marie-kolarova
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 90%
    0
    0
    7. 11. 2019

    Film o síle rodinné soudržnosti, která je torpédována existenčními problémy. Plácají se v dluzích, na krku nadaného puberťáka, kterého trápí, jak rodiče zápasí o to, aby uživili děti. Otec zabejčeně žije vizí vlastního domu, což má jisté opodstatnění, jako budoucí jistota. Děti ale potřebují, aby s nimi rodiče trávili taky nějaký čas. Dělat 14 hodin denně šest dní v týdnu pod největším psem, jaký existuje, stojí dost sil. Pak ujedou nervy, ale oni pořád zápasí o svoje vztahy, které si současně ničí. Psychicky a fyzicky náročná práce, ona jako ošetřovatelka starých lidí, on jak řidič zásilkové dodávky s minutami za krkem, a k tomu být super rodiče dospívajících dětí, trochu moc na dva úplně obyčejné lidi, kteří by si chtěli jen malinko polepšit.

  • 80%
    1
    0
    12. 10. 2019

    Slušně budované drama jedné slovenské rodiny, která toho příliš nenamluví. I s těmi málo slovy oba manželé tak nějak cítí, že mladá náckovská parta není nejlepší volba pro jejich kluky. Kluci jsou ale pod tlakem, buď parta, anebo vyloučení na okraj. Perou se v nich rodinné tradice, způsob venkovského života a současně identifikace toho, co by mohlo vést k průšvihu. Na rozdíl od svého otce nepovažuje Milan období slovenského státu za nejlepší dějinnou kapitolu Slovenská. Snaží se i kluky vést k tomu, aby si nenechali vypláchnout mozek místními bojůvkami. Milan přitom není měkkota a miluje své zbraně, přesto mu z nich nevyšiluje.

  • 80%
    3
    0
    3. 10. 2019
    Joker (2019)

    Joaquin Phoenix předvedl úchvatný výkon, je jedním z nejlepších herců. Pád do šílenství je však standardním solidně zpracovaným příběhem o tom, jak se asi upadá do šílenství a vyprávěný stylem srozumitelným většinové publiku. Vizuál je krásně temný, jak být má, matka je přiměřeně mimo, akorát na to, aby jí to věřil právě jen Joker. Bavilo mě dobře zpracované prolínání reality a fantazie. Není to však film, který by vyvolal deprese, ale takové standard o jednom borci, kterému definitivně hráblo. Do skutečné hloubky šílenství se nikdy neponoříte.

  • 65%
    2
    0
    30. 9. 2019

    Nenech si s..t na hlavu! Odkaz, který Vandamovi zanechal jeho otec a který mu způsobuje opakované problémy. Ono je to sice hezké, když se člověk řídí tímto heslem, ale musí umět vyhodnotit hranice, kde končí jeho práva. Vandamovi se to úplně nedaří a byť má příjemné měkkosrdcaté momenty, celkově si svůj život poťapává. Byť se snaží o uctivý vztah k ženám, v krizových momentech vybublají jeho násilnické sklony. Film i přes velmi rozumnou stopáž neudrží počáteční nasazení a nevyvaruje se hluchých míst.

  • 65%
    1
    0
    16. 9. 2019

    Nádherná černobílá kamera je jednoznačně nejlepší, kvůli čemu se eventuálně vypravit do kina. Druhým důvodem je možnost podívat se na film, který se odlišuje od standardních komedií s recyklovaným námětem, jak to mají ženské těžký s chlapama. Jinak je to povídkový film o strádání malého kluka, do které si každý kopne, jelikož kluk vypadá trochu jinak (odtud nabarvené ptáče). Pro znalce předlohy je film cca první dvě hodiny dost nudný, jelikož Marhoul dost věrně přepisuje. Jen posunuje důrazy. Kosinski řešil své sexuální obsese, pro Marhoula je důležitý postupná vnitřní proměna. Závěr příjemně umravňuje vyznění filmu. Na rozdíl od knihy je víc uvěřitelný ohledně reálií, přesto rovněž podsouvá stylizaci, že každá mladá bosorka se věnuje sexu a stará magii. Jiné ženy než bosorky se nevyskytují. Ohlašované násilí je jen magnet pro přilákání pozornosti. Film není nijak zvlášť drsný a už vůbec nerve za srdce.

  • 80%
    0
    0
    2. 9. 2019
    Fabrika (2018)

    Zpočátku jen vzpoura proti zavření továrny s cílem dělníků vymoci si, oč byli ukradeni. Posléze přeroste do obecných otázek o spravedlnosti a pravdě, životě, svobodě a ochotě podřídit se, protože je třeba život rodinu. Drsně pojaté s perfektně nasnímaným prostředím fabriky. Hlavní hrdina uvěřil systému a systém ho nechal padnout na hubu. A on pořád hledá spravedlnost. Dobře zvládnuté propojení akční a sociální roviny. Jen jsem byla skeptická k nápadem pozvat si televizní štáb a sdělit pravdu veřejnosti. V Rusku zrovna toto nefunguje. Dialog na téma, za jakou cenu žít a co si nechat líbit, je vedený přiměřeně. Konec není nijak úderný, ovšem s tím, jak to bylo rozehrané, by jakýkoliv jiný rušil ještě víc.

  • 75%
    0
    0
    1. 9. 2019
    Rocketman (2019)

    Stylové prolínání snu, fantazie a reality. Elton strádal osamělostí. Utěšoval se chlastem, drogami, nakupováním, v podstatě vším, na čem lze získat závislost. Jeho rodiče mu přílišnou vřelost neprojevovali, resp. cítil se u nich víc jako rušivý nežádoucí element. Elton se našel u piana a hrál a hrál. Měl kliku na setkání s pár lidmi, kteří mu pomohli dostat se před publikum a pak už začala velká jízda. Osobně se mně víc líbilo Bohemian Rhapsody, je takové soudržnější a o Mercurym vypovídá víc než Rocketman o Eltonovi. A to Rocketman ukazuje Eltona i při léčbě závislosti, ale právě ne úplně zdařilé propojování snového a realistického rozmělňuje psychologickou stránku a taky trochu nudí.

  • 75%
    3
    0
    25. 8. 2019

    Hollywood podle Tarantina. Vztah mezi ústřední dvojicí funguje dokonale a Tarantino dobře zvládá i psychologii obou postav. DiCaprio jako herec, který zrovna nedostává oslnivé nabídky, a proto se utěšuje alkoholem, a stále lehce nad věcí Pitt, který jako kaskadér žádným ústupem z hvězdné slávy netrpí. Sharon Tate je pak milým protipólem DiCapria, začínájící herečka, za kterou nabídky přichází, a ona je udivena sama sebou, že zvládá víc, než sama od sebe čekala. Strašně milá postava. Film jako celek před tu příšernou stopáž nijak zvlášť nenudí, protože drobné epizody tvoří pozitivní celek. Tarantino vzdává poctu klasickým hrdinům, kteří se to umějí vyřídit rychle a po našem, a z toho důvod je nějak vysazen cizorodým prvkům představovaným asijskými bojovými uměními. Samozřejmě ještě víc je nabroušen proti hippies. Většině recenzí uniká jeden detail. Charles Manson, k němuž film průběžně odkazuje, nebyl hippies. Byla to šéf sekty, která chtěla rozpoutat násilí. Tarantino však neřeší nuance fungování sekty, on je nabízí svoji verzi světa, jak si jej pamatuje a jak jej miloval.

  • 75%
    1
    0
    22. 8. 2019

    Černohumorná vyvražďovačka přičemž mně vůbec nevadilo, že některé ze smrtí jsou výsledkem čisté souhry okolností anebo diletantství útočníka. Jednotlivé postavy jsou solidně zahrané a mají vlastní charakter. Občas se tvůrci pokusili i jistý přesah co se týká soudržnosti rodiny versus vztah mezi ústřední dvojici. A zachovali solidní balanc mezi nadsázkou a jemně seriózními myšlenkami s podtextem lehkého opovržení zvrhlými zbohatlíky. Jo zaprodat duši není zase nakonec taková sranda.

  • 75%
    1
    0
    24. 7. 2019

    Solidně sestavený dokument, který plasticky přibližuje všechny peripetie Diegova fotbalového života, zvláště tedy jeho působení v Neapoli. Slušně vyvážený, solidní nestranný. Diego se užil obojího, byl vynášen do nebes a posílán do pekla. Přitom měl v sobě pořád kus kluka ze slumu, kterému svět přinesl vzestup a pád, lásku i nenávist, velebení i zatracení.

  • 65%
    0
    0
    4. 7. 2019

    Tvůrčí krize, návraty do dětství, smíření s dávnými láskami. Vzpomínky, současnost, tvorba a vyprahlost, poezie, pochybnosti, osamělost a život ve vztahu, sláva a bolest. Mozaika a prolínání několika časových rovin. Aktuálnější pro ročníky, které něco pamatují. Současně ale dost akademické, ničím nerušící a ničím nenaléhavé, nic, co by trhalo srdce.

  • 75%
    3
    0
    27. 6. 2019
    Yesterday (2019)

    Milá romantická komedie v nejlepším slova smyslu. Pohladí po duši svou sametovostí bez kontroverzních míst. Vtipné dialogy, byť od druhé poloviny trochu zvolní tempo. Závěr jak se sluší. Bez zbytečného patosu sděluje, proč není dobré žít ve lži a že se vyplatí otevřeně vyložit karty, přičemž tak činí způsobem, který zcela konvenuje zvolenému žánru.

  • 75%
    0
    0
    16. 6. 2019

    Nikomu to neříkej

    Tomasz Sekielski sesbíral dostatek materiálu, aby ukázal, jakým způsobem ovlivnilo zneužívání další život obětí. Mrazivě působí banalizování ze strany kněze, a hluboce poničené životy obětí. Zvlášť drsný je pak příběh muže, kterému jeho vlastní manželka opovržlivě řekla, a proč jsi za ním chodil znova? I když o tom prd věděla, namísto toho, aby si sehnala informace a projevila soucit, všechno hodila na hlavu svého manžela. Slušná absence empatie ze strany ženy. Některá svědectví se přece jen zbytečně opakují a působí rozvleklejším dojmem. Dokument je postaven didakticky.

  • 80%
    0
    0
    1. 6. 2019

    Hráli si s osudem lidí, aby posléze zjistili, že nejsou o nic moudřejší. Vcelku civilně pojaté a bratři se k svému osudu vyjadřují až překvapivě uměřeně, podobně jako je nechává docela klidným vztah k matce. Poněkud překvapivě jedna úctyhodná dáma prohlašuje za v zásadě prokázané, to co osud z jednoho bratra zásadně popírá.

  • 90%
    1
    0
    16. 5. 2019
    Free Solo (2018)

    Alex Honnold přesně ví, co chce dělat. Má rád život a dobře si uvědomuje, že sebemenší chybička by byla tou poslední. Slušný základ v tomto směru mu obstarala jeho matka, pro kterou nebyl nikdy dost dobrý. I když v tom filmu vypadá docela sympaticky, byla to holt maximalistka. A tátu už zemřel, což Alexe hodně mrzí. Rodiče spolu ale nijak zvlášť nevycházeli a posléze se rozvedli. Což je jeden z důvodů, proč Alex přilnul celou bytostí k lezení. Kromě sportovního výkonu, z kterého se zatočí hlava i z pohodlí měkké sedačky, film dává solidní vhled do Alexova nitra. Jeho pokora, touha překročit hranici, mít jistotu v nejistotě. Alex není magor. Hledá svoje maximum a chce přežít.

  • 80%
    1
    0
    2. 5. 2019
    Modlitba (2018)

    Mimořádně čistý film o síle modlitby, ať už je na tom člověk v danou chvíli s vírou všelijak. Přesvědčivý výkon Anthony Bajona je skvělým hnacím motorem děje. Uvěřitelné, civilní, pravdivé, včetně téměř zázraku v horách. Jen to rozhodnutí stát se knězem bylo pro mě trochu hr, ale budiž, mohlo by být. Zadařilo se zvládnout proměnu tvrdošíjného rebela v člověka víry, aniž by to tahalo za vlasy, což je dost umění.

  • 80%
    0
    0
    26. 4. 2019

    Ta rodina fungovala docela rozumně. Otec měl sice vyhraněnou představu o synově budoucnosti a dokázal ostře zkritizovat jeho nekvalitní práci, ale nevybočoval z mezí přísného táty. Nebyl to magor a syn taky konflikty nehrotil. Vražda dítěte je drsná pecka i pro funkční rodinu, a zvláště když se objeví jedna epizodní událost. Kromě solidně fungující psychologie rodinných vztahů nabízí film i svíravou obžalobu formalizovaného soudního systému.

  • 70%
    1
    0
    15. 4. 2019

    Poetický hravý film, směs reality a snové fantazie, přičemž ale tento koktejl nefunguje ve vzájemném celku. Výkony kluků jsou perfektní, scénář za nimi trochu pokulhává. Střet dospívajících kluků, kteří touží po svobodě a zkouší dělat první ramena s dospěláky a jejich snahou dostat je zpátky na kolena. Márovi bych věřila směs něhy a frajerství, méně věrohodná je policistka. Celkově je film mírně nadprůměrný v našich poměrech, ale chybí mu vášeň pro zaujetí příběhem. Ta snová a reálná část nemá jasný záměr a shazuje pak celkovou uvěřitelnost, některé symboly jsou až příliš zahleděné do sebe. Kamera je super, ale občas působí záběry samoúčelně.

  • 100%
    0
    0
    11. 4. 2019

    Neuvěřitelný alibismus a ignorace ze strany mocností a stejně neuvěřitelné nasazení generála Romea Dellaireho. Ty tři měsíce ustál s posledními psychickými silami, následky pak trpěl neskutečně. Věcný faktografický popis ostře kontrastuje s reálnou hrůzou masakru nemajícího obdoby. A jako krutý výsměch pokusy obvinit Dellaireho, že nezachránil víc životů.

  • 85%
    2
    0
    30. 3. 2019

    Jednoduchý a přitom velmi působivý survival postavený na charismatu Madse Mikkelsena. Odvaha, houževnatost a lidskost bez patosu. Mikkelsen je natolik silný a odhodlaný, že balancuje na hranici uvěřitelnosti, aniž by ji někdy zásadně porušil. Rezonuje v něm klasická krása a čistota srovnatelná s bělostí sněhu, po kterém se svým nákladem trmácí.

  • 75%
    0
    0
    29. 3. 2019
    Sklizeň (2018)

    Naléhavost, pocit ohrožení, uzavřená komunita, svět uvnitř a venku ve městě, andělská nevinnost a špinavá realita, touha po lásce a nesmlouvavá tvrdost, přizpůsobení se a touha po svobodě. Režisér promyšleně ztvárňuje tyto kontrapozice za umného využití protisvětla, kterým ozařuje jednotlivé scéna. Poetické a drsné zároveň.

  • 75%
    1
    0
    23. 3. 2019
    Pašerák (2018)

    Eastwood vzkazuje, jak je důležité napravit vztahy s nejbližšími, a že nikdy není pozdě, a pořád je šance, i když se toho předtím hodně podělalo. Pašerák funguje daleko víc v rovině rodinného smíření než jako thriller. Dobrodružství si divák také trochu užije, ale vlastně je to vedlejší plán. Eastwood tentokrát v akčnosti hodně polevil, a navíc tuto linii zbytečně protahuje. Film stojí za vidění kvůli bilancování starého pána, který ledacos v rodině nezvládl a teď toho lituje. Toho pašování mohlo být méně, jelikož je předvídatelné a schématické.

  • 80%
    0
    0
    17. 3. 2019

    Svižně natočený dokument. Až mrazivě potvrzuje, že Zimbardo měl pravdu. Ty ucha na sebe nechají řvát, ponižovat se a jeden si dokonce kope hrob. Jen proto, že uvěřili, že patří do klubu výjimečných. Borci, kteří chtějí bránit, co asi? Stát ne, jak z nich nakonec vypadne. Kdyby chtěli skutečně sloužit vlasti, zapojili by se do oficiálních struktur. Bránit národ v jejich pojetí není nic jiného, než přilnout k vůdci, který touží po rozvrácení demokratické struktury a nastolení diktatury. Současně je vidět, jak složité je rozlišit mezi nevinným klukovským blbnutím typu airsoftových hrátek a vytvořením paramilitární jednotky.

  • 90%
    0
    0
    2. 3. 2019
    Most! (2018)

    Perfektní hlášky, vypointované, s přehledem zvládnutý přechod do míst, kde sranda přestává, přitom černý humor pořád včas odlehčuje scénu. Nikdy to není doják. Hlavní hrdinové zůstávají sví se svými průšvihy. Skvěle fungující psychologie postav, nic není černobílé, každý má své limity. Hodně věrohodné.

  • 85%
    2
    0
    2. 3. 2019

    Hodně vtipných dialogů, konflikty nejdou na dřeň, naopak jsou pojaty sametově. Moc dramatu jsem tam nenacházela, spíš tu kultivovanou komedii. Samozřejmě občas něco zabolí, v jádru se totiž film opírá o reálně žijící osoby a dobové reálie (černoši nesměli u bílých na záchod, a obdobné „vychytávky“). Pokud je někde naznačena bída, nerve to srdce, spíš si člověk musí znovu přeříkat, že být tehdy černý, to byl dost průšvih. A to byl rok 1962. Kultivovaný, neprovokující film s připomenutím, že rasismus nebyl dobrý nápad. Jediným nedostatkem je malinko nadsazená délka.

  • 80%
    0
    0
    24. 2. 2019
    Klér (2018)

    Koncentrát toho, co všechno je v polské katolické církvi špatně. Nevnímám film jako nenávistný vůči církvi, ale jako osobní tragédii lidí, kteří původně chtěli žít podle víry, ale nějak se jim to vymklo z rukou. Kvůli zraněním z minulosti, kvůli nezvládnutým vztahů, kvůli korupci moci. Museli omlouvat své činy a stali se chladnými a netečnými vůči utrpení jiných. Anebo brečeli v koutě a oficiálně respektovali zákon omerty. Drsně vypointovaný závěr.

  • 75%
    3
    0
    20. 2. 2019

    Liam Neeson účtuje s mafiány, kteří mu zabili syna. Nebožtíky postupně odkládá do blízké řeky s vysokým vodopádem, takže chlapcům chvíli trvá, než si všimnou že parťáci se někam vypařili. Po prvních třech mrtvolkách chlapci začnou podezřívat konkurenční indiánský gang a usnadní tak Neesonovi zabijáckou práci. Zpočátku ryze pochmurné, postupně naštěstí přibývá černohumorných hlášek a absurdních situací, přičemž nikdy nechybí lidský prvek. Což funguje velmi fajn, jelikož se mísí nekorektnost s člověčenstvím v solidně fungující kombinaci.

  • 80%
    3
    0
    7. 2. 2019
    Na střeše (2019)

    Klasicky rozehrané schéma polidštění starého mrzouta, od kterého utekla manželka se synem. Děda se opevnil nepropustnou zdí a divák sleduje, jak postupně se zeď nenápadně drolí. Přihrává tomu mladý Vietnamec, uprchlý nevolník z marihuanové pěstírny, který skoro neumí česky. Všechno se postupně poddá, jak u lehce černohumorné komedie očekáváme. Schéma je sice stokrát obehrané, rozhodně však považuji za velký přínos Jiří Mádla, že umí krásné lidské postavy. Mádl má prostě rád lidi. To bylo moc dobře vidět u jeho prvního filmu Pojedeme k moři, a zde opět nezklame. Jen Na střeše je méně patetické.

  • 75%
    1
    0
    31. 1. 2019

    Je vidět, že seveřané mají rádi lidi a kvůli té věčné zimě si vypěstovali specifický humor, který zvláštním způsobem koresponduje s půvabnou a současně drsnou krajinou. Symbióza svého druhu. Jemně bizarními prostředky vybízí k přemýšlení o přehnané ekologické aktivitě stejně jako úžasné rodinné soudržnosti. Je to chytré a originální, byť drobně vzdálené naší kultuře.

  • 75%
    2
    0
    24. 1. 2019
    Favoritka (2018)

    Na Lantimose umírněné, ale pořád ještě s bizarními prvky. Všechny tři dámy jsou výborné, pánové jen přihrávají. Královny mně bylo i malinko líto, je to sice panovačná nána, ale úplně hloupá není, a vlastně by chtěla někoho, kdo ji má doopravdy rád. Jenže to nejde, jelikož na to je příliš omezená a samolibá. Tož má osazenstvo, jaké je schopné zobchodovat podřízení se jejím vrtochům za cenu, že prosadí vlastní zájem. A vyhrává Abigail, která se musela propracovat z nižšího postavení a je důmyslnější oproti útočné manipulantce Sarah. Nejlépe se filmu rozumí jako nadčasové hračičce o dvou mrchách, které se intrikami snaží navzájem vyhodit ze sedla.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj

OMůj oblíbený uživatel

0 ×
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: