marie-kolarova
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 dalsi posledni
  • 75%
    1
    0
    24. 7. 2019

    Solidně sestavený dokument, který plasticky přibližuje všechny peripetie Diegova fotbalového života, zvláště tedy jeho působení v Neapoli. Slušně vyvážený, solidní nestranný. Diego se užil obojího, byl vynášen do nebes a posílán do pekla. Přitom měl v sobě pořád kus kluka ze slumu, kterému svět přinesl vzestup a pád, lásku i nenávist, velebení i zatracení.

  • 65%
    0
    0
    4. 7. 2019

    Tvůrčí krize, návraty do dětství, smíření s dávnými láskami. Vzpomínky, současnost, tvorba a vyprahlost, poezie, pochybnosti, osamělost a život ve vztahu, sláva a bolest. Mozaika a prolínání několika časových rovin. Aktuálnější pro ročníky, které něco pamatují. Současně ale dost akademické, ničím nerušící a ničím nenaléhavé, nic, co by trhalo srdce.

  • 75%
    3
    0
    27. 6. 2019
    Yesterday (2019)

    Milá romantická komedie v nejlepším slova smyslu. Pohladí po duši svou sametovostí bez kontroverzních míst. Vtipné dialogy, byť od druhé poloviny trochu zvolní tempo. Závěr jak se sluší. Bez zbytečného patosu sděluje, proč není dobré žít ve lži a že se vyplatí otevřeně vyložit karty, přičemž tak činí způsobem, který zcela konvenuje zvolenému žánru.

  • 75%
    0
    0
    16. 6. 2019

    Nikomu to neříkej

    Tomasz Sekielski sesbíral dostatek materiálu, aby ukázal, jakým způsobem ovlivnilo zneužívání další život obětí. Mrazivě působí banalizování ze strany kněze, a hluboce poničené životy obětí. Zvlášť drsný je pak příběh muže, kterému jeho vlastní manželka opovržlivě řekla, a proč jsi za ním chodil znova? I když o tom prd věděla, namísto toho, aby si sehnala informace a projevila soucit, všechno hodila na hlavu svého manžela. Slušná absence empatie ze strany ženy. Některá svědectví se přece jen zbytečně opakují a působí rozvleklejším dojmem. Dokument je postaven didakticky.

  • 80%
    0
    0
    1. 6. 2019

    Hráli si s osudem lidí, aby posléze zjistili, že nejsou o nic moudřejší. Vcelku civilně pojaté a bratři se k svému osudu vyjadřují až překvapivě uměřeně, podobně jako je nechává docela klidným vztah k matce. Poněkud překvapivě jedna úctyhodná dáma prohlašuje za v zásadě prokázané, to co osud z jednoho bratra zásadně popírá.

  • 90%
    1
    0
    16. 5. 2019
    Free Solo (2018)

    Alex Honnold přesně ví, co chce dělat. Má rád život a dobře si uvědomuje, že sebemenší chybička by byla tou poslední. Slušný základ v tomto směru mu obstarala jeho matka, pro kterou nebyl nikdy dost dobrý. I když v tom filmu vypadá docela sympaticky, byla to holt maximalistka. A tátu už zemřel, což Alexe hodně mrzí. Rodiče spolu ale nijak zvlášť nevycházeli a posléze se rozvedli. Což je jeden z důvodů, proč Alex přilnul celou bytostí k lezení. Kromě sportovního výkonu, z kterého se zatočí hlava i z pohodlí měkké sedačky, film dává solidní vhled do Alexova nitra. Jeho pokora, touha překročit hranici, mít jistotu v nejistotě. Alex není magor. Hledá svoje maximum a chce přežít.

  • 80%
    1
    0
    2. 5. 2019
    Modlitba (2018)

    Mimořádně čistý film o síle modlitby, ať už je na tom člověk v danou chvíli s vírou všelijak. Přesvědčivý výkon Anthony Bajona je skvělým hnacím motorem děje. Uvěřitelné, civilní, pravdivé, včetně téměř zázraku v horách. Jen to rozhodnutí stát se knězem bylo pro mě trochu hr, ale budiž, mohlo by být. Zadařilo se zvládnout proměnu tvrdošíjného rebela v člověka víry, aniž by to tahalo za vlasy, což je dost umění.

  • 80%
    0
    0
    26. 4. 2019

    Ta rodina fungovala docela rozumně. Otec měl sice vyhraněnou představu o synově budoucnosti a dokázal ostře zkritizovat jeho nekvalitní práci, ale nevybočoval z mezí přísného táty. Nebyl to magor a syn taky konflikty nehrotil. Vražda dítěte je drsná pecka i pro funkční rodinu, a zvláště když se objeví jedna epizodní událost. Kromě solidně fungující psychologie rodinných vztahů nabízí film i svíravou obžalobu formalizovaného soudního systému.

  • 70%
    0
    0
    15. 4. 2019

    Poetický hravý film, směs reality a snové fantazie, přičemž ale tento koktejl nefunguje ve vzájemném celku. Výkony kluků jsou perfektní, scénář za nimi trochu pokulhává. Střet dospívajících kluků, kteří touží po svobodě a zkouší dělat první ramena s dospěláky a jejich snahou dostat je zpátky na kolena. Márovi bych věřila směs něhy a frajerství, méně věrohodná je policistka. Celkově je film mírně nadprůměrný v našich poměrech, ale chybí mu vášeň pro zaujetí příběhem. Ta snová a reálná část nemá jasný záměr a shazuje pak celkovou uvěřitelnost, některé symboly jsou až příliš zahleděné do sebe. Kamera je super, ale občas působí záběry samoúčelně.

  • 100%
    0
    0
    11. 4. 2019

    Neuvěřitelný alibismus a ignorace ze strany mocností a stejně neuvěřitelné nasazení generála Romea Dellaireho. Ty tři měsíce ustál s posledními psychickými silami, následky pak trpěl neskutečně. Věcný faktografický popis ostře kontrastuje s reálnou hrůzou masakru nemajícího obdoby. A jako krutý výsměch pokusy obvinit Dellaireho, že nezachránil víc životů.

  • 85%
    2
    0
    30. 3. 2019

    Jednoduchý a přitom velmi působivý survival postavený na charismatu Madse Mikkelsena. Odvaha, houževnatost a lidskost bez patosu. Mikkelsen je natolik silný a odhodlaný, že balancuje na hranici uvěřitelnosti, aniž by ji někdy zásadně porušil. Rezonuje v něm klasická krása a čistota srovnatelná s bělostí sněhu, po kterém se svým nákladem trmácí.

  • 75%
    0
    0
    29. 3. 2019
    Sklizeň (2018)

    Naléhavost, pocit ohrožení, uzavřená komunita, svět uvnitř a venku ve městě, andělská nevinnost a špinavá realita, touha po lásce a nesmlouvavá tvrdost, přizpůsobení se a touha po svobodě. Režisér promyšleně ztvárňuje tyto kontrapozice za umného využití protisvětla, kterým ozařuje jednotlivé scéna. Poetické a drsné zároveň.

  • 75%
    1
    0
    23. 3. 2019
    Pašerák (2018)

    Eastwood vzkazuje, jak je důležité napravit vztahy s nejbližšími, a že nikdy není pozdě, a pořád je šance, i když se toho předtím hodně podělalo. Pašerák funguje daleko víc v rovině rodinného smíření než jako thriller. Dobrodružství si divák také trochu užije, ale vlastně je to vedlejší plán. Eastwood tentokrát v akčnosti hodně polevil, a navíc tuto linii zbytečně protahuje. Film stojí za vidění kvůli bilancování starého pána, který ledacos v rodině nezvládl a teď toho lituje. Toho pašování mohlo být méně, jelikož je předvídatelné a schématické.

  • 80%
    0
    0
    17. 3. 2019

    Svižně natočený dokument. Až mrazivě potvrzuje, že Zimbardo měl pravdu. Ty ucha na sebe nechají řvát, ponižovat se a jeden si dokonce kope hrob. Jen proto, že uvěřili, že patří do klubu výjimečných. Borci, kteří chtějí bránit, co asi? Stát ne, jak z nich nakonec vypadne. Kdyby chtěli skutečně sloužit vlasti, zapojili by se do oficiálních struktur. Bránit národ v jejich pojetí není nic jiného, než přilnout k vůdci, který touží po rozvrácení demokratické struktury a nastolení diktatury. Současně je vidět, jak složité je rozlišit mezi nevinným klukovským blbnutím typu airsoftových hrátek a vytvořením paramilitární jednotky.

  • 90%
    0
    0
    2. 3. 2019
    Most! (2018)

    Perfektní hlášky, vypointované, s přehledem zvládnutý přechod do míst, kde sranda přestává, přitom černý humor pořád včas odlehčuje scénu. Nikdy to není doják. Hlavní hrdinové zůstávají sví se svými průšvihy. Skvěle fungující psychologie postav, nic není černobílé, každý má své limity. Hodně věrohodné.

  • 85%
    2
    0
    2. 3. 2019

    Hodně vtipných dialogů, konflikty nejdou na dřeň, naopak jsou pojaty sametově. Moc dramatu jsem tam nenacházela, spíš tu kultivovanou komedii. Samozřejmě občas něco zabolí, v jádru se totiž film opírá o reálně žijící osoby a dobové reálie (černoši nesměli u bílých na záchod, a obdobné „vychytávky“). Pokud je někde naznačena bída, nerve to srdce, spíš si člověk musí znovu přeříkat, že být tehdy černý, to byl dost průšvih. A to byl rok 1962. Kultivovaný, neprovokující film s připomenutím, že rasismus nebyl dobrý nápad. Jediným nedostatkem je malinko nadsazená délka.

  • 80%
    0
    0
    24. 2. 2019
    Klér (2018)

    Koncentrát toho, co všechno je v polské katolické církvi špatně. Nevnímám film jako nenávistný vůči církvi, ale jako osobní tragédii lidí, kteří původně chtěli žít podle víry, ale nějak se jim to vymklo z rukou. Kvůli zraněním z minulosti, kvůli nezvládnutým vztahů, kvůli korupci moci. Museli omlouvat své činy a stali se chladnými a netečnými vůči utrpení jiných. Anebo brečeli v koutě a oficiálně respektovali zákon omerty. Drsně vypointovaný závěr.

  • 75%
    3
    0
    20. 2. 2019

    Liam Neeson účtuje s mafiány, kteří mu zabili syna. Nebožtíky postupně odkládá do blízké řeky s vysokým vodopádem, takže chlapcům chvíli trvá, než si všimnou že parťáci se někam vypařili. Po prvních třech mrtvolkách chlapci začnou podezřívat konkurenční indiánský gang a usnadní tak Neesonovi zabijáckou práci. Zpočátku ryze pochmurné, postupně naštěstí přibývá černohumorných hlášek a absurdních situací, přičemž nikdy nechybí lidský prvek. Což funguje velmi fajn, jelikož se mísí nekorektnost s člověčenstvím v solidně fungující kombinaci.

  • 80%
    3
    0
    7. 2. 2019
    Na střeše (2019)

    Klasicky rozehrané schéma polidštění starého mrzouta, od kterého utekla manželka se synem. Děda se opevnil nepropustnou zdí a divák sleduje, jak postupně se zeď nenápadně drolí. Přihrává tomu mladý Vietnamec, uprchlý nevolník z marihuanové pěstírny, který skoro neumí česky. Všechno se postupně poddá, jak u lehce černohumorné komedie očekáváme. Schéma je sice stokrát obehrané, rozhodně však považuji za velký přínos Jiří Mádla, že umí krásné lidské postavy. Mádl má prostě rád lidi. To bylo moc dobře vidět u jeho prvního filmu Pojedeme k moři, a zde opět nezklame. Jen Na střeše je méně patetické.

  • 75%
    1
    0
    31. 1. 2019

    Je vidět, že seveřané mají rádi lidi a kvůli té věčné zimě si vypěstovali specifický humor, který zvláštním způsobem koresponduje s půvabnou a současně drsnou krajinou. Symbióza svého druhu. Jemně bizarními prostředky vybízí k přemýšlení o přehnané ekologické aktivitě stejně jako úžasné rodinné soudržnosti. Je to chytré a originální, byť drobně vzdálené naší kultuře.

  • 75%
    2
    0
    24. 1. 2019
    Favoritka (2018)

    Na Lantimose umírněné, ale pořád ještě s bizarními prvky. Všechny tři dámy jsou výborné, pánové jen přihrávají. Královny mně bylo i malinko líto, je to sice panovačná nána, ale úplně hloupá není, a vlastně by chtěla někoho, kdo ji má doopravdy rád. Jenže to nejde, jelikož na to je příliš omezená a samolibá. Tož má osazenstvo, jaké je schopné zobchodovat podřízení se jejím vrtochům za cenu, že prosadí vlastní zájem. A vyhrává Abigail, která se musela propracovat z nižšího postavení a je důmyslnější oproti útočné manipulantce Sarah. Nejlépe se filmu rozumí jako nadčasové hračičce o dvou mrchách, které se intrikami snaží navzájem vyhodit ze sedla.

  • 75%
    0
    0
    21. 1. 2019
    Zjevení (2018)

    Film klade víc otázek než odpovědí, což se ve věcech víry stává. Anna je symbolem čistoty, kterou zraněný svět potřebuje. Postavili si ji na piedestal a uctívají ji. Zavřeli si ji do své klece a Anna, dcera anonymní matky, nemá jinou volbu. Jacques chce znát pravdu a je pro Annu jediným, kdo ji chce vidět, jaká je. Detektivní motivy filmu si občas nejapně pohrají s některými klišé z dílny Dana Browna, což trochu devalvuje jinak zajímavé poselství. Jen ten perex k filmu napsal totální ignorant.

  • 75%
    2
    0
    17. 1. 2019
    Kursk (2018)

    Katastrofický film, který skončí, jak mu velí historická skutečnost. Slušné filmařské dílo se soustředěním na akci a povinně dojemným rodinným zázemím. Velmi dobře charakterizuje systém, kde život vojáka nemá žádnou cenu. Jsou to vojáci, tak musí být připraveni zemřít. A je holt jedno, že by mohli být zachráněni druhou stranou. Ruské šrotiště totiž není schopné účinné záchranné akce a všechny pokusy jsou marnost nad marnost. Ústřední problém vystihuje jeden z úvodních dialogů: „Naše loďstvo je dobře připraveno na boj s nepřítelem.“ – „A teď ještě zbývá zjistit, kdo je náš nepřítel.“

  • 75%
    1
    0
    13. 1. 2019

    Jj i takhle můžete dopadnout, přemýšlejte proto o tom, co pro vás znamená láska, tak nějak vybízí kněz snoubence. Náčrt rizikových pastí manželství trpí šablonovitostí, jak z učebnice manželská krize snadno a rychle. Nejlepší je okamžik, kdy se kněz obrací na přítomné přátele, aby se připojili k jejich slibu. Najednou se ukáže, že vlastně je jim tak nějak v podstatě jedno, jak manželství dopadne, tady jde přece o dnešek, hostina a zábava, a pak se uvidí. Kněz je logicky vyzve, ať nechají novomanželé jen spolu, a chvíle prožité před kostelem patří k tomu nejlepšímu.

  • 50%
    0
    0
    13. 1. 2019

    První půlka dobrá, fajn šáhlá rodinka, pak se se to začalo rozjíždět ve smyslu vypustil jsem a nevím, jak to zastavit, a konec škoda mluvit. Bez pointy, cáklý závěr. Režisér neví, co by radši, zda horor sám o sobě, aniž by měl ambici sdělit jakékoliv poselství, anebo něco vyprávět o rodinných problémech. Hodnotila bych to daleko víc, kdyby to vcelku dávalo nějaký smysl.

  • 50%
    2
    0
    9. 1. 2019

    Trochu moc postav na jeden film, který má být dramatem. Kdyby režisérka zvolila víc nadsázky a nadhledu, mohla to být hořká komedie. Diváci za mnou se sice smáli, ale u scén, které nebyly myšleny jako humorné. Psychologické vykreslení jednotlivých postav je rozkolísané, jednou z nejlépe vystřihnutých je expartner – psychopat (Jaroslav Plesl), zvláště s jeho hláškou vůči drahé choti: „Chtěl jsem naši rodinu chránit dokonce i proti tobě.“ Tomáš Hanák je lehce zkarikovaným slabochem, Vanda Hybnerová hraje jednu z nejméně věrohodných postav, chvíli lesba, což vzápětí popře a nedokáže být bez Hanáka, kterému 16 let nemohla přijít na jméno. Ostatně mezer je tam víc, a zřejmě občas příliš drastický střih ubírá filmu v některých pasážích na srozumitelnosti, přičemž ovšem zbytečně dost prostoru věnuje psychedelickému squatu. Smířlivě pojatý závěr by slušel právě víc té posmutnělé komedii než dramatu, kterým se Cena za štěstí za každou cenu snaží být.

  • 100%
    0
    0
    9. 1. 2019

    Nádherný film, pro mě nikoliv o pomstě, ale o osudovosti. Každého z nich dohání jeho vlastní minulost. Úsporné dialogy vystihující všechno podstatné. Tohle mají studovat všichni, kdo si myslí, že bez dlouhých řečí to nejde. A k tomu ten tón harmoniky a nádherná Morriconeho hudba, která vyjadřuje všechny emoce.

  • 95%
    0
    0
    4. 1. 2019

    Jeden z našich nejlepších filmů. V jednoduchosti je krása. Janžurová sedí na povoze a jede lesem. A to toho se vešla celá tragédie války, pomsty a odpuštění, soucitu, lidskosti a podlosti. S minimem prostředků maximum účinku. Škoda, že Kachyňa později nemohl točit, co chtěl.

  • 80%
    1
    0
    31. 12. 2018
    Aquaman (2018)

    Podmořský svět je vychytávkou sám o sobě a vítaným doplňkem příběhu, rozvíjejícího se klasickým příběhem vyvoleného krále, který by nejraději dělal cokoliv jiného než kralovat. Cením si dialogů, které jsou ve správných místech odlehčené a kompenzované vhodně časovaným patosem. Vše zabaleného do romantického hávu proleženého slušnou akcí a podbarvené solidní hudbou.

  • 75%
    0
    0
    29. 12. 2018
    Dogman (2018)

    Marcello žije ve čtvrti, která je podobně zoufalá jako on sám. Tintítko, jehož existenci nikdo nebere vážně a hodí se jen neurvalému Simoncinovi, který ho zneužívá ke shánění drog. Marcello touží po přátelství s každým a skrytě doufá, že vycházet dobře se Simoncinem mu zajistí alespoň nepatrný respekt. Jenže Simoncino je neurvalé hovado, kterého se všichni kolem nejraději zbavili, a to definitivně. Marcello nedokáže říct ne, ono teda Simoncinovi se blbě odporuje, když už si ho jednou pustil k tělu. Jenže každé Marcellinovo ano, je dalším špatným krokem v jeho životě. Až do závěrečné katarze. Celkem dobře rozehrané, jen ten závěr si musí přebrat každý po svém.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj

OMůj oblíbený uživatel

0 ×
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: