Hanuš Bor

V uměleckém světě se pohyboval od malička. V padesátých letech jej objevili filmaři, poprvé se představil v Žižkovské romanci v roce 1958, poté následovala desítka dalších filmů. V roce 1962, kdy vyletěl do vesmíru první kosmonaut, nazpíval pro televizní klip populární písničku Dobrý den, majore Gagarine. Vedle účinkování ve filmech daboval, zpíval na estrádách a v dětských rolích se objevil na různých pražských scénách včetně Městských divadel pražských. Jako jedné z mála dětských hvězd se mu podařilo pokračovat v herecké kariéře i v dospělosti. Vystudoval DAMU (jeho profesory herectví byli Václav Voska a Vlasta Fabianová) a po absolutoriu v roce 1973 přijal nabídku angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Zahrál si tu množství různorodých rolí (nejraději vzpomíná na Mozarta v Shafferově Amadeovi či titulní roli v Ibsenově Peeru Gyntovi). Počátkem devadesátých let krátce působil v plzeňském divadle Alfa a po dvaceti letech se vrátil do Prahy, kam ho pozval režisér Karel Kříž. Šest let hrál v Divadle Labyrint a znovu se začal objevovat ve filmu (Hanele). Po zrušení Labyrintu v roce 1998 jako herec na volné noze hrál v Divadle Na Fidlovačce, , ve Švandově divadle, v Činoherním klubu,  Dejvickém divadle, ve Viole, na Letních shakespearovských slavnostech či mimo Prahu - v Ostravě, Plzni nebo Chebu. Kromě hraní dodnes rád zpívá a hraje na klavír. Dcera Magdalena je herečka.