Profilový obrázek

marie-kolarova

Marie Kolářová

Komentáře 424

Od nejnovějších
  1. Chudáčci
    Chudáčci (2023)
    9
    Kamera na hraně kýče, ale vlastně s celkovým pojetím docela konvenovala. Chytré dialogy se sympatickou dávkou sarkasmu až černého humoru. „Byla jsi se mnou šťastná.“ – „To myslíš do tý doby, než jsem šla skočit z mostu?“ Originálně pojaté. Ženské tělo s mozkem dítě. Explicitní scény mě nepohoršovaly, protože neukazovaly na ni, ale ty, kdo ji chtěli využít pro sebe. Neutuchající touha po poznání, uvěřitelně dávkovaný vývoj Belly v rámci jejího pronikání do tajů světa. Inteligentní zábava s vyváženým humorem i vážnými tóny.
  2. Duna: Část druhá
    Duna: Část druhá (2024)
    9
    Opět bezchybný vizuál, velkolepé bitvy, a navíc excelentně dunivá hudba. Nádherná, podmanivá poušť. Dialogy přesně dávkované, aby neutahaly zbytečnými diskusemi, a přesto dokázaly vystihnout podstatu. Paul je tlačen do role, ke které se necítí povolán. Chani to vnímá pozorně a brojí proti tomu, ale kmenový vůdce Stilgar se upne na myšlenku, že právě Paul je mesiáš. Paulova matka dobře ví, že pro ni, a zvláště nenarozenou dceru, představuje Paulova role mesiáše nejlepší ochranu. A Paul se pomalu proměňuje, což Timothée Chalamet zvládl perfektně. Je to dvojka, na vygradování je třeba počkat, každopádně vybraný úsek obstojí sám o sobě, protože má smysluplný začátek i konec.
  3. Zóna zájmu
    Zóna zájmu (2023)
    8
    Ne, toto jsou děvčata z vesnice, židi jsou za zdí. Věta, která skvěle vystihuje atmosféru filmu. Tady před zdí si madam Hedwiga opečovává svůj ráj na zemi. Na pozadí je slyšet ozvěna pekla a vidět temný kouř. A pořád dokola si divák může pokládat otázku, jak mohli spokojeně žít vedle vražedného kolosu smrti. Jeden z nejpozoruhodnějších okamžiků filmu je noční scéna, ve které Hedwičina matka pozoruje tábor. Kdysi sloužila v židovské domácnosti. Je nadšená, jak se dceři daří dobře. Pak se v noci probudí, zadívá se směrem za zeď a uvědomí si svoji hranici akceptovatelného. Tu, kterou její dcera už dávno ztratila. Ráno zmizí a nechá jen psaný vzkaz. Příjemný nebyl, protože Hedwiga ho okamžitě vhodí do kamen. Škoda nepropracované postavy Hösse. Druhá polovina filmu ztrácí předchozí naléhavost s vypointovanými dialogy ilustrujícími chladnou bezcitnost vykonavatelů zrůdnosti vyhlazovacích táborů.
  4. Anatomie pádu
    Anatomie pádu (2023)
    8
    Rozplétání vztahového drama v rámci soudního řízení. To nemá být detektivka, ale rozkrývání všech proměn původně silného vztahu plného respektu a obdivu dvou osobností. Kam to během času zmizelo a proč se tolik odcizili. Mírné zklamání pro toho, kdo v tom hledá jednoznačnou odpověď na otázku: zabila ho nebo ne. Nejpodstatnější otázka zůstává: co všechno se nepovedlo.
  5. Mamacruz
    Mamacruz (2023)
    7
    Intimně se probouzející seniorka vcelku s vnímavým podáním a pochopením. Škoda, že režisérka neuchopila blíže i postavu manžela, jen z letmých náznaků se zdá, že sice nebyl takové poleno, ale přesto je zarytě přesvědčen o tom, že v určitém věku se jisté věci nesluší. Plus za vkusný přístup bez trapných pokusů o prvoplánovou lechtivost.
  6. Tání
    Tání (2023)
    9
    Intenzívní zážitek s výbornými herci i v dětských rolích. Psychologicky precizní zpracování zranitelného dospívání. Bolest dcery, kterou její matka nedokáže milovat. Doteky, pohlazení, které chybí. A laskavá matka, jejíž dobrosrdečnost končí v okamžiku, kdy by se měla postavit za oběť, ale rozhodne se podpořit syna. A tys taky v tom nejseš nevinně. A oběť je v tom zatraceně sama.
  7. Bastard
    Bastard (2023)
    8
    Drsné, nevlídné, mrazivě se zařezávající do kůže. Přesně jako klima na vřesovištích. Jeden tvrďák, nemluvný kapitán, válečný vysloužilec, kterého nemůže hrát nikdo jiný než Mads Mikkelsen, se rozhodl, že z vřesoviště vytvoří pole. První minuty připomínají dokument o mýcení vřesu, ale pak se zjeví protivník. Čistá esence zla. Boj dobra se zlem v dost hrubém obalu, protože ani kapitán se nezakecá. Každopádně klasika par excellence na téma, jak nic nedostaneš zadarmo a mocní mezi sebou nechtějí přijmout bastarda.
  8. To se mi snad zdá
    To se mi snad zdá (2023)
    8
    Výborný Cage v roli nudného profesora, kterému se otočil svět vzhůru nohama. Dobře zachycená proměna v člověka, kterému sláva spadla do klína čirou náhodou a neumí ji úplně ustát. Stejně dobrý i přechod v noční můru, jen ten konec byl takový rozpačitý. Najednou jakoby zmizelo všechno předtím, a ukázalo se, jak je složité vypointovat příběh a poslat závěrečný vzkaz divákovi.
  9. Caravaggiův stín
    Caravaggiův stín (2022)
    7
    Opulentní vizuál výborně vyjadřující atmosféru Caravaggiových obrazů. Intenzívní život plný intenzívních vášní, přičemž jen tak jakoby bokem vystřihl malíř fascinující obrazy. Caravaggio vskutku nežil ctnostným životem, na druhé straně, jeho schopnost vidět v tvářích chudých a prostitutek postavy svatých byla nekompromisní. Moc dobře věděl, co je psáno v Písmu a ve svých obrazech to vyjádřil. Místy lehce nepřehledné vyprávění, každopádně fajn vhled do této osobnosti.
  10. Můj otec, kníže
    Můj otec, kníže (2022)
    7
    Terapeutický rozhovor, kdy se dospělá dcera snaží rozlomit obruče svírající jejího otce. Zajímavý mix postojů, na jedné straně, v období, kdy Lily bojovala s drogovou závislostí, otec jí dokázal být silnou oporou, protože její závislost bral jako nemoc, na druhé straně si stále držel vnitřní odstup. Lily se snaží dobrat příčin krachujících vztahů v jejich rodině, ale odpověď úplně nenachází. Velkorysé přijetí nevlastního dítěte, protože dítě nesmí trpět nedostatkem lásky, současně ale vlastní děti pořád prožívají důraz na povinnost a postrádají větší otevřenost a důvěrné sdílení.
  11. Tancuj Matyldo
    Tancuj Matyldo (2023)
    8
    Excelentní výkon Reginy Rázlové přesně zachycující nenápadný nástup Alzheimerovy nemoci. Škoda některých až příliš schématických prvků s lehce černobílou volbou, jinak celkově citlivě zvládnuté drama. Kategorie drama/komedie je nadsazená, to že se divák občas pousměje, má ke komedii daleko.
  12. Napoleon
    Napoleon (2023)
    7
    Scott se hodně soustředí na vztah Napoleona k Joséphine, kde vcelku působivě vyjadřuje onu ambivalentní linku. Napoleon nedokáže být s ní ani bez ní. Respektive, je schopný ji ponížit, aby ji pak zase dokazoval, že bez ní neobejde. Prahne po moci a ovládání Evropy, a skrývá se za zájem o dobro Francie. Jeho ego mu zabránilo v racionálních úvahách, protože po velkolepém vítězství u Slavkova ztratil kritický náhled na své schopnosti. Bitvy jsou natočeny velkolepě, celkově je však film příliš rozkročen. Výsledkem je zkratkovitost a jistá chaotičnost. Chybí naléhavost a osudovost, kterou by divák u osobnosti, jakou byl Napoleon, očekával.
  13. Zabijáci rozkvetlého měsíce
    Zabijáci rozkvetlého měsíce (2023)
    9
    Překvapivě snadno se dala zvládnout ta dlouhatánská stopáž. Skvělý De Niro a i DiCaprio byl přesvědčivý, i když pravda té brady mohlo být o trochu méně. Ale jinak to byla uvěřitelná postava. Stopáž plně koresponduje s tragédií kmene Osedžů a je skvělé, že se Scorsese tomuto tématu věnoval. Antická tragédie potřebuje délku, formát a atmosféru, což se divákovi zcela dostává právě i v těch zpomalených záběrech. Ačkoliv proti dlouhým filmům pravidelně prudím, tentokrát plně podepisuji její opodstatnění.
  14. Hranice
    Hranice (2023)
    8
    Působivý film, černobílá varianta podtrhuje depresi z celé humanitární katastrofy. Uprchlíci byli podvedeni, ale nebyla to jejich chyba. Někdy možná až didaktické, s lehce přetaženou stopáží. Stačí pohled na záda s jizvami, není třeba vysvětlovat proč – bez vysvětlení na mě působí silněji. To je přece úplně jedno proč, lidi se nebičují. Pohraničníci se sice chovali hnusně, ale největší odpovědnost mají ti, kdo je k tomu jednání motivovali – to nebylo rozhodnutí jednoho konkrétního velitele. Jistěže se Poláci ocitli pod silným tlakem, ale to pořád nebránilo, aby dodržovali platné zákony. Hysterická reakce Kaczyńského a spol. ovšem ukazuje, že Agnieszka Holland měla pravdu.
  15. Přišla v noci
    Přišla v noci (2023)
    8
    Výborná Simona Peková v roli Valerie - manipulátorky par excellence. Potřebuje být stále v centru pozornosti, nesnese nezájem. Skvělá studie histriónského typu osobnosti. Střet vesmírů v setkání se synem Jiřím a jeho partnerkou Anetou. Oba jsou velmi civilní a uměření, pravý opak Valerie, která nechápe, proč ji všichni opouštějí, když se tak snaží. Není vyloženě zlá, jen s ní nedá žít. Poslední třetina filmu není dotažená a působí nesourodě ve vztahu ke zbytku. Kocour jako partner k Valerii vůbec nesedí, tyto typy žen si zpravidla nacházejí poddanější typy. Konec divně vyšumí, jako kdyby si tvůrci nevěděli rady s pointou. Přesto film představuje český nadprůměr.
  16. Úsvit
    Úsvit (2023)
    8
    Výborná Eliška Křenková v zajímavě zpracovaném dobovém filmu s aktuálním tématem. Vizuální stránka na top úrovni. Několik dojímavých momentů odlehčuje jinak vážné drama. Trochu mě nepřesvědčilo závěrečné rozhodnutí hlavní hrdinky vzhledem k charakteru postavy, který představovala. Budiž, byl to vlastně otevřený konec, ale tato nekonzistence mě drobně rušila. Jinak zajímavé dialogy ohledně jinakosti a předsudků. Potěšilo, jak režisér zvládl postavu Saši.
  17. Bod obnovy
    Bod obnovy (2023)
    7
    Výborný vizuál, má to formu seriózního sci-fi filmu. Někdy kolem poloviny docela zvolňuje a rozbíhá se do mnoha stran. Na české poměry ambiciózní projekt, který má zajímavý šmrnc. Jen by to příště chtělo zbytečně nekomplikovat děj a víc rozvíjet hlavní myšlenku. Data nejde zabít, zabít můžeme člověka. Tedy o něco úspornější a propracovat konsekvence související s restartem a zneužitím systému.
  18. Chléb a sůl
    Chléb a sůl (2022)
    8
    Atmosféra vytvářená pomocí obrazů. Kocur sází na vytvoření působivé nálady, šetří slovy a pozoruje. Hlavní hrdina, talentovaný pianista Tymek, tráví prázdniny v ospalém rodném městečku. Trochu ztracený ve prostředí, kde tak dlouho žil. Tráví čas s bratrem a s partou vrstevníků, do které se sice nijak nehodí, ale dělá všechno pro to, aby na sebe nestrhl pozornost. Nezastane se proto ani dvojice muslimských mladíků provozujících kebabárnu. Nechce páchat nic špatného, ale nic neudělá proti tomu, aby se zlu dařilo. Je indiferentní a za žádnou cenu nedává najevo vlastní názor. Parta mladíků chodí na kebab, protože chutná, ale současně si potřebuje dokázat nadřazenost vůči imigrantům. Působivá studie, která zalézá pod kůži pomalu a vybízí k přemýšlení tím, co vyřčeno nebylo.
  19. Němá tajemství
    Němá tajemství (2023)
    7
    Skvělé herecké výkony, zvláště bezchybná Jana Plodková. Zpracování celkem přesvědčivé, podařilo se vyvarovat kategorii totálně přitažené za vlasy. Působí proto relativně uvěřitelně, ale právě jen relativně. Rychlá proměna až v příliš dojemnou shodu po předchozím chvílemi i nadbytečném protahovaném vyprávění. Nejméně věrohodně je pojatá postava matky.
  20. #annaismissing
    #annaismissing (2023)
    8
    Výborně zvládnutá thrillerová atmosféra, dobře udržované napětí. Jak se nám ty charaktery postupně vybarvují, mohli to udělat skoro všichni. Solidně zahrané, kvalitně zvládnutá psychologie postav. Mezigenerační vztahy strádají stále stejnými problémy, jen jsou nyní navíc přenesené do prostředí sociálních sítí.
  21. Oppenheimer
    Oppenheimer (2023)
    8
    Prolínání dějových linek považuji za oživení, a nebylo těžké se v něm zorientovat. Dialogy hutné, ale záplava slov zabíjí ty nejsilnější momenty, kde by méně slov umocnilo dojem. Kromě toho jsem vnímala rozpolcené vyznění. Hlavní poselství, i dle závěrečných slov, mělo znít, co jsem to stvořil, přesto maximum pozornosti je věnováno poválečné šikaně Oppenheimera. Tedy v reálu zase nebyla tak dramatická. Ve filmu ani moc nevyznívá Oppenheimerovo nasazení o kontrolu v oblasti jaderné energie. Vizuál a hudba to je Nolan se vším všudy, ale čekala jsem o něco víc filozofie, namísto toho nekonečné dohady, kdo kdy byl v komunistické straně.
  22. Barbie
    Barbie (2023)
    7
    Hravé, zábavné, s vymazleným designem Barbie světa. Na úrovni muzikálu funguje dobře, nemá to ale žádný efekt, který by uchvátil hlouběji než pouhá zábava. Co se týká vztahových rovin, rolí mužů a žen, střetů světa žen a mužů, hodně schématické. Je fajn, že střílí na obě strany, a ukazuje jejich vzájemnou zarputilost a touhu po získání nadvlády jedněch nad druhými.
  23. Suzume
    Suzume (2022)
    8
    Půvabná animace, pohádková love story, něžně realistická, s výraznějšími ozvěnami často hrozících přírodních katastrof, s kterými mají v Japonsku podstatně více zkušeností než v tuzemských podmínkách. Svižně plynoucí děj, který ani na chvíli nenudil. Nerušila mě ani předvídatelnost děje, protože jsem byla zvědavá i na drobné nuance klasického příběhu o lásce, ztrátě a schopnosti obětovat se pro druhé.
  24. Katedrála
    Katedrála (2022)
    9
    Justo Gallego je důkazem, že nejbláznivější sen se může stát skutečností. Plně chápu, že to není typ, s kterým by se dalo žít v jedné klášterní komunitě. Na druhé straně je důkazem, že svaté bláznovství dokáže oslovit. Ten fakt, že člověk něčemu pevně věří, a dokáže zhmotnit svůj sen, oslovil natolik, že onu monstrózní stavbu se nikdo neodvážil zbourat. Maximální asketa a patron udržitelnosti. Vše, co postavil pochází ze zbytků na vyhození a z recyklovaného surovin.
  25. Sisu
    Sisu (2022)
    7
    „On není nesmrtelný, on jen odmítá zemřít.“ Taky cítíte ten jemný rozdíl? Přímočará podívaná o chlapíkovi, který se odmítá nechat zabít. Náckové dostali varování – jestli se o to pokusí, zemřou sami. Kdoví proč, to nepochopili. Korpi jim to předvedl. Přímočaré, drsné, zabíjení na mnoho způsobů. K Finům to patří, statečný je to národ. Jinak nebrat vážně, ale jako čistý revenge.
  26. Východní fronta
    Východní fronta (2023)
    8
    Zručně poskládané. Odpočinkový den, když si všichni povídají na pohodu, a pak drama, kdy jde každou sekundu o život. Jo, byl tam sniper. Nevyhýbá se ani scéně, kdy se stresu začíná jednomu vojákovi hrabat. A ta obrovská tíha, která dolehne na jednoho z vojáků po suchém oznámení: Všichni tví kamarádi jsou mrtví. Čerstvě opuštěné ruské zákopy. Ta fotka s pračkou u zákopu, ta vypovídá o všem. Rozdělené rodiny, syn neví, na které straně je otec. Tati, koho myslíš pod tím naši? – Si myslíš, že jsem proruskej??? Působivé právě pro ono věcné, střízlivé pojetí.
  27. More Miko
    More Miko (2022)
    8
    Dobře zvládnutý kontrast mezi tím, co považuje jeden kamioňák za docela triviální lidskou pomoc, a co je současně pro naše politiky nepřekonatelný problém. Je to tak prosté, pár dětí, stačí jen nebýt zbabělý.
  28. Mladí Rusové na útěku
    Mladí Rusové na útěku (2022)
    9
    Vznikl úplně jiný. Namísto dokumentu o ochránci sibiřské přírody a milovníku potápění v ledové vodě, nebojte, některé záběry se zachovaly, kronika prvních dní války. Film o dobrých Rusech odmítajících válku. Volí útěk, protože už nedokážou žít mezi všemi těmi, kteří to mají jinak. Navíc Jegorovi hrozí vězení za individuální protest, který byl překvalifikován na účast v zakázané demonstraci.
  29. Polské modlitby
    Polské modlitby (2022)
    6
    Nevím, kdo tvořil avízo, ale je matoucí. Čekala jsem sondu do života členů bratrstva, a ne profil jednoho kluka, který se v bratrstvu ocitl, aniž víme jak. Vlastně se ani nedostaneme k jeho vnitřním pochodům. Jednoho dne mu dojde, že asi vlastně v Boha nevěří, a tak změní strany. Nevyužitý potenciál.
  30. TikTok je bomba
    TikTok je bomba (2022)
    7.5
    Zkušenost několika influencerů, závratně rychle získali vliv, stejně jako je závratně rychle kontroluje čínský Velký bratr. Zatímco dívka z Afganistánu přesně ví, co dělá a umí se zasadit o prosazení práv, jinému mladíkovi jde jen o výdělek a s pokrčením ramen říká, že se smířil s odevzdáním svých dat. A pak, že bezpečnostní riziko jsou jen senioři. Dokument není nijak inovativní, soustředí se na přehled dostupných poznatků. A algoritmy? Jediné, co jasné, že platforma je dokonale šmírovací.
  31. Velké nic
    Velké nic (2023)
    8
    Zajímavě zpracovaný dokument, nikoliv přehled faktů o covidu, nejsou nijak výrazně ani odděleny jednotlivé vlny, pouze letmé zmínky. Klusák se plně soustředí na pohled jednotlivých protagonistů. Dobře vystihuje atmosféru s prázdným prostorem, opuštěným Karlovým mostem a vyprázdněným centrem. Vrátí se tak k intenzívnímu zážitku prázdného prostoru. Ten okamžik, kdy nic jiného neexistuje, než právě tento okamžik, jinak nic. Velké nic. Ilustruje škálu různých přístupů, včetně pohledu zdravotníků.
  32. TÁR
    TÁR (2022)
    7.5
    Zcela a dokonale famózní Cate Blanchett umožňuje přetrpět nafouklou stopáž. Oceňuji zajímavý pohled na cancel culture, Todd Field obstojně vyvažuje oba pohledy. V centru pozornosti stojí otázka, zda lze pohlížet na umění bez osobnosti umělce, byť tedy u dirigenta se jedná na prvním místě o způsob interpretace, ne o vlastní tvorbu. Musí osobnost zmizet, ale jak, protože bez osobnosti není tvorba. Blanchett přesvědčivě ukazuje obě podoby Lydie Tár, dominantní a nekompromisní dirigentku, a neurotickou ženu zmítanou ve vztazích s dalšími ženami, které ji obdivují a současně nesnášejí.
  33. Šťastně až na věky
    Šťastně až na věky (2023)
    8
    Jednotliví aktéři dokážou otevřeně vypovídat o svých pocitech a činit nad nimi reflexi. Film si nečiní nárok na žádné závěry, předkládá divákovi k vlastnímu posouzení, aby si učinil závěr. Být sám je těžké, monogamní vztah si také může projít krizemi, u sdíleného si kladu otázku, zda se jen nejedná o přechodné řešení či jakési útěk před sebou samým. Režisérka dodržuje odstup, dává nahlédnout do prožívání, aniž by diváka ovlivňovala, komu má fandit.
  34. Blízko
    Blízko (2022)
    7.5
    Emocionální, křehké, zranitelné, stejně jako je onen věku opouštění dětství a prvních lásek. Dokud je všichni brali jako dva nerozlučné kamarády, byli šťastni. S prvními dotazy přišly první pochybnosti a snaha skrývat city. Pochybnosti, útěk, zranění. Druhá polovina výborně ilustruje, jak Léo utíká před sebou a urputně v sobě dusí žal a pochyby. Bolestná poezie v letním zářivých barvách.
  35. Víly z Inisherinu
    Víly z Inisherinu (2022)
    8
    Irská existenciálka. To žijete na ostrově, takový ten nejobyčejnější život, kde můžete jen meditativně hledět na moře, anebo do sklenice piva. Tráva, kamenné zídky a čas od času se na scéně vynoří žena připomínající konec života. Zatímco Colm by rád překročil svůj stín a zanechal po sobě odkaz ve formě skladby, písně nebo tak nějak, Padraic se spokojí s každodenním tlacháním u piva. Spolehlivě se ničí oba dva. Padraic se od Colma nedokáže odpoutat a Colm reaguje sebedestruktivně. Tichý zápas o vyrovnávání se s osamělostí, neschopnosti odpoutat se od daného místa a způsobu životu proložený hláškami na dřeň. Nádherná kamera a famózní a současně velmi civilní herecké výkony Colina Farrella a Brendana Gleesona.
  36. Babylon
    Babylon (2022)
    6.5
    Všeho moc škodí. Jistě, některé pasáže byly skvostné, mezi fascinací Hollywoodem a jeho bídou. Úvodní část, natáčení při přechodu na zvuk, snobská párty, to vše super. Naopak nahlédnutí do spodních pater nechutností žádný extra dojem nenechává, to je inflace bizáru, oproti např. Uličce přízraků, kde obdobná scéna ala s krysou, má daleko větší hloubku. Nahoru, dolů, vrcholy a pády, ale příběh samotný se ztrácí v nekonečných odbočkách. Chazelle tam rve všechno, a tím oslabuje dramatickou linku. Zvláště vyniká Margot Robbie se svou autentickou živočišností, Pitt hraje to, co umí. Chazelle chtěl vyprávět o své fascinaci filmem, ale umlátil tím diváka.
  37. Piargy
    Piargy (2022)
    8
    Podmanivý vizuál a kvalitní herecké výkony. Magický realismus někdy působí spíše zmateným dojmem, než symbolikou. V kombinaci s reálným příběhem nefunguje souladně. Úvodní scéna je nadbytečná, příběh by vyzněl bez ní. Zrodil se Antikrist, ale poněkud v jiné podobě, než jak ho přivolávala starší vesničanka. Ta schopnost vidět zlo jinde, než kde se skutečně skrývá, provází lidstvo setrvale.
  38. Tři přání
    Tři přání (1958)
    8.5
    Na svoji dobu mimořádný počin, a nadčasový. „Nezáleží na tom, co řekl, ale co mohl říct,“ přesně vystihuje bolševické vidění nepřátel za rohem. „Jaký já jsem byl charakter, dokud jsem chodil pěšky,“ to platí tak nějak pořád. „Každá pohádka je v podstatě krutá,“ to bychom si mohli opakovat pořád i dnes. Kvalitní herecké výkony, skvělé pointování průšvihů té doby. O pár minutek delší, než bylo nutné, ale jinak stále stojí za vidění.
  39. Strachy v nás
    Strachy v nás (2021)
    8.5
    Zajímavá kombinace věřícího umělce gaye milujícího svoji rodnou vesnici odkud se nehodlá odstěhovat. Místňáci se rozhodli nechat ho žít, ale nesmí ničím rušit. Tragická událost odhalí limity jejich smířlivosti a svůj hněv obrací proti hlavnímu hrdinu, ačkoliv příčinou tragédie byli oni sami, všichni dohromady se svými strachy a odmítáním odlišnosti. Působivé konfrontace s každodenní existenčními problémy, které také nelze přehlížet, ostatně Daniel je jedním z podporovatelů malých farmářů.
  40. Když promluvila
    Když promluvila (2022)
    8
    Překvapivě svěží. I když o tématu vím dost, stopáž mě nenudila. Cyrey Mulligan a Zoe Kazan si sednou a jsou přesvědčivé v roli investigativních novinářek. Současně dobře vyváženo a zakomponováno jejich rodinné zázemí. Z příběhu jednotlivých obětí se skládá souvislý příběh o moci, zneužívání a na druhé straně strachu. A také následného života obětí, který byl už navždy poznamenán neblahou zkušeností. Celý film je také oslavou poctivé novinářské práce s vysokou dávkou profesionality.