marie-kolarova
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 dalsi posledni
  • 75%
    2
    0
    17. 1. 2019
    Kursk (2018)

    Katastrofický film, který skončí, jak mu velí historická skutečnost. Slušné filmařské dílo se soustředěním na akci a povinně dojemným rodinným zázemím. Velmi dobře charakterizuje systém, kde život vojáka nemá žádnou cenu. Jsou to vojáci, tak musí být připraveni zemřít. A je holt jedno, že by mohli být zachráněni druhou stranou. Ruské šrotiště totiž není schopné účinné záchranné akce a všechny pokusy jsou marnost nad marnost. Ústřední problém vystihuje jeden z úvodních dialogů: „Naše loďstvo je dobře připraveno na boj s nepřítelem.“ – „A teď ještě zbývá zjistit, kdo je náš nepřítel.“

  • 75%
    1
    0
    13. 1. 2019

    Jj i takhle můžete dopadnout, přemýšlejte proto o tom, co pro vás znamená láska, tak nějak vybízí kněz snoubence. Náčrt rizikových pastí manželství trpí šablonovitostí, jak z učebnice manželská krize snadno a rychle. Nejlepší je okamžik, kdy se kněz obrací na přítomné přátele, aby se připojili k jejich slibu. Najednou se ukáže, že vlastně je jim tak nějak v podstatě jedno, jak manželství dopadne, tady jde přece o dnešek, hostina a zábava, a pak se uvidí. Kněz je logicky vyzve, ať nechají novomanželé jen spolu, a chvíle prožité před kostelem patří k tomu nejlepšímu.

  • 50%
    0
    0
    13. 1. 2019

    První půlka dobrá, fajn šáhlá rodinka, pak se se to začalo rozjíždět ve smyslu vypustil jsem a nevím, jak to zastavit, a konec škoda mluvit. Bez pointy, cáklý závěr. Režisér neví, co by radši, zda horor sám o sobě, aniž by měl ambici sdělit jakékoliv poselství, anebo něco vyprávět o rodinných problémech. Hodnotila bych to daleko víc, kdyby to vcelku dávalo nějaký smysl.

  • 50%
    2
    0
    9. 1. 2019

    Trochu moc postav na jeden film, který má být dramatem. Kdyby režisérka zvolila víc nadsázky a nadhledu, mohla to být hořká komedie. Diváci za mnou se sice smáli, ale u scén, které nebyly myšleny jako humorné. Psychologické vykreslení jednotlivých postav je rozkolísané, jednou z nejlépe vystřihnutých je expartner – psychopat (Jaroslav Plesl), zvláště s jeho hláškou vůči drahé choti: „Chtěl jsem naši rodinu chránit dokonce i proti tobě.“ Tomáš Hanák je lehce zkarikovaným slabochem, Vanda Hybnerová hraje jednu z nejméně věrohodných postav, chvíli lesba, což vzápětí popře a nedokáže být bez Hanáka, kterému 16 let nemohla přijít na jméno. Ostatně mezer je tam víc, a zřejmě občas příliš drastický střih ubírá filmu v některých pasážích na srozumitelnosti, přičemž ovšem zbytečně dost prostoru věnuje psychedelickému squatu. Smířlivě pojatý závěr by slušel právě víc té posmutnělé komedii než dramatu, kterým se Cena za štěstí za každou cenu snaží být.

  • 100%
    0
    0
    9. 1. 2019

    Nádherný film, pro mě nikoliv o pomstě, ale o osudovosti. Každého z nich dohání jeho vlastní minulost. Úsporné dialogy vystihující všechno podstatné. Tohle mají studovat všichni, kdo si myslí, že bez dlouhých řečí to nejde. A k tomu ten tón harmoniky a nádherná Morriconeho hudba, která vyjadřuje všechny emoce.

  • 95%
    0
    0
    4. 1. 2019

    Jeden z našich nejlepších filmů. V jednoduchosti je krása. Janžurová sedí na povoze a jede lesem. A to toho se vešla celá tragédie války, pomsty a odpuštění, soucitu, lidskosti a podlosti. S minimem prostředků maximum účinku. Škoda, že Kachyňa později nemohl točit, co chtěl.

  • 80%
    1
    0
    31. 12. 2018
    Aquaman (2018)

    Podmořský svět je vychytávkou sám o sobě a vítaným doplňkem příběhu, rozvíjejícího se klasickým příběhem vyvoleného krále, který by nejraději dělal cokoliv jiného než kralovat. Cením si dialogů, které jsou ve správných místech odlehčené a kompenzované vhodně časovaným patosem. Vše zabaleného do romantického hávu proleženého slušnou akcí a podbarvené solidní hudbou.

  • 75%
    0
    0
    29. 12. 2018
    Dogman (2018)

    Marcello žije ve čtvrti, která je podobně zoufalá jako on sám. Tintítko, jehož existenci nikdo nebere vážně a hodí se jen neurvalému Simoncinovi, který ho zneužívá ke shánění drog. Marcello touží po přátelství s každým a skrytě doufá, že vycházet dobře se Simoncinem mu zajistí alespoň nepatrný respekt. Jenže Simoncino je neurvalé hovado, kterého se všichni kolem nejraději zbavili, a to definitivně. Marcello nedokáže říct ne, ono teda Simoncinovi se blbě odporuje, když už si ho jednou pustil k tělu. Jenže každé Marcellinovo ano, je dalším špatným krokem v jeho životě. Až do závěrečné katarze. Celkem dobře rozehrané, jen ten závěr si musí přebrat každý po svém.

  • 60%
    0
    0
    26. 12. 2018

    Smíchej pár ingrediencí a máš pohádku. Snaha o příběh se počítá, ale postavy nemají charisma a navíc se scénárista neobtěžoval s logikou.

  • 100%
    0
    0
    15. 12. 2018
    Hon (2012)

    Stačí jedna věta. A všechno se rozjede, jen jedna verze může být pravdivá. Ano, riziko zneužívání nelze podceňovat a děti nelžou (většinou). Lucas se neumí bránit, nevysvětluje možné důvody Klárčina obvinění. Mlčenlivý a čekající na to, že mu ostatní uvěří, protože ho znají odjakživa. Ne, chovají se, jak bývá v maloměstě zvykem, máš cejch a my si můžeme kopnout. Klára trpí nedostatkem pozornosti rodič a upne se na Lucase, který se chová přesně podle příručky, jak nakládat s malými dětmi. Fatal error, podcenil její bolest z odmítnutí. Pak už klasické schéma, jak někoho vyobcovat z komunity. To idylické přijetí po roce mně úplně nesedělo, zato závěr vrátí vše do reality.

  • 80%
    0
    0
    15. 12. 2018

    Něžná romantika, která neurazí, ani nijak zvlášť nenudí. O něco hezčí by byla v jedné dějové linii a malinko kratší. Žádné drama, jen přímočará citovka o lásce, která nemá za úkol řešit nic jiného, než že ti dva k sobě osudově patří. I to se někdy stává. Že jsme si to sami neužili, neznamená, že takoví lidé neexistují. Potěšení z filmu, který nekomplikuje svět.

  • 80%
    0
    0
    15. 12. 2018
    Django (1966)

    Začátek nemá chybu, dokonale stylová ponurá atmosféra, bláto, mlha a chlapík, co za sebou táhne rakev skrývající trochu jiný obsah, než je obvyklé. Pravda tento chlapík by rakváře uživil. Klasický mstitel s absencí romantických spádů. O co méně realistické o to víc stylové. Sympatické, že nenudí a má spád. Akorát ta bahenní rvačka byla slabší. Chápu, že se moc líbilo Tarantinovi. Akorát se mohl trochu inspirovat i délkou původního Djanga.

  • 85%
    0
    0
    15. 12. 2018

    Inteligentní záležitost o hledání Boha. Chce to vidět celé, protože Sorrentino pointuje zhruba od osmého dílu, přičemž tomu nelze rozumět bez toho předchozí, i když možná deset dílů je dost, ale každý má svoji poezii. Sorrentino výborně těží z motivu sirotka a jeho vykořeněnosti, což je důvodem, proč Lenny nasadí velmi konzervativní linii, jako zoufalou snahu zachytit se kořenů. Cit, kterého se mu nedostalo, odmítá nabídnout jiným. Uvnitř se však žere a hledá. Vystupuje velmi sebejistě a urputně nechce být na nikom závislý, přitom ale vztahy tolik potřebuje a moc dobře to ví. Nejvíc ho asi vystihuje věta: „Šíříš žal, kterému ani nerozumíš. A to je nejhorší, co člověk může udělat.“ U toho ale nezůstane, protože si uvědomí, že on sám touží po něčem jiném. A proto desátý díl.

  • 60%
    3
    0
    8. 12. 2018

    Jednoznačně nejvýraznější postavou je bývalý krejčí a nynější hledač pokladů jako záporák, o kterém je možné přemýšlet. Škoda, že zůstal odbytý ten borec, co práskl vlastní manželku a přivedl ji na šibenici. Není to úplně špatné, nepitvoří se, snaží se o nějaký příběh, ale scénář je slabý. Obehraná zápletka nevadí, to k pohádkám patří, ale spíš jsou hodně odbyté momenty, které mohly být silnější. Hlavně zpočátku fajn, pak je to proložené chaotickou akcí, kdy jedno dítko v kině vykřiklo. „Ať už to skončí!“ Teda ukázalo se, že se mu hodně chtělo na záchod. Ke konci hodí zákrutu k sympatické filozofické debatě, a je jen škoda, že těchto dialogů nebylo víc.

  • 80%
    1
    0
    23. 11. 2018

    Perfektní relax, který nenudí. Autoboti jsou neodolatelní. Výborné po technické stránce a také hlášky, které nemají chybu. To neplatí o místech, kdy autoboti deklarují, jak milují lidi a co jsou schopni pro ně udělat. Patetické proklamace, které se tlučou s tou zábavnou částí. Tady to chtělo použít trochu jiné dialogy.

  • 65%
    1
    0
    23. 11. 2018

    Pokud si pořídíte psa, můžete mít starosti, zvláště pokud je pejsek větší velikosti. Všichni jsou úžasně roztomilí a svoje problémy řeší vždy pozitivním způsobem, protože jsou takoví kultivovaní. Žádná postava není plnokrevná. Chybí tu cokoliv, co by stálo za zapamatování. A závěrečné poselství, s tím pejskem byl pěkný život.

  • 70%
    3
    0
    23. 11. 2018
    Chvilky (2018)

    Film odpovídá na otázku, proč si mladé hezké holky nenajdou rovnocenného partnera, ale pověsí se na týpky, který je využívá. Anežka nemá ve své rodině nikoho, kdo by se zajímal o to, co cítí, co prožívá, a všichni jsou rádi, že na ni můžou naložit své problémy. Ona hrdě hraje roli, já to všechno v pohodě zvládnu, nic mně není a když ji nikdo nevidí, brečí jak želva. Úžasná, maximálně věrohodná Jenovéfa Boková. Jen škoda, že nic nevypovídá o cestě ven z tohoto začarovaného kruhu. Jinak psychologicky dobře zvládnutá studie jedné deprese.

  • 90%
    3
    0
    13. 11. 2018

    Očekávala jsem špičkový hudební film a takový jsem viděla. Film o Freddieho osobního dramatu by byl jiný formát, daleko míň hudby a o to víc nočních můr. Když byl na pódiu, tak žil, mimo pódium zápasil, se sebou, svým talentem, slávou a s pochybnostmi. Je to silně atmosférické a závěrečný koncert mě naprosto přibil do sedačky.

  • 90%
    0
    0
    8. 11. 2018
    Milost (2018)

    Jedna dlouhá cesta s rakví, která měla vrátit Hance a Jakubovi pocit důstojnosti. Nový režim je připravil o syna hnusně zákeřným způsobem. Kromě vlastního traumatu ze smrti se manželé musí vyrovnávat s pocitem viny, což je těžkou zkouškou jejich vztahu. Jejich cesta dokumentuje iritující poválečnou atmosféru v Polsku, kde ještě pořád můžete narazit na staré nepřátele, přičemž mezitím se na scéně objevili už i ti noví. Kolski vypráví příběh inspirovaný zážitky jeho prarodičů a orámuje jej vlastními vstupy coby sedmnáctiletého vnuka. Toto dovyprávění ale ruší působivost jinak málomluvného silného příběhu, podobně jak mně úplně neseděl rozmělněný závěr. Škoda, film mohl vyznít ještě silněji. I tak velmi rozhodně stojí za to.

  • 90%
    0
    0
    4. 11. 2018
    Hostiles (2017)

    „Jen jsem dělal svoji práci.“ hájí se kapitán v rozhovoru s bývalým příslušníkem jeho jednotky, jemuž se dělání této práce, tedy vraždění indiánských žen a dětí tak zažere pod kůži, že přestal vnímat, kdy už není v práci. Kapitán se pořád drží profesionální pravidel, která ho udržují ve funkčním stavu, byť doba se posunula a Amerika si začíná uvědomovat, že masakry Indiánů se í vymykly z ruky. Indiáni, konkrétně Komančové, také nejsou žádní andílci, což dost divák naservírováno hned v úvodu filmu. Ostatně, každý s kým s během pouti kapitán a indiánský náčelník setkají, sleduje nějaké nekalé záměry. Scott Cooper vypráví prostřednictvím krajních zážitků, kdy jednotliví členové skupiny odhalují své běsy, přičemž je současně drží na nohách dodržování jistých pravidel, které absentuje u těch, co žijí bez pravidel. Ti si zaslouží smrt nekompromisně. Kapitán se během té strastiplné pouti se bolestně prokope k poznání, že Indiáni zase nejsou takoví zmetci. Toto poznání zvláště ostře zvýrazní jedna ze závěrečných scén. Bolestná road movie s optimistickým závěrem.

  • 75%
    2
    0
    26. 10. 2018

    Neobvyklá a hodně zajímavá hudba, působivý vizuál, absence zbytečných řečí, pár intenzívně působících záběrů, to vše vytáhne film nad obvyklý průměr. Škoda té roztěkanosti. Ťuk před válkou, ťuk válka a pak dramatické období nástupu komunismus. Scénář se příliš rozptyluje a neudrží se jedné linie, jakoby tvůrcům bylo líto něco důležitého vynechat. Jenže namísto osudové lásky je to spíš rychlá zamilovanost, v centru dění je sportovní příběh, a vztahy v partě hráčů, byť i pro ně není dostatek prostoru. Celek působivý elegantně, ale po odchodu z kina se mnou žádné hlubší emoce necloumaly.

  • 65%
    2
    0
    24. 10. 2018

    Rozjezd s velkými ambicemi, kterému v závěru dojde dech. Vcelku vtipné dialogy, byť až trochu moc ukecané s tendencí k lehké plytkosti. Příjemně rozehraný vztah mezi dvěma mladými ženami, který si dovedně udržuje nadsázku. Závěr už není zcela dotažený, resp. se lehce nekoordinovaně změní v komedii s černými prvky. Klasifikaci mysteriózní mohl udělit jen ten, kdo nezná význam toho slova. Anna Kendrick a Blake Lively hrají perfektně, Hendryk Golding působí dost koženě.

  • 60%
    4
    0
    18. 10. 2018

    Martin Huba a Jan Budař jsou výborní, oldschoolový vizuál ladí s celkovým pojetím filmu. Jinak se tam neděje vůbec nic, kromě jejich vzájemného dialogu, tedy spíš Masarykovy dominance a Čapkova uctivého naslouchání. Čapek je až moc submisivní, čímž pádem nejprve mdle reaguje na Masarykův zákaz vydat knihu, aby ho pak tak nějak neslaně nemastně přiměl změnit názor. Masaryk se naštěstí dobře poslouchá a má jiskru, chybí tomu ale emoční napětí.

  • 80%
    2
    0
    12. 10. 2018

    Civilně natočený příběh Neila Armstronga zahrnující období od roku 1962 do roku 1969. Ukazuje některé tragické momenty, které drnkaly na nervy jeho manželce, ale rozhodně neodradily Neila od jeho odhodlání podívat se osobně na těleso, na které po večerech toužebně hleděl. Film slušně vyvažuje mezi Neilovými profesními zážitky a jeho osobním životem. Armstrongova manželka ví, koho si vzala, a proto nepropadá hysterii. Smrt jejich souseda, jinak Armstrongova kolegy, který zemřel při testu v kabině Apolla 1 kvůli zkratu na elektroinstalaci, působila mimořádně depresívně. Armstrongova žena dobře věděla, že nemá smysl, aby mu rozmlouvala let, ale donutila ho rozloučit se s dětmi, protože pravděpodobnost návratu považovala za nulovou. To, co nám teď připadá, jako delší výlet, bylo tehdy dobrodružství srovnatelné s výpravou Kryštofa Kolumba. Neil není jen stroj, v těch emocionálně nejvypjatějších momentech si vybaví svoji malou dceru, která zemřela na mozkový nádor.

  • 65%
    2
    0
    7. 10. 2018
    Toman (2018)

    Zajímavé jako hraný dokument. Není komu fandit a ani nikoho speciálně nenávidět. Přehlídka soudruhů, z nichž někteří mají před sebou posledních pár let života, ačkoliv si právě myslí, jejich pozice je neotřesitelná. Jak pravil Slánský „Teď nás čeká velká budoucnost.“ Soudruhů je mnoho a splývají do jednoho typu záporného kariéristy. Pro hlubší zážitek by musel být jejich počet výrazně snížen a přiblížena jejich lidská motivace. Např. Slánský a Clementis se od sebe dost odlišovali, a i další, byli mezi nimi skuteční zmetci, ale i zbabělci anebo troubové. Ženské postavy spíš jen ilustrují děj a nejsou dotažené, Pesla projevuje záchvěv lidskosti, když pátrá po své rodině, jinak je studená a ne příliš věrohodná. Náznaky Tomanova citu k asistence nefungují, můžeme jen domýšlet, zda ji potřeboval víc než na sex. Film je historicky přesný, ale neumožní proniknout aktérům pod kůži.

  • 80%
    1
    0
    2. 10. 2018
    Domestik (2018)

    Aranofskyho tam vidím dost zřetelně, což ale nepovažuji za chybu. Poměrně intenzívní rozklad, a to jak vztahový tak fyzický. Čím dál víc se uzavírají do svých bublin a pracují na zhuntování svého těla. Roman až do úplného sebezničení hodlá uspět v cyklistice, přičemž Šarlota ho pohrdavě zdrtí totální skepsí ohledně jeho závodnické budoucnosti. Pro ni je především dárce semene. Na začátku mezi nimi byly ještě jisté záchvěvy partnerské vzájemnosti, ale tu zničili sledováním výhradně vlastních cílů. Na závěr jsem čekala tvrdší katarzi, což se v jednom momentu nabízí, ale Sedlák se krotí a nejde nadoraz. Super hudba a kamera, jen škoda některých předlouhých zbytečně opakovaných záběrů. Nejvíc působivé není to, co vidíme sto padesát sedmkrát.

  • 75%
    1
    0
    1. 9. 2018
    Upgrade (2018)

    Svižně natočený film na téma, když se ti umělá inteligence vymkne z ruky a chce si žít svůj život. Moc filozofie za tím není, důležité je zlikvidovat hlavního záporáka. Lapsusy jsou jen mezi tím, kdy si AI neví rady, a pak z ničeho nic odstaví Greye. Ale tímto směrem tvůrci svoje ambice nenapínaly. Vcelku příjemná oddychovka pro ty, kteří nepohrdnou brutálními scénami. Závěr si koleduje o pokračování, anebo se jen snaží vzkázat divákovi, že ho má na háku.

  • 75%
    5
    0
    23. 8. 2018
    Jan Palach (2018)

    Neurazí ani nerve za srdce. Kultivovaně natočené s vypiplaným vizuálem. Takto nějak si představujeme Jana Palacha a takhle nějak se to stalo. Palach musel být mimořádnější osobnost, a mně tam chybí scéna, kterou by Sedláček pustil diváka víc do jeho duše. Z materiálů historiků vyplývá, že byl pravdomluvný, upřímný, se schopností pomáhat. Situace po okupaci ho zřejmě musela vnitřně neskutečně užírat. Místo toho detailně sledujeme nákup benzínu. Každopádně ale sledování filmu není ztracený čas.

  • 75%
    0
    0
    22. 8. 2018

    Obrazově krásná podívána. Vzhledem k tomu, že se Tate Taylor soustředil výhradně na vztahy madam a služebných, mohl se omezit v celkové délce. Všechno ostatní je méně než kulisou. Rasová segregace nebyla produktem pár stepfordských paniček. Na skutečné drama je příliš malebné a jen lehce se dotýkající hloubky toho průšvihu, že řada obyvatel jedné z nejvyspělejších zemí světa se ještě v 60. letech minulého století oficiálně vážně domnívala, že jen někteří lidé jsou si rovni (teda někteří si to myslí dodnes, ale nahlas se to už nesmí).

  • 85%
    0
    0
    22. 8. 2018

    Hillcoat má cit pro atmosféru. Stačí mu několik postav, aby do nich vtělil všechno, co k žánru patří. Ikonický Tom Hardy sympatickým způsobem nesmrtelný a proti němu dokonale záporný Guy Pearce, kterému by člověk s gustem šlápl do ksichtu, jakmile ho uvidí. Zlí chlapci z Chicaga, tajemná kráska, u které je naprosto jasné, čím se živila a nejmladší bratříček, který se shlédl ve velkém světě a myslí si, že má navíc než jeho starší bratr, čímž pádem vše podělá. Závěrečný vzkaz, že nebýt prohibice, by všichni bratři byli zaručeně poctiví občané

1 2 3 4 5 6 7 8 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: