Emmanuel Lubezki

Emmanuel Lubezki je původem mexický kameraman. Proslavil se především spoluprací s některými z předních režisérů současnosti, mezi něž patří například Terrence Malick, Alfonso Cuarón nebo Alejandro González Iñárritu. Mezi lety 2014 a 2016 byl Emmanuel Lubezki třikrát v řadě oceněn Oscarem za nejlepší kameru. Emmanuel Lubezki a kariérní začátky Emmanuel Lubezki se narodil 21. června 1964 v Mexico City do židovské rodiny. Jeho otcem byl herec a producent Muni Lubezki. Během studií na Centro Universitario de Estudios Cinematográficos se Emmanuel Lubezki seznámil s Alfonsem Cuarónem, který se později stal jeho stálým spolupracovníkem. Ještě dřív, než spolu natočili první celovečerní film, pracoval Emmanuel Lubezki u televize, kde zahájil svou kariéru v druhé půli 80. let. Podílel se například na kultovní hororové minisérii Hora Marcada. První film, jenž nasnímal, byl Cuaronův celovečerní debut Jen s tvým partnerem. Emmanuel Lubezki se záhy dostal také k zahraniční tvorbě skrze americko-mexický koprodukční thriller Žeň (The Harvest). Emmanuel Lubezki se přesouvá do USA Již v roce 1994 byl Emmanuel Lubezki za svou práci poprvé mezinárodně vyznamenán. Za kameru k dobrodružnému filmu Ámbar získal cenu na specializovaném festivalu žánrového filmu v Sitgesu. Do širšího povědomí vstoupil Emmanuel Lubezki po roce 1996, kdy byl nominován na Oscara za kameru k druhému filmu Alfonse Cuaróna Malá princezna (A Little Princess). Ve Spojených státech začal Emmanuel Lubezki spolupracovat s předními soudobými režiséry. Nasnímal například film Ptačí klec (The Birdcage), který režíroval Mike Nichols, nebo horor Ospalá díra (Sleepy Hollow) od Tima Burtona. Emmanuel Lubezki stál také za kamerou ambiciózní romantické fantasy Seznamte se, Joe Black (Meet Joe Black). Emmanuel Lubezki po roce 2000 V roce 2001 si Emmanuel Lubezki vyzkoušel kombinaci analogového a digitálního natáčení s průkopníkem této metody, režisérem Michaelem Mannem. Svou typicky dynamickou kamerou dodal Emmanuel Lubezki energii jeho životopisnému dramatu Ali, v němž Will Smith ztvárnil titulního boxera. V následujících letech a dekádách nasnímal Emmanuel Lubezki například rodinnou fantasy Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod, černou komedii Po přečtení spalte od bratrů Coenových nebo historický Amsterdam od Davida O. Russella. Nejvýrazněji však Emmanuel Lubezki spojil svou kariéru se třemi jmény. Emmanuel Lubezki a Alfonso Cuarón Po roce 2000 nadále pokračuje spolupráce mezi Emmanuelem Lubezkim a Alfonsem Cuarónem. Na moment se oba vrátili do Mexika, kde natočili úspěšnou road movie Mexická jízda (Y tu mamá también). Jejich následnou spolupráci však zaštítila velká americká studia. Řadu cen obdržel Emmanuel Lubezki za svou práci na filmu Potomci lidí (Children of Men) z roku 2006. Právě svou realisticky špinavou, leč choreograficky baletní kamerou dal vzniknout dystopickému thrilleru, který se vizuálně nedá srovnat s žádným jiným. Do dějin už vstoupila například dlouhá honička v autě nasnímaná na jediný záběr. Nadstandardně dlouhé záběry jsou charakteristické také pro kosmický thriller Gravitace (Gravity, 2013), který Emmanuelu Lubezkimu vynesl prvního Oscara. Emmanuel Lubezki a Alejandro González Iñárritu Druhý, původem mexický režisér, s nímž Emmanuel Lubezki spojil významnou část své kariéry je Alejandro González Iñárritu. Lubezkiho unikátní optika se propsala do dvouhodinové komedie Birdman, která je skoro celá zdánlivě natočena v jediném záběru. Dlouhé, střihem nepřerušené záběry najdeme také ve filmu REVENANT Zmrtvýchvstání (The Revenant), natočeném bez jakéhokoli umělého světla. Za nasnímání obou filmů byl Emmanuel Lubezki v letech 2015 a 2016 oceněn Oscarem. Emmanuel Lubezki a Terrence Malick Pět filmů natočil Emmanuel Lubezki s režisérem Terrencem Malickem. Právě jejich spolupráce kopíruje Malickův přechod od narativně souvislejších filmů ze 70. let k modernisticky rozvolněným dílům nového milénia. Svým odpoutaným, intuitivním snímáním učinil Emmanuel Lubezki výjimečným Malickův historický opus Nový svět (The New World, 2005) i poetický Strom života (The Tree of Life, 2012). Za svou práci na druhém zmíněném filmu byl vyznamenán (mimo jiné) cenami od newyorských kritiků či losangeleské kritické asociace. Stejný postup snímání, často během tzv. magické hodiny, volil Emmanuel Lubezki při práci na Malickových dalších filmech K zázraku (To the Wonder), Rytíř pohárů (Knight of Cups) a Od písně k písni (Song to Song).