evismaior
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 60%
    0
    0
    11. 5. 2019
    Divergence (2014)

    Trochu už ty mládežnické apokalyptické filmy začínají být na jedno brdo. Zas tu máme jednu mladou hrdinku, která je výjimečná, tentokrát protože nezapadá do žádné z pěti frakcí, na které je společnost v zájmu zachování rovnováhy podle schopností svých lidí rozdělena. Vzdá se frakce svých rodičů a dá se k Neohroženým. Samozřejmě podstoupí výcvik, kde většinou dává všechno nutné psychologično na jedničku díky kouzelné větě "není to skutečné", kteréžto věty zřejmě běžní Neohrožení nejsou schopní, a proto jí hrozí odhalení. Jénže je tu její cvičitel, ochránce a zaláskovaný mladík, který jí pomůže, protože on taky není tím, čím se zdá být. Takže ani nezbytná love story mezi vyvrženci nechybí. Plus za záporáckou manipulátorku Kate Winslet. Jinak ale nic překvapivého.

  • 85%
    0
    0
    11. 5. 2019

    Sociální inženýr Thanos se rozhodl vyřešit přelidnění vesmíru vyvražděním půlky jeho obyvatel, k čemuž potřebuje získat sbírečku šutrů nekonečna. Marvelovka se nezadržitelně blíží do finále, na které se chystám opáčkem tohoto filmu. Na plátně působil bombasticky, na obrazovce už je to menší terno, čím dál víc si uvědomuji, že mě na tomhle universu baví především ta jeho hláškující prudce inteligentní část, ať už je to Tony Stark, Hulk, Thor, Spider-man, dr. Strange nebo kompletní sestava Strážců galaxie (od těch bych klidně snesla ještě deset dalších epizod). Naopak jak dojde na kapitána Ameriku, Visiona nebo grupu z Wakandy, zas tak mě to nebere a jejich příspění do děje tolik neprožívám. Nicméně je fakt, že scénáristi si za tohle nikterak nepokulhávající propojení postav doslova ze všech koutů vesmíru zaslouží pořádný obdiv. End game si určitě užiju do poslední minuty.

  • 60%
    0
    0
    24. 3. 2019
    Trpaslík (2016)

    Po shlédnutí výborného Mostu! jsem se odhodlala doplnit si své chabé znalosti mnou jinak nepříliš oblíbených českých seriálů, i vsadila jsem opět na tandem Kolečko-Prušinovský a skoukla Trpaslíka. Nebylo to špatné, i když na partu ze Severky to tedy nemá ani vzdáleně, a to přesto, že "Luďan" Martin Hofmann je tady rovněž neskutečně trefný a uvěřitelný. Příběhů o tom, co by si člověk skutečně přál, kdyby měl pouze jedno jediné přání, bylo natočeno mnoho, zde se tedy probíráme tím, co by si přála skupinka typických obyvatel středočeského maloměsta. Od celkem normálních přání, kdy ten chce být zajímavější, ta zase přitažlivější a onen šikovnější, se dostáváme k těm méně uvěřitelným - některé věci mizí, jiné se zase na nesprávných tělesných místech objevují, celé to završuje vcelku hustá zombie scénka, Nymburk se pomalu začíná rozkládat zevnitř, nežli až v závěru nevinná dětská duše pochopí, že trpaslík nemusí nosit jen zlo. Shlédla jsem, ušlo to, ale znovu to nemusím...

  • 85%
    2
    0
    24. 3. 2019
    Most! (2018)

    Páni, tak tohle je na české poměry docela slušná pecka. Rozjezdu jsem příliš nevěřila, ale jakmile v Poště pro tebe začala Esterka účastně přikyvovat Dášině životnímu příběhu, byla jsem v Mostu až po uši. Vypointovaný příběh, v němž se stále něco děje, nikde žádné proluky, scénka navazuje na scénku, všechno pěkně svižně, osm konzistentních nabitých dílů tam, kde by jich jiné české seriály ze stejného materiálu navařily nudných dvacet, soundtrack vymyšlený lidmi, kteří mají naposloucháno a především - parádní obsazení herci, kterým jsem věřila každé slovo - a to jsou to postavy fakt neskutečný - od burana Luďana, který mi po propuštění z práce a s těmi svými vztahy se synem trochu připomněl výborný britský film Do naha!, přes homofobního hospodského Edu, který se zblázní do Dáši, výborná Čvančarová v roli Luďanovy bejvalky, decentně nenápadné hvězdy staré školy Schmitzer a Medvecká, Franta, co drží úhel, a celá jeho romská komunita, mladý zamilovaný Tonda (i když tady mám asi jedinou výtku, kdy mi připadalo trochu krkolomné, že by zrovna tenhle normální a tolerantní kluk řešil nešťastnou lásku tím, že si oholí hlavu a půjde provokovat do Chánova - spíš mi to připadalo jako trochu neobratný způsob, jak započít celou tu historku kolem Snědé tísně), pobuda Čočkin těžící data a wi-fi sítě, no a především Dáša jako jednoznačně nejsympatičtější postava. Jdou hlasy, že od druhé poloviny to mělo sestupnou tendenci, ale mně to přišlo fajn, všechny dějové linky se logicky uzavřely, vymahač Roman dostal od maminky napapáno a i já bych si klidně dala v tomhle duchu nějaký přídavek.

  • 55%
    0
    0
    24. 3. 2019
    Kosmo (2016)

    Na rovinu - jsem fanda čehokoli, kde zní slovo vesmír. Baštím dokumenty, filmy podle skutečných událostí jako Apollo 13, klasická sci-fi typu Vesmírná odyssea, blockbustery jako Star trek i komedie na způsob Červeného trpaslíka. Proto jsem se na český počin s celkem zajímavou anotací docela těšila. Ovšem nadšení se nekonalo - obsah poplatný poměrům české kotliny sice opravdu není špatný, ale postavy čtyř kosmonautů byly nudné a obměna postavy Plodkové, která až nadmíru unavovala zápletkami s tématem pravdomluvnost a čestnost, za postavu Miss Kurník, která zřejmě měla být něco jako Penny z prvních dílů Teorie velkého třesku, kdyby její forma měla taky nějakou jinou náplň, než být jen za hloupou sexy slípku, tomu nepomohla. Trochu zaujal snad jen ministr a jeho poradce, kteří občas vzdáleně připomněli scénky z Jistě, pane ministře, a taky Ba... pardon, Hrabiš se svojí drůbežárnou v Letech, to ale příliš nestačilo. Čtvrtý díl z kosmu byl o něco lepší, ale pátý díl byl opět jako celý tento počin - pouze lehce nadprůměrný. Na Červeného trpaslíka po česku tedy pořád ještě s nadějí čekám.

  • 60%
    0
    0
    4. 3. 2019
    Jako dým (1999)

    Harvey Keitel v roli vyžilého pokoutního manipulujícího "psychologa", který je najatý australskou rodinou, aby napravil hlavu mladé dívky, která se při návštěvě Indie shlédla v místním učení o životě, dobru a tak vůbec. To by bylo fajn, ale holka se svého učení alespoň na oko vzdá dost snadno a výměnou za to si začne s v té chvíli už nebohým stárnoucím chlapíkem slušně pohrávat. Což je sice koukatelné a příjemně lechtivé, zvlášť s ohledem na mladinkou Kate Winslet, ale jen tak na jeden podvečer.

  • 75%
    0
    0
    4. 3. 2019
    Bird Box (2018)

    Sandra Bullock se svými dvěma dětmi musí v cestě za hledáním záchrany poslepu projet nebezpečnými peřejemi. Protože kdo se podívá a spatří COSI, tak (pokud to není blázen) nevyhnutelně spáchá sebevraždu. Podobný námět jako u Tichého místa, kde tím COSI byla jakási zřejmě mimozemská monstra. Zde se o původu a podstatě onoho ČEHOSI nedozvíme vůbec nic, prostě se tím jen navodí situace a záleží na jednotlivcích, jak se s tím popasují. Líbilo se mi to víc než Tiché místo, které se omezilo jen na boj o přežití jedné rodiny. Tady byl parádně vidět už od prvních obětí ten postupný společenský rozklad, ať už ve vnímání rozpadajícího se světa či v jednotlivých aktérech sebraného kolektivu v jedné vilce na předměstí šéfované přesvědčivým Johnem Malkovichem. Plavba lodí pak tvoří druhou linku příběhu, kdy se neméně přesvědčivá Sandra Bullock snaží po smrti přítele odvézt děti na místo, které by snad mohlo být bezpečné, a nejen přitom zjišťuje, že jak si ještě v těhotenství nedokázala představit, že by mohla být dobrou milující matkou, nakonec je až tak milující, že pro ni Sofiina volba vlastně není žádnou volbou.

  • 70%
    0
    0
    4. 3. 2019

    Jak si na Triera až dost nekriticky potrpím, tak tentokrát se mi příliš do noty netrefil. Ten film funguje docela slušně v těch jeho typických rejžovských jednotlivostech, ale sotva jsem začala vnímat víc než minutu trvající přesahy a souvislosti, převládal pocit roztříštěnosti a dokonce nudy, což bych vzhledem k tomu, co se na plátně odehrávalo a kdo to natočil, nepovažovala za možné. Matt Dillon hraje roli sériového vraha slušně, což o to, potkat ho v noci v parku bych fakt nechtěla. Problém je, že tomu filmu až na pár výjimek chybí konflikt - ať už v příběhu nebo v duši hlavního hrdiny. Jasně, odehrávají se tam vraždy, co už by měl být větší konflikt než tohle? Jenže když jsou oběťmi samé doslova vypatlané hlupačky, které jsou i podle diváka na ránu už od prvního záběru (a sám Jack to ve vyprávění svému průvodci do podsvětí Vergovi přiznává), tak jejich vražda nepůsobí zrovna dvakrát záživně (achjo, kam se poděly Trierovy silné, bezchybně napsané ženské hrdinky, kvůli kterým ho tak obdivuju?). A když protivníky jsou natvrdlí policajti (a i to Jack přizná, čímž Trier tenhle fakt jakoby ospravedlňuje), tak ani z toho se drama nevykřeše. A konečně konflikt není ani v samotném Jackovi - občas sice přijde na přetřes problém s výběrem materiálu na vysněný dům (a divákovi je okamžitě jasné, kam tohle povede, ono vůbec vlastně všechno v tomhle filmu je úporně předvídatelné) nebo nadmíru vtipně podaná potíž s obsesivně kompulzivní poruchou, jenže i ta postupem času odezní a Jack je natolik bohorovný ve svém konání, že to prostě působí mdle - a plakáty na tenhle film zobrazující hlavní postavy sdrátované do roztodivných pozic byly přitom tak lákavé! Jack za deset let neprojde žádným znatelným vývojem, jen si tak vrší mrtvolky v mrazáku a tak se divák může občas jen potěšit dokumentární vložkou o německých bombardérech, sekáčích louky či způsobech zrání vína. Závěrečný sestup do podsvětí a zviditelnění postavy Bruno Ganze mě naopak hodně potěšil, jenže tou dobou už jsem byla příliš otupělá na to si ho řádně užít. Možná mám prostě v případě tohoto režiséra příliš vysoká očekávání - jeho filmy mě zkrátka zpravidla pocitově rozloží na cukající se molekuly již během samotného shlédnutí a následující týden pak zírám do prázdna. To se tentokrát nekonalo. Na druhou stranu jednotlivá vyprávění (nejdřív je nutné lovit mláďata laně, protože bez matky nepřežijí) hned tak z hlavy nedostanu a to je víc, než se dá říct o většině jiných filmů.

  • Ten film má hodně dobrých jednotlivých momentů - baví mě Eddie Redmayne jako Mlok Scamander (byť hlavně tím, že až na pár vtipných zablbnutí se zvířaty to o něm vlastně vůbec není), baví mě také Katherine Waterston, protože se pořád tváří tak skvěle depresívně jako Danielsová z Vetřelec Covenant - a baví mě i představitelé dalších rolí, zejména tedy Johnny Depp jako Grindelwald (a jeho vlastně dost logický způsob, jak nastolit pořádek ve světě ženoucím se do druhé světové války) a Jude Law jako mladý Brumbál (který kupodivu vůbec nenosil hábity). Moc se mi líbí ztvárnění kouzelnického světa (včetně kouzelnické Paříže) - je velmi promyšlené, mnohem dospělejší než ve filmech o Harrym Potterovi, celkově prostě působí jako nové universum, do kterého lze v příštích letech zasadit nepočítaně dalších filmů. Příběh jako takový mi ale připadal zdlouhavý, nezáživný a týkající se lidí, ohledně kterých alespoň ve mě tvůrci nedokázali vzbudit takřka žádný zájem (a tři čtvrtiny filmu jsem vlastně přemýšlela, o koho tam vůbec jde). O to světlejšími záblesky pak byly momenty navázané na původní HP svět - velmi vítaný návrat do Bradavic s jejich studenty a Velkou síní, Brumbálovy vzpomínky na sestru, letmý vhled do rodokmenu Lestrangeovic rodiny, zapojení Nicolase Flamela, první zmínka o Nagini... Jenže tohle bohužel k oživení šedi odnikud nikam směřujícího příběhu nestačilo ani vzdáleně.

  • 60%
    0
    0
    7. 1. 2019

    Zprvu to vypadalo, že půjde o další snímek z řady těch záměn identit či upravených životopisů, díky nimž se obyčejná holka dostane k zaměstnání svých snů, na které by normálně bez diplomu nedosáhla, ačkoli k němu díky celoživotním zkušenostem má nadmíru výtečné schopnosti. Dokonce to vypadalo i na tradiční souboj s již zavedenými, krásnými a mladými zaměstnanci firmy podporovaný hrdinčinými nejlepšími řádně trhlými kamarádkami a dvěma vysoce podivnými spolupracovníky. Pak se ale zjistí, že dcera, jíž kdysi mladá a chudá Maya dala k adopci, je blíž, než by smutnící mamka čekala, vnitrofiremní souboj trochu ztrácí grády a těžiště příběhu se začíná přesouvat spíš ke vztahu znovunalezené matky-dcery. Nejsem si úplně jistá, jestli se mi tohle směřování příběhu zamlouvalo, ten nerovný boj o levný bio krém byl přece jen o něco vtipnější.

  • 60%
    0
    0
    7. 1. 2019

    Ti dva blázni jsou vážně takovým vcelku roztomile trhlým způsobem šílení a Bradley Cooper s Jennifer Lawrence neměli nejmenší problém s jejich ztvárněním, film mi ale přišel vcelku zdlouhavý a nezajímavý - trochu jsem se chytla teprve ve chvíli, kdy hlavní hrdinové začali nacvičovat na taneční soutěž (a hrdinův otec představovaný De Nirem si na ně vsadil). Rozhodně ho ale už nikdy nepotřebuji znovu vidět.

  • 65%
    0
    0
    7. 1. 2019

    Milí představitelé hlavních i vedlejších rolí (Schwarzenegger junior docela příjemně překvapil, Rob Riggle v roli otce - velmi uvěřitelný a sympaťák). Dále vděčná zápletka dvou zamilovaných, z nichž jeden je vážně nemocný - tentokrát v hlavní roli velmi vzácná nemoc "nočních dětí", o které jsem si po shlédnutí pár věcí přečetla a potvrdilo se mi to, co mi ve filmu přišlo dost přitažené za vlasy - ano, slunce je pro tyto lidi smrtelně nebezpečné, ale zejména tisícinásobným rizikem rakoviny kůže - že by to někdo po pár vteřinách vystavení se asi tak celkem dvěma slunečním paprskům běžně měl do pár týdnů za sebou, to tam nepsali. Což by nevadilo, filmoví tvůrci si přibarvují běžně, jenže tady tím navíc film dostal pro mě dost nepříjemnou pachuť z toho, že si za to vlastně holka mohla sama tím, že mlžila (a kluk tomu nevědomky přispěl). Bella Thorne je sice krásná a talentovaná holka, leč lidé postižení touto chorobou takhle dobře zdaleka nevypadají, takže toho přibarvování už na mě bylo příliš. S tím já už mám prostě potíž, že se lépe ponořím do přeslazeného nenáročného příběhu, než do něčeho překombinovaného, čemu zkrátka moc nevěřím.

  • 70%
    0
    0
    3. 1. 2019
    Wind River (2017)

    Slušná detektivka ve vděčných kulisách indiánské rezervace v mrazivém Wyomingu, kde má větší slovo grupa těžařů z maringotek než FBI vysílající do sněhové vánice pouze jednu mladou agentku. Naštěstí holčina je to zarputilá stejně jako byla zarputilá dívka nalezená mrtvá ve sněhu s plícemi popraskanými mrazem poté, co bosá a znásilněná uběhla sněhem mnoho kilometrů. A stopař Lambert (divácky vděčný Jeremy Renner známý z Avengers) má ještě jeden velmi osobní důvod, proč po vrazích jít. Akorát mi nějak přišlo, že tenhle film skončil skoro dřív, než začal, asi by se mi líbil propracovanější scénář, víc zápletek a vykreslení postav, ještě větší vhled do místního společenství a klidně o dost delší stopáž.

  • 90%
    0
    0
    3. 1. 2019

    Tak tohle bylo boží. Kombinace boháče na vozíku ochrnutého od krku dolů, který si sám dobrovolně předepíše jako "terapii" zaměstnání pomocníka - černošského mladíka z předměstí s kriminální minulostí, ale s nekorektním smyslem pro humor a dobrým srdcem, parádně fungovala, za celou dobu jsem se nenudila (o kolik tohle bylo lepší (a hrdina na vozíku sympatičtější) než to přeslazené melodrama Než jsem tě poznala!) Tohle byla na silvestrovský večer jedinečná volba a určitě tenhle pozitivní film ještě někdy chci vidět znovu.

  • 50%
    0
    0
    30. 12. 2018

    Jak dojde na situaci, kdy jeden z páru dostane zajímavou nabídku (zde je to Emily Blunt v roli postgraduální studentky) v jiném místě a ten druhý se bez většího nadšení stěhuje s ním na místo, kde vůbec nechce být, je na potíže přímo zaděláno - tolik k tomu, že v tomhle je film realistický. Pokusy, které postava Emily Blunt prováděla na univerzitě pod vedením přiměřeně charismatického profesora (Rhys Ifans) byly ještě celkem zajímavé a vlastně mě uprostřed příběhu docela probraly k pozornosti. Jenže pak se hlavní hrdinové opět začali babrat ve svém vztahu, který byl divákovi úplně jedno, a bylo po legraci. V reálu by myslím tahle holka skončila spíš s tím svým profesorem, za celou dobu jsem totiž nepochopila, proč by se k sobě se svým snoubencem měli hodit.

  • 80%
    0
    0
    30. 12. 2018

    Fajn nevázaná oddychovka prošpikovaná slušným rockovým výběrem z 60. let a odehrávající se na kocábce za hranicemi britských teritoriálních vod, která má tím víc desek a hudebních pásek, čím míň má nezávadných dílů o záchranných člunech nemluvě. Parta rozhlasových nadšenců v čele s jako vždy fenomenálním Billem Nighym a tradičně ujetým Rhysem Ifansem dokáže bavit od začátku do konce, byť protivníci z řad vládní aparatury byli spíš směšní než přesvědčivě děsiví - no a na závěr nechybí ani trocha pořádné akce a napětí.

  • 75%
    1
    0
    30. 12. 2018
    Já, Simon (2018)

    Další z početné řady teenagerských filmů z americké střední, který se od ostatních odlišuje tím, že jeho protagonistou tentokrát není nesmělý chlapec prahnoucí po odezvě od krásky ročníku nebo naopak dívka s jemnou duší toužící nalézt svou první opravdovou lásku, nýbrž celkem obyčejný kluk z pohodové rodiny, který žije stejný život jako všichni ostatní s tím rozdílem, že on je gay a ještě nedospěl do období, kdy by byl ochotný spáchat coming out. Špatné není ani to, že chlapce, do něhož se zamiloval skrz online vyměňované vzkazy, vlastně nezná a jen hádá, kdo ze školy to asi je. Realistická je i záletka s vydíráním, která ho přiměje drobet podrazit své přátele, za což je náležitě potrestán. Jo, bylo to fajn koukatelné, ale na druhou stranu to asi nebude film, ke kterému bych se často vracela.

  • 70%
    0
    0
    30. 12. 2018

    Hlavní hrdinka si mě zpočátku naprosto získala svým přístupem, kdy neváhala převzít se vším všudy odpovědnost za chybu, kterou udělala, když otěhotněla za dost neskutečných okolností a nakonec pro mě zcela logicky dospěla i k tomu ponechat si své právě narozené dítě. Čímž se naplno rozvinula zápletka filmu, která začala jedním opileckým a pro jednu stranu i zapomenutým polibkem, a bylo by to fajn, kdyby jeho hlavními protagonisty nebyli dva lidé, kteří se znali od dětství, byli nejlepšími přáteli a neměli před sebou žádná tajemství. No jo, jenže právě tomu jsem po všech těch jejich setkáních a nových rozchodech už nedokázala moc uvěřit - kde bylo to jejich kamarádství až za hrob a sdílení myšlenek a snů, když to nejdůležitější si nedokázali sdělit, kolik? 12 let? Jako fakt? A místo toho všechno to předstírání, zlehčování vzájemných citů, skrytá žárlivost, neupřímnost - ono to bylo uvěřitelné zpočátku, ale s každou další příhodou už pak velmi dobře rozjetý film u mě body spíš jen ztrácel a nepomohl tomu ani Sam Claflin, kterého jsem pořád nedokázala zařadit, dokud se mi nevybavil v dalším filmu, který mi nesedl už vůbec (Než jsem tě poznala). Naopak Lily Collins působila od začátku do konce maximálně sympaticky (tedy věkový rozdíl s herečkou hrající její dceru už ke konci asi nebyl zrovna odpovídající:-)). On ten film není špatný a dobře se na něj kouká, to se spíš člověk oklepe až dodatečně, když si uvědomí, co všechno se tam stalo, než to konečně dospělo tam, kam by to mezi skutečně spřízněnými dušemi mělo dospět už mnohem dřív.

  • 80%
    0
    0
    28. 12. 2018

    Filmy s Fantomasem mají na svou dobu vše, co by měly mít - nezapomenutelného Funese jako rtuťovitého policejního komisaře, šviháka Maraise, krásnou a odvážnou Helenu a charismatického zločince, který si kliďánko za jízdy předělá auto na tryskáč a za hlubokého smíchu s ním odletí v dál.

  • 75%
    0
    0
    28. 12. 2018
    The Rewrite (2014)

    Tohle nebylo zas tak špatné, jak by se to mohlo tvářit, když člověk ví, že zápletkou je "kdysi úspěšný scénárista a držitel Oscara, který už pak nikdy nic tak dobrého nenapsal, přijíždí z nouze učit na univerzitu tvůrčí psaní, chce na to nejdřív kašlat, ale pak v tom najde smysl a zjistí, jak super je být k sobě i ke druhým upřímný a brát život trochu vážně - a sebe tolik vážně nebrat". Každopádně Hugh Grant do té role sedí, škoda jen, že ostatní zas tak moc výrazní nebyli, protože parta, co se sešla na kurzu, i někteří učitelé by mě, co se týče jejich postav lákali k podrobnějšímu průzkumu. Fajn na odreagování.

  • 65%
    0
    0
    28. 12. 2018
    Malena (2000)

    Monica Bellucci je (nebo alespoň v době natáčení tohoto snímku byla) krásná ženská, femme fatale, a věřím tomu, když někoho napadne postavit na roli Malény, mladé válečné vdovy, která se musí protloukat životem v italském maloměstě, celý film. Horší už to bylo s tím vhledem do jejího příběhu očima pubertálního chlapce, který polovinu filmu tráví jejím pronásledováním ve dne a tu druhou vlhkými sny o její kráse v noci. A to se dlouho po hříchu zdálo, že do toho příběhu ani nezasáhne (a pak už by tam jeho přítomnost neměla vůbec žádný smysl), no ale nakonec se chlapec trochu vzmužil. Krásná hudba Morriconeho. A závěr potěšil svojí uvěřitelností.

  • 70%
    0
    0
    28. 12. 2018

    S tímhle snímkem jsem měla problém, že jsem celou dobu nevěděla, co si o něm mám vlastně myslet. Skvělá kamera, hudba mistra Morriconeho, působivé kulisy, prostředí aukcí, to vše mě velmi zaujalo. A moc se mi líbily všechny postavy, jenže to je právě ten problém, protože mě se líbily takové, jaké byly dejme tomu v první půlce filmu - odtažitý Virgil Oldman (přesvědčivý Geoffrey Rush), který je ochotný se dotknout bez rukavic jen svých milovaných ženských portrétů, tajemná Claire nevycházející ze svého pokoje (už je mi jasné, proč někoho napadlo obsadit Sylvii Hoeks do role Luv v Blade runner 2049), Virgilův starý přítel a kumpán při podvodech Billy (Donald Sutherland) a mladý přítel Robert, který se vyzná ve strojcích i v ženách (Jim Sturgess). Jenže pak začalo být zřejmé, kam dějová linka směřuje, a stejně tak bylo jasné, že takhle snadné to hlavní hrdina mít nebude. Což se nakonec potvrdilo a mě to... zklamalo. Ne že bych v tomhle vztahu očekávala happyend (no a koneckonců úplně škodný z toho Virgil nevyšel;-)), ale rozmotání zápletky mi připadalo takové dějově poněkud laciné. Ale v každém případě škoda, že pražská Pivnice u milosrdných nemá tyhle zajímavé interiéry:-)

  • 75%
    0
    0
    28. 12. 2018

    Námět jako takový (postupná ztráta jednotlivých smyslů v pořadí chuť, čich, sluch a zrak, které vždy předcházela zřejmě nákazou vyvolaná osobní krize každého člověka - deprese, strach, hlad, zuřivost, nenávist a nakonec i láska) mi přišel zajímavý a nebylo špatné ani to, že jsme ho neprožívali jako světovou epidemii (byť bylo zjevné, že celý svět do toho zatažený opravdu je a nechyběly realisticky pojaté náznaky toho, jak se s tím vším lidstvo pokouší vyrovnat), ale jako součást rodícího se vztahu dvou lidí. Ewan McGregor i Eva Green jsou výborní charismatičtí herci, kteří dokážou zaujmout, bohužel ale spíš každý sám o sobě. Nějak jsem jejich vztahu nedokázala uvěřit. Do toho tvůrci přimíchali náznaky možných příčin epidemie (životní prostředí, terorismus, válečný akt) a pár existenciálních otázek a je z toho film, který zaujal, ale podruhé o vidět nemusím.

  • 65%
    0
    0
    28. 12. 2018

    No tak James Franco v roli nerda, jednoho z těch, kteří zázračně zbohatli v IT branži, ale přitom jsou to dál jen podivínští kluci, kteří ve své přepychové vile hostí neznámý počet stejně podivínských lidí, kteří pro ně (asi) pracují, a nespočet hyper podivných uměleckých děl, je prostě uvěřitelný, stejně jako Bryan Cranston v roli tradičního slušňáckého otce, který má tu smůlu, že se mu do toho potetovaného týpka zabouchla dcera. Jenže kromě pár vtipných momentů (a kapely Kiss) tam bylo taky dost momentů, kdy se fakt příliš tlačilo na pilu a postavit něčí postavu na nadužívání vulgarismů zas tak bez dalšího úplně nejde. Člověk prostě neuvěří tomu, že by se normálně působící holka do tohohle týlka vážně natolik zamilovala, aby z toho byla zápletka na celý vánoční biják.

  • 80%
    0
    0
    26. 12. 2018
    Fantomas (1964)

    Louis de Funes v roli policisty na stopě nevídanému (a neviděnému) zločinci, Jean Marais jako novinář na stopě témuž a chlapík s modrým obličejem jako ten správný charismatický vysoce inteligentní a schopný zloduch obklopený půvabnými ženami a s mnoha brilantními plány v hlavě. První díl je vtipný v tom, že v existenci Fantomase zprvu mnozí ani nevěří, a když se pak objeví, začíná ta správně potrhlá, místy neuvěřitelná honička. Film, jehož triky sice dnes spíš pobaví, leč co léty nerezaví.

  • 40%
    0
    0
    26. 12. 2018

    Ne, tohle prostě ne - dala jsem tomu filmu šanci dvakrát, už kvůli Timovi Allenovi a Jamie Lee Curtis, kteří jako manželský pár na plátně docela fungují, taky téma - vyhnout se slavení Vánoc po americku a ušetřené peníze raději vrazit do fajn dovolené, je mi blízké, jenže sorry, sousedovi lačnícímu po tom, aby všichni ve čtvrti měli včas na střeše Frostyho se fakt nedokážu smát, a to ani při nejlepší vůli. Nějak se ten příběh nedokázal vmyslet do skutečnosti, že Vánoce by se krásně daly oslavit i bez všech těch šaškáren. Akorát by holt nebylo o čem natáčet.

  • 85%
    0
    0
    26. 12. 2018

    Na tohle se opravdu dá koukat mnohokrát, i když téma princezny inkognito bloudící městem a potkávající švarného junáka, který ji chce nejdříve mrzce zneužít pro vlastní obohacení, leč pak se do ní zamiluje, je už léty notně provařené. Jenže Audrey Hepburn je prostě tak krásná a kouzelná, Gregory Peck šarmantní a charismatický a černobílý Řím tak skvostně nasnímaný, že se divák rád nechá znovu polapit atmosférou této filmové klasiky.

  • 55%
    0
    0
    26. 12. 2018

    Královský chlapík se na studiích zamiluje do prosté děvy a doveze ji na Vánoce ukázat své královské matince (Jane Seymour v celkem roztomilé záporné roli, i když v Austenlandu měla charakter postavy dost podobný a bavila mě víc), ta s tím přirozeně není nadšením bez sebe a pokouší se oživit jeho vztah s mnohem vhodnější šlechtičnou. Červená knihovna a klišé jak hrom, ale tak jsou ty Vánoce a při vánočním úklidu domácnosti člověk snese z obrazovky ledacos:-)

  • 65%
    1
    0
    26. 12. 2018

    Po upoutávkách v kinech jsem od toho čekala víc než jen hodinu a půl trvající čekání na lekačky a na nevyhnutelné (až někdo z rodiny udělá nějaký zvuk, protože to se sakra zákonitě muselo stát). Nemohla jsem si pomoci, abych pořád nepochybovala - jakože se doma musí šeptat, aby to příšery neslyšely na mnoho kilometrů, ale když už jsou v baráku, tak ani neslyší to zoufalé bušení srdcí jeho obyvatel a tlumený dech a pořád hledají? A co jsou vlastně zač, to už jsem vůbec nečekala, že se dozvím, mělo to spíš formát béčkového hororu bez větších ambicí cokoli řešit, prostě tu jsou příšery se super sluchem, tak se s tím diváku spokoj. Nejlepší byly vztahy v rodině - neslyšící dcera, nezvedený syn hned na začátku (jo, to je plus filmu, děti a psi na svoji nezvedenost nikdy nedojíždí, ale tady se toho tvůrci nebáli), další dítě na cestě + slušná byla ta propracovanost - cestička do města vysypaná pískem tlumícím kroky, pokec jedině pod vodopádem a kruci ten nápad na zvukotěsnou dětskou postýlku, ten jsem kdysi taky měla:-D

  • 90%
    2
    0
    16. 11. 2018

    Bohemian Rhapsody považuju už dlouhá léta za dokonalou rockovou skladbu, takže tenhle film pro mě byl jednoduše povinnost. Ačkoli jsem se nikdy nezajímala o přílišné podrobnosti ze života členů kapely, bylo poměrně znát, že si tvůrci řadu věcí přibarvili a uzpůsobili, aby dali příběhu tu správnou dramatickou linku (Mercury se dozví, že má AIDS a jde poprosit kapelu o odpuštění, aby si mohli zahrát na Live Aid koncertu), ale je fakt, že energie z plátna tryská proudem a herečtí představitelé členů kapely jsou tak dokonalí, až jsem místy zapomínala, že koukám jenom na herce napodobující Mercuryho, Maye, Taylora a Deacona. Oceňuju nasazení songů často v plné délce, což bohužel zase vedlo k tomu, že děj zůstával jen zkratkovitý a vybíral si jen to nejzajímavější (nejpřibarvenější) nebo nejvtipnější. Po shlédnutí ve mně převládají emoce lítosti, že v době, kdy Queeni bořili stadiony, jsem se já jen batolila kolem bráchova gramofonu přehrávajícího jejich desky, protože zažít tohle live musela být pecka. A taky bych si přála, aby se někdo chopil těchhle herců a natočil z toho pořádnej mnohodílnej seriál, protože by mě zatraceně bavilo dívat se mnohem mnohem déle a podrobněji, jak vznikaly songy Queenů, jaké měli zážitky z turné, večírků a i na to, jak tenhle styl života zasahoval do soukromí všech členů kapely. Rovněž závěrečná léta Mercuryho života by stála za zfilmování, protože jeho příběh je prostě silný a to tenhle film dokázal.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

Pořadí v kraji

Uživatel nemá vyplněný kraj
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: