Mark Coulier

Mark Coulier se narodil v roce 1964 v Lancashire v Anglii a je britským maskérem a expertem na protetické líčení. Získal tři Oscary za filmy The Iron Lady (2011), The Grand Budapest Hotel (2014) a Poor Things (2023). Obdržel také dva Emmy za televizní projekty Merlin (1998) a Arabian Nights (2000). Začátky kariéry a specializace na horor Mark Coulier začal pracovat ve speciálních maskérských efektech v roce 1988. Jeho prvním profesionálním projektem byl film Waxwork (1988). Během konce 80. a začátku 90. let pokračoval v práci na hororových filmech, včetně Nightbreed (1990), Waxwork II: Lost in Time (1992), Hellraiser III: Hell on Earth (1992) a Candyman (1992). Coulier pracoval jako freelance sochař a maskér pro všechny hlavní efektové společnosti v Londýně a brzy byl najímán jako klíčový člen týmů na projektech jako Mary Shelley's Frankenstein, Event Horizon, Alien III, Star Wars: Episode I, The Mummy, Mummy Returns a The Fifth Element. Televizní úspěchy a Emmy ocenění V roce 1999 získal Emmy za minisérii Merlin a v roce 2000 další Emmy za Arabian Nights spolu s nominací za Jason and the Argonauts. Tyto televizní projekty etablovaly Couliera jako jednoho z předních maskérů v oboru a otevřely mu cestu k větším filmovým projektům. Éra Harry Potter a vytvoření Voldemorta V roce 2000 Mark přijal klíčovou roli v oddělení tvorů Nicka Dudmana na prvním filmu o Harry Potterovi, což se rozšířilo na období 10 let a 7 filmů, přičemž Mark dohlížel na vytvoření Lorda Voldemorta a dalších nezapomenutelných postav jako nafukující teta Marge. Coulier pokračoval v práci na sérii Harry Potter jako klíčový protetický maskér na filmech Harry Potter and the Goblet of Fire (2005), Harry Potter and the Order of the Phoenix (2007) a Harry Potter and the Half-Blood Prince (2009). Při vytváření Voldemorta pracoval úzce s autorkou J.K. Rowling, režisérem Mikem Newellem a hercem Ralphem Fiennesem, přičemž se rozhodl dát záporáku vystupující obočí bez obočních chloupků, vyhublé tváře, holou lebku a síť žil na bezkrevné kůži. Oscarové triumfy Po skončení série Harry Potter se Mark znovu soustředil na práci své vlastní společnosti Coulier Creatures FX Ltd. Rok 2012 přinesl Markovi Oscar a BAFTA za práci na The Iron Lady, kde transformoval Meryl Streep v Margaret Thatcher. Rok 2014 přinesl Markovi druhý Oscar a BAFTA za práci na filmu Wese Andersona The Grand Budapest Hotel. Třetí Oscar získal za film Poor Things (2023). Současná tvorba a významné projekty Mark a jeho tým pokračovali ve vytváření nejrůznějších podivných a úžasných postav pro mnoho projektů, včetně Spectre, Fantastic Beasts and Where to Find Them, Breathe, Rush, Ready Player One, Suspiria, Yesterday, The Favourite, Bohemian Rhapsody (nominace na BAFTA), Stan and Ollie (nominace na BAFTA). V roce 2021 byl Mark nominován na svůj třetí Oscar a pátou nominaci na BAFTA za Matteo Garroneho Pinocchio, který získal uznání po celém světě za fantastické zvířecí a loutková postavy. V roce 2022 Mark pokračoval v práci během pandemie na projektech jako Baz Luhrmannův Elvis, kde navrhoval líčení pro Austina Butlera a Toma Hankse, a film Yorgose Lanthimose Poor Things s Emmou Stone a Willemem Dafoe, který mu přinesl třetí Oscar a čtvrtou BAFTA. Coulier Creatures FX a profesní odkaz V roce 1996 založil vlastní společnost Coulier Creatures FX specializující se na protetické líčení a rekvizity pro film, televizi a divadlo. Mark pracoval na více než 50 filmech a stal se jedním z nejvyhledávanějších umělců v oboru, pracuje úzce s mnoha hollywoodskými superhvězdami. Mark Coulier je kreativním ředitelem jedné z předních evropských společností zabývajících se maskérskými efekty, Coulier Creatures FX.