Z Marvelu už bulvy nevalíme. Přišel čas svrhnout superhrdinský stroj na peníze?

Z Marvelu už bulvy nevalíme. Přišel čas svrhnout superhrdinský stroj na peníze? 22 obrázků v galerii
Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství | Foto: Marvel Studios
Jde o zdaleka nejvýdělečnější a nejúspěšnější filmové studio poslední dekády. Komiksový Marvel rozjel svůj filmový Marvel Cinematic Universe ve velkém stylu už před čtrnácti lety a neexistuje značka, o níž by se v kinematografii mluvilo více. S takřka třiceti filmovými zářezy na pažbě tvoří MCU komplexní a bezprecedentní filmovou sérii, jejíž tvůrci si už mohou dělat, co se jim zamane. Namísto autorských perel ovšem vznikají generická díla, která už leckomu lezou na nervy.

V nedávno vydaném článku k desátému výročí prvních Avengers jsem psal o tom, jak vypravěčský a distribuční formát MCU nakazil celý Hollywood. Už dávno žijeme v době, kdy filmoví diváci a divačky utrácejí peníze buď za streamovací služby, nebo je nechávají za další příspěvek do zajeté a osvědčené série v kinech.

Jurský park expandoval v Jurský svět a letos přijde završení nové trilogie, v níž se objeví všechny důležité postavy z třicetileté historie franšízy. Rychle a zběsile to brzy dotáhne na deset filmů, přičemž v této sérii hrál snad každý plešatý herec, Warneři to vytrvale zkouší s kriticky zatracovanými adaptacemi DC Comics a mnoho dalších sérií bylo v plánu, leč neuspěly – za všechny lze jmenovat Dark Universe od Universalu, které vybuchlo po fiasku Mumie. Tíhnutí k pokračování výdělečných titulů sice není nic nového, ale v posledních letech se zdá, že originální mainstreamová díla jako Interstellar, Šílený Max: Zběsilá cesta nebo i Ready Player One jsou spíše výjimkou. A není pochyb o tom, že zásadní vliv má právě MCU.

Producent Kevin Feige vytvořil ze sešitů Stana Leeho filmové impérium, které nejenže generuje miliardy dolarů, ale získává si horečnaté následovníky, pro něž je další návštěva kina v následujícím pololetí (a to s takřka železnou pravidelností) záležitostí prostého zvyku a uspokojení vlastní poptávky.

Pokud ale mezi tyto zapřisáhlé fanoušky nepatříte, není důvod mazat jim med kolem úst. Marvel infikoval celý průmysl virem předražených produkcí, v nichž se musí setkat buď stále více supehrdinů, nebo stále více typologicky škatulkovaných herců – z role do role jdou například deadpoolovský vtipálek Ryan Reynolds nebo Dwayne Johnson se zdviženým obočím a o dvě čísla menšími tričky. Středonákladové produkce, které by s přijatelným rozpočtem umožnily vyniknout autorským filmařům a dokázaly se prosadit na superhrdiny přesyceném trhu, bohužel schází.

Avengers | Foto: Marvel Studios

Martin Scorsese řekl, že mu filmy od Marvelu připomínají spíše zábavní atrakce nežli opravdovou kinematografii. A vzhledem k tomu, jak se k superhrdinským látkám poslední dobou přistupuje, mu lze dát za pravdu. Zatímco první Iron Man či Thor nabídli i hlubší identifikaci s protagonisty a Jon Favreau s Kennethem Branaghem do nich otiskli realistické motivy a osobní vypravěčské kouzlo, většina děl po Avengers se obléká do shodného formálního kabátu a publikum přesně ví, co od nich čekat.

Ač existují pozitivní výjimky jako Strážci Galaxie nebo třetí Thor, filmy od Marvelu zabíjejí různorodost mainstreamové nabídky mimo jiné tím, že i sebelepší režiséři v nich přejímají úlohy najatých pěšáků, kteří divákům poslušně předkládají jejich fanservis. Takový pocit zadostiučinění u publika vrcholil v případě Avengers: Endgame, kdy došlo k velkolepému završení desetiletého přesahujícího příběhu. S nástupem čtvrté fáze se ale musí budovat nová zápletka s novými aktéry a nebezpečí statičtějších seznamovacích prologů studio vyvažuje jednak alternací žánrů, která byla u sólovek Black Widow a Shang-Chi celkem osvěžující, jednak zapojením všehoschopného mnohovesmíru.

Ten přitom začíná být už ve svých počátcích kamenem úrazu, neboť před tvůrci ani tak neotevírá nespočet nových dějových možností, jako spíše motivuje k přepisování stavů a nerdovskému pomrkávání na fanoušky, kteří chtějí vidět ožívat internetové konspirace a teorie. Spider-Man: Bez domova uspěl jednak díky tomu, že v době pandemie se zkrátka na nic jiného nechodilo, ale především zásluhou slibu, že spojí více minulých sérií a snad i svede dohromady více různých Spider-Manů.

Současný Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství to ale má složitější. První týden v kinech sice zaválel a zaznamenal americký otvírák za 187 milionů dolarů, tedy jedenáctý nejvyšší v historii, ale další víkend se jeho zisky propadly o závratných 67 %, což stačí až na dvaatřicátý nejvyšší druhý týden v dějinách. Tržby to jsou stále skvělé, ale pro Marvel tentokrát nenaznačují nic dobrého.

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství | Foto: Marvel Studios

Doctor Strange totiž není nijak dobrý film. Režíruje jej slavný Sam Raimi, jenž se postaral o Lesního ducha (Evil Dead) a původní Spider-Many, ale slibovaný hororový festival vyústil v lehce temnější odrůdu téhož digitálního koncertu. A ti diváci a divačky, kteří se po prvním týdnu dočetli, jak se to vlastně má s očekávanými cameo rolemi, se podívali na neoslnivé recenze a řekli si, že za další multivesmírnou křeč utrácet nemusí.

Snaha udržet si publikum dalšími a dalšími přísliby, že dojde k představení dosud vynechaných superhrdinů či k návratu jiné verze usmrceného aktéra, je přitom enormní. Studio uvaluje informační embarga nejen na předběžné recenze, ale skoro na veškeré produkční a postprodukční práce, aby publikum mohlo teoretizovat a vybičovat své očekávání do nebeských výšin. A pak se snadno stává, že přichází zklamání.

Marvel už totiž ví, že prostě musí vyrukovat s něčím překvapivým. Namísto logicky vkládaných dějových vodítek tak ale činí například potitulkovými sekvencemi, které mnohdy předesílají děje, jež se zúročí až o několik let a filmů později. Obyčejní diváci si to pochopitelně nemohou pamatovat, ačkoli se zdá, že právě to po nás Marvel vyžaduje. Jde se na ruku těm nejvášnivějším nerdům, kteří daný zvrat dopředu vyžadují. Problém navíc vyvstává i v tom, jak moc se celá série v poslední době drolí.

Čtvrtá fáze ostatně kromě kin zamířila také na Disney+ a přibyly seriály jako WandaVision, Loki nebo Hawkeye, které rozvíjí příběhy již známých (a občas zabitých) aktérů. Nejenže se cestuje mnohovesmíry, kde už smrt a vlastně cokoli nemá žádnou váhu, ale studio navíc očekává, že budeme bedlivě sledovat absolutně všechno. Kdo tudíž neviděl WandaVision, ten bude z hlavní zápletky druhého Doctora Strange zpočátku pěkně vyjukaný. A kdo ji viděl, ten bude pro změnu horečnatě fabulovat a přemýšlet nad tím, co všechno je propojené a co může ignorovat. Prostý požitek ze zábavné projekce už ustupuje zmatení a nejasnostem, neboť možnost vést příběh jakýmkoli směrem paradoxně zadupává do země i očividné dějové mezery, které vlastně nejsou důležité.

S tím navíc vystupuje do popředí další problém, který tkví v neudržitelnosti charakterů či v nekonzistentnosti jejich vystupování. Není na škodu, že z Thora se postupně stala komická figurka, neboť to Ragnarokovi skvěle zapadlo do odlehčené poetiky Taiky Waititiho, a trailer na čtvrtý díl prozrazuje, že se na lehčí notu bude hrát i nadále. Těžkopádný až odfláknutý je spíše vývoj Scarlet Witch v jinak skvělém podání Elizabeth Olsen – zatímco v seriálu WandaVision, který u nás zase tolik lidí nevidělo, je její charakter komplikovaný a ambivalentní, ve druhém Strangeovi se lusknutím prstu mění na jednoznačného záporáka.

Loki | Foto: Marvel Studios

A jako by nestačilo poctivě nakoukávat každý další film a seriál z MCU, Marvel počítá i s tím, že známe jeho artikly zfilmované mimo MCU. Poté, co Disney pozřel i studio FOX stojící za X-Meny a co Sony, domov Spider-Mana, Venoma či Morbiuse, zpečetilo spolupráci s MCU, můžeme očekávat prakticky cokoli.

Kdo už viděl druhého Doctora Strange a není velkým znalcem komiksů, tak mi jistě rozumí – scéna s ilumináty mate jednak možným napojením na animovanou sérii What If...?, jednak přítomností postav, jež v rámci MCU dosud představeny ani zmíněny vlastně nebyly.

Když Martin Scorsese vyřkl před dvěma a půl lety svůj verdikt nad Marvelem, možná tehdy sám netušil, že to „nejhorší“ nás teprve čeká. Pochodeň naděje sice stále třímají osobití režiséři jako Taika Waititi a James Gunn a čtvrtý Thor či třetí Strážci Galaxie mohou do série opět vnést potřebný nadhled, ale co přijde pak? Iron Man z jiné dimenze se bude překřikovat s Deadpoolem, zatímco Venom se v pozadí utká s Fantastickou čtyřkou a vše naruší příjezd profesora Xaviera, potažmo nástup Daredevila či Kingpina?

V tom případě by se z MCU možná definitivně stala komedie a třeba by to nebylo ke škodě. Stále děravější a lidskosti zbavený svět je beztak nejpřitažlivější v zábavných interakcích aktérů, a když se hraje na přehnanou serióznost, vzniká šestáková dramatická křeč. Což ale souvisí s úspěchem třetí fáze a především s Avengers: Endgame, kde došlo k památnému vyvrcholení a generační filmové události – tomu se bude chtít Marvel znovu přizpůsobit, ale zatím se ani v nejmenším nezdá, že by se takový hype dal ještě někdy zopakovat.

What If...? | Foto: Marvel/Disney+

Každá série jednou skončí, a byť se Hollywood tomuto heslu v posledních letech sveřepě brání, i Marvel bude jednoho dne érou minulosti. A možná by nebylo od věci skončit dříve, než propukne totální nekontrolovatelný chaos a do kin poputují filmy, které nebudou mít začátek ani konec a jejichž jedinou motivací bude přenést zvědavost publika na další projekt. K tomu už měl ostatně Doctor Strange 2 proklatě blízko.

Jak se může tato situace hypoteticky vyvinout a které produkce mají šanci všemocný Marvel ohrozit, o tom se dočtete příště.

Ankety
Chtěli byste vidět film nahlížející kriticky vládu Alžběty II?
Ano, rozhodně.
Ano, ale až s odstupem času.
Ne, o mrtvých jen dobře.
Ne, Alžběta ani královská rodina mě nezajímají.
Nejnovější články:
Načíst další články