Martrix

Řekl bych, že o scénáristovi tohoto kousku, ještě uslyšíme. A vlastně by tento film mohl posloužit jako dobrá vizitka pro celý tvůrčí tým. Jednoznačnou hvězdou je ovšem Ben O'Toole. Po roli Rexe si ho mnozí budou pamatovat jako australskou kopii Roberta Downey Jr. ...jen mladší a s krapánek prořídlejší ofinou. Do cesty se Rexovi postaví dva finští Malfoyové, psychotetka a Otesánkův nevlastní brácha. Jejich úmysly jsou krystalicky jasné už od okamžiku, kdy se Rex probere v jejich sklepení. Australani mi nejsou sympatičtí, dokonce je vnímám jako větší křupany, než amíky. Jejich filmy moc nevyhledávám a pokud jsem viděl nějaký horor, byl vždycky dost ujetý tím zvrhle divným způsobem. Ale v tomto případě, jsem se hlavně zásluhou O'Toolea bavil. Charismatický chlápek měl díky scénáři nabito, režie byla hravá a dynamická a přestože je příběh jen další variací na 100x omleté žánrové klišé, tak ani chvilku nenudí. Vlastně ani nevím, jakým omylem se ke mě Bloody Hell dostalo, protože horory bez potvor mě nebaví. Takže pokud ode mě zazní chvála na film o úchylácích, tak by ti, kteří takové filmy vyhledávají, neměli váhat.

To co tento film zdobí, jsou herecké výkony, dobře vykreslené prostředí zapadlého amerického venkova a samozřejmě i solidně propracované charaktery všech postav. Příběh je i přes jednoduchost dostatečně vtahující. Komorní pojetí mu sluší a dává vyniknout všem hercům. Nevím jak velký podíl na tom má Raimi, ale řekl bych, že je to spíš zásluhou kvalitního scénáře. Přesto nejsem schopen dát vyšší hodnocení. Ten příběh se potácí na hraně uvěřitelnosti a s každou další minutou od jeho druhé poloviny, se převažuje spíš k něčemu vykonstruovanému. První hodinu bych klidně uvěřil, že je podle skutečné události, ale pak už tam na mě vykukovala snaha udělat nástavbičku, na kterou jsou američtí diváci zvyklí. Prostě to celé posunout z komorního dramatu, do ostřejšího thrilleru. A to i na úkor oné uvěřitelnosti. Přesto jde o velmi kvalitní kousek.

Tvůrci se ani nepokoušeli přijít s něčím originálním. Najde se spousta lidí, kteří mají basket rádi a totéž platí i o Sandlerovi, takže zadání Netflixu bylo nejspíš v duchu #Sandler and basketball. A i když je to scénáristická břečka, tvořená spoustou klišé a hereckých nevýkonů...komu by to vadilo? Snad jen těm, kterým je trnem v oku Sandlerovo civilní herectví a basket považují za sport pro chudáky s poruchou štítné žlázy. Přestože nechápu, proč se rozhodli takový film sledovat, tak se jim samozřejmě nedivím. Jestli nesledují NBA, tak nezaznamenali desítky narážek a pidirolí a nepochopili, proč se všichni tvářili, že kromě NBA neexistuje jiná možnost, kde by mohl Bo hrát... . Takže ano, Hustle si nejvíc užijí basketbaloví fanoušci Philadelphie, pak fanoušci amerického basketbalu a až pak ti, kteří mají rádi filmy ze sportovního protředí. Sandler je mi sympatický, basket jsem hrával a jednu dobu i sledoval NBA, takže i přes ten nepřekvapivý a v mnoha ohledech slaboduchý scénář, jsem se nenudil. Nějak tak, by měla produkce nenáročných VOD filmů vypadat.

Horor spíše na pomezí mystického thrilleru. Velmi solidně vystavený i obsazený. V tomto žánru je složité být originální, ale tvůrcům se daří poměrně dlouho držet diváka v napětí, co se z toho nakonec vyklube. Beth postupně rozkrývá, co byl její manžel zač, přesto atmosféra houstne a pořád netuší, proč ty podivné věci dělal. Pointa sice není dechberoucí ale zato je příjemně metafyzická. Navíc má i díky R. Hall silnou emoci. Dlouho jsem se tomuto filmu vyhýbal, protože uplakané duchařiny rád nemám, ale obavy nebyly na místě. Ovšem kdo čeká ostřejší vymítačskou duchařinu, bude asi zklamaný.

Co zabilo tento film, je pokus udržet se v mantinelech dobrodružné dinosaurárny pro celou rodinu a současně trochu přitvrdit. Vznikl tak hybrid, kde bylo několik opravdu povedených scén...to když chtěl Bayona vcelku logicky vytasit dinosauří horordrápky. Jenže studio hned vytasilo pilník a drápky řádně zmanikůrovalo, protože pokladny plní z velké části dolary od nezletilců. A jejich Teletubies ztýrané mozky neutáhnou nic složitějšího, než je klasické schéma...hodni a sympatičtí lidé bojují proti darebákům, kteří trápí zviřátka. Možná někteří diváci zajásají, když jim scénáristi naservírují přesně to, co většina v sále očekává. Já mezi ně nepatřím. Nečekám sice superoriginální zápletku, ale nějaká inovace ohledně motivů "těch zlých", by byla opravdu osvěžující. Zánik říše se dá rozdělit na dvě části...první hodina...záchranářské akce, byly přesně ve stylu jednoduché dobrodružné zábavy, která stojí jen na pěkných záběrech. Jenže dnes už skvělá animace nikoho nepřekvapí, takže wow efekt se nekoná. Druhá část, odehrávající se mimo ostrov, je ta s několika pěknými momenty. Ty jsou ale upozaděny mnoha nesmysly, jako je třeba raptor, který do té doby vše zničil a lítal jak potrefený, ale najednou s citem otevře jedním drápkem skleněné dveře a pomaličku... . Chování většiny postav je dost zarážející, ale díky Prattovi nad tím nakonec mávnete rukou, nebo se jen občas ušklíbnete. Zánik říše kopíruje pokles kvality, jaký měla i pokračování Jurského parku. Přesto...doba přeje megadigi robotům, monstrům z hlubin, prostě velkoformátníkům. Takže si odpočiňme od švidrání na obyčejné postavičky; dinosauři jsou přece staří dobří známí a zavzpomínejme na dobu, kdy to vše začalo.