11 filmových vesmírů, kterých jsme se ještě nenabažili

Každý fanoušek jistě přepočítává hned několik filmových sérií, které už mu lezou krkem a považuje je za vyčpělé. Syndrom zbytečnosti a nastavované kaše už dávno postihl dříve nedotknutelné značky jako Predátor, Terminátor, Vetřelec, X-Men nebo Smrtonosná past (a po premiéře Vzestupu Skywalkera už se bohužel nemohu dál zastávat ani Star Wars). Existuje ale rovněž spousta filmů či sérií, jejichž svět a s ním spojené tematické možnosti ještě nepůsobí vyčpěle, a zatím se zdá, že by měly divákům co nabídnout i do budoucna. A zatímco některé z nadcházejících filmových vesmírů se svého rozšíření pravděpodobně či zcela jistě dočkají, u jiných to bohužel není vůbec jisté. Pojďme si představit 11 příkladů takových snímků, jejichž alternativní světy a jejich prezentace nás stále zajímají a skrývají dosud utajené atraktivní možnosti.

Dnes kultovní sci-fi Ridleyho Scotta z roku 1982 doprovázely neméně slavné porodní bolesti a šlo o propadák, který musel být na nátlak studia drasticky přetáčen. Audiovizuální genialita však nemohla být přehlížena věčně a Blade Runner je považován, obzvláště po vydání konečné režisérské verze, za jeden z vrcholů svého žánru. Neo-noirový příběh v neopakovatelném futuristickém prostředí se nakonec po dlouhých 35 letech dočkal přímého následovníka v režii Denise Villeneuva, který sesbíral převážně pozitivní reakce, ale svůj ohromný cinefilní a existenciální potenciál jistě tahle látka zdaleka nevyčerpala. Navazovat na legendu je samozřejmě těžké a často zbytečné, ale svět replikantů a lovců je pro filmové fanoušky stále neodolatelně lákavý, aby zůstal nadobro ležet ladem.

V devadesátých letech měl Šílený Max s tváří Mela Gibsona na kontě celou trilogii a nic nenasvědčovalo tomu, že by George Miller mohl svůj dystopický svět ještě nějak rozvíjet. Na stará kolena však australský filmař přišel s našlapaným rebootem, který ve zběsilém tempu zahrnoval diváka úchvatnými atrakcemi a do toho rýsoval postapokalyptické prostředí, které svou obrazovou i myšlenkovou atraktivitou strká původní trilogii (snad s výjimkou dvojky) do kapsy a vyloženě si říká o další pokračování. K tomu ostatně s takřka stoprocentní jistotou dojde a má se točit kolem mladé Furiosy, ztvárněné Charlize Theron. Snad se ale dostane také na další vystoupení Toma Hardyho, který má své ikonické roli stále co nabídnout. Laťka i očekávání budou nastavené hodně vysoko.

Jeden nekonečný filmový příběh nás bohužel v posledních deseti letech provokuje pouze letmými informacemi ze zákulisí a pokračování Avatara čelí neustálým odkladům, k nimž se nově přidalo zdržení v důsledku pandemie koronaviru. Každým dnem tedy narůstá netrpělivost a zvědavost, jak si velký James Cameron poradí s návratem na fantastickou planetu Pandoru, jejíž první představení znamenalo před těmi deseti lety jistou kino-revoluci a přepisování dosavadních technických možností. Pro velkou část divácké obce, do níž se osobně řadím, je ale Avatar rovněž špičkovým filmovým dobrodružstvím s vypravěčským elánem a bohatým světem, do kterého se zkrátka musí pronikat dále a hlouběji. Po stagnaci Star Wars platí všechna plánovaná pokračování Avatara za obecně zřejmě nejočekávanější projekty nastávající dekády a není divu - Pandora a její mytologie nebyly stvořeny pro jediný celovečerní příběh.

Knižní série Douglase Adamse patří od osmdesátých let k těm nejoblíbenějším titulům, které koketují se sci-fi a s interpretací okolního vesmíru. Stopařův průvodce po galaxii však začínal jako rozhlasová hra a Adams až poté námět postupně rozpracoval do pěti knižních vydání, které si získaly nesmírnou globální popularitu (a vedly ke vzniku komiksů či videoher). Roku 2005 konečně došlo k filmovému zpracování, které sice vystihuje autorův specifický smysl pro humor a chlubí se výborným hereckým obsazením a hezkou výpravou, ale přeci jenom po něm zůstává pachuť nevyužitého námětu - z daného svérázně vystavěného světa se zástupem ztřeštěných postaviček se jistě dá čerpat i nadále a byla by škoda, kdyby se bohatá dobrodružství Arthura Denta a spol. včetně otázek života, vesmíru a vůbec již nikdy na velká plátna nepodívala.

Dost možná nejoriginálnější pixarovský námět uplynulé dekády vyústil do zdařilého rodinného dobrodružství se silným emocionálním příběhem. Tvůrci přišli s kouzelným světem a vymysleli vskutku zábavné vnitřní organizování lidského těla, jeho emocí, snění a chování. A ve finále současně zanechali dojem, že by šlo vymyslet ještě více - jak například signalizovaly geniální a vtipné scény z hlav vedlejších postav. Náhled do hlavy malé holčičky nabízel prostor pro kompletní představení světa a jeho pravidel, pokračování by se mohlo více zaměřit na fungování myšlenek a emocí ve vztahu k ostatním blízkým lidem - konkrétně třeba k manželovi či dětem, což by mohlo přinést ještě více zábavných situací ve stylu manželovy nesoustředěnosti na řeč jeho družky, což pořád patří k nejvtipnějším animovaným scénám.

Od doby, kdy Tom Cruise a Emily Blunt poprvé hrdinně umírali v časové smyčce v boji s mimozemskou invazí, již uplynulo šest let. A navzdory nečekanému úspěchu, který opět potvrdil star-power hlavního herce a kvality režiséra Douga Limana, se příprava pokračování zatím vleče. Scénář sice vzniká a k natáčení by mělo dojít poté, co Cruise sfoukne další dva díly Mission: Impossible, ale čekání je v tomto případě velmi útrpné. Na hraně zítřka totiž dokonale vytěžilo stále neokoukaný spirálovitý narativ a nabídlo inteligentní premisu v atraktivně vystavěném fikčním světě, jehož jsme se napoprvé rozhodně nenabažili. A to i přesto, že hrozba vyčerpání kvalitních nápadů je v tomto případě skutečně nasnadě - s trochou optimismu však lze i napodruhé očekávat prvotřídní blockbuster a zábavné hrátky s časoprostorem, které může nabídnout jen málokterá filmová značka.

Další z poměrně řídkého seznamu filmů, které se navzdory produkčním problémům a drahým přetáčkám dočkaly v kinech úspěchu a převážně bodovaly také u kritiků. Osobnost Brada Pitta a lákavý námět dle oblíbené knihy zřejmě odvedly své a zanedlouho po premiéře se dokonce začalo nahlas mluvit o pokračování, které by ale dávalo smysl - nejenže se první film pod taktovkou Marca Forstera nakonec povedl, ale knižní předloha Maxe Brookse navíc nepředstavuje souvislý příběh, nýbrž jakýsi komplexní deníkový záznam apokalypsy, z něhož lze čerpat inspiraci klidně pro celý seriál. Pokračování se k obrovskému nadšení filmových fanoušků upsal režisérský bůh David Fincher, který ale kvůli tvůrčím neshodám projekt nakonec opustil, a osud dalšího epického střetnutí se zombie tak není vůbec jistý. Jisté zůstává jen to, že by ho většina z nás rozhodně chtěla vidět.

Chvíli jsem nad touto sérií přemýšlel a nakonec ji nemohu v rámci tohoto článku vynechat. Stylový zabiják v podání Keanu Reevese nastolil před šesti lety autorský akční rukopis v klasickém příběhu o pomstě, přičemž ale ve dvou následujících pokračováních parádně rozvíjel svůj nápaditý a stylisticky opojný filmový vesmír, čímž definitivně ukázal záda všem konkurenčním žánrovým příspěvkům. Třetí díl už sice dovedl koncept 'jeden proti všem' na hraniční mez a není jasné, kam se ještě může série posouvat, ale vyčerpávající fyzické a stylistické blbnutí v charakteristickém prostředí i tak stále neomrzelo a oficiálně potvrzená čtyřka budí očekávání, jaká se třetím pokračováním dostávají jen hodně zřídka. Dotáhne to John na absolutního papaláše a podmaní si čím dál méně gentlemanský Continental? Jeho osud a další odkrývání světa mě chtě nechtě pořád zajímají a jistě v tom nejsem sám.

V posledních dvaceti letech se stávalo jen zřídka, aby animované tituly od Disneyho výrazně zatápěly nedostižné konkurenci Pixaru. Finančně se to povedlo Ledovému království, zatímco kreativitou, vtipem a bezpočtem skvělých filmových odkazů trumfovalo energické Město zvířat, které předvedlo snad nejlepší buddy komedii posledních let. Tvůrci si náramně pohráli s podobou světa obývaného zvířaty a mimo jiné jim špičkově přiřadili charakterní vlastnosti či potenciální lidská zaměstnání (a vznikla tak legendární scéna s lenochody na úřadě), což je jen jeden z aspektů, kvůli nimž bychom chtěli rychle vidět přímé pokračování. A nejlépe s opětovně nastolenou detektivní linií a vzájemně se špičkujícími hrdiny, což by jistě znovu přineslo tunu vtipných odkazů a žánrových hrátek.

Filmová série Quentina Tarantina a Roberta Rodrigueze, skrze níž tihle svérázní cinefilové vzdávali lehce (občas více) úchylnou poctu béčkové kinematografii, má něco do sebe. Auto zabiják, Planeta teror i oba díly Machete přinášejí obtížně vstřebatelnou smršť záměrně pokleslých motivů a morbidního humoru, která je určena jen vybrané skupině filmových fanoušků. Pokud do ní ovšem spadáte, není o čem diskutovat - takových bláznivých kinematografických úletů, točených s evidentním nadhledem a obrovským srdcem, není nikdy dost. A pokud se skutečně chystá sequel, v němž se Danny Trejo podívá do vesmíru, odhazuji soudnost a rezervuji si minimálně dvě projekce.

A jak víme, jeden filmový vesmír lze vztáhnout také na všechny Tarantinovy snímky, které jsou prý vzájemně propojené minimálně na úrovni postav a jejich příbuzenských vztahů - v tom případě jsem se tohoto vesmíru ještě zdaleka nenabažil a upřímně doufám, že Quentin chytne novou vlnu inspirace a neskončí u devátého, respektive hojně probíraného desátého celovečeráku.

Ačkoli čelí Království křišťálové lebky rozporuplnému přijetí, Indiana Jones je dobrodružnou jistotou, která v rukou svých kultovních tvůrců snad nemůže výrazněji zklamat. Mytologický svět vytvořený Georgem Lucasem a Stevenem Spielbergem nemá v rámci kinematografie obdoby (byť se řada chudých napodobitelů najde) a už vzhledem k tomu, jaké různorodé náměty byly v průběhu let nakonec zamítnuty, se nedá o tematickém vyčerpání zdaleka hovořit. Indiana Jones 5 má být ostatně co nevidět na cestě, a přestože by na něj měl Spielberg dohlížet jen z pozice producenta, půjde o filmovou událost a očekávané rozšíření nesmírně atraktivního a stylového fikčního světa. Snad se jej opravdu brzy dočkáme, Harrison Ford už je přeci jen nějaký ten pátek ve věku, kdy může v dobách koronaviru chodit nakupovat do Billy jen od 7 do 9.

Máte vy nějaké tipy na oblíbené filmové vesmíry, které by si podle vás zasloužily další celovečerní rozšíření?