Profilový obrázek

Renfield

Martin Kocáb

Komentáře 49

Od nejnovějších
  1. Znovu Paříž
    Znovu Paříž (2022)
    7
    Samotný atentát je vyřešen za pár minut, přesto mu napětí, ani více času nechybí. Jde především o pozdější skládání střípků, stále se opakující myšlenky a hledání odpovědí na několik otázek. Odpovědí, jenž by mohly pomoci v boji s posttraumatickou poruchou, kterou Alice Winocour dokáže podat stejně dobře, jako Virginie Efira v hlavní roli. Překvapilo mě, že zrovna opakovaný pobyt na místě může být ku prospěchu, ale minimálně ve vzpomenutí si to smysl dává. Mia tu však nenalézá pouze pochopení, ale i osočení. Pozdější přiznání je jednou z nejlepších scén, stejně jako to v soukromém životě, které na vzniklou situaci hází úplně jiné světlo a někdo má jistě nad čím přemýšlet.
  2. Opičí muž
    Opičí muž (2024)
    7
    Kritika poměrů v Indii je sice pro motivaci Monkey Mana důležitá, chybí jí však opora v lepším scénáři, ději tak spíše ubírá tempo, než by ho dělala zajímavějším. Podstatně lépe funguje mystično kolem příběhu o Hanumanovi a atmosféra vůbec. S tou si Dev Patel vyhrál, výborně využívá noční Indii, její špinavost i luxus a všudypřítomné neony. Akční scény tohle kopírují, zápasy v ringu připomenou stará turnajová béčka (potěší, mohlo jich být více), aby se jelo až nahoru do VIP salónku. Patel v soubojích zase využívá celý prostor, doplní je trefně zvolenou hudbou a nejednou i vtipem. Mimo velmi dobré choreografie dělá své i vždy originální kamera, každý souboj je natočen jiným stylem. Svůj (bubenický) styl má i tréninková proměna Monkey Mana, zase odkazující na nejednu béčkovou klasiku.
  3. Boj o oheň
    Boj o oheň (1981)
    8
    Ano, podobně si představuji pravěk. Annaud dokázal výborně zrežírovat vlastně prostý příběh cesty za ohněm, poznáním a také získáváním lidských emocí. Nejen zrežírovat, navíc ji zasadil do krásných exteriérů a opravdu pečlivě vybral herce. Ti odvedli precizní výkony a že zahrát takového pračlověka nebude zrovna snadné, o tom není pochyb. Z herců vyčnívá Ron Perlman, který se na tuhle roli svým zjevem hodí snad nejvíce a maskéři s ním možná opravdu měli o něco méně práce, než s jinými. Je to unikátní dílo, kterému se dá bez problémů odpustit několik málo přešlapů, nebo slabších chvilek.
  4. Asterix: Sídliště bohů
    Asterix: Sídliště bohů (2014)
    7
    Neviděl jsem starší filmy, což budu muset v brzké době napravit. Za to jsem ale četl komiksy, které jsou pro mě legendární a film se jim určitě nevyrovná, přesto jsem zklamaný nebyl. Sídliště bohů, i když občas trochu ztrácí na tempu, je většinu času opravdu vtipné, navíc jsou to vtipy povedené.
  5. Chladnokrevný
    Chladnokrevný (2012)
    5
    Průměrný, nic nového nepřinášející thriller. I přesto to úplně špatné nebylo, herci to celkem odehráli, jenom Eric Bana se mi na drsného záporáka opravdu nehodil. Fargu to bylo možná lehce podobné především tou mrazivou atmosférou, která i zde funguje velmi dobře.
  6. Zloba - Královna černé magie
    Zloba - Královna černé magie (2014)
    6
    Pro mě překvapivě pěkná fantasy podívaná, která je hlavně po vizuální stránce velmi fajn. Ale přibližně do poloviny film nenabízí nic moc jiného. Ovšem dál už jde kvalita konečně nahoru, už to není pouze o efektech, máme tu například pěkné scény proměny Maleficent a sbližování s Aurorou. Všechno graduje velice povedeným akčním finále, kde se Angelina vyřádila a ukázalo se, kdo je "ten zlej". Ještě k Angelině... příliš ji nemusím, ale do role Maleficent mi tak sedla, že si zde jinou herečku nedovedu představit, parádní výkon. Celkově mi tohle provedení známé pohádky nevadí, zase jiný pohled, proč ne.
  7. Ghoul
    Ghoul (2015)
    4
    Ve Ghoulovi hlavní lekací efekt obstarává zvuk, což na mě nějak nepůsobilo. Čikatilův duch je možná dobrý komerční tah, ale když chci film o něm, podívám se raději na Občan X. Ghoul se příliš táhl, je v něm spousta postav, které mě vyloženě rozčilovaly a taktéž spousta hloupých scén, kterým suverénně vévodí ta finální.
  8. Kobry a užovky
    Kobry a užovky (2015)
    7
    Kobry a užovky jsou depresivní jízda, u které se i zasmějete, ovšem deprese a špatná nálada rozhodně přetrvává. Ve filmu vlastně není jediná čistě pozitivní postava, což mu ovšem dodává na reálnosti. Ke zmíněné atmosféře filmu dopomáhá i velice dobře vybraná hudba a herci... ti jsou kapitola sama o sobě, excelují především bratři Hádkové. Kryštof hraje Kobru tak přesvědčivě, že ve filmu nebyla chvíle, kdy bych mu to nevěřil. Až mi připadá, že tohle všechno snad musel zažít.
  9. The Ledge
    The Ledge (2011)
    7
    Film jsem si několik dní promýšlel. Myslím, že je to jeden z těch co se nedají vstřebat okamžitě. Na začátku jsem si říkal další Telefonní budka", ale kdepak, celé to jde jiným směrem. Více než o samotné řešení případu, tu jde o milostný trojúhelník. V něm to žádná z postav nemá lehké, i když ne jen v něm, ani vyjednavač nemá nejlepší den. Ale zpět k trojúhelníku. Náboženský fanatik v podání Patricka Wilsona je výborný, nemám co bych vytkl a hodí se zde k Liv Tyler více, než Charlie Hunnam. I když se protiklady přitahují, ten vztah jsem jim prostě nevěřil. Jinak nápad, příběh určitě fajn a potěšil i konec, když to tak řeknu. Kdyby to dopadlo jinak, celý film mi to pokazí.
  10. Hlasy v hlavě
    Hlasy v hlavě (2000)
    7
    Chvíli komedie, chvíli zase silné drama. Celkově krásný film s výbornými herci v čele s Danielem Craigem. Jeho Ray je vcelku normální člověk, kterému fandíte, když se sbližuje s Laurou a se kterým prožíváte těžké stavy po vysazení prášků. Daniel je opravdu velký herec zde to jen potvrdil. Ale ani ostatní za ním nezaostávají, postavy Peta a Laury jsou taktéž velmi zajímavě napsané a dobře zahrané. Jediné co mi taktéž vadilo je trošku nepochopitelný střih. Je toho opravdu hodně, co si musíme domyslet. Ještě jedna drobnost co potěší... hlavní dvojce postav má na spánek stejný názor jako já.
  11. Zlodějka knih
    Zlodějka knih (2013)
    6
    Ano, podobných filmů už tu bylo a jistě ještě bude, ovšem Zlodějka knih se mi určitě nezdá být zbytečná. Pravděpodobně je to díky dokonale vytvořené atmosféře a opravdu vhodně zvolenému místu natáčení. To vše podkopávala snad jen německo/angličtina. Kdyby byl film v němčině, je to všechno ještě reálnější, ale to je jen drobné mínus. Naopak velké plus jsou herecké výkony, především Sophie Nélisse mě velice překvapila, zvládla svoji roli dokonale. Hereckou ikonu jakou je Geoffrey Rush snad netřeba komentovat a ani Emily Watson rozhodně nezaostává. Vše je navíc dokonale podbarveno hudbou Johna Williamse. Ale, postupem času film v některých momentech přece jen trochu ztrácí, je škoda, že se tvůrci nerozhodli pro kratší stopáž, možná by pomohla. I přesto je tu několik scén co si budu pamatovat, jako třeba jedna z mála veselejších, rozhovor o Hitlerově matce.
  12. Jupiter vychází
    Jupiter vychází (2015)
    4
    Možná jsem měl příliš vysoká očekávání, ale tohle mi přišlo jako by Wachowským došly peníze a tak museli něco natočit! Povedené vizuální efekty a několik akčních scén, ale to je tak vše. Zbytek je jen nudná, naprosto nelogická a přeslazená parodie na mnoho filmů, především snad Matrix. Hlavní postavy mě vůbec nezaujaly (ale to vlastně ani ty vedlejší), navíc mi nesedělo jejich obsazení. Hlavně Mila s jejím věčně stejným výrazem příliš nezahrála. A co ten závěr? Nebo dvojitý závěr... ono je to jedno, prostě slabý závěr.
  13. SpongeBob ve filmu: Houba na suchu
    SpongeBob ve filmu: Houba na suchu (2015)
    5
    Určitě slabší než první film a určitě mnohem slabší než seriál. Celé to působí jako prodloužený díl seriálu a to je právě ta chyba, prodloužení znamená zbytečné scény a nudu. V části pod vodou bylo několik dobrých vtipů, zbytek jsem tak nějak přežíval a dle reakcí zbytku sálu jsem nebyl sám. Část na suchu je přeci jen zábavnější, ale také kratší proto film už nezachrání. Navíc se i v ní objeví slabší chvilky, což je především závěr filmu, ten mi teda nesedl vůbec.
  14. Kapitán Phillips
    Kapitán Phillips (2013)
    9
    Rychlé seznámení s důležitou částí rodiny, nalodění a plavba, nebývale intenzivní a rychlá plavba, jenž dá vydechnout až ve fantastické scéně na ošetřovně, ve které Tom Hanks předvede, jak velkým hercem je. Samozřejmě ne že by to z předešlého dění nebylo jasné, jenže právě tady jsem měl pocit, že to celé má za sebou, že si tím vším skutečně prošel. Předešlá "nebývale intenzivní plavba", je opravdu jednou velkou jízdou, ve které Paul Greengrass hojně využívá svůj oblíbený styl kamery, čímž ještě více vtahuje do rychlého děje a hudbou Henryho Jackmana mu dodává další emoce. Stačí vzpomenout například na dvojitou pirátskou stíhací jízdu a následné nalodění. Jenže zdaleka to není jen o akci, i když svým způsobem... ono totiž akčně působí i vyjednávání na můstku, či hledání posádky. A dalo by se pokračovat až do záchranného člunu, v němž se vlastně na pozadí jedné velké akční scény (záchrany), odehrává komorní drama, které neprožívá jen kapitán, ale i piráti. Mimochodem výborně obsazení a zahraní piráti, obzvlášť Barkhad Abdi. V části kdy si uvědomují, že je vše ztraceno a vyjasňují se jejich motivace, jsem jim svým způsobem musel i tak trochu fandit, teda přát menší trest, asi tak.
  15. Živí mrtví
    Živí mrtví (2010)
    7
    V některých ohledech opravdu kultovní dříve zombie počin, dnes už nejsou chodci tím nejdůležitějším, či nejnebezpečnějším a je tomu tak dobře. Seriál se vyvíjí, hlavní postavy umírají, občas i přežívají a potkávají jiné přeživší, nebo dokonce celé svým způsobem jedinečné kolonie. Tento vývoj světa po apokalypse se mi líbí a stejně tak se mi líbí vývoj v psychice a chování postav... kolik se toho změnilo od zabití Shanea a jak by se jim v pozdějších řadách hodil. Tohle vše mi přijde v případě podobné katastrofy reálné, proto není možné nechválit. Na velice slušné úrovni jsou i akční scény a jejich střih, ono to tedy neplatí vždy, ale povětšinou tomu tak je. Naopak čemu by se měli tvůrci velkým obloukem vyhnout jsou pokusy o drama, nebo ještě hůře velké proslovy a filosofování hlavních postav. Kde není opravdu kvalitní scénář a vícero slušných herců, tam něco takového prostě nemůže fungovat. Jak jsem psal v úvodu, časem jsou chodci odsunuti do pozadí, nejsou tím největším nebezpečím. O to více ale potěší, že si s nimi tvůrci a především maskéři dávají takovou práci, na některé výtvory je opravdu "radost pohledět". Kvalita sérií je sice kolísavá, to silné ale zůstává a to slabé je v některých naštěstí omezeno, alespoň v některých.
  16. Šeptej
    Šeptej (1996)
    3.5
    Tak ani po letech a kompletní filmografii Davida Ondříčka, jsem jeho prvotině na chuť nepřišel. Celé to hezky barevně vypadá, kamera je velmi zajímavá, ale co ten "příběh"? Věřím, že takhle někdo žil, snad i žije, ale co s tím? Co postavy, do závěrečných titulků zcela nezajímavé, neznámé. Film je velmi krátký, přesto často úmorně nudný, navíc herecky velmi neherecký, snad až na pár známých jmen. Hold si nepřipadám jako z jiné planety a podobně jsem naštěstí nikdy nežil, tak možná to je ten důvod.
  17. Addamsova rodina 2
    Addamsova rodina 2 (1993)
    8
    Ve dvojice si tvůrci dovolili oproti klasickému seriálu podstatně více inovací, je tu totiž například malý Pubert Addams, ale nejen ten, i bratranec It se dočkal potomka. Každopádně tím nejzásadnějším jsou opět děti, tentokrát na letním táboře. Ten podobně jako besídka v jedničce nastavuje zrcadlo trapnosti a zároveň baví, prakticky nejvíce ze všeho ve filmu! Závěrečné divadlo je dokonalé, parádně černohumorné a především v režii opět vynikající Christiny Ricci! Divadlo samozřejmě zdaleka není vše, je tu celý pohled na "normální společnost" a samozřejmě jedinečná scéna mučení, tedy spíše dvě! První ještě ne tak brutální (i když je to z mého pohledu sporné), spíše nápravná Kumbaya a druhá, již ta poslední nejbrutálnější možnost, sledování disneyovek! S dětmi v kýčovitém domečku jsem opravdu soucítil, takhle dlouho bych pravděpodobně nevydržel! Vůbec kdyby šlo o dnešní hrůzostrašné přetáčky! Tedy, s jedničkou prakticky srovnatelné, herecky, trikově a výpravou opět dokonalé. Kumbaya my Lord!
  18. Nájemník
    Nájemník (1976)
    8.5
    Jasně autobiografická bytovka, má nejoblíbenější. Od začátku prakticky z ničeho mrazivá (scéna v nemocnici), až do komedie prostupující a to v dobrém slova smyslu. K závěru později, dříve jsou tu i takové maličkosti, jako Romanovi (tedy Trelkovského) kamarádi, ať se s nimi baví o čemkoliv, vždy to končí u sexu, tedy pouze co se rozhovoru týče. Ale tím hlavním je dům, jeho nádherné schodiště, byt a výhled z něj... skutečně na okno toalety. Což možná zní opět docela komicky, ale právě tohle jsou ty nejsilnější záběry, postava stojící na toaletě. Proč tam stojí? Co tím sleduje? Paranoia přechází na diváka, přichází šílenství, přichází Simone a závěr. Ten je z jedné strany skutečné psycho, často zase na pomezí hororu, ale jak jsem již psal i komedie. Scéna s postiženou holčičkou převlečenou za šaška a následné dobývání se do bytu, je jak vystřižená z nějaké surrealistické divadelní hry. To platí i o závěru, kdy všichni sledují, fandí a dobře se u toho baví, zmatený není jen Trelkovsky. Jeho paranoiu zahrál Roman Polanski až nečekaně výborně a Isabelle Adjani ho potom jako Stella dokonale doplňuje. Co se kamery týče, naprosto fantastické je právě její bloudění po chodbách domu a pohledy z okna bytu, z těch záběrů skutečně mrazí. Co ty odpadky? Nebo až nápadná podoba herců (postav)... náhoda? Nemyslím si.
  19. Ed Wood
    Ed Wood (1994)
    9
    Ed a jeho vůbec nejzásadnější životní etapa, takže spousta informací, několik "filmů" a také spousta vedlejších postav. Přesto se divák neztrácí, scény působí jako by byl na vše čas a je to tak dobře. Příběh neztrácí na tempu, dokonce v něm perfektně fungují výborné vedlejší postavy, což nebývá u jiných biografií vždy zvykem. Jejich obsazení je přímo fantastické, byl jsem nadšen například z Billa Murrayho, či Jeffreyho Jonese. Ale tím nejzásadnějším byl navrátilec z hrobu... totiž, kdybych nevěděl, že je to Martin Landau snad bych i věřil tomu, že se Bela Lugosi pro Burtona opravdu na pár měsíců z hrobu vrátil. Landau je naprosto neskutečný, nejen že vypadá jako Lugosi, on jím je! Stačí sledovat například jeho gesta, hlas, dokonce i přízvuk! Neskutečný, přímo démonický výkon, ze kterého skutečně mrazí! Možná je trochu škoda, že jim občas zastíní i taktéž fantastického Johnnyho Deppa v hlavní roli. Ale má to i své klady, jsou jimi jejich společné scény, ty nejsilnější ve filmu. Ed Wood jistě nebyl tím úplně nejlepším člověkem, hojně využíval nenávratných finančních investicí, občas i svých přátel. Ale Lugosi byl v jeho životě pravým opakem, toho pravděpodobně skutečně uznával a jistě mu i obohatil jeho poslední roky života. Ed Wood není jen jedinečnou biografií, je i poctou filmu jako takovému a filmovému fanouškovství vůbec. Byl jsem nadšen ze všech kulis, míst natáčení a natáčení samotného. Nejvíce snad z toho nejlepšího co Ed stvořil, tedy Plan 9 from Outer Space... a Lugosiho souboje z chobotnicí, ten tedy naopak z Nevěsty. Film totiž i přes povětšinou dramatické vyznění nepostrádá velké množství vtipu. Jinak to ani nešlo, to by totiž nebyl Tim Burton a jeho mistrovské dílo.
  20. Gangy New Yorku
    Gangy New Yorku (2002)
    7
    I když jsou newyorské gangy svými názvy velmi pestré a kostýmově naprosto úchvatné, scénu téměř úvodní pouliční rvačky nepřekonají. Už samotná cesta na "bojiště", při které se v krátkém kamerovém pozastavení představí všichni důležití, je nezapomenutelná. To stejné navíc platí i pro hudbu z ní, která si své slovo bere i v dalším pokračování příběhu a vlastně dotváří občas až šílenou atmosféru. Bída je cítit z každého zákoutí špinavých, přesto nádherných uliček a když není cítit, je vidět na kostýmech většiny obyvatelstva. Většiny, ona menšina je v tomto zase přesně naopak, za to vždy úchvatně obzvlášť postava Billa Cuttinga! Vlastně jediná zajímavá a solidně napsaná, což je u Martina Scorseseho něco neuvěřitelného. Ostatní tu chodí a mluví, často jsou i důležití přesto nezajímavý. Tohle právě platí i pro Amsterdama Vallona, do jehož role mi Leonardo DiCaprio nesedl, což může být částečně i díky té nezajímavosti postavy. Za to Daniel Day-Lewis je výborný, má tu i druhý vrchol, nebo spíš jediný komorní, scéna kdy zabalen do americké vlajky vypráví. Ten pocit, že po scéně pouliční rvačky měl následovat pohled do minulosti, třeba nějakých deset let zpět, ten prostě mám. Stejně jako mám pocit, že kdyby proti sobě stáli právě Daniel Day-Lewis a Liam Neeson, je to celé podstatně výše.
  21. Hráči
    Hráči (1998)
    8
    Inzerát na ideálního diváka: "Znalost pokeru není nutná, ovšem je výhodou". Partie přeci jen tvoří většinu děje, jsou bezesporu nádherně natočeny a díky "komentáři" hlavního hrdiny, se dost dozví i člověk neznalí. Kamerové jízdy a kroužení kolem stolu jsou úchvatné, přechod na detail tváře hráčů potom přináší ještě více napětí. Výborná hudba vše dokonale doplňuje a dává tu pravou atmosféru. Přesto mám pocit, že kdo zná, prožije ještě více. Potom je tu část druhá, osobní, lehce červavá, nebo spíše červem řádně prolezlá. Postava Červa příběhu dodává jak humor, tak samozřejmě i drama, to především. Říkal jsem si, jak dlouho ještě bude mít Mike pocit dluhu k němu, co všechno ještě přetrpí, uhradí, co všechno ještě bude muset ve svém životě opustit. Edward Norton je v roli Červa fantastický, což ovšem platí i pro Matta Damona, u kterého to díky usedlejšímu Mikeovi možná není tolik znát. Oni herci jsou tu vůbec skutečným trumfem, ve (občas až příliš) vedlejších rolích je tu Martin Landau, Famke Janssen, John Turturro a především jedinečný John Malkovich jako Teddy KGB! On (a samozřejmě i jeho oplatky) dávají finální partii ještě větší herní grády, zkrátka vrchol pokerového filmu jak má být.
  22. Americká krása
    Americká krása (1999)
    9
    Skoroúvodní záběr na perfektně pravidelnou čtvrť, výborná hudba a především Lesterův prolog stačil k tomu, abych byl na jeho vlně ještě dříve, než se objeví červené dveře... A před nimi právě Lester, toho času ještě v pozici ňoumy. Kevin Spacey je výborný, zajímavé je, že během filmu projde zásadní proměnou pouze on a hybatel všeho, Angela. V jejím případě se to možná ani nemusí zdát, jenže kde je v závěru namyšlenost, sobectví... i když to byla jen póza, vše je pryč, zůstala jen neobyčejně obyčejná vystrašená holka. Ostatní si jedou to své celý film a i když jsou herecky výborní (obzvlášť Annette Bening a Wes Bentley), patří Americká krása především dvojici Spacey, Suvari. Například veškeré snové scény jsou fantastické, pohledy v nich mluví. Ale tím nejsilnějším společně s dokonalým závěrem zůstává právě proměna Lestera, třeba její počátek v posteli nebo jeho pokračování v práci. Pro všechny postavy každopádně platí jedno, společně se scénářem jsou výborně napsány, hold Alan Ball. Krásu a především atmosféru filmovou dává celému příběhu řekněme pohodová, přesto velmi přesná hudba Thomase Newmana. A samozřejmě Conrad Hall, ze spousty nádherných záběrů stačí připomenout dva závěrečné, to když jdou Ricky s Jane ze schodů a vidí... no a potom řekněme rozloučení? Snad tak. Sam Mendes v nejlepší formě, satyra jak má být.
  23. Zoolander
    Zoolander (2001)
    7
    Ben Stiller dokázal dokonale natočit úplnou kravinu? Kravinu asi spíše ano, ovšem neuvěřitelně vtipnou a tak krásně zahranou! Jak Benovi, tak Owenovi role sednou a užívají si je. Myslím, že naštvali nejednoho modela bez smyslu pro humor. A já díky nim aspoň už vím, co jsou módní návrháři zač a jak jsou nebezpeční pro svět! Dále jsem se také dozvěděl, jak efektivně může takový model vykonávat náročnou práci, třeba v dolech. Hodnotím tedy vysoko, už jen proto, že jsem nikdy neviděl něco tak úchvatného, jako je magnum... konečně se mi lépe usíná.
  24. Jasný terč
    Jasný terč (1997)
    5
    Přestřelky v tomto filmu rozhodně nemají jasný terč! Nebo takhle, terčem je ničení všeho okolo a nejlépe obouruč! Odnese to hlavně supermarket, ale tomu to samozřejmě patří, když stojí (a vzápětí nestojí) na místě rodného domu nájemného vraha. Právě tahle scéna je společně se zbavováním se mrtvoly tím nejlepším, za to romantická linie mi nesedla vůbec. Totiž, příběh nájemného vraha jedoucího na školní sraz, to nezní vůbec špatně jenomže realita je trochu jiná, nevyužitá. Což už nezachrání ani výborná vedlejší postava psychiatra a velmi slušný soundtrack.
  25. Samotář v Seattlu
    Samotář v Seattlu (1993)
    6
    Čím blíže k závěru tím více pohádkově, což vzhledem k žánru není vyloženě špatně. Já si ale více než romantiku užíval všechny odkazy na klasické filmy a část rozboru scén v Tuctu špinavců obzvlášť. Taktéž mi sem sedl věčný alergik Bill Pullman, ale i Meg Ryan a Tom Hanks k sobě jdou... vlastně "k sobě jdou" po celý film. Navíc má film i díky dobře vybrané hudbě velmi příjemnou atmosféru. Jednoduše nenáročný relax, v tomto žánru velmi slušné.
  26. Bláznivý příběh Robina Hooda
    Bláznivý příběh Robina Hooda (1993)
    5.5
    Co se vtipů týče dosti nevyvážené, na jeden solidní několik průměrných i podprůměrných. Přitom nápad to rozhodně má, bez přílišného mučení se z Hooda určitě dalo dostat mnohem víc, vůbec když za ním stojí Mel Brooks. Alespoň vtipy které do doby Robina Hooda přináší řekněme modernu, jsou celkem solidní, i tady se dalo ještě přidat. To takové obsazení je vlastně velmi dnešní, ale do příběhu sedlo dokonale, stejně tak hudební intro a outro, nebo jak ono vystoupení nazvat. Hodně též zachraňuje Cary Elwes, jak také jinak, když je Robinem Hoodem.
  27. Fargo
    Fargo (1996)
    8.5
    Hm, lépe než bratři Coenové by postavy ve filmu nevystihli ani ti, co jsou v jeho příběhu vyslýcháni. Obzvlášť ten malej, co je srandovní úplně jinak než ostatní lidi, to celé táhne. Výborně napsaní jsou všichni, ať už jde o Marge, Jerryho nebo mlčenlivého Grimsruda, ale Carl je hold Carl. Stačí vzpomenout na scénu únosu, tichou jízdu v autě, nebo skoro finální předání peněz. Dialogy jsou ve své kvalitě již klasické a to stejné platí i o černém humoru v nich, nebo v celých scénách. Konfrontace s policistou na noční silnici je dokonale dramatická, plná napětí. Oproti ní působí třeba výslech lehkých slečen jak z jiného filmu, přesto k sobě ty scény sednou. Když jsem byl u té noční silnice... kamera Rogera Deakinse mi přišla taková vhodně nenápadná, což neplatí právě pro silniční scény, ve kterých si bere hlavní slovo a společně s hudbou tvoří nádherně mrazivou atmosféru. A finále? Coenovské... Chatař Grimsrud v něm ukáže, že jeho koníčkem není jen sledování romantických filmů, ovládá například i štěpkovač. A když zrovna není po ruce dřevo... ale co už, Carl měl pěkné ponožky.
  28. Go
    Go (1999)
    7
    Teenagerské odlehčené, ale stále svým způsobem své... no, každý už ví co. Nejdůležitější je stejně slovo teenagerské, protože v této kategorii Go jasně autem poráží, nebo do kufru zavírá co může a je tomu tak dodnes. Technická stránka filmu je výborná, hudba pečlivě a trefně vybraná, k ní často ruční kamera, která obzvlášť v Las Vegas vtáhne do děje! Herecky taktéž velmi dobré! A nejlepší příběh? Samozřejmě Las Vegas a noční naháněčka!
  29. Dracula
    Dracula (1931)
    7
    Povedená verze Drákuly, ovšem musím uznat, že po rumunském úvodu se atmosféra opravdu ztrácí a to je velká škoda. Zachraňují to pouze scény s Belou Lugosim, kterému byla role hraběte Drákuly prostě souzena a ztvárnil ji fantasticky. Stejně tak scény ve kterých je Dwight Frye, jehož Renfield je povedeně šílený. Zbytek se ale občas vleče, což se mi u staršího Upíra Nosferatu nestalo. Nižší hodnocení bych ovšem nedal, to si zase film dle mého názoru nezaslouží. Už jen kvůli zmiňovaným hereckým výkonům a třeba také hudbě, která mi hrála v hlavě od prvního zhlédnutí. Kladů je určitě více, zmínil bych třeba i závěrečnou scénu, kde se atmosféra navrací v plné síle. I přesto Tod Browning nevyužil potenciál, který tento film měl.
  30. Může to potkat i vás
    Může to potkat i vás (1994)
    5
    Nemůže to potkat i vás... ale i přesto má celá tahle naivní pohádka své kouzlo a několik zajímavých scén. Zdaleka nejvtipnější je ta čistě policejní (tedy žádná romantika), přepadení a jeho následné řešení. Ono vůbec, jakmile jsou ve službě Bo a Charlie, je tak nějak o zábavu postaráno, taková policejní komedie by nemusela být vůbec špatná. Faktem ale je, že i romantická část docela funguje, Nicolas Cage a Bridget Fonda k sobě jdou, což je nejdůležitější. Jenom nemuselo dojít ke scéně soudu, ta je tu tak trochu navíc. I když zase ukazuje v tom pravém světle média, tedy aspoň tak.
  31. Vřískouni
    Vřískouni (1995)
    4.5
    Úvodní scéna s vojenským poslem je velmi solidní, kdyby byl film natočen celý v podobné atmosféře, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Na jistě minimální rozpočet, jsou kulisy docela slušné, lokace natáčení velmi dobré a efekty? Dnes úsměvné, ale vzhledem k době vzniku a především tomu rozpočtu, celkem ucházející. Ve většině filmu jsou Screamers postapokalyptickým "thrillerem", v tomto žánru v nich funguje jak vtip, tak hororové momenty a prostá realita světa. Hůře jsou na tom pouze herecké výkony, ale na to se tu stejně nehraje. Jenže v závěru přichází čas na romantiku, která se sem prostě nehodí a to ani v případě, že by byla myšlena jako další z vtipů.
  32. Vodní svět
    Vodní svět (1995)
    4.5
    Když je Mariner ještě "bojovníkem oceánů", má Vodní svět své kouzlo a dokonce i kvality. Atmosféra světa je dokonale špinavá, fantastické je například město na vodě, či lodě a všemožné stroje... Maxe to prostě připomenout musí, ale proč ne. Jedinečně sví jsou i obyvatelé tohoto světa, povětšinou jim nějaká slušnost nic neříká, což sem zase sedne. On celý příběh, tedy jeho první polovina, je velmi... řekněme "vhodně zvrácený". A výjimkou není ani samotný Mariner, kterému by zřejmě nedělalo problém, nechat utopit ukecané dítě, i s jeho opatrovnicí. Zlomová scéna výměnného obchodu, který tak úplně nevyšel, vše mění. Což zdaleka neplatí jen pro povahu hlavního hrdiny, ale celý film, měl jsem pocit, že zde začal úplně jiný. Příběh udává jasně romanticko-pohádkový kurz, Mariner se rázem mění na slušňáka a toho nejlepšího chlapa, co kdy brázdil vlny oceánu. Tento vývoj postavy je neuvěřitelně směšný, absolutně nedává smysl. To samé platí pro proměnu celého příběhu, který vrcholí šílenou scénou na děravém tankeru... zrcadlí snad ony díry scénář? Když odmyslím všechno kolem, tak například chování postav a jejich dialogy, to snad ani více neřešit. Závěrečný skok na gumě se srážkou skútrů, se jednou možná stane kultovním, jen ne zrovna pozitivně. První polovina utopena, škoda, on i ten Kevin Costner byl fajn.
  33. Matrix Revolutions
    Matrix Revolutions (2003)
    8
    Čekal jsem nejslabší díl Matrixu, ale naštěstí byl opak pravdou! Revolutions může v kvalitě bez problému konkurovat dílu prvnímu. Až na několik málo slabších momentů jsem celý film hltal a obdivoval fantazii Wachowských. K opět výborně provedeným akčním scénám a samozřejmě dokonalému vizuálu přibyl na rozdíl od dílu druhého i velice povedený scénář a spousta zajímavých dialogů. Nezapomenutelná se stala scéna finálního souboje Nea a Smithe v dešti, to je prostě zážitek! Vůbec Hugo Weaving řekl bych dominuje hercům, jeho agent Smith je skvěle zahraný záporák a přitom sympaťák.
  34. Počítání mrtvých
    Počítání mrtvých (1999)
    8.5
    Vyhořel bych snad první den, na tohle hold musí mít člověk povahu... tenhle pocit jsem měl hned, když vtrhl Frank s panem Burkem do nemocnice. Zmatek, ve kterém se musí orientovat jak saniťáci, tak doktoři, sestry a Marcus, to je ten, kterého není dobré nutit, aby si sundal brýle (jo, je tu i humor a není ho až tak málo). Sice je náročnost práce všech zmíněných tak nějak známá, ale s Počítání mrtvých mám pocit, že jsem to svým způsobem prožil, neskutečně intenzivní, reálné! Navíc, i když není Nicolas Cage vždy stoprocentní jistota, Frank je jedna z jeho zásadních rolí a zvládl ji na výbornou! Kolikrát stačí jen pohled do jeho očí... role podobně zničených depresivních podivínů, mu prostě padnou. Zajímavý je potom vliv vedlejších postav na jeho příběh, či náladu. Frank se mění dle toho, s kým jede a nutno říci, že žádný z jeho parťáků není herecky slabý, ale nejvíce jsem si užil zde vlastně již zmíněného Vinga Rhamese. Toho času tedy bez brýlí, za to s kázáním, přesněji promluvou k "bohu", výborná scéna. Nakonec která není, i díky klasicky dokonalé kameře (ty ulice!) a samozřejmě soundtracku, jsou noční jízdy nádherně snové. Říkal jsem si, že bych tohle chtěl prožít taky, jenže potom přijde probuzení, vždy přijde probuzení. Atmosféra je fantastická a už jsem ji jednou zažil, nedivil bych se totiž, kdyby se těmi ulicemi proháněl i Travis... Hold Martin Scorsese a New York, co dodat!
  35. Nebezpečné hry
    Nebezpečné hry (1998)
    6
    Nebýt prvních možná patnácti minut a posledních přibližně deseti, je to docela solidní devadesátkový thriller. Scénář rozhodně není dobrý, ale v té prostřední části docela funguje a snad i díky hercům hlavu zamotá. Nebo herečkám? Pravděpodobně tak. Neve Campbell je vcelku fajn a Denise Richards je tu zřejmě především pro ony jistě parádní scény. Kameraman se na nich vyřádil a dal jim ve spojení s hudbou dokonalý erotický náboj... navíc, něco takového budeme pravděpodobně vídat méně a méně. Nebezpečné hry celkově atmosféru mají, prostředí Floridy, aligátoři v okolní přírodě, to vše dělá své a ve spojení s výbornou hudbou (perfektně použitá trubka) má sílu. Jenže, když je ta pomalu původně nejvíce vedlejší postava (i když, to se tady nedá tvrdit) tou nejzajímavější, je něco špatně. Nevím jak to měli ostatní herci, ale Bill Murray mám pocit dobře věděl, v čem hraje a dal tomu v tom nejlepším slova smyslu co proto. Matt Dillon si zase vyzkoušel psychopata a nedopadlo to vůbec zle, i když s výkonem z doby kdy stavěl dům, se to samozřejmě srovnávat nedá. O herečkách již byla řeč, další postavy jsou tu spíše kvůli naprosto šílenému závěru. Třeba takový Kevin Bacon proč vlastně? Zřejmě aby mohl vylézt ze sprchy.
  36. Krycí jméno Donnie Brasco
    Krycí jméno Donnie Brasco (1997)
    8.5
    Bude to nějakých dvacet let, co jsem Donnieho viděl naposled. Teď jsem se k němu konečně zase dostal a překvapilo mě, že si z tak zajímavého filmu pamatuji především (a s lehkou nadsázkou) Deppův knír a Pacinovu červenou teplákovku! Mike Newell si jde vlastní cestou, nesnaží se kopírovat Scorseseho, za to co se kvality týče, Donnie mezi jeho opusy pěkně zapadá. Děj nabízí velmi zajímavý pohled do hierarchie mafie, soustředí se spíše na její spodní patra a řekněme drobnější kšeftíky. Krom hierarchie zaujmou i různé zvyky, rituály a jedinečná mluva... je to vlastně uzavřená skupina, tvořící svůj stát. Nakonec i to je tu znát, rozdíly se světem "venku", především snad díky postavě Donnieho. Ten si prochází velkou proměnou, na jejímž konci už není jisté, kdo, nebo co je ta opravdová rodina. Johnny Depp je v jeho roli výborný, celá linie s manželkou je velmi zajímavá a snad i trochu odlehčená scénou u manželského poradce. Velmi netradiční roli jednoho ze spodních mafiánů, který je navíc často v problémech, si zahrál Al Pacino. Tentokrát žádný neohrožený vůdce, ale jeho pravý opak, Leftyho mi bylo občas až líto. Fajn je i Michael Madsen, který je tu právě tím vůdcem, tedy menším, než si myslí. Divím se a snad je to i škoda, že Mike Newell už žádný mafiánský film nenatočil. Donnie Brasco je totiž i co se atmosféry týče fantastický, hodně ji taktéž dopomáhá použitá hudba, noční ulice, ale například i nádherná auta... vlastně stále se někam jezdí. Navíc taková sklepní scéna a následující dění, to je něco dokonalého!
  37. Tajemství loňského léta
    Tajemství loňského léta (1997)
    5
    Klasická vyvražďovačka kterých tu bylo a bude. Tahle verze s kapitánem Hookem mi aspoň nepřišla až tak špatná, přece jen tam nějaké to napětí bylo, především v první části. Dál už šla kvalita dolů a celé to gradovalo při nepovedeném finále. K hlavním hrdinům jsem si po celý film nevytvořil žádný vztah, spíš mi naopak byli lhostejní a bylo by nejlepší, kdyby alespoň někteří z nich přežili jen pár desítek minut filmu. Potěšila a překvapila pouze Anne Heche ve vedlejší roli. Je to spíše lehce podprůměrný thriller než horor.
  38. Upír Nosferatu
    Upír Nosferatu (1922)
    9
    Mé hodnocení rozhodně není tak vysoké pouze kvůli významu Upíra Nosferatu. Je to i po mnoha letech geniální dílo, které nenudí a svoji temnou atmosféru si udržuje téměř po celou délku filmu. Friedrich Murnau byl velký režisér, což zdaleka nedokázal pouze tímto filmem. Jeho režie je bezchybná, navíc děj zasadil do krásných exteriérů (Oravský hrad a okolí je dobrá volba, která navíc velmi potěší) a stejně tak povedených kulis. Výborná je taktéž kamera a samozřejmě herci, kterým démonicky vévodí Max Schreck. U něj se přidávám k názoru, že je to rozhodně nejděsivější představitel Drákuly všech dob. Scény s ním jsou stále silné, alespoň já měl ten pocit. Filmový svět by zničením všech kopií přišel o mnoho, naštěstí se tak nestalo.
  39. Desperado
    Desperado (1995)
    7
    Takový bar Tarasco by si zasloužil vlastní film! Když opomenu několik solidních akčních pasáží, je to pravě děj v něm, co dělá Desperado Desperadem! Stačí vzpomenout hned na úvodní historku Steva Buscemiho o mariachim, který při chůzi nevystoupí ze stínu a vyřídí si to ze všemi, včetně barmana. Nebo a snad ještě o trochu lépe, prochcaný vrchol filmu v podání vtipu Quentina Tarantina, tam už není co dodat, snad jen že sklenka zůstala čistá. A co se kulek týče, zůstal téměř čistý i Antonio Banderas, nadsázka a černý humor je z toho hold znát. To ovšem neznamená, že nezemře, totiž po Buscemim, Tarantinovi a Trejovi, umírá i Banderas a s ním i celý film, přesněji jeho druhá polovina. Ne, nestane se tak kulkou špinavého mexikána, má to zcela jiný ženský důvod. Salma Hayek sem nepochybně zapadá, tedy minimálně tady dobře vypadá, ovšem jinak romantická linie kazí co může. Její taktéž snad úmyslně přepálený vrchol v podání postelové scény, je toho důkazem. Ale bavil jsem se, i když by k plné spokojenosti opravdu stačila první polovina.
  40. Zorro: Tajemná tvář
    Zorro: Tajemná tvář (1998)
    7.5
    No co, krásná pohádka! To, že je v příběhu občas (ale jo, často) nějaké to klišé a samozřejmě je od úvodu jasné, jak to celé dopadne, se přece dá odpustit. Ono když se přihlédne k tomu, pro jaké publikum a za jakým účelem byl Zorro natáčen, není to až tak složité. A navíc, co bych dal dnes za takhle povedenou "popcornovku"! I z tohoto důvodu jsem byl příjemně překvapen kvalitou šermířských soubojů, na mnohé z nich je opravdu radost pohledět. A když je nálada na nějaký odlehčenější vtipnější, souboj Antonio Banderas/Catherine Zeta-Jones nelze nedoporučit, výborná scéna. Navíc tihle dva kvalitně herecky (i svým charismatem) doplňují výborného Anthony Hopkinse. Povedené akční scény, ve kterých se vyznamenali i kaskadéři, jsou potom právě vtipem dobře proloženy, například takový "oddech" ve zpovědnici. A taktéž výborně doplněny hudbou Jamese Hornera, nezapomenutelnou hudbou!

Novinky na Kinoboxu

V nebezpečí mrkněte dvakrát. Hvězdami nabitá ukázka na Tiché znamení ukazuje vraždící boháče
Filmy24. 4. 2024
V nebezpečí mrkněte dvakrát. Hvězdami nabitá ukázka na Tiché znamení ukazuje vraždící boháče
Akční nářez na steroidech. Film Boy Kills World budete buď milovat, nebo nenávidět
Recenze24. 4. 2024
Akční nářez na steroidech. Film Boy Kills World budete buď milovat, nebo nenávidět
Jennifer Lopez, výbuchy i robotí bitvy. Netflix útočí v explozivní ukázce s další velkolepou sci-fi
Filmy24. 4. 2024
Jennifer Lopez, výbuchy i robotí bitvy. Netflix útočí v explozivní ukázce s další velkolepou sci-fi