Film má slavný závěr, který vám samozřejmě nemohu prozradit, ale práce s kamerou, psychologií diváka a bezchybným vedením herců vám nabídne životní zážitek. Z hlediska sledování tohoto filmu v naší době se znalostí celé řady japonských horrorů, které se hrály zejména v devadesátých letech je Onibaba zábava na druhou, protože v něm naleznete celou řadu motivů, které si japonští horroroví režiséři dodnes vypůjčují.
Lady Gaga se do role Popelky z gay clubu sice vžila a jako zpěvačka svou roli bez potíží uspívá, jenže v momentě, kdy má hrát, je to tragédie. Její herecký výkon je krajně nepřesvědčivý a pokud vzpomeneme na herecký výkon Whitney Houston v o třídu lepším filmu Osobní strážce, který sice odpálila kritika, ale diváci jej zahrnují neutuchajícím zájmem, pak srovnáváme nesrovnatelné. Pokud se má Lady Gaga postavit vedle Barbary Streisand ve třetím filmovém zpracování, tak to není vítězství na body, ale těžké KO a odvoz sanitkou na Jipku.
V Hollywoodu by se už měl někdo konečně probrat a Bradley Cooper by se měl držet svého hereckého kopyta, protože nato aby byl druhým Eastwoodem, Gibsonem nebo Redfordem ještě nemá ani zdaleka.
Jacka Ryana mám moc rád a líbili se mi v podstatě všechny filmy, ačkoli největší výhrady jsem měl vždy k jinak bezchybnému Harrisonovi Fordovi, který se na Ryana nikdy nehodil. Krasinski byla nečekaná volba, ale už od úvodních záběrů mě dokonale přesvědčil. Ryan má perfektní režiséry, dobře napsaný scénář a chytrý background techno-thrillerů.
Britský seriál natáčený v úchvatných lokacích Oxfordu nebo Benátek sice nepřináší po dějové stránce nic moc nového, ale umně pracuje se žánrovými schématy a díky zasazení na starý kontinent to funguje. Pochopitelně i díky hereckému obsazení a na pohled velice příjemně obsazenému ústřednímu páru Terese Palmer a Matthew Goodovi. Velice slušná televize.
Knihu jsem četl, co knihu, celou sérii knih a překvapilo mě, jak málo se scenáristé namáhali představit postavy a jak hlavního hrdinu zbavili jeho postoje k životu, kvůli kterému ho mají čtenáři tak rádi. Zatímco můj oblíbenec Carl dostává ve filmu dost nafrak, mnohem lépe dopadl Asad, který je ve filmu sympatičtější než v knize. Kriminálka je stejná jako v knize, takže lepší průměr a podle toho bude i hodnocení.
Herecky tento film nestojí moc za řeč. Wahlberg má celý film stejný výraz a neskutečně mě vytáčel pohráváním si s gumovým náramkem, což je sice pocta Johnu Woo, ale ten skutečně věděl, jak s tím pracovat. Berg tímto otravným detailem místo budování napětí jen zkouší divákovy nervy ve stylu, kdy už to nevydrží a hodí na plátno popcorn. Slabší chvilku si zde vybral John Malkovich s účesem kokosákem na hlavě, který zde už poněkolikáté za posledních pár let hraje naprosto stejnou roli, naprosto stejně a někdy mi přijde, že říká i stejné věty. Když má na konci filmu něco zahrát, předvede něco, co vypadá, že už by šel rád na kávu a vypadnul z tohoto filmu. Mile 22 je průměrný film, který se dá určitě vidět, ve finále se zaplatil, ale na plánovanou trilogii už nedojde. Každopádně produkce série na web je už v plném proudu a režíruje opět Berg.
Spolu to dáme je snímek, jež stojí za vidění a v současném adventním čase může být vhodným programem pro zamyšlení nad obecnými lidskými pravdami, které by se měly neustále připomínat. Zapomeňte tedy pro jednou na Babiše a Krnáčovou a podívejte se na tento film. Neměli byste litovat. Já byl příjemně překvapený.
Bohemian Rhapsody je téměř dokonalý biografický film, který obsahuje obrovské množství detailů, které napoprvé podle mě člověk vůbec nepostřehne. To ale neznamená, že by se striktně držel reality. Není to dokument, ale hraný film. Pokud hovořím o detailech. Všimli jste si třeba úvodního stylizovaného záběru na plakát Marlene Dietrich a odcházejícího Mercuryho? Nejlepší na filmu je ale to, že i kdyby vás ten film štval, což nepředpokládám, přijde finále koncertu ve Wembley, a to je prostě taková špička, že se může směle postavit vedle hudebního finále Formanova Amadea. Na projekci, kde jsem byl, lidé tleskali do rytmu a po skončení koncertu spontánně roztleskali sál. Přiznám se, že to jsem v kině hodně dlouho nezažil.
Prijemne prekvapeni a silny debut dokumentaristy, ktery prekvapil vedenim hercu a celym dramatickym obloukem filmu. Perfektne se mu dari casove prechody, jez jsem takhle jeste v zadnem filmu nevidel, a to je treba ocenit. Zanrove je to psychologicke drama, ale chtelo by to jeste trochu neco dohrat. Rosamund Pike tu ma velke solo, ale Tom Hollander je perfektni a zamrzi, ze trochu vetsi prostor nedostal Dornan a hlavne Tucci. Divaci se na tohle nepohrnou, ale pro me velky zazitek. Doufam, ze Rosamund Pike bude rozpoznana Akademii.
Nevím, co američtí kritici hulí, ale pět chvalozpěvy na remake remakeu už mi přijde hodně mimo. Scenáristé viděli stejně jako my Mlčení jehňátek a dvojku Terminátora, nakoukali celou sérii Halloweenu a přitom jaksi mimochodem sjeli i Pátek třináctého. A bože, tím mě pěkně naštvali. Tohle je Michael Myers? Přerostlý mastodont? Jen to ne. Originálnímu Halloweenu to nesahá ani po kotníky, pokusy mít atmosféru Carpenterova originálu jsou opravdu jen pokusy. Ale dvě scény jsou naprosto brilantní, a to hned ta úvodní a ta s opuštěným vybouraným autobusem. Tudy se to mělo ubírat a ne zase scény - vyvražďovačka na pumpě se špinavým záchodem, vyvražďpvačka mezi dětmi s halloweenskými maskami, napadení dítěte, které se dívá do skříně, to jako vážně? Pro mě horší než H20, které se povedlo lépe, ale o galaxii lepší než ty sraxky Roba Zombieho. Lepší průměr.
OK, scenáristé neviděli knížku ani z rychlíku, ale na druhou stranu, Alvarez nekopíruje Finchera ani Opleva, díkybohu. Výtvarně špičkové, kostýmy naprosto super, akce brilantně natočená, spousta vtípků a již zmíněný scénář? No, co, tak to scénář nemá. No, bóže. Já se bavil a klobouk dolů před fyzickým výkonem Claire Foy.
Nádherný, ale smutný příběh, který je sice dokonale natočen, ale rozhodně vás rozseká a závěrečný obraz je natolik silný, že ten film už nechci nikdy vidět. Přesto je mi jasné, že ho z paměti už nedostanu. Občas se budete smát, ale ještě více budete fandit hlavní hrdince, i když víte, že ten boj nemůže vyhrát.
Fellini a Mastroianni. Dvojice, která k sobě prostě ladí a pokaždé mě překvapí. Město žen je alegorie na téma, které nás pálí mnohem více, než v roce 1980 a je krásná ukázka toho, jak se Fellinimu podařilo vystihnout, co nás bude jednou čekat. Mastroianni mě zde zaujal svým hereckým koncertem, protože jinak se to nazvat nedá a tím jaký to byl chameleon. Po pravdě nedovedu si představit jiného herce, který by takovou roli uhrál se ctí.
Rambo vyvolal podobně laděné filmy z Vietnamu, ostatně byla taková doba a prezident Reagan toto téma mocně přikrmoval siláckými řečmi z Bílého domu. Béčkový rutinér Zito si zde vybral lepší chvilku a Norris zde dokazuje, že i když nedosáhne takových hvězdných výšin jako Stallone nebo Arnie, rozhodně zvládne utáhnout film.
U tohoto filmu musím vysoko, i když je to film s Chuckem Norrisem, ale rozhdně povedený. Neokoukané texaské prostředí, dobře napsaný příběh a fajn obsazení, kromě mlčenlivého reka Norrise dobrý záporák Carradine a krásná Barbara Carrera. Viděl jsem několikrát a jeden z Norrisových nejlepších akčňáků.
Přehlédnutý akční film režiséra Andrewa Davise, který již o tři roky později natočí úspěšné Přepadení v Pacifiku a hlavně Uprchlíka s Harriosnem Fordem. Vězeň je zatím spíš komornější film, ale duo Hackman a Tommy Lee Jones rozhodně funguje. Mimochodem film má občas vážně skvělé hlášky, které nejsou hloupé.
Solidně natočený dobrodružný snímek z prostředí záchranářů pobřežní stráže. Vzhledem k tomu, že v našich končinách je to hodně velká exotika, tak jsem se rád podíval a byl jsem příjemně překvapený. Costner je solidní mentor a kupodivu hrál dobře i Kutcher. Lepší pozdní snímek akčního veterána Davise.
V zásadě si říkám, jak je možné, že režisér Uprchlíka, který má k dispozici velký rozpočet, hvězdy jako je velký Arnie, Francesca Neri, Cliff Curtis nebo John Leguizamo může natočit tak průměrný film. Přitom děj není špatný, prostředí hasičů je atraktivní, ale co naplat, když to nápady nehýří a sranda to také moc není. Škoda.
Po všech stránkách směšný film, který s realitou nemá nic společného, což nutně nemusí být na škodu, ale Sly jako Cobretti je takovým taliánským seladonem, který si ego dohání dvoumetrovou blonďatou Brigittou. Padouch s tou podivnou čelistí a nožem je jak z jiného vesmíru a každý vám řekne, že v kožených rukavicích se nedá střílet. Parodie na Hitchcocka.
Film natočený ve stejném roce jako Propast Jamese Camerona, které ale nemůže absolutně v ničem konkurovat. Propast je proti tomuto geniální a převtaný snímek, tohle je vykrádačka Vetřelce a navíc je to takové podivuhodné béčko s hodně trapnými osmdesátkovými triky. Když si člověk vezme, že scenáristé napsali kromě tohoto třeba Uprchlíka nebo Blade Runnera, tak nechápu, jak mohli stvořit tohle.
Film, který bych si rozhodně nikdy nepustil, ale náhodou ho hráli na italské televizi, kterou teď sleduji, protože tu ostatně bydlím a musím říct, že jsem se od toho nemohl odtrhnout. Jackie Chan je naprosto skvostný a i ty ženský kolem jsou bezvadný. Samozřejmě je to naprostá ptákovina a tím myslím NAPROSTÁ, ale pobavilo.
kinobox.czkinobox.cz
