Jsem ročník 1982 a jsem horrorový fanoušek. Annabelle 3 mě tak potěšila, protože mě vrátila do doby, kdy se horrory točily jako rodinná zábava - Creepshow, Poltergeist. Tyto dva filmy nejmenuji jen tak, protože jsou přiznanou inspirací pro trojku Annabelle a Warrenovi byli také konzultanti u Poltergeista. Scénář je velice slušný a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že si myslím, že ty nejděsivější scény na place nerežíroval ani tak Gary Dauberman jako spíš přímo James Wan. Jednička Annabelle byla snadno zapomenutelná, dvojka byl hutný horror a trojka je vlastně docela milý film s rodinnými hodnotami v tradici Stevena Spielberga. Nečekal jsem to a docela mě to bavilo.
Rocketman má zajímavou scenáristickou stavbu. Vypráví Eltonův život od jeho dětství, ale není to klasický velký životopisný film. Retro scény z dětství jsou variacemi, fantaziemi, které oživuje jejich zpívaná podoba. Zpívá téměř celý herecký ansámbl a je to velké překvapení, protože ve vedlejších rolích se objevují herci, jež jsme dosud nikdy v žádném filmu zpívat neviděli.
Scény z dospělosti jsou bez časových určení. Divák neznalý života Eltona Johna se toho o něm příliš nedozví, Rocketman totiž není faktografický, ale emocionální film. Příběh Eltona Johna vypráví přes sdělování pocitů – vztah k rodičům, ryzí přátelství, láska, nenávist, odpuštění.
Rocketman je slušný životopisný film, který je dobře natočený a pokud máte jeho hudbu rádi, tak neváhejte. Pokud nevíte, kdo je Elton John, tak si tenhle film stejně asi necháte ujít. Pokud mám srovnat s Bohemian Rhapsody, tak Rocketman prohrává na body.
Bolest a sláva je zajímavý film, špičkově profesionálně natočený a potvrzuje po Julietě, že Almodóvarovi v dnešní fázi jeho kariéry sedí spíš vážněji laděná tvorba. Je to objektivně film pro starší diváky a užijete si ho o to víc, čím máte nakoukáno jeho předešlé filmy. Zejména pak ty, které byly psány podle Almodóvarových vzpomínek, tedy zejména Volver nebo Špatná výchova.
Keanu Reeves je důvod úspěchu Johna Wicka a nepředpokládám, že se na film vypravíte, pokud ho nemáte rádi. A zklamáni nebudete jistě ani tentokrát, ale jestli neznáte předchozí díly, tak budete docela zírat na plátno. Název Parabellum je podle latinského příslovi, chceš-li mír, chystej válku a chystej válku je para bellum.
Je to kinofilm a na monitoru počítače ztratí minimálně 50%. Za sebe bych rád dodal, že některé akční scény jsou tak za hranou, že jsem se musel smát, některé scény jsou nesmyslně brutální a dialogy Marca Dacascose mi přišly jak z filmu jiného žánru a jiné přístupnosti. Myslím, že počtvrté už by se John Wick ale vracet neměl.eanu Reeves je důvod úspěchu Johna Wicka a nepředpokládám, že se na film vypravíte, pokud ho nemáte rádi. A zklamáni nebudete jistě ani tentokrát, ale jestli neznáte předchozí díly, tak budete docela zírat na plátno. Název Parabellum je podle latinského příslovi, chceš-li mír, chystej válku a chystej válku je para bellum.
Je to kinofilm a na monitoru počítače ztratí minimálně 50%. Za sebe bych rád dodal, že některé akční scény jsou tak za hranou, že jsem se musel smát, některé scény jsou nesmyslně brutální a dialogy Marca Dacascose mi přišly jak z filmu jiného žánru a jiné přístupnosti. Myslím, že počtvrté už by se John Wick ale vracet neměl.
Horror má velice slušný úvod, pak ale přichází nudná první polovina filmu, která dojíždí na nepříliš originální scénář, který čerpá ze Stáhni mě do pekla, V zajetí démonů a Mamy. Výrazně lepší druhá a kratší polovina má hned dvě super scény. Chaves ve svém debutu dokázal diváky zaujmout a talent má. Jsem zvědavý, zda s vyšším rozpočtem, slušnými herci a zaběhlou značkou Conjuring obstojí.
Já opravdu nevím, zda je tento film pravda a je to hraný film, takže mě to až tak nepálí. Co mě ale pálí, že Požáry fungují jako temné psychologické drama beze zbytku a nabízí silnou pointu z dob antiky a pořád funguje stejně silně. Přiznám se, že se mi tento film hrubě nelíbil a podruhé se na něj dívat nehodlám. Jsem ale rád, že jsem ho viděl a jistě neprohloupíte, pokud se na něj podíváte také.
Ve své podstatě je úplně jedno, že dnes se filmy točí jinak. Oni se filmy točily jinak i v roce 1963, kdy měl Gepard premiéru. Podstatné je, že Visconti byl génius a Gepard je vzácnou symbiózou výtvarného zážitku, dramatu a koncertu. Sicílie je úchvatná, herci jsou přesvědčiví a Nino Rota válel. Majstrštyk.
Zásadní film, který je inspiračním zdrojem Christophera Nolana pro Temný rytíř povstal a Dunkerk a na kinoboxu má 63%? WTF. Strhující vyprávění o francouzské kolonizaci Alžíru, které dopadlo nechvalně a vzestupu terorismu. V zásadě je úplně jedno o čem ten film je, to co v něm uvidíte ve vás jistě zanechá stopu, jako spíš způsob jak fantasticky je natočený.
Tenhle film je přesně tak bizarní jako ten plakát a důkaz toho, že publikum jsou nehorázní úchylové a že se od antiky nic nezměnilo. Zkrátka když chlap hraje ženskou diváci se chytnou. Film má svižné písničky, rychlé tempo a je to zřejmě ta nejbizarnější šílenost, co Hollywood ve velkých studiích vyprodukoval. Klobouk dolů před herci.
Když si jeden hamižný gangster vyřídí účty se všemi a oddělá kamaráda z dětství stárnoucího policajta ze staré školy, nemůže očekávat slitování. Jean Gabin v roli policajta, který se s tím nemaže a zločince má radši na krchově než v poutech, zvláště když má pár dnů do důchodu. Výborný film, ze kterého byli v Americe zděšeni, ale přitom po něm celé sedmdesátky pošilhávali. Klasika.
V Římě narozený režisér Matteo Garrone patří společně s Paolem Sorrentinem mezi nejuznávanější italské autory současnosti. Jeho průlomovým filmem na mezinárodním poli byla gangsterská freska Gomora, která se pak dočkala veleúspěšného pokračování v podobě seriálu, jež běžel i na obrazovkách ČT. Garrone měl původně v plánu do role Marcella obsadit Roberta Benigniho, který ale s díky odmítl.
Místo Benigniho ve filmu hraje vynikající Marcello Fonte, který má za sebou pohnutý životní příběh a je naprosto vynikající. Okamžitě si ho oblíbíte, přestože není ani zdaleka kladnou postavou, jak by si zřejmě i on sám přál. Ale v tomto příběhu není nikdo jasně černobílý. Neméně pozoruhodný výkon podává i hromotluk Edoardo Pesce jako Simoncino.
Dogman je oproti Garronově Gomoře naprosto odlišný snímek. Není tak dravý a energický, ale pořád to není artistní nuda zprostředkovaná dlouhými záběry pohledu do kamery. U tohoto filmu se rozhodně nudit nebudete. Bezesporu italská klasika.
Na základě negativních ohlasů recenzentů jsem tento film záměrně minul. Nyní jsem ovšem při cestě Regiojetem zvolil v nabídce tento film zhlédnout. A světe, on není tak strašný, jak říkají kritici. Hlavní hrdinové jsou chybující a nejednoznační, což je příjemné osvěžení v tomto poněkud mrtvolném limonádovém žánru. Je to především romantický film, není to žádný survival thriller a upřímně, už v traileru bylo patrné, že to není survival drama, tak proč to tomu filmu vyčítat. Párkrát mě film překvapil, párkrát mě naopak šokoval nějakým nepěkným klišé, medvědí past nebo scéna s pumou byly třeba nehorázně průhledné. Film ovšem zachraňují výborní herci. Suma sumárum, oukej Hollywood.
Armáda stínů je brilantně natočený film, který neztratil nic ze své působivosti ani několik dekád od doby svého vzniku a potvrzuje nepsané pravidlo, že někdy je špatná nálada a napětí během natáčení často předzvěstí skvělého výsledku. Při sledování filmu se dostaví pocit, že jste sami přítomni děje, prožíváte nesmírně napínavé okamžiky s hlavními hrdiny a naprosto vás usadí katarze snímku se závěrečným dovětkem.
Známý příběh Bonnie a Clyde už jednou zfilmován byl a Highwaymen je pohled na dopadení legendární dvojice. Přístup o to zajímavější, že ve slavném filmu Bonnie a Clyde byl Hamer ztvárněn jako pěkný pitomec. Skutečnost ale byla trošku jiná a jeho nynější představitel Kevin Costner je dobrá volba. Zajímavé je, že původně to měl být poslední snímek jiné legendární dvojice Paul Newman a Robert Redford. Highwaymen je poctivý kriminální film s promakanou výpravou a skvělým hereckým obsazením slušnými hráči.
Kagemuša byl od začátku problémová produkce a japonské investory už přestal udivovat Kurosawův perfekcionismus vedoucí k překročení rozpočtu a neustálému prodlužování natáčecího plánu. Kurosawa, který byl vždy o hlavu větší a ve svém jednání velmi příkrý se také stával častým terčem posměchu japonských novin. Domácí novináři mu dali nelichotivou přezdívku tyran. Zoufalý Kurosawa se ocitl doslova na dně a film mohl dokončit díky americkým kolegům a přátelům, kteří za něj domluvili prodej zahraničních práv. Ti dobrodinci se jmenovali George Lucas a Francis Ford Coppola.
Výsledek však předčil všechna očekávání. Kagemuša je jedním z nejlepších filmů všech dob a opravdové mistrovské dílo. Ve filmu se střídají lyrické scény s epickými, velkolepé exteriéry i záměrně stylizované scény interiérové (Coppola na ně navazuje ve svých filmech Dracula a Tetro). Kurosawa za snímek obdržel právem nejvyšší ocenění filmového díla – Zlatou palmu v Cannes.
Oko jehly jsou vlastně dva filmy v jednom. Zatímco první polovina je špionážním thrillerem, pak druhá půlka se zaměřuje spíš na milostný trojúhelník, který nakonec vyřeší i špionážní linku. Oko jehly není žádný svižný akční film, ale chytrý příběh a solidně odvedené řemeslo. Marquand nezapře televizní řemeslo, ale i tak si umí s ,,velkým“ filmem poradit. Jestliže dobový Filmový přehled kritizuje hudbu, pak bych na ní rád upozornil. Autorem není nikdo menší než legendární skladatel Miklos Rozsa (Ben Hur).
Spojení Schradera a Gerea je netypické, ale zde funguje velice dobře. Schrader nikdy nebyl braný jako velký režisér, přeci jen je dodnes spíš vnímaný jako brilantní scenárista, ale v tomto filmu mě příjemně překvapil i jako režisér. Ačkoli samozřejmě nese Americký gigolo znaky své doby, rozhodně stojí za vidění.
Kultovní horror, který je ale mnohem kultovnější v zámoří, než u nás. Ze zvědavosti jsem si tento snímek pustil a celkem chápu, proč si získal takovou proslulost. Je totiž dost napínavý, obsahuje pestrý mix humoru, horroru a finální pointa odpovídá době svého vzniku. Celkově se ten film dá vidět i dnes, ale proti Halloweenu Johna Carpentera je to čajíček:-)
Velice drahý spektákl, který měl původně točit James Cameron, ale nakonec režii přihrál svému kamarádovi a sousedovi Peteru Hyamsovi. Hyams je podle mnohých príma chlápek a bezesporu talent má, ale ukočírovat tenhle biják, aby dával nějaký logický smysl by nezvládl ani Cameron. Při té hrůze to ale v jednotlivostech celkem funguje.
Hollywood objevil v devadesátkách zlatou žílu, když adaptoval Shakespeara do středoškolských romantických komedií. Tohle je Zkrocení zlé ženy. Film ovšem funguje, a to zejména díky castingu, kdy zřejmě nikdo netušil, že z Heatha Ledgera bude novodobý James Dean a také Julii Stiles a Josephu Gordonu-Levitovi. Pobaví a neurazí.
Objektivně jeden z nejdebilnějších filmů, co jsem kdy v životě viděl. Chudák Kurt Russel zce recykluje Snakea Plisskena, jenže Anderson holt není Carpenter. Celé je to trapné a to takovým tím nechtěným způsobem. Padouch Jason Scott Lee je příšerný. Na Connie Nielsen se sice dobře kouká, ale skoro se až nechce věřit, jak úžasně pak zahrála svou roli v Gladiátorovi. Stupidita neskutečná. Mimochodem tahle kravina je prý spin off Blade Runnera!
kinobox.czkinobox.cz
