Jan P. Muchow

V mládí nadějný fotbalista vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Praze a posléze po čtyřech semestrech Vysoké školy ekonomické se začal naplno věnovat hudbě. V roce 1991 založil skupinu The Ecstasy Of Saint Theresa, s níž je jeho hudební život spojen dodnes. V první polovině 90. let se s EOST stal prvním porevolučním interpretem z ČR, který podepsal profesionální nahrávací smlouvu ze zahraničním vydavatelem a jako první v historii české popmusic EOST bodovali v anglické a americké prodejní hitparádě. Je také členem skupiny Umakart, která v minulém roce se svoji skladbou „Půlnoční“ stála za velkým návratem Václava Neckáře. Mimo své kapely je Muchow často vyhledáván jako hudební producent pro jiné interprety (např. Kryštof, A. Langerová, Načeva, Charlie Straight a další) či jako remixér, mimo jiné i pro anglickou skupinu Placebo. Za svou dosavadní hudební kariéru je držitelem několika cen České hudební akademie Anděl v různých kategoriích – Album roku, Skladba roku, Objev roku, Nejlepší zvuková nahrávka atd. V roce 1996 ztvárnil hlavní mužskou roli ve filmu Davida Ondříčka Šeptej, ke kterému rovněž složil filmovou hudbu. Od té doby složil hudbu k více než 20 českým či slovenským celovečerním a středněmetrážním filmům. Je držitelem dvou Českých lvů za filmy Jedna ruka netleská a Grandhotel (oba režie David Ondříček) a dalších čtyř nominací za filmy Samotáři (režie David Ondříček), Václav (režie Jiří Vejdělek), Normal (režie Julius Ševčík) a Ženy v pokušení (režie Jiří Vejdělek). Z dalších filmů, ke kterým složil hudbu uveďme např.: Žralok v hlavě, Kdopak by se vlka bál (oba režie Maria Procházková), Ve stínu (režie David Ondříček), Muži v naději (režie Jiří Vejdělek), Pusinky (režie Karin Babinská), Yuma (režie Piotr Mularuk), Otto Wichterle (režie Tomáš Kudrna), O dve slabiky pozadu (režie Katarína Šulajová) a další. Rovněž skládá hudbu k televizním seriálům (Kriminálka Anděl, Mesto Tienov) a  divadelním představením – např. Pan Polštář (Činoherní klub 2005, režie Ondřej Sokol), Komedie omylů (ND 2000, režie Enikö Eszenyi), Hamlet-stroj (Projekt Bouda ND 2002, režie Tomáš Svoboda), Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové (ND 2005, režie Jiří Pokorný), Americký bizon (Činoherní klub 2006, režie Ondřej Sokol), Richard III. (ND 2006, režie Michal Dočekal), Jindřich IV. (Shakespearovské slavnosti 2010, režie Lucie Bělohradská, Zkrocení zlé ženy (Shakespearovské slavnosti 2011, režie Daniel Špinar)  a další. Je členem Evropské filmové akademie (EFA).