Batman začíná slaví 20 let. Komiksová pecka následovala trend, který poté pomohla změnit

Počátek 21. století znamenal pro komiksové superhrdinské filmy značnou obrodu, poměrně dramatickou změnu stylu, prezentace i recepce. Superhrdinské komiksy jako takové byly ostatně vnímány jako cosi podřadného, dětského, nedůstojného kulturního fajnšmekra. Filmový teoretik David Bordwell ve svém článku Superheroes for sale napsal, že přiznat četbu románu Ďábel nosí Pradu, nebo obecně červené knihovny, znamenalo menší společenský trapas než přiznat četbu Daredevila. Ostatně od tohoto vnímání se odvodily komiksové superhrdinské adaptace 50. a 60. let, pojaté jako vědomě přiznaný brak. Zejména pak tvůrci milovaného seriálu Batman z let 60., jak vyplývá z dokumentárního filmu Batmánie, přistupovali k látce s vědomím, že taková premisa se nemůže stát základem pro vážně míněný seriál. Jak ale ukázal Superman Richarda Donnera, diváci na superhrdiny rádi chodili do kina, což jen potvrdil snímek Batman Tima Burtona, který zažehl populární filmovou sérii.

Superhrdinský film měl určité konotace a určitou cílovou skupinu, především se jednalo o zábavní artikl, dobrodružnou podívanou, která málokdy překročila hranice svého žánru. O tom, že i superhrdinové mohou být aktéry vážně míněného dramatu a podat příběh, který pracuje s psychologií postav či alegorií na určité společenské dění, přesvědčil svět snímek Bryana Singera X-Men. Ten přivedl do komiksového světa značnou civilnost, zároveň do rolí superhrdinů obsadil ceněné herce jako Ian McKellen a jeho propagace vyzdvihovala aspekt toho, jak moc se svým pojetím liší od dosavadních komiksových filmů.

V té chvíli se zrodil nový vzorec komiksového superhrdinského filmu. X-Men byli vedle akčního sci-fi společenskou alegorií a stvořili hit. Spider-Man Sama Raimiho cílil na psychologii postav a tragický aspekt hrdinství a v kinech rovněž uspěl. Hulk Anga Leeho byl spíše psychoanalytickým sci-fi než čímkoli jiným a… Hulk hitem nebyl, nicméně se pořád jedná o výborný film. Daredevil s Benem Affleckem není ani dobrý film, ani hit, nicméně svou propagaci postavil na zobrazení temnějších stránek hrdinovy duše. Komiksový film začal být spojován s velkými tvůrci a velkými tématy a stal se typem vyprávění, které může přitáhnout širší okruh diváků. Na trend komiksového superhrdinského filmu, jenž nabízí mnohem víc než jen dobrodružný spektákl, navázal Christopher Nolan, když se připojil k pátému filmovému Batmanovi.

Batman byl po neúspěchu filmu Batman a Robin v nepříjemné pozici. Málokdo by se pustil do projektu, který už dávno nezaručoval výdělek. Nicméně se změnou vnímání komiksového filmu vedení Warner Bros. přece jen přistoupilo k plánům na další dobrodružství netopýřího muže. Na post režiséra najali Christophera Nolana, známého díky oceňovanému Mementu a slušnému thrilleru Insomnie. O dva měsíce později se k tvůrčímu týmu přidal scenárista David S. Goyer, který už jeden netradiční komiksový film napsal.

Nový komiksový počin měl přitom přinést prvek, jaký filmový fanoušek u Batmana ještě neznal – film se měl soustředit na hrdinovy začátky. Zároveň padlo kreativní rozhodnutí zasadit Batmana do světa tak reálného, že vypadá takřka jako ten náš. Burtonův/Schumacherův Batman byl odrazem svého světa, jeho kostým, chování i tradiční propriety ladily s temně gotickým městem Burtonových filmů nebo neonem a nechutně okázalými stavbami a barvami prosáklého Gothamu Schumacherových sequelů. Myšlenka Nolanova a Goyerova Batmana byla ovšem opačná. Batman v něm měl působit jako kontrast ke skutečnému světu. Ostatně, důležitou součástí zápletky je úmysl Bruce Waynea (Christian Bale) vytvořit identitu Batmana nikoli jako rváče v divném kostýmu, ale jako nadpozemskou entitu, abstraktní symbol, pod nímž se neskrývá ani tak člověk, jako spíš idea. Proto bylo důležité, aby fungoval v reálně vypadajícím světě, kde ohromná temná postava s křídly spíše vynikne jako něco, čeho se zločinci bojí a co ostatní lidé nemohou pochopit. S rozhodnutím ukotvit Batmana v realitě přišly také určité tvůrčí problémy. Studio bojovalo s Nolanem o různé aspekty Batmanova světa, režisér například údajně nechtěl nechat hrdinovi jeho pověstnou vystřelovací kotvu.

Zároveň se chtěli oba tvůrci věnovat hlavní postavě. Burtonův Batman zůstával pro diváka určitou záhadou, jakou divák u prvního Batmana poznává v podstatě pozpátku. Až během vyprávění se dozvídáme, že Bruce je Batman, a až před posledním aktem vyjde najevo, co jej přimělo k rozhodnutí stát se superhrdinou. Goyer a Nolan nicméně chtěli jiný přístup, jejich cílem bylo přinutit diváka, aby mu na Bruceovi záleželo stejně jako na Batmanovi, což s sebou neslo také rozdílné pojetí jeho postavy. Burtonův/Schumacherův Batman byl trochu jako Jekyll a Hyde, Bruce a Batman byl součtem dvou rozdílných osobností. Komiksový Batman, zvlášť po Návratu temného rytíře Franka Millera, přitom líčí netopýřího hrdinu jako dominantní osobnost a Bruce Waynea jako skutečnou masku. Nolanův a Goyerův Batman byl oproti tomu zkrátka Bruce, který vytvořil Batmanovu osobnost jako symbol i divadlo pro zločince, přičemž zároveň hraje pro veřejnost roli zhýčkaného hejska. Skutečný Bruce Wayne se ocitá mezi oběma společenskými rolemi, ale ani jedna není jeho skutečnou tváří.

Od začátku tak sledujeme Bruceovu psychologickou i fyzickou proměnu. Nolan se chtěl inspirovat Donnerovým Supermanem, který v tom, jak mapuje různá časová období Supermanova života a přitom střídá žánrové konvence, nechává svou titulní postavu růst. Batman začíná přistupuje k vývoji své postavy podobně. Jednotlivé segmenty střídají časová období, v nichž vystrašený chlapec a posléze mladík bez cíle roste v sebevědomého muže s vizí a následně v hrdinu. Příběh Batmanova zrodu chtěli tvůrci odvyprávět v duchu epického velkofilmu, jenž by svou velkolepostí upomínal na Lawrence z Arábie nebo právě Supermana, jenž pracoval s širokými záběry a celky a také s hvězdným hereckým obsazením. 

Při vymýšlení příběhu tvůrci využili prvky z komiksu The Man Who Falls, který mapuje dospívání Bruce Waynea a sleduje jeho cestu od dětských let až k prvnímu obléknutí kostýmu. David Goyer zároveň využil komiks Dlouhý Halloween, kdy zásadní roli sehrají mafián Carmine Falcone a Harvey Dent. Goyer se inspiroval temným tónem příběhu a do filmu vpravil elementy zahrnující Falconeho a Denta. Tvůrcům však po chvíli bylo jasné, že stopáž filmu určená ději a psychologii Batmana jim neumožní naplno se věnovat Dentově vnitřní proměně, která by měla vést k transformaci v padoucha Two-Face. Denta tedy po prvních draftech škrtli a jeho roli dali Rachel Dawes (Katie Holmes).

Posledním velkým podkladem byl komiks Franka Millera Batman: Rok jedna. Ten sleduje paralelně růst Batmana i posun detektiva Jamese Gordona, přičemž zároveň proměňuje jejich vztah z nepřátel ve spojence. Jako hlavní padouši byli vybráni Scarecrow (Cillian Murphy) a Ra’s al Ghul (Liam Neeson/Ken Watanabe) hlavně proto, že je předtím nevyužil žádný z předchozích filmů, dokonce ani seriál z 60. let. Scarecrow se měl přitom objevit v případném pátém dílu původní batmanovské filmové série. Klíčovým aspektem Batmanova zrodu byl moment, který je v Batmanových komiksech často zobrazován. Bruceovi rodiče bývají často zavražděni poté, co vyjdou z kina, kde zrovna hráli Zorra. Ten je pak často Bruceovou inspirací pro to, aby se stal hrdinou. Nicméně tvůrci Batman začíná se rozhodli Zorra z rovnice úplně vynechat a nahradit projekci jeho filmu představením opery Netopýr. Šlo o to, aby se upevnil Bruceův vztah k netopýrům a aby idea superhrdinství byla výlučně jeho vlastním nápadem. 

Byla to dost odvážná vize a aby ji Nolan udržel konzistentní, rozhodl se nepoužít pomocný štáb a dohlédnout na všechny aspekty. Natáčení začalo na Islandu, kde štáb postavil vesnici a chrám, v němž sídlí obávaná zabijácká sekta Liga stínů. Základem pro fiktivní Gotham City se staly záběry Londýna, New Yorku a Chicaga, na rozdíl od burtonovského Gothamu, jenž byl čistě fiktivním městem. Vzhled města a dalších batmanovských atributů si vzal na starost designér Nathan Crowley. Ten vytvořil model města, který zrcadlil různé architektonické styly v průběhu dějin. Kostymérka Linda Hemming zároveň pracovala na netopýřím kostýmu, který se měl od původní Batmanovy zbroje odlišovat v jednom důležitém detailu – mobilitě. Předchozí Batman měl kostým z tvrzené gumy a prakticky se pohyboval v brnění. Nolanův Batman měl kostým, který fungoval jako brnění, nicméně mu také umožňoval větší pohyblivost.

Určitý progres nastal také v Batmanově bojovém stylu. Komiksový Batman je mistrem několika bojových umění, mimo spoustu dalších oborů. Vzhledem k tomu, že Nolan chtěl svého Batmana držet při zemi, zjednodušili jeho dovednosti na poznatky z jeho pouličního života a výcvik Ligy stínů. Výchozím bojovým uměním se stala technika KFM (Keysi Fighting Method), vyvinutá pro praktický boj a založená na využití přirozených instinktů. Stejné bojové umění používal také Tom Cruise v Mission: Impossible III nebo v obou filmových zpracováních Jacka Reachera.

Ve Spojených státech a Kanadě měl film premiéru 15. června 2025. Rozpočet činil 150 milionů dolarů a celosvětové tržby byly 373 milionů dolarů. Batman začíná byl velký hit, který značně pomohl ovlivnit konvence superhrdinského komiksového filmu. Jeho úspěch přesvědčil Warnery, že má smysl investovat do dalších pokračování. O tři roky později fanoušky uchvátil Temný rytíř, který zabodoval i na Oscarech a globálně vydělal dokonce přes miliardu. Trilogii Nolan završil roku 2012 závěrečným filmem Temný rytíř povstal.

Proklamovaný realističtější a temnější pohled sice nebyl vynálezem Nolanova Batmana, zato se našlo dost dalších fikcí, pro něž byl nový Batman inspiračním modelem. Jeho vliv je znát v seriálech Arrow či Daredevil, větší přízemnost se odrazila také ve filmu Amazing Spider-Man. Určitou inspiraci z něj čerpal také film Iron Man z roku 2008. Ten následně vytyčil cestu dalším komiksovým superhrdinským filmům, díky nimž se konvence tohoto žánru opět změnily. Batman začíná byl vyústěním určitého žánrového trendu, čímž pomohl přemostit komiksové filmy k novým tradicím.

Zdroje: Kinobox, David Bordwell's website on Cinema, Lumiere, Box Office Mojo

Prohlédněte si žebříček nejlepších komiksových filmů na Kinoboxu.