marie-kolarova
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 80%
    0
    0
    5. 12. 2021

    Záměrné vstupy, jak jsme to natáčeli (film o filmu) ve výsledku působí spíš rušivě. Jakoby se režisér obával, že bez nich by divák dokument nepochopil, jak byl zamýšlen. Nejvíce se ze všeho je to film o Jindřichu Poláčkovi, což nijak neruší, jako charisma je přitažlivé i pro lidi, kteří nejsou aktivní věřící. Můžeme se pak bavit, nakolik jsou jednotlivé řády v 21. století založeny na myšlenkách původních zakladatelů a nakolik o nich víme čistě díky zajímavým duchovním, kteří shodou okolností zakopli právě o ten konkrétní řád. Čímž nechci říct, že by ta původní idea úplně zanikla, jen se z toho zase tolik nedozvíme o dominikánech napříč staletími, ale o té, konkrétní fajn komunitě v Olomouci.

  • 85%
    0
    0
    3. 12. 2021

    Čistá něžná krása, uvěřitelně pojatý příběh Heleny okouzlené prostředím, které poskytuje jistotu výměnou za jisté omezení volnosti pohybu. Přes všechna úskalí to bylo o něco vlídnější prostředí než původní česká rodina, tedy spíš nerodina – otec neznámý, matka s pozorností upřenou přednostně na nového chlapa. Nazir přes výrazné limity poskytoval jistotu a bezpečí. Skvělý dědeček, relativně snesitelná tchýně. Famózní nalezenec, kterého Nazir přijal až s překvapivě otevřenou náručí. S jemným nadhledem vypráví o běžných těžkostech. Jen ta závěrečná scéna by po návratu Talibánu asi vypadala jinak.

  • 85%
    0
    0
    23. 11. 2021
    Volný pád (1993)

    Studie jednoho psychopata, kterého okolí považuje za obyčejného, ne moc schopného, šmudlu. Ne, pro mě to určitě není historka, o tom, jak v někom bouchnou saze potom, co mu jde den zadkem nahoru. Bývalá manželka ví, že je nebezpečný, ale těžko se jí o tom někoho přesvědčuje, protože pro okolí to vypadá, jako že je jen tak „normálně nasraný“ na celý svět. Poselství: Není to vztek nad nespravedlností světa, ale jak blbě se dá uvěřit tomu, že ten šmudla od sousedů má nebezpečnější potenciál, než by si kdokoliv troufl hádat.

  • 65%
    0
    0
    7. 11. 2021

    Znovu a znovu se potvrzuje známé úsloví, že méně znamená více. Film připomíná jak pejsek a kočička dělali dort. Úvodní sekvence před titulky je vymazlená akce ve stylu nejlepších bondovek. Pak to přeskočí k třeskutě známému motivu, hrdina na penzi se vrací do boje. Nic extra přesvědčivého, ale neruší. Následuje taková houpačka mezi akcí a melodramatem, přičemž úroveň je také na houpačce. Nevadí mně Bond ve variantě bilancování, ubývání sil, přemýšlení nad svým osudem, stejně jako klasika ve stylu čisté zábavy s neprůstřelným agentem. Tady je to smíchané dohromady, ale neladí to. Jako kdyby několik lidí natočilo sekvence, jak by se jim líbil Bond a pak se to celé sestřihalo dohromady. Také chemie mezi Jamesem a Madeleine ne vždy fungovala, co se týká emocí, nejlepší byla ta malá holčička. Odsekat tu obrovskou nálož zbytečností a ponechat víc prostoru agentce CIA (Ana de Armas) – ta byla super. Jinak záporák nemastný a neslaný, hrozba lidstvu sice strašná, ale že by se tvůrci namáhali se sofistikovanější propracovaností, se říct nedá.

  • 100%
    0
    0
    5. 11. 2021

    ěžká deprese s vynikající Tildou Swinton. Nepřehrává, i takovéto týpky běhají po světě. V té rodině se sešla vražedná kombinace schizoidní matky, ignorantského otce a psychopatického syna. Těžko se odhaduje jak velká a nenapravitelná je genová dispozice a kolik se podepsalo rodinné prostředí. To se to ostatním vykřikuje stvůro, když jejich děti vyrostly do normálních dospělých, ať už se rodiče snažili nebo ne. Srdcervoucí je kombinace Kevina s jeho andělskou sestřičkou. Čemu se dalo předejít a kde jsou lidské síly krátké? Kevin si se svojí povahou nevěděl radu s matkou, která ho svou pokorou a usilovnou snahou ustát každou jeho provokaci vždy přehrávala. Tolik ji chtěl dostat na kolena. A řekni mně jen jednu věc – proč?

  • 65%
    0
    0
    5. 11. 2021

    Řemeslo dobré, chybí síla příběhu. Kluk co vyrůstal v bavlnce a za celou válku skoro nic nepochopil. Film by byl výrazně přesvědčivější, pokud by hlavnímu hrdinovi bylo asi tak o polovinu méně, anebo by měl mentální handicap. Ale že by ve svém věku byl tak mimo. Možná ano, ale proč je pak film tak dlouhý. Christian Bale hraje skvěle kluka, kterému by člověk občas s gustem natáhl, aby se konečně probral.

  • 60%
    0
    0
    5. 11. 2021
    Eternals (2021)

    Na začátku jsem myslela, jak to všem doporučím, ale nejpozději za tři čtvrtě hodiny mě to přešlo. Mix hrdinů různého původu a orientace je úplně v pohodě, svět je pestrej, ale jinak je to celé naprosto neoriginální. Výlety do dějin lidstva by vůbec nemusely být, to jsou jedny z nejnudnějších pasáží. Vydejchala bych i absenci čistýho zaporáka, ale ty pasáže, které jsou nejlepší, nejsou zase tak super, aby se dalo zapomenout na všechny ty zbytečnosti. Postavy se trochu víc prokreslují v závěru, ale výsledný pocit je jako z naprosto sterilní zábavy. Hold lidstvu se všemi jeho slabostmi a neduhy a odmítnutí zkázy světa to je fajn, ale v tomto podání to srdce netrhá.

  • 90%
    0
    0
    25. 10. 2021
    Duna (2021)

    Úchvatný vizuál a propracované vedení postav. Neuspěchané představení soupeřících rodů a problémů spojených s ovládáním pouštní planety Arrakis nenudí, ale pomáhá vtáhnout do myšlení a postojů jednotlivých protagonistů. Propracovaný příběh potřebuje čas. Zklamáním může být pro diváka očekávajícího nálož akce. Ne že by nechyběla, ale není to boj za každou cenu a v každé minutě. Naopak, pokud boj, tak opět v kontextu silného vizuálu a propracovaných dialogů. Postavy nemluví zbytečně, přičemž ale civilním způsobem sdělují, o jaké hodnoty usilují. Existenciální film o pochybnostech, kráse pouště, a strádání těch, kterým se přihodil výjimečný osud.

  • 85%
    0
    0
    23. 10. 2021

    Nadčasové téma ve středověkém hávu. Ačkoliv jeden příběh o znásilnění vidíme ze tří pohledů o celkové délce 152 minut, nejsou k mání praktický žádná hluchá místa. Začátek je takový fofr, že jsem obávala, zda se v tom neztratím, ale pak už to bylo dokonale přehledné. Uvěřitelně vyprávěný příběh vztahu postaršího rytíře, prostého intelektuálních ambicí, ale férového přímočarého chlapa, a mladé krásné a na tehdejší dobu velmi vzdělané Marguerite. Ona si s ním sice nepokecala o literatuře, ale respektovala jej, protože si nebál vzít dcerku tatíka, který bojoval na špatné straně. Pravda kromě té překrásné vizáže, chudá taky nebyla. On (Matt Damon) zase respektoval jaký poklad má v kočce, která se vyzná v účetní knihách a je schopná dohlédnout na hospodářství. I když se rozběsnil kvůli jejímu hlubšímu dekoltu, v klíčovém momentu jí věřil a postavil se za ní. Ridley Scott využil téma, aby vyjádřil podporu #MeToo. Le Gris je o své neodolatelnosti skálopevně přesvědčen, ona ho chtěla a jelikož si hraje na dámu, tak říká ne. Závěrečný souboj je nádherná parádní klasika, kam Scott i střihl i jeden moment z Gladiátora.

  • 75%
    0
    0
    15. 10. 2021
    Zpráva (2020)

    Vizuál představuje silný prvek tohoto filmu. Syrové obrazy přispívají k prožití atmosféry osvětimského pekla. Zpráva nemá nijak hluboce propracovanou psychologickou stránku, ukrývající se vězni mně spíš lezli místy trochu na nervy. Rovněž tak vyslýchající důstojník je relativně klišoidní, syn padl na východní frontě a on tady v závětří plní úkoly, které mu musí dávat smysl jen tehdy, když si vypláchne mozek a eliminuje jakýkoliv cit. Přesto je film působivý právě přes obrazovou stránku. Překvapivě mě nenudil, i když nijak mimořádně akční. To jsem ani nečekala, navíc jak natočit napínavý film, když vím, že z koncentráku úspěšně uprchli. Za mě mohl režisér trochu osekat část v koncentráku a rozpracovat tu pasáž o tom, jak neradi slyší dobří lidé špatné zprávy. Jaký porod znamenalo připustit, že se tam dějí zvěrstva. Jak se vám z Osvětimi utíkalo? Jak asi….

  • 90%
    0
    0
    24. 9. 2021

    Rodinné drama odehrávající těsně před masakrem v Srebrenici. Odvážná překladatelka nasazuje maximum pro záchranu rodiny, kterou nelze zachránit, jelikož je matkou dvou synů. Civilně způsobem pojatý, přesto silně emocionální zážitek. Bezmoc jednotek UNPROFOR, velitelé striktně dodržují pravidla a nepohnou prstem navíc. Myjí si ruce a předstírají, že věří Mladićovým slibům. Lhostejnost vedení OSN strkající hlavu do písku. Ukázka toho, jak všichni, kdo mohli účinně pomoci, dávali od konfliktu ruce pryč. Z hlediska vyváženosti – je pravda, že film nijak nezmiňuje předchozí události, kdy byli Bosňáci obviňováni z akcí proti Srbům. Každopádně v Srebrenici se odehrával masakr nevinných civilistů, nebyla to v žádném případě vojenská odplata.

  • 100%
    1
    0
    15. 9. 2021

    Citlivě zvládnuté náročné téma. Nesmírně otevřené a pokorné. Po vhled do problematiky paliativní péče. Učí, jak komunikovat s pacientem a jeho okolím. Bez sentimentu, pravdivě s respektem k tomu, co pacient unese slyšet. Lékaři nic nevnucují, nechávají pacienta, aby se rozhodl sám, co je pro něj důležité. Provází ho a naslouchají mu.

  • 75%
    0
    0
    8. 9. 2021

    Oceňuji nezúčastněný přístup režisérky, která ambiciózním rodičům skrytě nefandí, ani je nesoudí. Přenechává tak dostatek prostoru k přemýšlení a diskusi. Přesto se lze víc než oprávněně domnívat, že Miško nejspíš bude rád, pokud výchovu přežije bez vážných následků. Namísto toho, aby jej rodiče rozvíjeli a ponechávali mu vlastní čas na objevování okolního světa, nalajnovali mu od miminkovského věku program. Ze světa sportu existuje dostatek varovných příkladů, kudy cesta nevede. Varovnou známkou byl hysterický neutuchající pláč kvůli drobnému ťuknutí kolena, po kterém nezůstala na kůži prakticky ani stopa. Výchova k dokonalosti obvykle spolehlivě zlomí osobnost dítěte. Signifikantním znakem – pečlivé vytírání dokonale čisté podlahy.

  • 80%
    0
    0
    1. 9. 2021

    Trochu víc než variace na oblíbené téma: Kdo může za můj podělanej život. Jarda chce tvořit něco pozitivního a neutopit se v alkoholu jako táta. Výborně zpracovaný dokument, který dává zapomenout na suchopárnost a působí jako kompletně hraný film. Divák může vstoupit do Jardova světa, do světa někoho, kdo se rozkmotřil s rodinou, protože nejspíš obě strany se zabejčili natolik, že zadupali do země možnost dohody a teď se vláčí po soudech. Přitom na jedné straně, on by stál o hezké vztahy, ale nedokáže překročit svůj horizont. Jak to bylo doopravdy s údajně ukradeným autem těžko říct. Každopádně Jarda neustupuje a pere se nejspíš celkem zbytečně. Uzavírá si tím víru v budoucnost, protože líp už podle něj bylo. Na konci smutná pachuť z toho, že na takto zacyklených lidech si živí kariéru ti, kdo dokážou najít zástupné viníky – viz popěvek od Ortelu. Podobně i Jardova matka – syn nemohl za komunistů na obor, který ho strašně lákal, páč neměl správný původ, ale stejně bylo za komunistů líp.

  • 80%
    0
    0
    26. 8. 2021
    Zátopek (2021)

    Uvěřitelná sonda do duše krásného cvoka, který se zamiloval do běhu. Trochu český Forrest Gump. Mimoň, od kterého nemůžete očekávat zásadové hrdinství, ani podrazy. Pro milovaný běh slevuje hodně, na druhou stranu se dokáže vehementně postavit za parťáka. Nechápe touhu po dětech, protože během si vystačíme. Chemie mezi Neužilem a Issovou funguje bezvadně včetně solidně vyobrazených okamžiků, kdy to zase taková idylka nebyla. Po necelé první hodince, která uběhla rychle, se trochu flákal střih, ale pak už to zase ubíhalo příjemně. Helsinky jsou natočeny skvěle, až mrazivý zážitek onoho pohybu na hraně a skryté hrozby, co by se stalo, kdyby nevyhrál. Film necílí na představení Zátopka jako hrdiny, na druhé straně mu fandí a taktně zakrývá tu údernickou část jeho života.

  • 75%
    0
    0
    24. 8. 2021
    Okupace (2021)

    Zajímavý počin vybočující z typicky českých pojednání o době komunismu. Prolínání divadelní scény a reálného života jako prolínání touhy, představ a hraní si na hrdiny, kterým režisér nekompromisně nastavuje zrcadlo. Občas vyhrocené, občas absurdní se společným jmenovatelem – vášnivou diskusí na téma, kdo se víc zaprodal, podělal a rezignoval. Partička, která se lituje, podezírá a obviňuje. Zmařené ambice utopené v trapné agitce o Fučíkovi, která nebaví absolutně nikoho. Systém, který donutil všechny něco předstírat, sklonit se a držet krok. Sympaticky otevřený počin nabízející více interpretací a přehlídku nejednoznačných charakterů.

  • 80%
    0
    0
    17. 7. 2021

    Poněkud surová hříčka s jediným cílem – pomsta všem chlapům, kteří si myslí, že opilá holka je volně k dispozici. Není to seriózní drama, ale způsob, jak prezentovat pokrytectví dvojího metru. To se to krásně, s lehkostí a nadhledem káže, jak se má slušná dívka chovat, dokud se neukáže, že ve hře je vlastní dcera. Závěr koresponduje s celkovým nastavením a stylem, a proto jej docela beru. Nejméně propracované je obrácení advokáta, ale budiž, asi mu ta špína přetekla přes hlavu. Každopádně je stylová prezentace #MeToo vcelku originálního pojetí s dobrou demonstrací, o co se jedná.

  • 75%
    0
    0
    16. 7. 2021
    Chyby (2021)

    Drsná romantika. Ústřední dvojice i přes vzájemné limity je vcelku uvěřitelná. Trochu pochybuju o mladé slečně, která uvidí dva řemeslníky a nemůže si pomoct. To by musela vypadat jinak, anebo být o něco více retardována. Poněkud zkratkovitě zpracovaný vztah s matkou omezující se pouze na příkré odsouzení porna. Škoda, tato linie by slibovala větší potenciál, který zůstal nevyužit. Mátinka byla určitě i jinak výživná, ale nedostala prostor. Jinak klasické schéma – všichni se na to dívají, ale nikdo nechce vedle té špíny bydlet. Můžou si dokázat ve svých očích pochybnou převahu. Ten závěrečný cejch až moc doslovný. Těžko říct, zda by reál byl až tak dramatický v současných tuzemských poměrech. Jinak ale výborné herecké výkony a i přes některé zádrhele stojí za to vidět.

  • 80%
    0
    0
    21. 6. 2021

    Nedívám se na tento film jako na horor, ale jako silně rodinný film s poctou tradičním hodnotám: důvěra, naděje, láska. Celé je to zarámované v drsnějším postapokalyptickém hávu s vystajlovanými krvežíznivými potvorami. V jednu chvíli lehce nakročeno směrem k úvaze, zda by se s nimi přece jen nedalo skamarádit, ale Krasinski se rozhodl, že ne. Není to o třeskuté logice a vysvětlování, ale o poselství, že jsou lidé, kteří si záchranu rozhodně zaslouží. A na závěr jsem se dojala, jak už dlouho ne. Málem jsem začala hlasitě tleskat, ale nechtěla jsem rozrušit mlaďase, kteří seděli vedle.

  • 95%
    0
    0
    18. 6. 2021
    Nebe (2020)

    Odporný režim, komunistická ideologie spojená s maximálně bezohledným kapitalismem. Mohou cestovat, když na to mají. Na rozdíl od našich soudruhů, kteří drželi našince na krátké uzdě, ale za to jim dali najíst a trochu krotké zábavy. Čínští soudruzi vypěstovali neskutečný prostor pro dravce, kteří umí přizpůsobit režimu. Takto vypadá divoký kapitalismus, který nevyžaduje hodnoty, ale poslušnost. Sobecká společnost bez zájmu o druhé, o společné dobro. Pravý opakem je svět sirotčince, o který pečují řeholní sestry. Ne, toto nemůže skončit dobře. Díky za představení této tváře čínského světa.

  • 85%
    0
    0
    9. 6. 2021
    Todo modo (1976)

    Apokalyptická podívána, která víc osloví člověka znalého italské politické scény. Vzorná spisovná italština, dobře srozumitelná. Skvělé herecké výkony. Film je obžalobou tehdejších politických poměrů, s přesahem obecně namířeným proti světu těch, co drží moc pevně v rukou. „Jsme mrtví, kteří pohřbívají své mrtvé.“ Asi tak. A zajímavé aktualizace do dnešních dnů: v zemí se šíří záhadná epidemie. Tehdy symbol čehosi prohnilého, dnes realita. Vtipné, ironické, stále platné.

  • 90%
    0
    0
    5. 6. 2021

    Klasicky vystavěná detektivka s několika postavami a několika zásadními zvraty. Perfektní herecké výkony. Ačkoliv se zdá, že toto by se v reálu nemohlo odehrát, spíš bych pochybovala o sofistikovaně vystavěné pomstě, tam mně to drhlo víc. Hlavní hrdina byl pro mě hodně uvěřitelný a výborně zahraný. Lauře lze také věřit obě podoby. Motivy fungují. Konverzační část je vedena údernými dialogy.

  • 90%
    0
    0
    1. 6. 2021

    Naprosto famózní Kate Winslet, ženská co neukočíruje vztahy, jelikož její matka si také řešila vlastní potíže. Autentické, výborně propracované prolíná detektivky a poměrů maloměsta, kde se jednotliví protagonisté plácají v potížích všedních dnů, s doprovodem alkoholu, drog a nevěr. Mare je zkušená policistka, nesoucí si trauma rodinného neštěstí, přičemž ale dokáže i drsně nakopat ty, kdo vstupují do sféry jejího zájmu. Dokonce se sníží k podrazu, aby si drsně vyžrala poznání, že účel nesvětí poznatky. Díky vyvážené režii není sentimentální, přesto v sobě dokáže nacházet smířlivost a odpuštění, pomalu, klopotně a neobratně, ale přece jen s jistými pozitivními výsledky. Napínavé, uvěřitelné, o lidech, kteří si nevytáhli jednoduchý karty.

  • 75%
    0
    0
    22. 5. 2021

    Radu Jude povedeně buduje kontrasty, byť někdy balancuje na hranici přílišné doslovnosti. Zřejmě frustraci z rumunské reality, kde se nejspíš ženy více setkávají s oplzlými narážkami na veřejnosti a šíleného pohoršení z amatérského porna dostupného na stránkách pro dospělé. Pro rodiče není problémem to, jak se děti dostaly k porno snímkům, to je asi normální, všichni bychom to chtěli vidět, průšvih je, že tam viděly učitelku. Zajímavě zdokumentovaná část týkající se místních reálií. Nejlepší je asi zdánlivě nejnudnější část, učitelka cestou na třídní schůzi. Všední život myšky v nudném kostýmku, po které pokřikují chlapi na ulicích, a která se doma odvazuje při radovánkách s manželem. Přitom patří k učitelům se skvělými výsledky, což ale pro část rodičů není tak podstatné.

  • 70%
    0
    0
    9. 5. 2021

    Beru to tak, že je to Pennova vášeň nevysvětlovat, což u Arcticu nepůsobilo tak rušivě jako u tomto případě. Když se na to povznesu, tak docela nenudící podívaná s některými až příliš předvídatelnými prvky, jako byla ta hrátka se solárním kabelem. Solidně vystihnuté charaktery, slušné výkony. Penna umí vyprávět i s minimálním počtem lidí a jednoduchým příběhem. Příjemně lidské na téma, čeho jsme schopni se vzdát.

  • 75%
    0
    0
    8. 5. 2021
    Chlast (2020)

    Jak přechlastat krizi středního věku, aby se z tebe nestal alkoholik. Experiment do hloubky vlastních temnot a všeho těch ekl efektů spojených s přepísklou konzumací. Scénář tažený tak akorát, aby to zase tolik nebolelo, ale spíše povzbudilo v motivaci k vytváření dobrých partnerských vztahů a ve schopnosti odpouštět. Vlastně ve výsledku hladivý film, jak můžeme najít v oporu ve vztazích, které se zdají být až příliš rutinní, ale uvnitř mají pořád ukrytý poklad. Dánské specifikum – zdá se, že tam s chlastem zápasí ještě víc než u nás.

  • 70%
    0
    0
    9. 4. 2021
    Bílý tygr (2020)

    Drsný a cynicky realistický vhled do života indické společnosti. Jsou jen dvě kasty, jedni nahoře a druzí k tomu, aby jim sloužili. Chvíli velmi osobní, uvěřitelné sociální drama, pak ale zase zkratka, satira, ne zcela vyvážené. Psychologie postav není úplně dotažená. Hlavní protagonisté nejsou zcela konzistentní, vedlejší postavy jsou dost čítankové, a to na obou stranách. Přesto zajímavě přibližuje mentalitu sluhy, absencí ambicí a vědomí vlastní hodnoty. Prostředí založené na korupci a opovrhování chudinou. Závěr nejednoznačný, kontroverzní, povrchní.

  • 95%
    1
    0
    8. 4. 2021
    Zákal (2016)

    Julia Brystigier, bývalá prokurátorka, tuší, že hodně věcí v životě udělala blbě, a chce být někým jiným. Změnila se a nezměnila se. Zoufale touží, aby jí bylo odpuštěno, aby ji někdo objal kolem ramen, ale nikdo takový poblíž není. Nepoznala lásku a neuměla milovat. Nenáviděla věřící, viděla v nich nepřátele, anebo jim možná jen záviděla tu jejich víru. Víru odmítala a současně by vlastně chtěla zoufale věřit, ale nedokázala se této dimenzi otevřít, což ji vmetl do tváře i kardinál Wyszyński. Julia s ním hrozně moc chce mluvit, přičemž chvíli zuřivě hájí své postoje a chvíli zoufale touží po přijetí. Leží na kolenou a odmítá se poddat, chce žít i zemřít. Zajímavá a náročná sonda do života jedné ženy, vytržené z kořenů a tápající, i když v jednom období života zajisté velmi mocnou. Vynikají herecké výkony, zvláště pak hlavní protagonistky, působivá kamera, mysteriózní prvky.

  • 80%
    0
    0
    19. 2. 2021

    Akční start a velmi solidně odvyprávěný závěr o uvěřitelné proměně Clavia, tribuna a římského vojevůdce. Clavius se poprvé setkal s Ježíšem, když kontroloval, zda je opravdu mrtvý. Pak nějak marně hledali jeho tělo, nad čímž by normálně mávnul rukou, ale kvůli neklidu spojené s touto události byl donucen pátrat. Trochu škoda, v této pasáži, působili učedníci poněkud exaltovaně, a ne zrovna přesvědčivě. Každopádně Clavia nahlodali tak, že se s nimi vydal na cestu, která jej proměnila. Výborný Fiennes v roli Clavia.

  • Civilní portrét papeže, který je stejně ponořen do víry jako do problémů tohoto světa. Nikomu víru nenutí, nikoho se nesnaží přesvědčit o své jediné pravdě, ale s respektem a s co největší osobní poctivostí přistupuje k druhým. Dokáže se s nimi radovat i plakat.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj

OMůj oblíbený uživatel

0 ×

Poslední aktivita