Jana Květoňová
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 85%
    0
    0
    22. 1. 2021

    Velice zajímavý film s výbornou animací, artová kompozice obrazů, barevně, vizuálně skvělé, Milan Rastislav Štefánik perfektně vystižen.Je na tom skutečně vidět spousta snahy a dobrých úmyslů, což prostě nelze neocenit. Přijde mi dost smutné, že většina současných českých filmů má asi tak o tisíc vizuálních nápadů méně než tento film. Občas je té výtvarné stylizace ale až zbytečně moc, takže to nejednou může působit samoúčelně a rušivě. Nicméně je to perfektní pocta počátkům kinematografie.

  • 85%
    0
    0
    19. 1. 2021

    Velmi silně mě ten film oslovil. Jednak po stránce výtvarné a herecké, ale i námětem. Psychologická sonda do duše muže, který se necítí být mužem. A vlastně i film historický, protože vypovídá o prvních pokusech lékařské vědy změnit pohlaví v první polovině dvacátého století. Dlouho mi tento pozoruhodný snímek utkví v paměti.

  • 45%
    0
    0
    10. 1. 2021
    Božena (2021)

    Přesně ve stylu ČT. Nudné, unylé, a aby se tomu dodala "šťáva", tak se tam dodá pořádná dávka sexu, ať si poplatníci užijí. Kameníková se na Němcovou nehodí a druhá zrzka v tmavé paruce Geislerová už vůbec ne. Zas jeden "veřejnoprávní slepenec"! Nevím, co jiného bych k tomu dodala.

  • 90%
    0
    0
    3. 1. 2021
    Kid (1921)

    Nikdy jsem neměla příliš v lásce Chaplina, ale tento film jsem viděla celý a velmi se mi líbily herecké výkony všech, zejména ale toho malého hošíka. Ten byl skutečně roztomilý a řekla bych, že i hodně talentovaný. Když se usmál, ledy by roztály. Chaplin též nepřehrával, byl opravdový a chvílemi ty scény, kdy spolu muž v buřince s nezbytnou hůlkou a pětileté dítě hospodaří, až vháněly slzy do očí, když si člověk uvědomí, v čem vyrůstal ten klouček a jak žijí dnešní děti, i když i dnes jsou rodiny sociálně slabé, ne že ne. A ty scény, kdy chlapec rozbije okno, aby je "tatínek" mohl zasklít a vydělali si tak na skrovné živobytí, ty byly i plné humorných okamžiků.

  • 85%
    0
    0
    3. 1. 2021
    Psí ostrov (2018)

    Přiznám se, že ač jsem už v důchodu, tak zvláštní animák jsem dosud neviděla. Říká se, že naše animované filmy jsou co do dokonalosti provedení špička, rovněž jsem si to až dosud myslela, ale tak dokonalé psy jsem ještě v žádném animovaném filmu neviděla. Bylo to pro mě veliké překvapení. A nemám příliš ráda sci-fi, tady mi ovšem nevadilo. To dávala televize u příležitosti pořád se zvyšující a stoupající křivky covidu-19. Ne? Psí chřipka, vakcína, ... Jak aktuální! No v každém případě to bylo super a nebýt těch častých reklam na Primě, nespustila bych z obrazovky zrak. Původně jsem si myslela, že půjde o nějaký rodinný animovaný film o psech. Tohle jsem rozhodně nečekala!

  • 95%
    0
    0
    2. 1. 2021

    Opravdu napínavý film s úžasným Jackem Nicholsonem a půvabnou a neméně skvělou Jessicou Langeovou. Neviděla jsem filmovou verzi z r. 1946, ale myslím si, že by můj zážitek z této verze z počátku 80. let nedokázal překonat. Ta milostná scéna na stole byla i na současnou moderní dobu velmi věrohodná a četla jsem, že byl při ní přítomen jen režisér a kameraman. Závěr mi dočista vyrazil dech. Jen jsme pořád čekali na toho pošťáka, který nepřišel. Jde nejspíš o příměr. Každopádně zajímavý zážitek!

  • 100%
    0
    0
    1. 1. 2021

    Velmi zajímavé představení, v němž ocenění by si zasloužil téměř každý z herců. Hodně svým výkonem překvapil Pavel Zedníček jako mnich Aljoša. Evald Schorm je prostě záruka kvality. Vysoká škola divadelní režie, jen co je pravda. Mám takový pocit, že s podobným představením už bych se v dnešní době nesetkala, ať si pan ředitel vinohradského divadla Tomáš Töpfer říká, co chce! Vezměme si třeba takového Smerďakova, kterého výtečně ztvárnil Ladislav Mrkvička. Tu jeho proměnu - od úslužného, tyranizovaného a podceňovaného služebníčka s nehnutou tváří a napomádovanými vlasy až po mazaného, brutálního a chladnokrevného vraha, kterého těší, jak měl vše skvěle naplánováno. Vlastně působí od začátku jako ztělesnění takového tichého zla. Nebo již výše zmiňovaný Zedníčkův jemný a spravedlivý Aljoša, který mě vskutku neuvěřitelně potěšil. Pro mě byl v té roli velmi uvěřitelný. Jedinou vadou na kráse byl snad Vlastimil Bedrna, který podle mého názoru dost přehrával. Ale jinak to, myslím si, chybu nemělo. I když jde o dosti dlouhé představení, protože Dostojevského díla jsou těžká, složitá a někdy až poměrně rozvláčná, rozhodně jsem se nenudila. Pro nudu zde nebyl sebemenší prostor. Nicméně pro dnešní dobu bych alespoň trochu pokrátila, i když šikovně, aby nedošlo k narušení dějové linie. Zvláště ze začátku, který se pomaleji rozjížděl.

  • 90%
    0
    0
    1. 1. 2021

    Na tento televizní film jsem byla velmi zvědavá, protože asi od 7. třídy je Beethoven mým nejoblíbenějším hudebním skladatelem. Musím říct, že tento film se opravdu povedl. Beethovena ztvárňovali tři herci, šlo o Beethovena třináctiletého, Beethovena jedenadvacetiletého a Beethovena již hluchého krátce před smrtí, zvláště ten poslední představitel T. Moretti mi na něho velice seděl, nebyla jsem pouze spokojena s uvedenou příčinou smrti a diagnózou, proč Beethoven zemřel. Podle mě se nenachladil jízdou v otevřeném kočáře se svým synovcem, odjížděje od bratra, jehož žena neměla údajně Beethovena příliš v lásce, nebyl to dle mého názoru ani zápal plic, podle mě zemřel Beethoven na zánět pohrudnice a přidaly se vleklé problémy s játry. Koncem 20. století se překvapivě přišlo na to, že jeho hluchotu a brzkou smrt v padesáti šesti letech způsobila otrava olovem, které se tehdy v době, v níž žil, přidávalo do kdečeho, vodovodní trubky ho obsahovaly, kuchyňské náčiní, atd. Jinak ale to bylo opravdu zajímavě a působivě zpracováno, to se musí nechat!

  • 90%
    0
    0
    31. 12. 2020

    Protože nejsem milovnicí sci-fi, dlouhou dobu jsem se tomuto filmu vyhýbala, že bych ho nepochopila. Ovšem unavena ze všech těch prachpodivných "pohádek" na všech programech jsem si ho víceméně z čirého zoufalství na Prima Max den před Silvestrem pustila. Vím, že o tomto filmu se s nadšením píše už osm let, tak je asi na místě se na něj podívat. Potom obdivuji civilní herectví Toma Hankse, tak i to byl důvod, proč jsem si tento film pustila. Nemohla bych tvrdit, že jsem všechno detailně pochopila. Nicméně spát se mi rozhodně nechtělo, i když film trval (i s reklamami ovšem!) přes tři hodiny. Skvělé herecké výkony, hudba, barvy, rychlé střídání dějů, to všechno bylo úchvatné. Nespustila jsem prakticky z obrazovky oči. Málokterý film, s jehož pochopením nemá divák sebemenší problém, dokáže tak zaujmout a na tak dlouhou dobu. Pochvalné kritiky nelhaly. Je to film mimořádných kvalit a až půjde v televizi na některém programu znovu, opět se na něj podívám.

  • 70%
    0
    0
    31. 12. 2020

    Je tedy pravda, že v r. 2012, kdy film vznikl, bylo Redfordovi už 76 let, tedy ta jedenáctiletá dívenka by spíš mohla být jeho vnučkou. Ale vezmeme-li do úvahy fakt, kolik známých osobností se stává otcem až po pětašedesátce, tak proč vlastně ne?! Každopádně není hned jasné, oč vlastně jde, mluví se stále o nějakém bombovém útoku, ale nevysvětlí se řádně, o jaké hnutí to šlo a jaký byl jejich cíl, takže divák (alespoň podle sebe soudě) se v tom dost "plácá" a tím, jak se to snaží usilovně pochopit, přijde o spoustu detailů. Mám ráda Roberta Redforda. Vždycky jsem ho ráda měla. Proto jsem si tento film také vybrala. Už i proto, že se na něm podílel ne jenom herecky, ale i režisérsky. Nicméně víc jak 70 procent mu dát nemohu. Není to podle mě přímo propadák, ale ani ne bomba. Bohužel!

  • 100%
    0
    0
    26. 12. 2020

    Tento film byla tak zvláštní pohádka, že se pak každému musí zdát ty slátaniny, které produkuje Česká televize, jako nekoukatelné.Byla jsem moc ráda, že mi to přítel nahrál a pustil místo další "úžasné" premiéry vánoční pohádky na ČT. Filmová kouzla se zde prolínají s realitou. Scorsese tu vzdává poctu počátkům kinematografie. Ačkoliv film trvá přes dvě hodiny, divák (alespoň já rozhodně) z obrazovky nespustí oči. Je to vlastně rovněž pohádka, ale vyspělá, nikoli stupidní. Pohádka o klukovi, který mě "dostával" svým pohledem, a jeho velkém fascinujícím dobrodružství. A ta nostalgická vzpomínka na dětské knížky! Francouzská atmosféra, ačkoliv režisér je Američan a větší část filmu byla točena ve Velké Británii! Ať tak či onak, takhle nějak si představuji současnou pohádku. Aby se člověk trochu bál, zároveň byl fascinován a dlouho na tento filmový zážitek vzpomínal.

  • 70%
    0
    0
    26. 11. 2020

    Úroveň jednotlivých příběhů je nevyvážená. Třeba "Chromozom" s Terezou Brodskou a Hynkem Čermákem nebo "Lež má rozbité auto" s Táňou Vilhelmovou a Vojtěchem Dykem jsou zajímavé a dobré, "Pod hladinou" s Aňou Geislerovou či "Druhý dech" s Jiřím Langmajerem zas zrovna ne. Tedy podle mého názoru. Záleží i na tom, kdo to režíruje. Jinak jsou zde ještě příběhy "Na dně skleničky", "Byl lásky čas", "Hvězdička", "Hra", "Moje pravda", "Klukovina", "Vedlejší příznaky", "Zrádce" a Čistá práce". Celkem 13 příběhů.

  • 75%
    0
    0
    22. 11. 2020

    Špatný film to rozhodně není, ale ten americký styl je tam poměrně dost výrazný. Pro mě bylo o to horší tento film celý vydržet, že mému synovi bylo přesně také třináct let, když babička zemřela na rakovinu. Někdy jsem ho v tom klučíkovi přímo viděla. Nicméně slza mi nakonec neukápla, i když se přiznám, že jsem ji měla na krajíčku. Najednou mi totiž přišlo, že je té dojemnosti až příliš a že se v ní všichni přímo "rochní". Jinak netvor mi připomínal filmy Jana Švankmajera, např. o Otesánkovi. Ale co to píšete v obsahu? Že se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane pak na všechno sám?!! Sledovala jsem to bedlivě, čekala jsem, jestli se třeba v Los Angeles neskamarádí se svou nevlastní sestřičkou, ale to se nestalo. Já tam tedy opravdu žádnou kamarádku nezaznamenala. A ty příběhy toho stromu, jak on mu ten hošík řekl, že jim nerozumí, no, to nebyl sám. :-)

  • 60%
    0
    0
    19. 11. 2020

    Svátek matek mě opravdu příjemně překvapil, ačkoliv romantické komedie ráda nemám. Obsazení mě nakonec přesvědčilo o tom, že to bude stát za to, a skutečně, zejména Jennifer Aniston se mi velmi líbila. Nakonec se z filmu vyklubala docela příjemná komedie, ve které se překvapivě skoro žádná romantika neobjevila. Ze začátku jsem se ve filmu sice trošku ztrácela díky velkému počtu různých postav, ale v závěru jsem filmu přišla na chuť. Samozřejmě ani tady se scenáristi nevyhnuli rádoby dojemným řečičkám, ale naštěstí jen v malé míře. Vidím to na takových pěkných 60% . Navíc mě velmi potěšil otevřený konec mezi Jennifer Aniston a Jasonem Sudeikisem.

  • 75%
    0
    0
    17. 11. 2020

    Filmík je to takový nenápadný, ale velice dobře obsazený. Naposledy se tu objevila herečka Markéta Fišerová. A obsadit do role Zdeňka Vladimíra Javorského, to se skutečně povedlo! V malé roli příslušníka SNB se zaskvěl Jiří Hálek. A ačkoliv nejde o prvoplánovou komedii, občas se tu objeví i nějaká dobrá hláška. Např: "Vždyť ani nejsi jeho táta." "Ne, nejsem. Protože jsem jeho máma!" Je to prostě malebný film. A Petr Čepek v menší roli mohl dostat větší příležitost. Byl to Pan herec!!! Bezesporu!!!

  • 70%
    0
    0
    15. 11. 2020
    Zlato (2016)

    Když povážím, že Matthew McConaughey se stal nejpřitažlivějším žijícím mužem na světě, tak bych nevěřila, že ten připlešatělý obtloustlý chlapík Kenny Wells (navíc ještě v těch jeho růžových košilích!), ne příliš sympatický, hlavně posedlý myšlenkou na zbohatnutí, je vážně on! Úžasná proměna!! A taky krásná indonéská džungle! Dnes asi budu mít samé zlaté sny! Domnívala jsem se, že mě tento film nebude příliš bavit. Už proto, že mám raději stříbro než zlato! :-) Nakonec jsem si ale nemohla jít ani uvařit kávu, jak to bylo dramatické. Ta americká demokracie je vůbec podivuhodná. To se ukazuje i při jejich prezidentských volbách, apod. Já bych tam tedy rozhodně žít nemohla. Ale herecké výkony byly skvělé. Ne pouze Matthewa McConaugheyho, ale i Édgara Ramíneze v roli Kennyho parťáka Mikeho Acosty, nebo Bryce Dallas Howardové v roli Kennyho ženy Kay. Bylo tam i pár docela dobrých hlášek. Např. když Kenny říká své ženě: "Tvoje vize začíná tady a končí tady. Odsud ke kuchyňskýmu dřezu."

  • 60%
    0
    0
    15. 11. 2020

    Filmy Věry Chytilové jsou vždycky něčím zvláštní. Některé jsou přímo nekoukatelné, ale tenhle se dá. Vlastně je to satira. No ale spousta lidí na sídlištích vyrostla a žádné zrůdy se z nich nestaly. Konkrétně na Jižáku, kde se film natáčel, když se toto sídliště stavělo. A jako dnes, kdy už nemáme socialismus, jsou i paneláky zrušeny? Že jsem si nevšimla! Áno, opravují se, zateplují se, lidi si ty byty rekonstruují, ale králíkárny stále existují. A při dnešních cenách za byt jsou malé bytečky přímo veležádané!!! Mimochodem - někde jsem četla, že dnes se prý staví paneláky naležato - satelitní městečka! Je to taky veliká hrůza! Ať člověk přijede do jakéhokoliv místa, všude jsou ty domy stejné jak přes kopírák!!! Jinak je celý film slepencem různých příběhů, z nichž některé by eventuálně i stály za zaznamenání, ale většina ne.

  • 100%
    0
    2
    15. 11. 2020
    Bajaja (1950)

    Ten film není sice pro každého, ale já bych řekla, že je příkladem poetiky. Je v něm i něco temného, zároveň ale snového, loutky jsou dokonalé, loutka Bajaji má dokonce znaménko na pravé tváři!, hudba nádherná a konec dobrý, tak, jak má v pohádkách být. Je to skvost a já si vzpomínám, že jsme se na něj vždycky těšili a dívali, ale teď už ho nedávají. Na artu v 21.35, to není právě nejvhodnější. Mně bylo kolem deseti let, když jsem ho dobře vnímala a líbil se mi. O vánočních svátcích jde obyčejně jedna stupidní pohádka za druhou. Leda tak kažení vkusu!!! Měli by ho každopádně znovu zařadit! Kůhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala, to je vyloženě magie. Umělecký zážitek! Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a já si říkám, co by na to asi tak řekla Božena Němcová. Já myslím, že by byla nadšena! Už ta úvodní mollová píseň, kterou zpívá chlapec z Kühnova dětského sboru, "Byl jednou jeden syn, žil s otcem, žili skromně v malinkém chudém domě, na který padl stín", je geniální!

  • 100%
    0
    0
    15. 11. 2020

    Viděla jsem verzi z roku 1969 s Čestmírem Řandou, Janem Skopečkem, Marií Rosůlkovou a Zdenou Hadrbolcovou v režii Evžena Sokolovského. Rovněž velice vydařené!!! Hříčka, ale milá, která skutečně pobaví. A herci jako by si na takové humorné "třešínce" přímo slupli!

  • 75%
    0
    0
    13. 11. 2020

    Druhá polovina 19. století, historický vlak, zimní lesní krajina, to mám ráda. A tvrdého, tajuplného, nesmlouvavého Charlese Bronsona jakbysmet. Čtu, že je to westernová oddechovka. No já nevím! Docela mě to vzrušilo. Brutální to bylo ažaž. A že herecky nikdo nezaujal, jak se rovněž dočítám? Tedy minimálně ten Charles Bronson. Ale výborně hráli i ostatní. A velmi dobře děj doplňovala hudba Jerryho Goldsmithe. Hudba mě u filmu vždy zajímá, protože ho může pozvednout, nebo také úplně "zabít". Vlastně je to takový krimi-western. Tím se dostává do jiné dimenze westernové tvorby. Výborná byla scéna rozpadnutí části vlaku. Nebo rvačka na zasněžené střeše vlaku, která doslova brala dech. Tam byl Bronson zvláště vynikající.

  • 75%
    0
    0
    12. 11. 2020

    Velmi zvláštní film slavného režiséra Rainera Wernera Fassbindera. Podmanivý příběh lásky, které stály v cestě mnohé překážky. Kouzelná atmosféra, za niž může v prvé řadě píseň Lili Marleen, kterou poslouchali němečtí vojáci na frontě v průběhu druhé světové války. Snímek seznamuje věrně s nacistickou kulturní scénou, vykreslení jednotlivých postav je skutečně mnohovrstevné. Jde o Fassbinderovo vyzrálé, neobvykle výpravné dílo. Jen mi vadila angličtina. Všichni, včetně nacistických pohlavárů, mluvili anglicky a nakonec vždycky řekli: "Heil Hitler!" Každopádně doporučuji tento film vidět.

  • 80%
    0
    0
    12. 11. 2020

    Pravda, vztahy v rodině jsou tu poněkud složitější, ještě půl hodiny po skončení filmu jsme se s přítelem dohadovali, kdo že byla ona Rocío, ale osobně nemám moc ráda filmy, které začínají představováním všech postav. Každopádně se nám film líbil. Nemyslím si, jak uvedla jedna divačka, že je to ve stylu Rosamunde Pilcherové. Vůbec ne! I po stránce výtvarné to byl velice dobře udělaný film a herecké výkony nejen obou hlavních představitelů (P. Cruzová, J. Bardem) byly skvělé.

  • 100%
    0
    0
    8. 11. 2020

    Je zajímavé, jak může být film téměř 60 let starý tak současný. Tak moderní. Je moc dobře, že se některé staré filmy restaurují, aby se zachovaly i pro další generace. Nějaký vybledlý a poškrábaný film by mě tak rozhodně nemohl oslovit. Takto zrestaurovaný film by mohl být i dnes, v 21. století, ozdobou mnohého zahraničního filmového festivalu, i když většina herců je již dávno "na druhém břehu".Jana Brejchová je nádherná, efekty pana Zemana geniální, prostě koncert v každém směru. Tehdy jsme byli v oblasti triků skutečně světovou špičkou. Češi mnoho dokáží i za daleko méně peněz než je zvykem ve Spojených státech amerických.

  • 70%
    1
    0
    8. 11. 2020
    Chvilky (2018)

    Takový švédský nebo vůbec severský film. Rozhodně to není typicky česky provedené. Neříkám, že herci nebyli výborní. Ne pouze Jenovéfa Boková, ale i má oblíbená Jaroslava Pokorná v roli babičky, Alena Mihulová v roli matky, Martin Finger v roli otce nebo Táňa Medvecká jako optimisticky se tvářící sestra v domově důchodců. Nejlepší ale podle mě byla kamera Martina Douby. Jen děj nebyl výrazný a hlavně neukazoval žádnou "cestu z tunelu". Neříkám, že film měl skončit třeba tak, že si Anežka našla nějakého svobodného hocha věkem k ní, dobrou kamarádku, či že se zabila v autě. Ale člověk na to kouká, mnohé situace poznává, ale pak jde spát a neví, co dál. Ani ta psycholožka neporadila, nepomohla. S tím zkušenosti mám. Ani mně v žádné z těžkých situací nepomohl žádný psycholog. Ale ve světě by tento film mohl zabodovat, protože se tam mnoho nemluvilo a ty pocity a situace jsou stejné všude. To nebylo nic specificky českého.

  • 0%
    0
    0
    27. 10. 2020

    To je film z roku 1997! Nikoli 1977!!!

  • 100%
    0
    0
    17. 10. 2020
    Waterloo (1967)

    Silné protiválečné drama, jedna z nejlepších rolí Rudolfa Hrušínského coby Napoleona. "Každá bitva se dá prohrát." - "Každá ne." - "Jaká ne?" - "Ta, která se nekoná." Natočit hodinu a čtyřicet dlouhou konverzačku, ze které člověk po celou dobu takřka nespustí oči, to bylo umění, které už by dnes podle mého názoru nikdo nedokázal. Waterloo se podařilo, Rudolf Hrušínský opět zazářil. A sledovat tu úžasnou plejádu výborně obsazených herců ve vedlejších rolích, kteří postupně jen tak mimochodem přicházejí na scénu a přibývají do děje (část s Františkem Smolíkem nemá nejmenší chybu), to bylo velké potěšení. Oceňuji i scénář, který diváka neznalého historických souvislostí postupně seznámí s tím nejdůležitějším, a diváka znalého snad neurazí. Ovšem poslední větu, která z Napoleona udělá naprostého idiota, jenž ani neví, u které vesnice se připravuje na bitvu, odpustit nemožno. Dnes už se nedozvíme, jestli to tvůrcům tak nějak "ujelo", nebo to byl záměr.

  • 90%
    0
    0
    17. 10. 2020

    Nechápu, proč je to tady ve slovenštině včetně názvu. Ale tady chyby jsou. A když je chce člověk napravit, tak administrátor nereaguje, tudíž je to naprosto nemožné. Každopádně je to skvělá inscenace, v níž excelují Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar a Petr Haničinec.
    Dr. Heinrich Kleibert (Luděk Munzar) byl za druhé světové války vězněm pověstného Hermanna Spitze ve vídeňském hotelu Metropol. Pobyt v samovazbě přežíval díky knize rozborů šachových partií světových šachistů, které se naučil nazpaměť. Utkvělý přízrak šachu ho však pronásleduje i po válce. Na zaoceánské lodi se setkává se slavným světovým šachistou Čentovičem (Rudolf Hrušínský), o kterém je známo, že byl přítelem právě souzeného velitele gestapa, který vyšetřoval Heiricha na gestapu. Výzvu ke své první skutečné šachové partii Heinrich přijímá - je to pro něho odplata za mučení. V době, kdy Stefan Zweig dokončoval svou "Šachovou novelu", hynulo pod brutální fašistickou diktaturou jeho rodné Rakousko, rodná Evropa, kultura, civilizace. Do konce války chyběly plné čtyři roky. Střetnutí dvou Zweigových literárních postav - Čentoviče a doktora, souboj hrubé primitivní síly a kultivované, leč zranitelné lidské duše, to je právě Zweigova "královská hra" roku jedenačtyřicátého.
    Televizní inscenaci podle slavné šachové novely významného rakouského prozaika S. Zweiga a scénáře J. Hubače natočila v roce 1980 režisérka M. Valová.

  • 95%
    0
    0
    17. 10. 2020

    Zrovna jsem četla román Bohumila Říhy, když ten film v televizi dávali. Je hodně jiný než kniha. Ale výběr hlavního představitele MUDr. Jana Meluzina je přesný. Nedovedu si v této roli nikoho jiného než Rudolfa Hrušínského představit. Pravda, celkově je to trochu ponuré jako většina Vláčilových filmů, kniha zas až tak ponuře nevyznívá, ale líbilo se mi to uchopení tohoto tématu. I když holčička (v knize chlapec Poldík) se nakonec stane dítětem manželů Kodetových, nikoli Meluzina a Pavlíny po smrti traktoristy Petra Kodeta.

  • 75%
    0
    0
    17. 10. 2020
    Lítost (1970)

    Zajímavý výkon Rudolfa Hrušínského a Vlasty Chramostové. Neobvyklé spojení, ale funguje skvěle! (Jinak - hrají zde i oba synové Rudolfa Hrušínského. Taková rodinná záležitost!)

  • 0
    0
    22. 8. 2020
    Modrá krev (2016)

    Ta fotografie je umístěna špatně. Patří k pohádce Modrá krev z r. 1995.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

1 ×

Poslední aktivita