoři neměli koule a vyhodily se všechny cool momenty. Čímž ani omylem neříkám, že Bodyguard není fajn řemeslo s řadou napínavých momentů. Ale rozhodně nejde o nic, co by mě vystřelilo z bot (už proto, že se až příliš dlouho nic konkrétního neděje a pak se najednou musí v poslední epizodě dohnat všechny naplánované zvraty). Konec je ve své neochotě udělat byť jen jediný dramatický řez už vyloženě zbabělý.

  • 65%
    1
    0
    11. 11. 2018

    Geniálně rozjeté, slušně gradující a nakonec zabité Spaceyho aférou, která vedla k tomu, že scenáristé museli pro finální sérii čarovat a nic okouzlujícího jim z toho nevyšlo. Šestá série je, vzhledem k napjaté politické i společenské situaci, možná potřebnou výhrou žen, ale jednoznačně znamená prohru pro fanoušky seriálu. 5 let práce spláchnuto do záchodu...

  • 70%
    0
    0
    3. 11. 2018

    I když to časovou smyčku zdaleka nevyužilo s takovou grácií, jakou mohlo a ve finále (respektive předfinále) je až trochu moc cukrové vaty, ke zbytku jako fanoušek slasherů a "Na hromnice o den více konceptu" nemůžu mít skoro výhrady. A velké plusové body za překvapivě dobře promyšlenou pointu, přidanou hodnotu s trvalými následky (to je myslím v rámci subžánru novinka) a pro neskutečně dobrou Jessicu Rothe, která hraje o dvě třídy výše, než od ní dané téma vyžaduje.

  • 15%
    1
    0
    30. 10. 2018
    Air Strike (2018)

    Kdyby vznikaly filmy podle fiktivních trailerů z Tropické bouře, vypadaly by nějak takhle. Je to tak mimo a nesoudržné, až je to skoro zajímavé. Prvních patnáct minut má člověk pocit, že se dívá na nějaký ultradlouhý trailer, jak divoce se skáče z místa na místo a scény nemají pořádný začátek ani konec. Strukturou se to celé omezuje na prostřihy mezi nálety Japonců, civilnější postavy a Willisovu "otcovskou figurku", která jediná funguje jako jakési guilty pleasure. Vlastně ani Willisovy nezazlívám, že do toho šel - ta postava má svou přepáleností a doslovností docela šmrnc a v lepším filmu by i mohla fungovat. V tomhle případě je aspoň vděčným únikem, protože ten zbytek bohužel není, navzdory vypravěčskému diletantství, nechtěně zábavný, ale většinu času jen ubíjející a úmorný. A celé to korunují letecké scény, které svou grafikou zaostávají i za pět let starými díly Call of Duty. Fakt, že herečka, kvůli které byla zrušena premiéra, je tam cca 30 vteřin, je jen humornou třešničkou na přeplácaném dortu.15% Prodloužená verze: Celek stále nefunguje, protože na mizerné akci a slabých výkonech nic nezměníte ani tím, že něco natáhnete. V rámci fair play je ale třeba dodat, že drží víc pohromadě (lepší expozice a prokreslení postav) a filmu vylepšuje pověst na nějakých 30%.

  • 70%
    1
    0
    22. 9. 2018

    Týmová hra tentokrát ustupuje, aby si mohl Ethan Hunt "vyžrat" svůj zatím největší přešlap. Šlape to skvěle, má to sexy lokace i herečky, akce je dech beroucí (v rámci kontaktních soubojů rovnou nastavuje sérii úplně nový strop) a scénář dává, minimálně v rámci nastavených pravidel a v minulosti rozjetých linek, smysl. Jenom moc nerozumím tomu, proč tvůrci hráli s tak otevřenými kartami v případě postavy Henryho Cavilla. Fakticky ale nejde Falloutu skoro nic vyčíst. Jenže... na můj vkus už to byl trochu moc Bond a málo Mission: Impossible. A to mi pocitově tenhle film řadí za jedničku, trojku, čtyřku i pětku. I když by si vzhledem ke svým řemeslným kvalitám a Cruiseově nasazení zasloužil být podstatně výše.

  • 30%
    6
    2
    3. 9. 2018

    Je hrozně jednoduché dělat si legraci z lability scénáře, ale nemyslím, že by to byl ten úhlavní nepřítel filmu. Je totiž v zásadě jedno, jaké ptákoviny nám předkládá, pokud jsme ochotni jim věřit. Ostatně, stačí vzpomenout na (trošku odbočím, pravda, ale má to svůj důvod) Nepřítele státu, který působil v době uvedení téměř jako sci-fi a nějaký expert (buď CIA nebo NSA) později pobaveně prohlásil, že film měl technologie v pořádku, jen už ukazoval ty hodně zastaralé. Takže čert vem schopnosti Alberta. Může být. Film ale totálně selhává ve vykreslení vlastního světa a divák tím pádem tápe, jak co funguje a nemůže přijmout pravidla hry. Stejně tak nefunguje dramatická vložka (Karel Janák se v thrilleru opravdu nenašel) a příliš nepomáhá ani to, že většina postav působí vrcholně nesympaticky. Bez přehánění můžu říct, že kamarádka hlavní hrdinky působí jako hrozná kráva a kdykoli se vrátila na scénu, prožil jsem menší mrtvici (současně je na té postavě bolestivě patrné, že byl film původně napsán jako komedie). Ze slabého výsledku nemám žádnou radost už proto, že vítám každý český kousek, který se nebojí vstoupit do jiných žánrových vod a Důvěrný nepřítel má náznaky toho, že někdo jiný by s tímhle týmem a rozpočtem mohl zvládnout natočit i dobrou věc. Finální akce je svým neumětelstvím až roztomilá a v tu chvíli už se z filmu stává čirá parodie ("závod" tramvají je jednoznačně top). Menší palec nahoru za pointu, která rozhodně má něco do sebe a za epickou hudbu Ondřeje Brzobohatého. Je sice jak z úplně jiného filmu, ale je fakt dobrá!

  • 40%
    0
    0
    28. 8. 2018

    Neobratný pokus o komedii v kousavém stylu Woodyho Allena, na který nemá Victor Levin režijně ani scenáristicky. Ty dvě hvězdičky jsou jen za ústřední dvojici, která ze svých postav dostává maximum (možná i víc, než by si Levin zasloužil) a za jejich nasazení v dlouhých scénách bez střihu, kdy vedou náročné kulometné dialogy. Kdyby byly aspoň o trošičku přirozenější, mohla z toho být (když už nic) obstojná vztahovka. Takhle se ale jen tlačí a tlačí a nakonec z toho nic není.

  • 15%
    2
    0
    24. 7. 2018

    Bohužel potvrzení toho nejhoršího možného scénáře. Stallone po vzoru Willise přebírá ve filmu Stevena C. Millera pozici "15 minut za pár milionů", Dave Bautista je tu jen proto, že by jedno zajímavé jméno na plakátě bylo málo a celek je tak laciný, až z toho jednoho - minimálně při vzpomínce na povedený první díl - chytá u srdce. Ono by nevadilo, že je to laciné idiotské béčko, kdyby s tím ovšem někdo dopředu pracoval. Namísto toho tu máme 3x menší rozpočet na film, kde má být to úplně nejvíc ultra high-tech vězení na světě. A to je problém. Plán útěku 2 mohl se stávajícím scénářem klidně fungovat. Ale potřeboval by větší rozpočet na lepšího vypravěče, kvalitnější kulisy a triky (Power Rangers blesky jsou asi nejdál) a výraznější obsazení nových postav. Se stávajícími omezeními vzniklo něco, vedle čeho vypadá i Věznice Fortress jako propracovaný hollywoodský velkofilm. Velké (ale očividně nevyhnutelné) zklamání a nejhorší Slyův film od Italského hřebce.

  • 40%
    0
    0
    27. 5. 2018

    Film, díky kterému si uvědomíte, jak dobrou adaptací 451 stupňů Fahrenheita bylo Equilibrium s Christianem Balem....

  • 70%
    2
    0
    21. 5. 2018
    Deadpool 2 (2018)

    Dlouho po projekci jsem váhal, proč mě to nevystřelilo ze sedačky. Ano, jednotlivé momenty mě uměly odrovnat, ale celek jsem spíše tak prošel, než abych se nechal strhnout. Navíc jsem si po dlouhé době uvědomil, že mám v rámci komiksů své limity, protože mě nástup "tajemného monstra" nechal chladným a ačkoli to zřejmě pro hardcore fandy komiksů bylo něco, jako když pro osmdesátkaře nastoupil v Expendables 2 Chuck Norris, já tu jen pokrčil rameny a řekl si "Aha, a to je všechno?". Pro srovnání jsem si dal o den později jedničku a došlo mi, proč mi dvojka sedla méně - funguje skvěle v jednotlivostech, díky úspěšnému předchůdci si může dovolit více cameo výstupů, ale celek pro mě postrádá zajímavější rámování. Netvrdím, že Cableova motivace není dostatečná, ale zrovna tuhle zápletku využila ne až tak dávno jedna (nebudu spoilerovat) fantastická sci-fi, kde se také cestovalo časem. A netradiční romance v jedničce mi přeci jen přišla živější a zajímavější, než sbližování se s frackem, co nedokáže jinak než vidět rudě. Nemluvě o hrubě nevyužitém potenciálu Davida Leitcha na režijní stoličce. Ne že by odvedl špatnou práci, ale v akci není prakticky cítit. Doufal jsem, že jeho angažování dodá akčním scénám zemitost a syrovost, ale Leitch se ochotně poddal trikům a vesměs tak jeho angažování postrádá smysl. Ale nechápejte mě špatně. Dvojka mě bavila, u několika momentů jsem se smál jako už dlouho ne a Brad Pitt tu má jednu z nejlepších rolí své kariéry. Jen mám pocit, že to funguje hlavně jako sled časově omezených gagů, které už za 10 let vlastně nikdo moc (z nových diváků) chápat nebude. A myslím, že to pro jedničku neplatí.

  • 80%
    2
    0
    14. 5. 2018

    Skvělý žánrový film, pokud mu odpustíte to, že pointu by ve skutečnosti každá příčetná společnost odhalila dávno předtím, než by situace přešla do takového extrému, a akceptujete s nadhledem finální záběr, který víc patří do pokleslé zábavy dob minulých než do současného chytrého hororu. Režijně je to každopádně velká lahůdka. Krasinski má ohromný cit pro budování napětí a i když mu občas logika hapruje, prací s herci a prostorem to prodá. Velká radost a konečně TICHO v kině.

  • 80%
    0
    0
    8. 5. 2018

    Nejlepší hra na PlayStation 3, o které nikdy nikdo neslyšel. Duchovní předchůdce současných příběhových pecek (Uncharted, The Last of Us) se silným příběhem, skvělými postavami a chytlavě vystavěným putováním. Držím palce, aby tuhle pecku jednou fanoušci žánru objevili a dostalo se jí (leč pozdě) zasloužené pozornosti. Hlavní hrdina díky dabingu Andyho Serkise nezapomenutelný.

  • 40%
    0
    0
    3. 4. 2018
    Mute (2018)

    Tolik v zásadě dobrého a tak mizerný výsledek. Duncan Jones zažívá sešup Shyamalanovského ražení. To, co dříve zvládal bez většího zadýchání, je najednou nedostižné. Příběh pořádně nechytne, emoce nefungují. Je to tak nefunkční, až to jednomu nedává smysl - je to jako se koukat na sexy holku a necítit VŮBEC NIC. Pokud vám z filmu o hledání ztracené milované bytosti vyjde to, že nejzajímavější postavy jsou psychopat a pedofil, víte, že je něco hodně špatně. Myslím, že základní chybou je v tomhle případně neodhadnutí nejsilnějších stránek příběhu. Hlavní hrdina (vzhledem k tomu, jak je ta postava napsaná a uchopená) totiž opravdu není materiál na tahouna a neměl by být v centru dění. Kdyby to bylo hlavně o tragicky nevyrovnané postavě Paula Rudda, udělali by tvůrci imho mnohem lépe. Snad příště, Duncane, snad příště.

  • 45%
    2
    0
    18. 3. 2018

    Jednička byla takovou fajn kouzelnickou kopií Dannyho parťáků. Pro dvojku Podfukářů ironií osudu platí to samé, co pro Dannyho parťáky 2 - chybí lehkost, je to nepřehledné, hrozně chtěné a utápí se to ve vlastním úspěchu. Zabiják série.

  • 40%
    3
    6
    14. 3. 2018

    Vždycky jsem měl pro scenáristickou tvorbu Alexe Garlanda slabost a Ex Machina mě utvrdila v tom, že tenhle autor ví, co dělá a dokonce je nejen schopný scenárista, ale i režisér. Annihilation mě ale minulo. Není to o tom, že bych nechápal, co chce autor říct, ale zvolená forma mi nesedla. Areu X, do níž se postavy vydají hledat pravdu, kamera jakoby rozpíjí, aby zvýraznila její snovost. Potud dobře. Ale samotný prostor je poměrně fádní a navzdory solidnímu rozpočtu toho příliš nenabízí. Příběh obsahuje hned několik zajímavých odboček (tíže z nevěry, ztráta času v zóně), ale ani jednu hlouběji neprozkoumává. Jsou tam buď proto, že byly součástí knižní předlohy, nebo chtěl Garland poměrně prostou základní kostru něčím ozvláštnit, ale už nenašel hlubší zapojení. Konec je sice odvážný a rozhodně se široce vyhýbá mainstreamu, ale to nutně z Annihilation ještě nedělá dobrý film. Dvakrát tolik, když je "překvapivá" pointa dopředu odhadnutelná (navíc nemá vlastně pro děj hlubší význam, neboť její nositel není aktivním hybatelem děje). Pokud to srovnám s podobně osobitou Fontánou, která stála víceméně stejné peníze, vychází mi z toho Anihilace jako chudší sci-fi kousek, kde bych určité prvky obdivoval u začínajícího autora, ale na někoho Garlanda formátu je to na můj vkus až příliš vnitřně vyprázdněné a strojené. Z možné sci-fi roku se tak nakonec vyklubal film, z něhož stojí za citaci pouze geniální scéna s "lidským hlasem". To je jednoznačně moment, který si zaslouží své místo v historii sci-fi žánru. Pro mě zklamání srovnatelné s pocity, jaké jsem měl u sci-fi Mute od Duncane Jonese, což je shodou okolností také film, který má na sobě nálepku Netflixu.

  • 90%
    2
    0
    2. 3. 2018

    Vzácný příklad filmu, u kterého jsem si hrozně přál, aby šlo o seriál a já si tak mohl na ploše deseti hodinových dílů užívat interakci všech postav. Martin McDonagh možná nenapsal (pokud mluvíme o ději) svůj nejlepší scénář, ale pokud jde o charaktery, ještě nikdy mě jeho paleta podivuhodných existencí tak nebavila. Životem otrávená Frances McDormand, buranský Sam Rockwell, otcovský Woody Harrelson nebo Peter Dinklage s psíma očima. Ti všichni byli do jednoho fantastičtí. Radost být v takové společnosti, i když je to Ebbingu, Missouri, zapadákově s třemi bilboardy.

  • Zcela bez debat nejlepší hra využívající filmovou licenci. Chytře a zajímavě navržené lokace, promyšlený příběh a tuna možností, jak se tím vším prokousat. Vynikající systém krytí a možnost se jen tak plížit temnotou s "klapkami na očích" dodává titulu jedinečnou atmosféru, která proslavila titulního hrdinu i ve filmové předloze. Akorát konec mi přišel lehce uspěchaný, ale to je asi jediné zaváhání téhle mistrovské záležitosti. Chci být jako Riddick!

  • 75%
    1
    0
    14. 2. 2018
    Mafia II (2010)

    Kvalitativně rozkolísaná hra, které ani šest let nestačilo k tomu, aby byla vydána ve "full balení". Nepříliš sympatický hlavní hrdina je táhnut příběhem, který se zcela nesmyslně rozjede až okolo osmé kapitoly. Od té doby akce šlape, konečně se začínají dít zajímavé situace a dokonce nechybí geniální odkaz na první díl (i když vlastně tolik nepřekvapí - nabízel se). Stupidně rozmístěné checkpointy frustrují a stejně tak nemožnost dělat něco jiného, než se nechat vláčet hlavní linií. Co je ale úchvatné, to je samotná prezentace, povedený dabing a především atmosféra. Tyhle aspekty pracují zatraceně dobře a tím se dvojka nejvíce blíží genialitě prvního dílu. S hlavním hrdinou už nikdo nic neudělá, finále se asi taky těžko změní (kam se poděly ty kdysi slibované čtyři konce?), ale pár záplat ve stylu "taxi, nadzemka, vedlejší mise, volná jízda" by mohlo druhé Mafii ještě nahnat nějakých 10%. Takhle je to "jen" slušný nástupce geniální jedničky, kterého od tvrdšího soudu zachraňuje jedinečná atmosféra a pár solidních scenáristických nápadů...

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
Sdílet tuto stránku:

Partneři: