Jack Reacher: Nevracej se (2016)

Dvojka Jacka Reachera bude určitě dobrá televizní podívaná a jistě bude často rotovat vstříc velkému diváckému zájmu. Uvidíme ale jak si povede v kinech. Jako thriller je to slušný, nikoliv omračující nadprůměr. Pokud máte rádi Cruise určitě přimhouříte obě oči. Pro zbytek obecenstva je to film, který vejde a neuškodí, ale budete si ho pamatovat zítra? Nejsem si úplně jist.

Dvouhodinová reklama na běh Toma Cruise, ve které je příliš mnoho postav a málo Jacka Reachera. Jednička měla zmatený styl a podivné záporáky, nechybělo jí ale tempo a několik opravdu dobrých scén a nápadů. Druhý díl skoro nic z toho nemá, místo toho tlačí na melodramatickou strunu (jako by něco takového mělo ve světě Jacka Reachera co dělat) a z Reachera udělal tuctového hrdinu, který si svůj božský status už nezaslouží (paradoxně nejlepší zářez má Cobie Smulders v boji za použití hadice). Cruise má obvykle dobrý čuch na projekty, tady ale minul cíl o několik terčů. Jacku, nevracej se.

Stejně jako u Posledního výstřelu se jedná o dospělou detektivku pro dospělého diváka. Nicméně ubylo na hutnosti a přibylo scén pro příběh naprosto zbytečných a nezbývá než doufat, že tento trend nebude v dalších pokračováních nabývat na rozměru. Výkon Slečny Smulders bohužel nemohu objektivně posoudit, protože ji prostě nemám rád, přijde mi naprosto umělá a nepřesvědčivá, prkenná. Závěrem se velmi neodbytně vnucuje jedna otázka: Jak přišla slečna Danika na jméno Jacka Reachera? Pevně věřím a doufám, že odpověď na ni, jsem pouze prošvihl a slibuji, že napodruhé si na to dám opravdu velký pozor. Prozatím to filmu srazilo dalších 10%. Uvidíme příště.

Jack Reacher je zpět a jak napovídá podtitul s názvem Nevracej se, tak v jistých filmových okamžicích si při sledování tohoto opusu řikám, ano Jacku, nevracej se. Tom Cruise si na stará, stále ještě abnormálně funkční kolena umí udržet pozici prvoligového akčního hrdiny, jen scénář není doveden k dokonalosti a tak trochu Tomův výkon stahuje do hlubokých vod průměrna. Edward Zwick není špatným režisérem, pár kousků jako Legenda o vášni, Poslední samuraj či Krvavý diamant jsou dle mého skromného uvážení velmi dobrými pohyblivými obrázky i chápu, že se nedá udržet po celý čas běhu stejný kmit dechu, jako u tohoto filmu, kde se občas po dechu lapalo. Věřím, že toto nepříliš zdařilé dýchání se v možné příští epizodě neobjeví a laťka od prvního dílu, nyní ponížena, se opět vypraví směrem vzhůru.