Leave No Trace (USA)
USA USA
108 minut

Žánry

:
Drama
Motto: Nejlépe hodnocený film léta

Obsah

:
Patnáctiletá Tom žije se svým otcem v lese na okraji Portlandu. Dobrovolná izolace od tzv. normální společnosti jim umožňuje vytvořit si realitu čistých, více »« méně

Režie

:
Debra Granik

Scénář

:
Debra Granik Anne Rosellini

Herci

:
Thomasin McKenzie Ben Foster Dana Millican Alyssa McKay Ryan Joiner ...
Premiéra: 27. 9. 2018
Distributor: Falcon

Napište komentář

?%
0
0
Host
  • 65%
    0
    0
    14. 10. 2018
    Brenan88 (39611 bodů)

    Při sledování snímku jsem se neubránil srovnávání s nedávným Captain Fantastic,který byl v mých očích přece jen lepší a zábavnější. Beze stop se nese ve velmi volném tempu a zakládá si hlavně na kvalitních hereckých výkonech. Bena Fostera sleduji od jeho hereckých začátků a musím říct,že je film od filmu lepší a už se těším na jeho podání Žižku. Snímek je velmi neutrální a nesnaží se upřednostnit ani jednu stranu. Takže pokud žijete v lese,nebo upřednostňujete materiální hodnoty,tak je to vlastně ok. Každopádně se jedná o velmi dobrou vztahovku.

  • 100%
    0
    0
    27. 1. 2019
    martin-mickey-stusak (17407 bodů)

    V dnešní době se myšlenka lidí žijících v izolaci od civilizace, tedy většinou odříznutých od zbytku světa, považuje za čiré bláznovství a nerozum. K takovým lidem společnost shlíží nepřátelsky a s odpudivým dojmem a to navzdory skutečnosti, že vedle dlouhého evolučního procesu lidé trávili většinu svého života uprostřed přírody. Až změnou paradigmatu ve způsobu, jakým se začalo myslet, se společnost změnila. Jednotlivci jsou nyní převážně městskými tvory nacházející komfort v číslech a obávají se, že jsou ve vzdálených místech osamoceni. Výjimky však potvrzují pravidlo a právě režisérka Debra Granik po pečlivém zkoumání takových izolovaných společenství žijících na okraji toho, co nyní konceptujeme jako "moderní civilizace", natočila snímek přibližující koncepci myšlenek takových lidí o stavu a vůli svého života. Příběh nám představuje dvě dějově zásadní postavy v jejich přirozeném prostředí. Bývalého vojáka trpícího PTSD (přeloženo z anglického názvu ´Posttraumatická stresová porucha´) a jeho třináctiletou dceru Tom. Oba žijí izolovaně a poklidně v lese v Portlandu v Oregonu. Sbírají houby, které pak vaří na ohni, zachytávají rosu a dešťovou vodu na pití, občas se vydají do města na nákup zásob, které si mohou dovolit prostřednictvím peněz získaných prodejem léků pro dalšího takto žijícího člověka. Dávají však také pozor, aby po sobě nikde nezanechávali stopy kvůli civilizaci chtíc je s velkou chutí pronásledovat. Jenomže se malá chybka stane a úřady si je najdou. Moc civilizace tak dá o sobě zase vědět. Co bude dál? Snímek je nezapomenutelným zážitkem, který otevírá určitý stupeň lidskosti a upřímnosti. Struktura děje je velmi jednoduše vykreslena a odvyprávěna artovou rozvahou a s pochopením. Tom a její otec vypadají myšlenkově jako velmi složité osobnosti, které jsou si ve svém zájmu podobné a přitom tak odlišné. Příběh jejich styl života nijak nepropaguje, jak by se mohlo na první pohled zdát. Naopak se k jejich myšlence snaží přiblížit a poukázat tak diváky na jejich součinnost s přírodou a vůbec styl volného a skutečně svobodného stylu života. A stejně tak, jak už to v životě bývá, i zde je jejich způsob života zpochybňován různými postavami, se kterými se setkávají. Nebudeme si nalhávat, důvěra je v dnešním světě velmi vzácnou vlastností. Lidé rychle přijmou to nejhorší, než to nejlepší, a to je racionální adaptační mechanismus, který vychází ze skutečných zkušeností. Právě na tento fakt poukazuje scéna se včelami. V lidech budí strach a berou je jako hrozbu. Ale pokud se k nim přistupuje upřímně a jemně, není se čeho bát. Ukáže se, že žádná včelí moc neexistuje, neboť když včela ublíží, zemře. Naprosto přesný obraz stavu přírodních věcí zanechává skutečně zvláštní moment porozumění, úcty, smutku i soucitu. Takže, po shlédnutí tohoto snímku dojde divák k pochopení myšlenky a nebo bude stále diktátorským tvorem neustále druhému vnucující nějaká pravidla a nařízení? Ono to totiž přímo navazuje právě na onu myšlenku o té skutečné pravé lidské svobodě.

  • 70%
    0
    0
    29. 4. 2019
    Vurhor (1474 bodů)

    Jelikož jsem líný a prašivý měšťák, jehož dny na skautském táboře byly vždy ztělesněním očistce (ráno rozcvička, dopoledne ruční práce, odpoledne fotbal, večer noční hlídka -peklo), představa života v lesích, s pouze několika základními věcmi z moderního světa, pro mě věru příliš podmanivá není. Leave No Trace je v podstatě takovou kombinací McCarthyho Cesty a snímku Tohle je náš svět. Film boduje především v milém vztahu mezi zarputilým melancholickým otcem a jeho zvědavou dcerou, která vypadá na dosud neobjevený talent. Bena Fostera mám rád. Je to takový zvláštní, ale zároveň sympatický typ, kterému by měla být věnována větší pozornost. I když pouto mezi hlavními charaktery a celkovou atmošku má film zvládnutý dobře, stejně se nelze příliš zbavit pocitu, že v mnoha částech je poněkud mdlý a utahaný, plus emočně diváka příliš nezasáhne. V podstatě k tomu mám podobný názor jako k tomu filmu s blonďatým Aragornem - nic extra, ale milé a dobře natočené to určitě je.

75 72 ?
jak hlasovat?
  • Mikik4444 85%
  • dav.bal 70%
  • Sany51 65%
  • Vurhor 70%
  • martin-mickey-stusak 100%
  • pantak 70%
  • pavel paleček 60%
  • Teresie 75%
  • Brenan88 65%
  • mondak 85%
všechna hodnocení (22)
Sdílet tuto stránku:

Partneři: