Martrix: Komentáře

Komentáře 207

Od nejnovějších

Major Grom: Morový doktor (2021)
4. 2. 2022
7.5
Úplně to vidím, kámo...americký remake s názvem Captain Thunder: Dr. Black Death. V hlavní roli Ryan Reynolds aka cpt. Thunder, Tessa Thompson aka reportérka, nějaký sweetgay jako přicmrndávač a záporák s tváří mladého začínajícího běloherce. Hudební podmaz...cool rapíček. Přece se kurňa nebudu dívat na ty slovanské neznámé ksichty a poslouchat u toho ruský písničky. Navíc....ty vole, vždyť se to odehrává v nějakým fiktivním Petrohradě. To asi ti rusáci chtěli obšlehnout Gotham. Vždyť oni vlastně vyprávěli dost podobnej příběh. Představ si, že by jsi spojil postavu Batmana s Jokerem a proti nim postavil policajta ...toho Gordona. Ale byl by mladší a solitér. Prostě příběh ve stylu Nolanova Batmana, ale němarvelovsky, skólko po rusky, prostě postava inspired by Putin...chacha. Ale tak jako jo...vcelku to fungovalo, triky byly dobrý a akce fungovala na jedničku, to zase jako jo. Ani ta hudba nebyla úplně strašná. A co bylo tedy blbě? No...bylo to hodně dlouhý. Sice jsem se nenudil, ale místy jsem se ani tak úplně nebavil. Ale zase když o tom tak uvažuju....oni amíci ten remake stejně zprasí. On je vlastně Major Grom dobrej tak, jak je. Moderně natočená akčňůvka v neotřelých kulisách, s neokoukanými herci a vcelku dobrou zápletnicí. Tak mě vlastně napadá...asi je to jeden z nejlepších novodobých ruských filmů, který jsem viděl a v mnoha ohledech dává na zadel akčním rádobyspektákulinám, jako byla třeba Netflix slabota Red Notice, nebo 6 underground: Tajné operace. Takže mrkni na to, kámo, moc neuronů ti u toho nepochcípá.
Zkáza krásou (2015)
28. 1. 2022
8.5
Víc než osud samotné Lídy Baarové mě zaujalo, jak snadné je ocitnout se v roli padoucha jen proto, že jste na očích víc, než nějaký Honzík z pekárny, který si v době protektorátu nechal říkat Hanz a byl jeden z těch statisíců führerfans, kteří nejdřív vítali Němce a podíleli se na likvidaci židů, pak vítali Rusy a skandovali při věšení Němců i Čechů a nakonec zakotvili jako členové KSČ, kde si to pro změnu vyřídili s buržousty... . Třeštíková pomocí dobře zvolených archivních záběrů, poskládala souběžně s příběhem Baarové svědectví o pokrytectví a krutosti, jaké jsou lidé schopni, pokud dostanou příležitost. Nevím jestli to byl záměr tvůrce, ale z pohledu Baarové a nejspíše mnoha dalších, šlo "jen" o změny režimu...při nichž nikdo nemohl tušit, do jaké obludnosti narostou. A to jak v případě nástupu Hitlera, tak komunistů. Touto optikou pak nemůžete v Baarové vidět vlastizrádce, ani se pohoršovat jejím vztahem s Goebbelsem. Nemůžete se divit, že se bála o svoje bezpečí a snažila se utéct. Vždyť i dnes je mnoho lidí, kteří pracují v Německu, nebo Rakousku a kdoví, jak by se v případě vyhrocení vztahů zachovali a na které straně hranic by zůstali. Pokud tedy selhala, tak snad jen v úsudku. Ale jistě ne víc, než miliony jiných žen před a po ní, které zaslepila láska. Díky své kráse, byla v neustálém pokušení ze strany všech vlivných mužů té doby a i když na sebe jistě nepověděla všechno, tak jakékoliv odsuzování není na místě. Nebylo mi jí vysloveně líto, ale bylo mi smutno a pocítil jsem vůči ní i respekt, protože tohle by každý asi nedal. Nejvíc smutno mi ale bylo, když popisovala jak velká úleva a štěstí pro ni bylo, když se jí povedlo utéct z Československa. Přitom pro mnoho z nás, je jedním z klenotů naší kinematografie. Ve všech ohledech zajímavý dokument, Třeštíková tohle opravdu umí. I když bych bral některé výpovědi Baarove s rezervou, pořád zůstává spousta materiálu, který vás přiměje k zamyšlení a možná i revizi svých názorů jak na ni, tak na dobu, ve které žila.
Město ztracených dětí (1995)
28. 1. 2022
4
Nikdy by mě nenapadlo že chlápek, který mě kdysi okouzlil poetickou, rozvernou a vtipnou Amélií z Montmartru, mi zkazí den jedním z nejhnusnějších fantasy příběhů, jaký jsem viděl. Stylisticky je to parádní, vizuál neživých předmětů je dokonalý. Děti, představitelka Drobka speciálně, jsou kouzelné a bizarní postavy skvěle obsazené i zahrané. Spousta vynikajících a velmi neotřelých nápadů a s tím souvisejících scén, vytváří hravou směsici smrdutého fantasy artu...který nesnáším. Mám prostě problém s příběhy o pokřivenostech, které se odehrávají ve světě, kde slunce svítí jen aby vám vypálilo oči, hudba hraje jen aby z vás udělala zabijáka a láska vede nevyhnutelně k tomu, že vás zabijí. A neospravedlní to ani ty dvě hřejivé scény v závěru, ani happyend, který už tu slizce úchylnou atmosféru nemohl překrýt. Tento film strkám do šuplíku k "pohádkám" J. Herze, kterého považuji za krále hnusného artu. Totálně mimo můj vkus a preference. A to jsem si myslel, že největším úletem Jeuneta byl Vetřelec: Vzkříšení. Zlatej Alien.
Happy-Go-Lucky (2008)
28. 1. 2022
8
Sally Hawkins pro mě má zvláštní kouzlo, takže ať už je v jakékoliv roli, tak z ní nemůžu spustit oči. Postavy které hraje, díky tomu vnímám mnohem opravdověji, než jen jako imaginární figury, jak jsou popsané ve scénáři. V tomto filmu mám navíc poprvé možnost vidět ji mladou. Celá Poppy, povahou i vzhledově, dokonce i povoláním, představuje ženskou, kterou jsem vždycky chtěl. Přiváděla by mě k šílenství. Jistě, ale vedle takových sluníček je velmi snadné, si jako šílenec připadat. Poppi je třicetiletá žena, která byla obdařena darem životního optimismu a radosti ze života. Život není peříčko, tak proč ho ještě dramatizovat negativním přístupem a škarohlídstvím. Jenže zdaleka všichni to tak nemají, což pocítí i sluníčkovka Poppy. Leigh namíchal první polovinu filmu tak, že se člověk uculuje a moc té praštěné a usměvavé ženské přeje, aby to štěstí tvořené prostými, ale důležitými věcmi neskončilo tvrdým pádem. Je to o nastavení diváka, jestli vnímá živost jako stav pohody a radosti, který občas přeruší nějaká nepříjemnost, nebo jestli bere život spíš jako sled povinností a útlaku, který občas prosvítí šťastné chvilky. A právě takový nešťastný a tím pádem zlostný člověk vstoupí Poppy do života. Leigh chtěl nejspíš ukázat ten kontrast a přimět diváka, aby se aspoň vědomě občas pokusil být víc jako Poppy, než jako Scott. Ale možná se jen chtěl podělit o tu radost, že někoho takového zná a dát některým mužům naději, že sluníčka jako Poppy existují.
Jeden svět nestačí (1999)
28. 1. 2022
6.5
Těžko hodnotit přes dvacet let starou bondovku jinak, než pocitově. A přestože je Brosnan sympoš, Sophia opravdu krásná a záporák v podání Carlylea má dostatek charisma...nezmůžu se na víc, než chladné...většinu času jsem se sice nenudil, ale ani vysloveně nebavil. Možná je to tím, že žánr přepálených akčních blockbusterů neberu s dostatečným nadhledem. Na druhou stranu...bondovky s Craigem i poslední M:I se mi líbily. Jeden svět nestačí, přesto ze všech brosnanovek trochu vyčnívá a asi je nejstravitelnější. Zápletka je vcelku ok a začíná se tady projevovat i to, co mě bavilo na pozdějších 007. Je to víc a víc osobní. Pravděpodobně na tom mají podíl pánové Neal Purvis, a Robert Wade, kteří sice i tady vystavili Bonda opravdu velké akční náloži, ale pořád zbyl čas i na další postavy. Bohužel jsem měl pocit, že se v takové poloze necítí Brosnan nejlépe...bylo to jako postavit Shreka mezi sedm trpaslíků. Přesto mu nelze nic moc vyčíst, protože ty zdlouhavé scény, kdy všichni ví, že to dobře dopadne, že se to Bondovi zase povede...protože postava Bonda je odsouzena dosáhnout vždy svého...ty scény mě prostě nudí. A nejspíš je to i důvod, proč jsem byl nadšený z Casina Royal, kde Bond snad poprvé zakusil tvrdou ránu, kdy se mu někdo dostal pod kůži. I když je srovnání trochu nefér, vysvětluje to moje nižší hodnocení. Postavy, kterým se nedá dostat pod kůži, jsou mrtvoly, figurky v rukou scénáristů a jejich úkoly mi nepřipadají moc důležité, když k těmto postavám nemám žádné sympatie a vlastně je mi jejich osud ukradený. A přesně to je můj problém se starými bondovkami. Než přišel Craig, bylo to o chlápcích, kteří srkají Martiny, osouloží koho si zamanou, zabijí kohokoliv, kdo se jim postaví a splní vše, co dostali za úkol. U toho trousí vtípky a tváří se, že jsou vždy nad věcí. Takhle ploché, nejsou ani postavy ve 2D animácích. Pozitivní je, že v této bondovce se to pomalu začínalo měnit k lepšímu
Eternals (2021)
14. 1. 2022
7
Některá hodnocení Eternals jsou vcelku krutá, protože odráží především nenaplněná očekávání posledními Avengery namlsaných diváků (pro které často žánr komiksu, začal existovat až Iron Manem). A také diváků, kteří neradi opouští již vyjeté koleje, neradi se loučí s postavami a úplně nejraději by MCU přenechali jen pár vyvoleným tvůrcům, u kterých mají jistotu, že nebudou experimentovat. Jenže to jde proti způsobům, které Feige nastavil. Bylo by jistě snadné, kopírovat tu šedivou produkci DCU a sypat tam jednu digiomalovánku za druhou. Ale naštěstí se to neděje. Časem možná i tito diváci ocení odvahu studia angažovat tvůrce, kteří vidí v komiksech větší potenciál, než jen pobavit akcí a postavami s pohádkovými schopnostmi, ze kterých se sype jedna hláška za druhou. Chloé Zhao podle mě neměla téměř žádné předpoklady udělat dobrý komiksový film (Země nomádů mě po obsahové stránce vůbec neoslovila). O to víc jsem byl zvědavý, co z ní vypadne při angažmá na vysokorozpočtovém blockbusteru, kde se s diváky bojuje podle jiných pravidel a který má jinou cílovku. Eternals vnímám ve dvou rovinách. Příjemně mě překvapilo, že koncept, příběh, legenda...není pitomý, je dostatečně epický, ale současně nechává prostor pro osobní dramata většiny postav. Tím pádem nejsou ploché a jejich motivy dávají smysl. V rámci možností. Zajímavých postav je totiž hodně, takže se samozřejmě nebavíme o dramatických obloucích, ale spíše vlnkách. Žádný oceán, spíš tak Jadran. Většinou to ale funguje. Co se týče CGI a výpravy, tak nemůžu říct nic negativního. Přehledná akce, Devianti vypadali fajn, celkově byl look příjemně "nesnyderovský". V čem je tedy problém? Proč ty negativní ohlasy? První část filmu nebyla dostatečně vtahující a působila na mě spíš jako pokračování něčeho, co jsem loni prolásl. V úvodu se divákům sdělí, kdo jsou Eternals a kdo Devianti. A zároveň se oznámí, že všechno není tak, jak by se mohlo zdát. A pak už se jde na rychlou seznamovačku i s první akcí. Jenže pak vás vezme režisérka zpět v čase, pak zase dopředu, chvilku romantika, chvilku akce, chvilku povídání, pak akce... . Já té ambici nestavět jen na obrazu a akci moc fandím. Je super, že tvůrci chtějí vyprávět příběh, ale v takovém formátu je to složité a vyžaduje to zkušenost, kterou Zhao hold nemá. Takže to co se podařilo třeba Avengers Infinity, který má podobně bohatý příběh bez klišé o dobru a zlu, se zopakovat nepovedlo. A je to škoda, protože jak po té vizuální, tak po obsahové stránce, měli Eternals co nabídnout. Samozřejmě by se našlo i nemálo špatných momentů, které nefungovaly, ale daly by se odpustit, pokud by se podařilo celý film udržet po hromadě. I kdyby ne tak profesorsky, jako to udělali bratři Russo, tak aspoň ho rozsvítit podobně, jako to umí třeba Gunn. I když tady je to trochu nefér, protože Eternals není míněn jako komedie, není v něm ani nadsázka a s výjimkou lehce vtipkujícího Kumaila nemá žádnou zábavnou postavu. Přestože se to nepovedlo jak mohlo, nemyslím si, že by si takový film zasloužil tvrdou kritiku. Odvaha jít proti proudu a pokusit se dodat do komiksu existencionální přesah, nemoralizující postavy postavené před velké dilema a posunout zase žánr dopředu...to se cení.
Bláha a Vrchlická (1991)
13. 1. 2022
7.5
Když šoupnete mezi čtyři zdi dva tak skvělé herce, nevadí ani poněkud vykonstruovaný scénář. Hanzlík s Bydžovskou dodali svým postavám lidský rozměr, takže ten jejich podivný vztah divák akceptuje se shovívavým úsměvem. Žádná řachanda, ani inteligentní komedie to není, ale zahřeje u srdíčka a vylepší náladu. Tak má vypadat TV film pro veřejnoprávní vysílání. A takový byl i rukopis, nedávno zesnulého Dušana Kleina
Mr Hockey: The Gordie Howe Story (2013)
13. 1. 2022
6
Obecně jsem při sledování životopisných filmů skeptický a často se potvrdilo, že si autoři nemohli pomoct a "poladili si to" po svém. Málokdo je ochoten zveřejnit svůj životní příběh bez cenzury a když přidáte smutný fakt, že téměř nikdo není ochoten natočit pouhou pravdu, nemůžete čekat nic jiného, než "silně tendenční drama" o někom známém. Tento film by mohl posloužit jako šablona. Možná byl Howe opravdu nejen skvělý hokejista, ale i otec, manžel a vůbec člověk...nechci mu křivdit, ale oni byli úžasní a skvělí také jeho synové, manželka, přítelkyně jeho syna, možná i jejich zahradník... . Dokonce i postavy, které nebyly líčeny v hezkém světle, neměly vliv na to, že podle tohoto filmu Howe prožil nádherný život bez mráčků. Rozumím tomu...měla to být pocta, poděkování...ale jako divák čekám trošinku víc. Tohle bylo jako dívat se do vitríny plné medailí a pohárů. Mám hokej rád, sportovní filmy taky, ale Mr. Hockey: The Gordie Howe Story je na můj vkus jen vyvoněný úryvek o tom, jak se chrabrý veterán Gordie nenechal bídným pohlavárem NHL zastrašit a zahrál si se synky v konkurenční lize. Nicméně víc teď chápu Jágra. Ale o něm nejspíš takový film nikdo nenatočí.
Mrazivá past (2021)
13. 1. 2022
4.5
Hloupý film, ve kterém praskající led pronásleduje jedoucí kamiony, aby se praskání následně na poslední chvíli zastavilo u jejich nohou, řidiči si řeknou pravidlo o diverzifikaci rizik, aby je při první příležitosti porušili, ale vrcholem stupidity je noha uvězněná ve smyčce ocelového lana napnutého mezi dvěma auty. A to jsme v první třetině filmu. Takové srágoroviny se v devadesátých letech laserovaly rovnou na DVD a posílaly se přímo do videopůjčoven. Ztráta času.
Vivárium (2019)
13. 1. 2022
5
Zajímavý nápad, nutně neznamená totéž, co zábavná podívaná. První třetina bez výhrad, realisticky napsané postavy vhozené do WTF prostředí, nebo konfrontované s WTF týpky. Realitní agent...paráda, satelit jakožto novodobá králíkarna pro spořádané ovčany, dobrý. Jako půlhodinový kraťas by to byl hezký satirický šleh. Jenže tvůrci měli nejspíš obavy, že by si rozvedením toho jednoho nápadu nevystačili, takže do toho zakomponovali ...nebudu spoilerovat, ale Krajní meze... . Čímž ovšem přesouvají vyznění Vivária jakožto "artové alegorie koloběhu konzumní společnosti", spíš do nezáživného sci-fi. Na podobnou notu jsem kdysi četl povídku. Nevadí mi, když mě tvůrci nějakou chvilku povodí, skládají jednu otázku za druhou a odpověď si nechají na závěr. Ale pak tedy očekávám něco WOW, nebo aspoň velmi uspokojivé potvrzení nějakého podezření. A to se tady vlastně nestalo. Pár momentů bylo fajn, ale jako celek neuspokojivé.
Nenápadný půvab buržoazie (1972)
13. 1. 2022
6
Kdybych se přidal k ostatním a dal vyšší hodnocení jen protože... Boňuel, Oscar a spousta obdivných óóóch a ááách kritiků, byl bych stejný pokrytec jako postavy, které ve svých filmech tak rád kritizuje. Mám za to, že film je dobré vnímat intuitivně, že nemá být nutné studovat si kontext jeho vzniku, pátrat po životopisu autorů, ba ani znát knižní předlohy. Film je dle mého názoru médium, kterým se dá sdělit vše i bez toho, aby se musel pro pochopení obsahu vytvářet návod. Musí fungovat bez znalosti předchozích filmů, nebo dokonce stranické příslušnosti tvůrce. Z toho pohledu, mě tento film vysloveně otrávil. Jsem milovník bizáru...chytrého a poťouchlého bizáru a absurdna, jaký umí třeba Anderson, nebo kdysi Gilliam, či Burton. Ale tohle? Dědkovské pošklebování se s vědomím, že si v tom zase někdo, něco víc najde. Speciálně ve druhé půli se Boňuel utrhl ze řetězu a vytvořil zlomyslný artový výtrus bez jakéhokoliv přesahu. Mám rád filmy, které nutí k zamyšlení, ale samozřejmě se nechám rád i jen pobavit. Nic z toho mi Nenápadný půvab buržoazie nenabídl. PS: Snad je to i tím, že nejsem socialista a buržoazii, ani církev nevnímám zdaleka tak negativně, jako Boňuel.
Krotitelé duchů: Odkaz (2021)
6. 1. 2022
6.5
Obrovský fanservice pro pamětníky, ale myšleno spíše v dobrém. Kdyby snad měl někdo i po jeho skončení pocit, že bylo té pocty obrovskému fenoménu osmdesátek málo, dostane nášup ve dvou potitulkových scénách (minimálně ta první mě velmi potěšila). Nabízí ale tato reinkarnace duchobijců i něco navíc? Pojďme na pozitiva. Postavy a herci. Phoebe, nerďácká vnučka Egona...super, ostatní děckoši překvapivě v pohodě. Rudd v roli učitele...kdyby měl víc replik, nejspíš by si film ukradl pro sebe, ale tvůrci si to pohlídali. Stejně jako ostatní dospělí, i on byl spíš součástí "druhé vlny". Vtipné momenty padaly na vrub právě jeho postavy, takže po trochu unylém rozjezdu přišlo vítané oživení. Tím se dostáváme ke scénáři. Moc se mi líbí, že je v něm výrazně zakomponované rozloučení s Haroldem Ramisem, který před několika lety zemřel. Přestože někdo namítne, že je to recyklace jedničky, tak on ten nápad ohledně Egona a jeho mise není vůbec špatný. Pokud se totiž chcete s takto zastaralým konceptem vrátit a uchovat co fungovalo před dlouhými pětatřiceti lety(aby vás fanoušci nesežrali), zcela nevyhnutelně se nevyhnete vykrádání originálu a navíc riskujete, že mladý divák bude takový film považovat za infantilní retro. I já nemlaďoch, chvilkami takový pocit měl. Je v tom trocha schizofrenie, protože vy víte, že tvůrčí záměr byl přivést zpět ten rozjásaný a naivní feeling osmdesátých let, ale současně se chce restartovat kdysi silný brand. Odpověď na otázku, jestli jsou Krotitelé duchů: Odkaz, víc než jen fanservice je ano....i když bez znalosti originálu si film moc neužijete a současně není bůhvíjak originální. Nicméně tvůrcům se podařilo minimálně v mém případě vzbudit dojem, že by se mohla chytnout i nějaká pokračování...že tam jistý potenciál je. Mckenna Grace umí zaujmout, její postava je fajn a nejspíš by s pomocí nějaké ostřílené hvězdy, dokázala minisérii, nebo jeden, dva filmy utáhnout. Když se tak ale nestane a zase se několik let kolem Ghostbusters nic nebude dít...vůbec mě to mrzet nebude, protože tento typ rodinných/žůžodobrodrůžo filmů moc nevyhledávám.
Prityazhenie (2017)
4. 1. 2022
6
Co se dá na takový film napsat? Tohle jsou prostě rusáci. Srdce na pravém místě, ale emoce jim lítají jako jojo od obrovské lásky, po sžíravou nenávist. Milostný příběh na pozadí kontaktu s mimozemskou lodí, spojený tentokrát nejen s poukazováním na tupost vojáků, ale spíš na xenofobii davu. Srovnání s jinými snímky se moc nenabízí. Možná ještě tak Starman, ale jistě ne v některých recenzích zmiňovaný District 9. Po trikové stránce nelze vyčíst vůbec nic, ve skutečnosti to bylo minimálně o level nad posledními Emmerichovinami. Jenže ta zhovadilá stopáž, která stejně nestačila k tomu, aby byl přerod Arťoma věrohodný, společně s místy děravým scénářem, dělají z tohoto filmu průměrnou sci-fi jednohubku. Na jednu stranu je dobře, že rusáci neumí dělat jednoduchou výpravnou sci-fi, na druhou je škoda, že se tam snaží za každou cenu nacpat úplně všechno.
Vtorzhenie (2020)
4. 1. 2022
4.5
Spousta lidí má vsugerovanou myšlenku, že Rusko, potažmo Sovětský svaz bylo a možná i stále je, jakási sci-fi velmoc. Strugadští, Lukjaněnko....hmmm a dál? Možná ze sebe někdo vymáčkne Nosova s jeho Neználkem, ale pak už nějaké jméno vyloví jen fajnšmekr. Tu iluzi pomohl vytvořit Tarkovskij. Ale faktem je, že kromě něj nemají ruští autoři nač navázat. Z těch současných Timur Bekmambetov? Ten je stejně jako většina filmového světa ovlivněn západní tvorbou. Přesto je trochu paradox, že se na tu jalově komerční stopu, vydal i syn jednoho z mála výrazných ruských režisérů. Jakoby pokračovalo měření pinďourů za studené války; ano, Rusové umí natočit velmi atraktivní a vysokorozpočtové sci-fi, které svými technickými/vizuálními parametry, strčí do kapsy všechny ty Dny nezávislosti, Dny poté a jim podobné digůstky. Jenže to stejně nefunguje. Vtorženije je sice prezentovaná jako Invaze, ale ve skutečnosti je to spíš idiotská sci-fi romance, která se bere tak vážně, že všechny ty nelogičnosti trčí z děje snad okatěji, než věže z chrámu Vasila Blaženého. Pro mě je to jako sledovat tygra na vodítku. Pěkné, ale zároveń dost smutné. Jinou emoci mi bohužel Vtorženije nezprostředkovalo. PS: Tvůrci se rozhodli divákovi nic neusnadnit, takže bez toho, že jste viděli Priťaženije (2017), vám to bude nakonec připadat ještě blbější...resp. budete čekat na vysvětlení, kterého se nedočkáte.
Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic (2022)
1. 1. 2022
7.5
Samozřejmě to bylo dojemné. Jak taky jinak, když se po letech sešli lidé, kteří k sobě měli velmi blízko. A jak taky jinak, když u toho mohli být diváci, pro které je tento fenomen víc, než je pár fantasy filmů. Troufám si říct, že význam Harryho Pottera jak pro čtenáře, tak pro diváky, překonává jakýkoliv jiný fantasy příběh a to včetně Pána prstenů. V případě této série se povedlo snad úplně všechno. Od skvělého castingu a výběru režiséra, který výrazně ovlivnil jak bude kouzelnický svět vypadat, přes volbu dalších režisérů a změny oproti knižní předloze, po důstojné zakončení v ten správný čas. Tento dokument žádné zásadní nové informace nepřinesl a nejspíš to ani nebylo tvůrčím záměrem. Dost možná jde jen o marketingový tah, který má oživit brand. Přesto bylo příjemné u toho být a nejspíš se přidám k mnoha lidem, kteří si hned zítra pustí film. Ta kontroverze ohledně výroků Rowling, resp. hlasité nesdílení jejich postojů většinou herců, je v tomto kontextu nedůležitá...bylo evidentní, že tohle setkání bylo zacíleno spíš na herce a režiséry. Nezmiňovala se ani skvělá práce kostymérů, trikařů... . Kdo má v hlavě mozek, dokáže docenit jak úžasný svět Rowlingová stvořila. Až se zdá být neuvěřitelné, že je to práce jednoho člověka. Pokrytectví a pomýlenost, která teď vládne především na západě, jednou skončí. O době kdy bylo moderní vymýšlet si nová pohlaví a sexuální orientace, si budou vyprávět leda vysloužilí transvestité, ale knihy o Harry Potterovi budou číst miliony dětí pořád
Skandál po anglicku (2018)
1. 1. 2022
9
Každý druhý homofob začíná slovy...nemám nic proti homosexuálům, ale... . Takže leckoho napadne s jakou dynamikou se změnily poměry i v průběhu 3-4 let od natočení této minisérie. Dnes už některým lidem nestačí, aby měli homosexuálové stejná práva jako ostatní...snaží se dělat z nich a ostatních minorit, privilegované a chráněné lidi, kteří by měli být díky jakémusi neviditelnému handycapu zvýhodněni před ostatními. Dnes by takové obsazení neprošlo...heterosexuální herci v rolích gayů?! To jako vážně?! I kdyby se měli angažovat homo osvětlovači, nebo zvukaři...tak dnes už ne! Konec šikanování homosexuálů. To je ostatně názor scénáristy Russell T. Daviese. Nikdo mu nevysvětlí, že byl v roli gaye Grant (hetero) stejně fenomenální, jako Whishaw (homo) a že herec je tady od toho, aby zahrál jakoukoliv postavu a jediné co ho pro takovou roli předurčuje, je talent. Bez ohledu na to, jak je to skvěle natočené i napsané, s největší pravděpodobností vás ovlivní váš postoj k tématu. A to i když to není jen příběh o tom, kam tabuizace a kriminalizace homosexuality některé lidi dohnala před padesáti lety. Mě osobně přišlo velmi líto, že pokrytectví společnosti přivádělo jinak slušné lidi do situací, kdy svou přirozenost museli skrývat, bát se o kariéru, o život... . Myslím, že i zarytí puritáni po shlédnutí tohoto "skandálu" uznají, že to vše bylo zbytečné, ponižující a nevyhrál vůbec nikdo. A v tom tkví síla sdělení tohoto počinu. Bez velkého moralizování prostě ukazuje, jak snadné je nevejít se do škatulky "ctihodný občan".
Prázdnota (2020)
31. 12. 2021
8.5
Snad náhoda, nebo nějaký filmařský šotek, mi podruhé v krátké době poslal dva filmy, které mají nemálo společného a zaslouží si tak jakýsi battle. Před pár dny to bylo Silent Night vs K zemi hleď!, a teď to bude Proroctví z temnot vs Prázdnota. Oba snímky spojuje legenda o bytosti, která přestává být pouze abstrakcí a mýtem. A pak také skvěle navozená atmosféra. V případě Proroctví z temnot jsem napsal: "Pellington z nepříliš dobrého scénáře dostal maximum. Velmi dobře zvolené zvuky a hudba v kombinaci s kamerou, vytvořily slušnou atmosféru. Jenže to samozřejmě nestačí. Vztah Jacka s policajtkou byl jako když se vaří amarouny...zabublalo to a najednou to bylo hotový. Postava Gordona byla celá špatně a když se to tak vezme, tak pointa toho všeho je....před tou nehodou se dělo něco divného a nějak...netuším jak, to souviselo i s úmrtím Jackovi ženy. Myslím, že zmatení diváka je takový bonus navíc...asi jako když vám dají ke stejku...zadarmo i kus tofu... ." Jak je na tom se scénářem Prázdnota? Nu, je o tři levely jinde. Propracovanější, složitější, ale přesto srozumitelnější a především je velmi dobře vypointovaný. Po skončení filmu vám nejspíš nebude šrotovat v hlavě, proč, co, kdo udělal a co tím kdo myslel...co to všechno vlastně znamená. V tomto filmu totiž došlo k málovídanému prolnutí skvělé režie a velmi dobrého scénáře. Vše práce chlápka, který do té doby nic nenatočil. Už jen to je obdivuhodné. Navíc se do toho pustil poprvé až ve svých padesáti letech. Na plné čáře tak válcuje tvůrce Proroctví z temnot...přestože to tak podle diváckého ohlasu, ani recenzí vůbec nevypadá. Vysvětlení je dle mého názoru prosté. Je jím ta jediná věc, která mluví v neprospěch Prázdnoty a tou je absence známé tváře, třeba v podobě Richarda Gere, která sama o sobě přiláká spoustu diváků. A to diváků, kteří do kina nešli ani tak na strašidelný thriller, jako spíš na R. Gere v "nějakém mysteriózním filmu". Srovnání je malinko nefér na obě strany, protože filmy od sebe dělí téměř dvě dekády a Prior se přizpůsobil vývoji žánru. Speciálně horory totiž prošly velkou změnou. Mnohem častěji splývají s thrillerem...tzn. mají i jiný obsah, než nahánění blondýn po lese. Dnes už s pouhou řezničinou a gumovou potvorou nikdo neuspěje. Budoucnost hororu je v rukou chlápků jako je Mike Flanagan, Ari Aster, Robert Eggers a doufejme, že i Davida Priora.
Silent Night (2021)
30. 12. 2021
8.5
Aniž bych to tak zamýšlel, tak se mi v hlavě sešly dva nedávno zhlédnuté filmy, které toho mají společného víc, než by se zdálo. Přestože se víc nabízí srovnání s Trierovou Melancholií, tak mám na mysli nedávno uvedenou katastrofikomedii K zemi hleď!. Mimo jiné, jsem v její recenzi jako výtku napsal: "Tento film ale není dostatečně ostrý, ani satirický, vlastně ani nenastavuje zrcadlo ovcím, nebo lhářům...prostě jen trochu poťouchle konstatuje. Na to luxusní obsazení a honosnou výpravu, mi to příjde zoufale málo. Chtělo to zkrátit a být mnohem drzejší a tvrdší. S lidmi je potřeba pořádně zatřepat, aby jim došlo, že záchranu, řešení, změnu...nelze odkládat donekonečna. Mohl to být šťouchanec do žeber diváka....ale je to jen další film." Nu a hleďme. Část z toho co mi chybělo, jsem o pár dní později dostal v Silent Night. Griffin otevřela stejně závažné téma a za mě se jí podařilo divákem zatřepat o dost víc. To nejzajímavější je pronášeno ústy kluka, který se nechce smířit s...pro ostatní nevyhnutelným. Pokládá otázky, je skeptický vůči postoji, že...politici, vědci...někdo chytřejší říká, že to tak je. Vmete rodičům a jejich přátelům svou frustraci do tváří a vy přestože jste dospělí a měli by jste s nimi sympatizovat víte, že má pravdu. Velkou výhodou u sledování tohoto filmu bude, pokud si o něm nic nepřečtete. Bez znalosti obsahu, který tady na Kinoboxu vyzrazuje úplně všechno, na vás zapůsobí Silent Night úplně jinak. Trailer jsem neviděl, ale nedoporučuji se na něj raději dívat. Začátek filmu vám tak možná příjde divný, ale vše se seskládá jak má. Jednoznačně nejlepší je střední část filmu...je tam toho vcelku dost k úvahám a navíc už jste v obraze oč jde. Nu a co se týče závěru...ano, i podle mě by bylo mnohem lepší, kdyby film skončil o pár vteřin dříve. A je to jeden z důvodů, proč dám "jen" 85%.
K zemi hleď! (2021)
30. 12. 2021
8
Poněkud zdlouhavá a těžkopádná připomínka jak hloupě a macešsky se chováme k našemu domovu...Zemi. Když si místo komety dosadíte souhrn všeho čím ničíme životní prostředí, vyzní vám poslední desetiminutovka dost smutně. Současně se tvůrci pokouší poukazovat na fakt, že manipulace lidmi skrze média dosahuje tak absurdní míry, že jsou lidé schopni uvěřit politikům, korporacím, nebo vědcům cokoliv. Tento film ale není dostatečně ostrý, ani satirický, vlastně ani nenastavuje zrcadlo ovcím, nebo lhářům...prostě jen trochu poťouchle konstatuje. Na to luxusní obsazení a honosnou výpravu, mi to příjde zoufale málo. Chtělo to zkrátit a být mnohem drzejší a tvrdší. S lidmi je potřeba pořádně zatřepat, aby jim došlo, že záchranu, řešení, změnu...nelze odkládat donekonečna. Mohl to být šťouchanec do žeber diváka....ale je to jen další film
Po francouzsku (2020)
30. 12. 2021
8
(2020) 26.12.2021 Takhle nějak si představuji Holly ze Snídaně u Tiffanyho, po čtyřiceti letech. Jako do tohoto světa nezapadající, ale o to víc okouzlující Frances, s tváří Michelle Pffefer. Když je řeč o charisma, zpravidla se zmiňují zralí muži, které jejich věk zdobí. I když si odmyslím makeup a různé finty, jakými se ženy snaží vzdorovat času, pořád v Michelle uvidím krásnou a zajímavou ženu, ze které charisma přímo srší. Přidejme fakt, že nad to je i vynikající herečka, která si střihla velmi dobře napsanou postavu "výstředně" smýšlející bezprizornî ženy...a je jasné, že nic průměrného z toho nevzejde. Jenže...deWitt není Capote. Nepochybuji o tom, že jako kniha by se to četlo krásně, že by v tom byla lehkost a Andersonovská poetika, že by si čtenář ten lehký bizár užil. Jenže pro film to bylo příliš subtilní, dlouhé...takže místy nudící. Já si tam to svoje našel...mám pochopení pro jinak smýšlející bytosti, pro ty, kteří tak úplně nezapadají. Ale je mi jasné, že nás takových moc nebude. Snad ostatní zaujme aspoň luxusní výkon nejen Michelle, ale i ostatních herců. PS: po delší době vcelku ok dabing
Proroctví z temnot (2002)
30. 12. 2021
7
Forma tady dává na prdel poněkud mdlému obsahu. Neboli Pellington z nepříliš dobrého scénáře dostal maximum. Velmi dobře zvolené zvuky a hudba v kombinaci s kamerou, vytvořily slušnou atmosféru. Jenže to samozřejmě nestačí. Vztah Jacka s policajtkou byl jako když se vaří amarouny...zabublalo to a najednou to bylo hotový. Postava Gordona byla celá špatně a když se to tak vezme, tak pointa toho všeho je....před tou nehodou se dělo něco divného a nějak...netuším jak, to souviselo i s úmrtím Jackovi ženy. Myslím, že zmatení diváka je takový bonus navíc...asi jako když vám dají ke stejku...zadarmo i kus tofu
Matrix Resurrections (2021)
24. 12. 2021
7
Možná je má jen schované v zavařovačce, ale faktem je, že Lana Wachowski má pořád koule. Přiznám se, že jsem měl tendence ji jako tvůrce podceňovat. Měl jsem za to, že v jejich filmech lidi hledají hloubku, která tam ve skutečnosti není, resp. když někdo bude dost dlouho mluvit v jinotajích a bude konspirovat, tu svou pravdu si nakonec každý najde. Když ale uvážím, co Wachny předvedly v Atlas mraků, zdá se mi být pravděpodobné že nový Wachtrix má opravdu inteligentní scénář. Samotný příběh je na mě zdlouhavý a primitivní...everything is about love..., ale bavilo mě, jak bylo naloženo s postavami i se samotným fenomenem Matrixu. Snaha neopakovat se vs touha vstoupit do stejných vod, budovat nové vs dělat si srandu z toho starého... . Ta podvratnost se občas přechylovala až v sebeparodii, ale pořád bylo moc fajn vidět Nea a Triniti, resp. sledovat ten vzájemný magnetismus, který byl ústředním motivem tohoto příběhu. A místy to dokonce sklouzlo do fajn sci-fi, to když se ocitneme v Io. Na druhou stranu...ubylo sice filozofování a plků o svobodě, či svobodné vůli, ale pořád zůstala nesmyslná hromada rvaček a stříleček bez efektu...nikdo se nemůže trefit, zase. I ten hlavní konflikt, je jako jeden z dílků puzzle, neskrývá se v něm žádný pořádný náboj a přestože vymyšlené to není špatně ...nijak zvlášť mě to nebavilo. Nic jsem ale nečekal, takže zklamaný nejsem...vlastně jsem spíš příjemně překvapený tím, že Wachovská nedělá blbce z (některých) diváků, ale spíš si utahuje z popkultury dnešní doby a dokonce neváhá střílet do vlastních řad. A to už se jí narozdíl od matrixovských agentů, daří trefovat líp.
Resident Evil: Raccoon City (2021)
23. 12. 2021
2
Hru neznám, takže pokud už bych s něčím mohl a chtěl srovnávat, tak jen s dosavadní Resident sérkou s Milkou Jovovich. I bez ní (a to je co říct), je většina filmů z tohoto universa zábavnější, než tento Obyvatel Emil: Mývalí město. Možná je Johannes Roberts velký fanda hry a tak vůbec super gameboy, ale scénárista a režisér je podprůměrný. Pokud tento film vznikl převážně pro nespokojené ortodoxníky herní předlohy a ani ti nejsou dle místních komentářů spokojeni, zdá se být jasné, že je to film na hovno. Žádný horor se nekonal a v předvidatelnosti by zápletka mohla soupeřit s kdejakým pornem. Pobavila mě potitulková scéna...jakoby si Roberts myslel, že mu někdo dá prachy na pokračování. Do půlnoci zapomenu jakoukoliv scénu z tohoto filmu a po Novém roce už si ani nevzpomenu, že jsem ten film vůbec viděl.
Velká vlaková loupež (1979)
17. 12. 2021
7.5
Sean Connery v nejlepších letech, společně s Donaldem Sutherlandem a v režii Michaela Crichtona připomínají časy, kdy si lupiči museli vystačit jen s odvahou a fištrónem. Žádné hi-tech hračky, úniky dat, vrtulníky... žádná výbava, která vlastně převyšuje hodnotu lupu. A stejně starosvětsky je tento film i natáčen. Skoro hodinu a půl sledujeme přípravu k loupeži, přičemž si vyslechneme nemálo dvojsmyslů, které byly občas vcelku odvážné, zjistíme, že lupiči jsou stejnou měrou drzí i odhodlaní a že bychom supercharismatronovi Connerymu odpustili, i kdyby v tom sejfu vezli naši výplatu. Když zmiňuji zdobnost hlavní postavy, neměl bych opomenout ani superkočkoidní Lesley-Anne Down, která tvoří jednu z mála výjimek tvrzení, že Angličanky nejsou hezké. I díky tomu, že se bylo nač koukat, se dala ta občasná rozvláčnost přežít. On na ni dal zapomenout především konec, kdy jsem s údivem dumal nad tím, jestli náhodou Seana opravdu nevyhnali na střechu jedoucího vlaku. Vypadalo to totiž velmi, velmi věrohodně...ostatně jako vše v této dobovce. I díky tomu pár % přidám, protože průměrný film to jistě není.
Bohové musí být šílení (1980)
17. 12. 2021
9
Nejen v dnešní době, je tento film pohlazení po duši a úvodní mluvené slovo, kde Uys velmi trefně popisuje o co všechno jsme přišli, abychom se měli "dobře"... to je skoro filosofická esej. Co vlastně člověk ke spokojenému životu opravdu potřebuje, ukáže scéna, kde vidíme co mezi Křováky bez majetku způsobí taková nicotnost, jakou je prázdná láhev od Coly. Netvrdím, že se lidi mají sebrat a vrátit se zpět na stromy, ale právě díky takovému filmu, by si spousta lidí mohla trochu zrevidovat hodnotový systém. Po více než čtyřiceti letech od uvedení, totiž platí, že bohové jsou zcela jistě šílení. Každopádně moralizuji jen já, ve filmu vás nic takového obtěžovat nebude. Uys to nemá zapotřebí, takže nám civilizantům jen velmi laskavě nastavuje zrcadlo skrze čistě přírodního človíčka. A činí tak velmi zábavným způsobem. Ostatně mise vrátit láhev bohům, probíhá paralelně s příběhem nové paní učitelky a mikrobiologa, který to se ženami ale vůbec neumí. A taky se tam zamotá i nějaká ta akce, ale nic ukrutného. No a to vše v kulisách nádherné Afriky. Opravdu už není víc, co by jste v rámci žánru mohli chtít. Pokud vás bavil Krokodýl Dundee, nebo Afričan, tady si na své příjdete taky. Moje srdcovka.
Shoky & Morthy: Poslední velká akce (2021)
17. 12. 2021
6
Tvůrci by měli na to natočit jak dobrý horor, tak slušnou komedii. Potíž je v tom, že Fehu jako scénárista nemá schopnosti, nebo ambice napsat originální zápletku. Oživit postavy a dodat zábavnou vatu zvládá velmi dobře, ale když chybí páteř, nestačí to. I na naše lokální měřítko je totiž druhá polovina filmu velmi slabá vykrádačka všeho možného a bohužel dává zapomenout na nemálo solidních momentů z úvodu. Youtuberovská mánie mě nechává chladným, ale samozřejmě trochu v obraze jsem a Kozub, Štáfek a Magnusek mě pobavili. Klidně se mohlo v tom odlehčeném duchu pokračovat dál. V jednom rozhovoru Kozub zmínil, že tento film na jednu stranu youtubery propaguje, ale na druhou i shazuje. Svým způsobem je v podobném rozporu i celý film a vlastně i jeho tvůrci. Ukazuje se, že máme šikovné režiséry, kameramany, zvukaře a zábavné herce...ale bohužel nejsou schopni vytvořit žánrově vyvážený a funkční film. I když nesmrdí a smíchané je jen z vody, skořice, rozinek a kukuřice...pořád to je hovno. PS: Třetí hvězda je za odvahu a snahu...prostě povzbuzení, jen tak dál, ono to jednou výjde.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021)
10. 12. 2021
6.5
Ano, nejde o žádnou sofistikovanou komedii prošpikovanou hláškami. Jestli jste ale v nějakém rozhovoru slyšeli vyprávět Patrika Hartla o čem ten film podle něj je, resp. co se tam snažil dostat, nebudete mít problém přečkat rozpačitý úvod i šablonovitý konec. Patřím k těm, které Hartl baví jak svým smíchem, tak občas buranským a přesto bezelstným humorem. Jeho touha říkat pravdu způsobem, který co nejméně ublíží, je mi blízká (taky si občas nevidím do huby) Navíc...být občas "punk" by nezaškodilo i mladším ročníkům. Takže po obsahové stránce je to vcelku v pořádku. Možná svou roli v té shovívavosti hraje i fakt, že jsem skorocílovka a bylo pro mě snazší najít si tam "to svoje". Také bylo fajn vidět tolik skvělých herců i v malých rolích. Velmi příjemně mě překvapila hudební složka filmu, hlavně předělávky starých písniček ve svižnějším podání. Ženám ovšem Hartl moc nerozumí. V jeho podání jsou to figurky, které definuje jen jejich vztah k mužům. Buď jsou obětmi jejich chtíče či rozmaru, nebo předmětem touhy, těch méně schopných. Prvok, Šampón, Tečka a Karel tedy žádný zázrak není a vlastně nijak nevybočuje z trendu současné české pakomedie, ale protože mám plné zuby různých historických dramat, jsem rád i za jednoduchou a předvídatelnou komedii, která si na nic víc, ani nehraje.
Skyfire (2019)
2. 12. 2021
6
Pokud na otázku co čekáte od katastrofického filmu odpovíte, že hlavně skvělý vizuál a trochu toho napětí, tak si Skyfire užijete. Simon West má evidentně nakoukáno jak od Ronalda Emmericha, tak Rogera Donaldsona. Vybuchuje mu to jedna radost, trikové efekty jsou na špičkové úrovni, takže mu nic nebránilo protáhnout všechny postavy přepálenou akcí, která prostě k těmto filmům patří. Přece všichni nenastoupí do člunů a jen tak neodjedou, ne? No a k čemu by byl katastrofický film, kdyby v něm nebyly postavy, na kterých bude divákovi záležet. Navíc tak pěkná katastrofa jakou je výbuch sopky, může posloužit i k urovnání nejednoho pošramoceného vztahu. A na vztahy jsou Číňani machři. Existuje vcelku slušná možnost, že to co se mi zdá být jako patetické ždímání emocí, na některé lidi, resp. Číňany opravdu funguje. Asi proto, že takovou mentalitu prostě mají. Nebo jsem cynické hovado. I to může být pravý důvod, proč nejsem Skyfire ochoten brát vážněji, než třeba Drtivý odpad a jemu podobné filmostrofy. Pro mě je Skyfire jen popkornová zábava, která se místy snaží být něčím víc...což je chválihodné, ale zároveň je to i důvod, proč nedám vyšší hodnocení.
Baekdusan (2019)
2. 12. 2021
7.5
Korea je filmařsky asi nejvyspělejší asijská země. A dokazuje to velmi často nejen seriály, ale i zářezy v žánrech jako jsou sci-fi, nebo katastrofiké filmy. Ve srovnání třeba s čínským Skyfire, který rudí braši vypustili do světa ve stejném roce, je Baekdusan ve všech směrech o level výš, dál, hlouběji... . Mě osobně je sympatické, že i když jsou zřejmé západní vlivy, tak je většina jejich tvorby téměř nezaměnitelná (jasně, že nemyslím díky vzhledu). S velkou chutí zakomponují komické prvky do jakéhokoliv žánru, klidně skloubí katastrofu s akčním filmem, vždy přimíchají rodinné drama a lásku... . A ono to většinou funguje, protože je to právě ten lidský rozměr, který by nás diváky měl zaujmout. Ani Baekdusan nelze zařadit do nějaké škatulky. Záběry na zemětřesením drcená města jsou vynikající, stejně jako zběsilá jízda bortícími se ulicemi...těžko nevzpomenout na Rolanda Ničitele. Ale ve skutečnosti je tahle katastrofa tak trochu záminka pro akční jízdu, která pro změnu trochu evokuje třeba zápletku Skály... je potřeba spolupracovat s lotrem...pololotrem, jsou v tom děti... . Ale aby jste si nemysleli, že tím to končí. Kde je atomovka, tam jsou Číňani, Severní Korejci a samozřejmě Amíci. A těm všem je Jižní Korea úplně ukradená, takže se s nimi musí naši hrdinové nějak popasovat. I trošku té politiky se podařilo do Baekdusan zamontovat (a za mě vtipně). Vztah s USA, "spojenci", kteří mají jejich koule ve svěráku, se Severní Koreou, která připomíná velké selhání a samozřejmě s Čínou, kolem které všichni našlapují po špičkách. U tohoto filmu můžete přemýšlet o ledasčem. Protože i přes ten supermix jde ve skutečnosti pořád "jen" o akční film, který vás chce pobavit. U mě se to povedlo, byť uznávám, že takto zlehka jsem tam ta procenta šoupl hlavně proto, že mám pro korejskou tvorbu slabost.
Blaženost (2021)
26. 11. 2021
3
Bliss je divácky tak moc nestřícný film, že jsem prvních dvacet minut vydržel jen díky masochistické kombinaci zvědavosti a lenosti hrábnout po ovladači. Ta zvědavost měla základ v tom, že se mi hodně líbil Cahillův druhý celovečerák Výchozí bod. Shlédl jsem ovšem i jeho prvotinu Jiná země, kterou pro změnu považuji za přiblblý kýč. Takže jsem byl zvědavý, jak si Cahill povede tentokrát. Pořád si myslím, že je to chytrý tvůrce, ale pokud nedokážete i sebelepší nápad prodat, chytrou myšlenku zprostředkovat tak, aby měl divák šanci přemýšlet, tápat a nakonec byl odměněn uspokojový ahaaaa!, tak vám nepomůže Salma Hayek, ani Owen Wilson, ani slušný rozpočet...prostě uděláte nezáživný film, který se bude zdát většině diváků hloupý a díky špatné režii místy až směšný. Nejde o to, že by bylo složité pochopit tvůrcův záměr, Bliss není nijak složitý film, jde o to, že mi byl osud úplně všech postav ukradený, že se po mě všechno dění sklouzlo, aniž by ve mě zanechalo jiný pocit, než že to je ve všech ohledech nezvládnutý film. Žádný wow moment nenajdete. Dobrý spisovatel by myšlenku filmu zpracoval do skvělé povídky, sám bych měl chuť se do toho pustit, ale v tomto podání bylo až skoro smutné sledovat děsivý výkon Salmy Hayek, nesmyslné reakce postav...prostě jak moc špatný je to film.
Billie Eilish: The World's a Little Blurry (2021)
26. 11. 2021
8
Je mi 48 let a drtivá většina tvorba jejich vrstevnic mě absolutně míjí. A přesto i mě, odkojence The Cure a Depeche Mode, člověka, který má rád třeba IAMX a poohlíží se všude jinde, než ne u mainstreamu, tahle potvůrka zaujala. Její song k Bondovi jsem si pouštěl x-krát dokola, což jsem nedělal ani když jsem poprvé poslouchal své oblíbence. Je to fenomén, který není vystaven na manýře a není uměle vypěstovaný. A přesně tak působí i tento dokumentární film. Jistě by se dalo šikovným střihem docílit obrazu, který by ji ukázal ve skvělém světle. Ale když si poslechnete její písně a její názory, když uvidíte kdo ji obklopuje, nemáte důvod pochybovat, že tohle děvče si na nic nehraje a prostě se snaží vyzpívat ze svých pocitů. Už jen to, že ji překvapuje že takto otevření nejsou všichni, z ní dělá přesně ten typ mimozemšťana, který dokáže oslovit davy. Takových osobností je málo a já jen doufám, že ji to nesemele jako většinu mladých umělců. Nicméně dokument má stopáž, kterou ocení jen fandové. Hodinka čtvrt by byla ideální.
American Horror Story (2011)
23. 11. 2021
7
Každý rok vznikne nová řada a pro fanoušky žánru jde o událost. A to přestože je kvalita kolísavá. Mé hodnocení je průměrem z ročníků 2012 a 2015, které mi tématicky připadaly zajímavé. Nezahrnuje první polovinu letošní řady, která mě zklamala tak, že jsem ji nedokoukal celou. American Horror Story - Asylum, tzn. druhá řada. 85% Hororový eintopf se spoustou ingrediencí a hustou konzistencí. Ufoni, experimenty na lidech, ďábel, brutální vraždy, intriky a to vše za zdmi Briarcliffu, ústavu pro duševně choré zločince. A ono to překvapivě funguje, protože postavy jsou skvěle napsané i zahrané, dialogy nemají chybu a jakkoliv je to místy zvrhlé, násilné a zvrácené, scénář je chytrý a postavy mají hloubku a uvěřitelnost. Není to pomalá atmosférická strašidelňárna, ale spíše na události i postavy bohatý thriller s mnoha hororovými prvky. Postav a různých odboček bylo tolik, že by mohlo vzniknout klidně třicet epizod, ale tvůrci si byli vědomi formátu a v druhé polovině začali "uzavírat", což někdy vyznělo trochu unáhleně. Když někdo pět epizod vykresluje postavu a vztahy, je pak pro diváka trochu kách, když se jí tvůrci zbaví jedním máchnutím. Je to ale uzavřená série, takže se hold nedá nic dělat. Jsem příjemně překvapený. Z těch třinácti epizod byly slabší jen dvě, jinak vysoce nadprůměrná podívaná. Tak jako byla Penny Dreadful gotická brakovka nejvyšší kvality, je Asylum velmi kvalitní zlobrak americký. American Horror Story - Hotel, tzn. pátá řada. 60% Druhá řada byla divočina, ale líbila se mi, takže jsem logicky sáhnul po nášupu. Podle hodnocení se jevila jako solidní i řada pátá s názvem Hotel. Dle popisu upíři, duchové...to můžu. Skutečnost? Brazilská telenovela křížená s hororothrillerem v duchu Seven, ale napsaným studentem druhého ročníku FAMU. Název American horror story přesně odpovídá mé představě toho, čím Hollywood škodí. Perverzními úchylárnami, kde se to hemží zbytečným násilím a sexem, kteréžto nemají pro děj žádné zvláštní opodstatnění. Umím si představit, jaké lákadlo je to pro (nejen) latentní psychopaty a psychotiky. Nicméně dala by se z toho udělat slušná šestihodinová série, pokud by se tvůrci drželi žánru a udělali buď thriller, nebo horror a nesnažili se namontovat do toho rodinné drama. Herecké výkony oscilují od vynikajících, po strašidelně béčkové...lady Gaga je pak mimo tyto kategorie. Řada desátá byla tvůrci rozdělena na dvě poloviny, přičemž jedna se odehrávala v ospalém přímořském městečku, ve kterém řádí upíři. Tvůrci tento ohraný motiv pojali po svém, to by nevadilo, bylo to i osvěžující, nicméně vůbec si nelámali hlavu s logikou, resp. jimi stvořený svět nedával smysl a obsah byl obětován formě. Z druhé poloviny řady jsem viděl dvě epizody, které mě i přes atraktivní téma UFO velmi znechutily, protože tady už šlo o výsměch žánru. Jakoby tvůrcům došel dech, inspirace, zápal...nebo je posedla demence. Chytrých dialogů, kterými se to hemžilo v druhé řadě bylo minimum a celkové vyznění...americká nuda. V tomto kontextu si nejsem jistý, jestli se k AHS ještě vrátím...resp. podle mě je čas, aby to tvůrci zabalili a raději udělali jednou za dva roky kvalitní celovečerák.
Beze stop (2018)
17. 11. 2021
8
U filmů jako je tento je velmi důležité, jak moc blízko máte k lidem a ke společnosti obecně. Jestli jste spíš alternativnější, nebo třeba bez mobilu neopouštíte byt. Pro někoho velmi společenského mohou být postavy otce a Tom ztuha pochopitelné, resp. těžko si představí, jaká moc může někoho přimět odloučit se od lidí. Jsem trochu asociál, takže jsem ten niterný příběh válečného veterána, kterého sužují vlastní démoni a dcery, která mu stojí po boku, pobíral aniž bych se nudil. Ale úplně vidím většinu lidí co znám, jak si během filmu vyřídí pár sms, v klidu si udělají večeři a všelijak se to snaží vydržet dokonce, aby se dozvěděli, jestli je tatík domestifikovatelný, nebo ne. Díky tomu, že se tady nekřičí, akce téměř neexistuje a vše se ubírá vcelku poklidným tempem, by se mohlo zdát, že je to jen ubíjející nuda o divných lidech. Přesto je závěr emočně silný. Nehledejte ale nějakou ukrutnou pointu, nebo katarzi...prostě tiše sledujte příběh otce a dcery, kteří nemohou, nebo nechtějí být součástí společenství. V USA má slovo komunita dočista jiný význam a po rodině je to velmi důležitý aspekt života Američanů. V tomto kontextu je to propadání se za hranice i té nejmenší komunity, pro většinu amerických diváků synonymem pro ztrátu úplně všeho, pro život beze stop.
Tohle je náš svět (2016)
17. 11. 2021
6.5
Být tvorem společenským ještě nutně neznamená, že chcete být součástí společnosti. Resp. té části, která frčí na konzumním způsobu života, vstřebává lži a ochotně se podrobuje sebenesmyslnějším pravidlům a zvykům, jen aby vás vzorní občané přijmuli za své. V USA je podobných lidí spousta. Okrajově mezi ně patří třeba i nomádi, nebo nezávisle smýšlející jednici, kteří se kumulují v různých koloniích a žijí si po svém. Jenže i přes tu velkohubě deklarující demokracii, se takoví lidé často pohybují za hranicí zákona. Zvlášť pokud jde o děti (věrohodně to zachycuje například drama Beze stop 2018). Mohli jsme tedy sledovat drama, kde se snaží skupina lidí udržet svou nezávislost a to vše na pozadí cesty za rodinou, která ztělesňuje přesně to, co otec i děti neuznávají. Jenže tvůrci se nemohli, nebo nechtěli rozhodnout na čí straně stojí, takže "jen vypráví". Naštěstí je tady ta druhá vrstva, kde jde o rodinné drama uvnitř této skupiny. Každý rodič se snaží své děti chránit a co nejlépe je připravit na nástrahy života. Jenže jak je to u lidí, kteří o sociální vazby...o svět tam venku, o to prohnilé místo plné pokrytců nestojí? Jak a na co své děti připravují? A je to vlastně dobře? Tahle druhá část mi přišla zajímavější. Nicméně tvůrci načrtli pár momentů k zamyšlení, ale nepodařilo se jim zprostředkovat žádnou pořádnou pointu, nebo vyvrcholení nesoucí nějaký vzkaz. Za mě to bylo poměrně dost uhlazené, v mnoha ohledech až podlézavé. I konzumáci mají občas touhu ode všeho utéct a být sami...pro ně je takový film asi dobrý. Romantizující a povrchní skica, ve které se na konzum vlastně ani moc nenadává. PS: komedie to nebyla ani v nejmenším...pokud měla být, tvůrci selhali i v tomto ohledu.
Red Notice (2021)
13. 11. 2021
6.5
Rawson Marshall Thurber svůj stín nepřekročil ani s takto hvězdným obsazením. Raynoldsovo špičkování na jednu stranu celý film odlehčilo, na druhou už to začíná být ohrané, protože to vypadá, že v jiném módu ani hrát neumí. Co se týče vzájemné chemie s Rockem, tam problém není...Rock je profi sidekick. Spíš mi mezi ně moc nesedla Gal Galdot, která působila podivně rozjíveně. Celou tu honbu za vajíčky zakončuje rádobytwist v závěru, který nebyl ani chytrý, ani vtipný. V součtu je Red Notice klasická netflixová průměrárna na zakázku, která nevyuživá hvězdného potenciálu velké trojky, ani rozpočtu jak by mohla. Výprava, lokace, hudba, akční scény...to vše totiž působilo fajn(i když...digibýk byl strašný). Přesto je díky slaboučkému scénáři Red notice něco, jako stará bondovka...ale bez Bonda i bez záporáka.
Shang-Chi a legenda o deseti prstenech (2021)
13. 11. 2021
7
Přestože mají první moderní americké komiksy od Marvelu už 60 let, tak jsem je začal víc registrovat až s MCU. Nevnímám je tedy jako upgrade z papírové formy, ale spíš jako příběhy ve specifickém žánru, který se Marvel rozhodl pospojovat. Papírová historie mě nezajímá už jen z toho důvodu, že za ty dekády vznikl mrak příběhů, došlo k mnoha prolnutím, ale i popřením jiných příběhů...prostě kdo dostal práva, ten se vyřádil. Tím že rozlišuju mezi filmem a papírem, tak mi přišlo už u prvního Doktora Strangea nesmyslné, aby byl ve skupině Avengers. Věk Ultrona pro mě bylo ukázkové sci-fi a bum, najednou je tady kouzelník, vedle kterého jsou schopnosti ostatních směšné. Resp. mohly by být. Díky charisma Benedicta Cumberbatche a jeho šikovnému zakomponování do posledních Avengerů, mě to ale nakonec nerušilo. Jenže teď už tady máme plnokrevné fantasy, které se sice dá taky včlenit do MCU, ale teď už Avengers vnímám opravdu jako změť cirkusáků. Kdyby byl Shang-Chi postaven mimo svět MCU, asi bych byl při hodnocení shovívavější, přestože mě první polovina moc nebavila a v té druhé bylo jen pár pěkných momentů. Jakožto součást MCU ale beru Shang-Chi jako další výhybku od sci-fi komiksu k fantasy komiksu, který mě moc nebaví, resp. člověk si ho vrchovatě užije u konkurence (Skoro vše od DC). Takže ano, natočené je to zručně, draci pěkný, souboje fajn...ale tohle není můj šálek kávy.
Sunset Boulevard (1950)
5. 11. 2021
10
Brilantní filmařina ve službách skvělého scénáře. Závěrečná patnáctiminutovka pro mě měla až hororový nádech. A přesně tam celý film směřoval. Přitom začal velmi netradičně smrtí hlavního hrdiny...ne to není spoiler...takže by se zdálo, že půjde o jakousi krimi vyprávěnou odzadu. Jenže to by divák Wildera hrubě podcenil, protože ve skutečnosti sledujeme vyprávění onoho nebožtíka, v jehož středu je herecká diva, která si nedokázala připustit, že její čas dávno vypršel. Kvalita tohoto filmu je ve způsobu vyprávění, parádních hereckých výkonech, vypilovaném scénáři a vlastně ve všem, co divákovi smysly zachytí. A paradoxně i když víte jak postava Jima dopadne...má Sunset jedno z nejlepších finále, jaké jsem ve filmu viděl.
Devs (2020)
3. 11. 2021
8
Garlandův styl se mi líbí a s výjimkou Anihilace jsem si užil jak 28 dní poté, tak Sunshine, Dreda, nebo Ex Machine. Takže mě zvěsti o autorském seriálu potěšíly a hned jsem se po něm vrhl. Garland se v Devs opět zaobírá hledáním alternativy, nebo upgrade k víře v boha, nebo naopak k jeho popírání. Snaží se najít vzorec, takže se to neobejde bez filozofických úvah, které jsou na hraně seriálové zábavy. Vše je navíc podpořeno znepokojivou hudbou i zvuky. Zprvu mě iritovalo, že tvůrci pracují s zjevně chybnými přístupy, ale nakonec vyšlo najevo, že pouze podceňují diváky a chtěli si připravit půdu pro efektní finálové pukrdle. Co se týče časových paradoxů, nebo paralelních světů, dává smysl pouze teorie mnohosvětů/verzování, nebo některé z náboženství. Nakonec se s tím ale tvůrci popasovali velmi dobře a díky atmosféře a nemožnosti dokázat, že nežijeme v "Matrixu", "Devsu", snu někoho jiného, nebo svém vlastním, není potřeba šťourat a hledat chyby ve scénáři. Alex Garland dává Devs zapomenout na zbabranou Anihilaci. Tento seriál plně naplňuje označení vědecko-fantastický a současně je díky fresh filozofické-teologické příměsi i fajn "indie" odbočkou od mainstreamu, podobně jako byla kdysi OA s Brit Marling..
Vlak do Pusanu (2016)
3. 11. 2021
9
Kdo čekal zombie nářez, musel být k smrti vyděšený...protože ho dostal požehnaně a navrch k tomu emocionální nálož o kterou nejspíš vůbec nestál. Přitom za mě...tohle je mnohem, mnohem lepší film, než vychvalovaná Světová válka Z. Spousta napínavých scén a k tomu příběh o tom, co se muselo stát, aby se jeden chlápek zamyslel a přestal být sobec. Stejnou měrou jako zombíci, děsily reakce některých lidí v mezních situacích. Skupinka přeživších dostávala celý film neuvěřitelnou sodu a protože si k nim nakonec cestu najdete, neměly by vám moc vadit ty občasné patetické výlevy. Korejci se prostě nestydí plakat a naříkat...beru to jako devizu, ne slabost. Velmi záleží na tom, co jste zač. Jinak takový film pobere otec, který se v postavě makléře najde a jinak dvacetiletý chytrák, který zatím nemá odžito víc, než pařby a školu. Sobecký parchant nastavuje otci malé Soo-an zrcadlo, jak by dopadl za dvacet let on sám. Dostat do akčního hororu o zombících takový přesah s tím, že to neubírá na dynamice...to je opravdu velká pecka. Neuvěřitelný cross hororu a rodinného dramatu.
Věčná krása (2019)
28. 10. 2021
8
Tak tento komentář asi nikomu moc nepomůže, protože bude velmi osobní. Přestože jsou herci "oblečeni" ve svých rolích, můžeme často kromě jejich zevnějšku zachytit i část jejich osobnosti. Jsou herečky, na které se rád dívám, imponuje mi jejich vzhled, úsměv, nebo z nich vyzařuje něha, síla, smyslnost jako třeba z Angelíny, tajemno jako z Evy...či jen prosté sympatie. Je tady ale herečka, která mě dojímá a vzbuzuje ve mě hluboké emoce. Sally Hawkings. Díky ní jsem zase slzel, protože ...Sally Hawkings. Ve všech rolích, kde jsem ji viděl, bych nejraději proskočil obrazovkou a obejmul ji. Není to kráska, ale je to nepochybně oduševnělá bytost s darem změnit se v křehké podivíny. Její herecký koncert je opět neskutečný. Jen díky ní jsem se prokousal zvláštním příběhem za jeho polovinu, od které už to začalo být mnohem lepší. Za zmínku stojí i výkon Davida Thewlise a Billie Piper, která mě uhranula v Penny Dreadful. Je velmi podobný typ jako Sally....hrají tady sestry, takže castigová trefa. Co dodat? Věčná krása je o křehké duši, kterou sevřela snad nemoc, nebo ji pomačkal svět a lékaři jí jen přilepili nálepku schizofrenik...můžete si vybrat. A taky o její rodině a o tom, jestli je být "normální" vlastně výhra. Není to bůhvíjaké dílo, ale herecké výkony a pár velmi pěkných momentů, dávají na ten lehce nedopečený úvod zapomenout. Nečekejte komedii, snad jen pár úsměvných vsuvek pro odlehčení.