Víly z Inisherinu (2022)

Irská existenciálka. To žijete na ostrově, takový ten nejobyčejnější život, kde můžete jen meditativně hledět na moře, anebo do sklenice piva. Tráva, kamenné zídky a čas od času se na scéně vynoří žena připomínající konec života. Zatímco Colm by rád překročil svůj stín a zanechal po sobě odkaz ve formě skladby, písně nebo tak nějak, Padraic se spokojí s každodenním tlacháním u piva. Spolehlivě se ničí oba dva. Padraic se od Colma nedokáže odpoutat a Colm reaguje sebedestruktivně. Tichý zápas o vyrovnávání se s osamělostí, neschopnosti odpoutat se od daného místa a způsobu životu proložený hláškami na dřeň. Nádherná kamera a famózní a současně velmi civilní herecké výkony Colina Farrella a Brendana Gleesona.

Hoře z rozumu na irský způsob. Kamera vynikající, herecké výkony dobré. Základní myšlenka také. Jediné co mě dráždilo jsou projevy nelogičnosti přecházející až v šílenosti. Chápu, že právě tohle je podstata filmu, ale nějak si to nemůžu srovnat s Irskem. Popsaný způsob jednání je vlastní spíše skandinávcům.
Kromě toho nechápu jak někdo může napsat, že jde o komediální drama. S komedií to nemá nic společného a pokud to někomu přijde směšné, měl by se léčit. Další chyba je snažit se přeložit výraz Banshee jako víla. Banshee je prostě banshee; posel smrti. To označení je nepřeložitelné, jelikož jde o specifický prvek irské mytologie.